boticelli komentáře u knih
Velice zábavný román. To jsou ty scény a postavy, které už nikdy z hlavy nezmizí. Přesto autor ponechává čtenáři hodně prostoru pro vlastní fantazii a interpretaci, jednoduše grandiózní zážitek.
Mimochodem, to mluvící kocouřisko bych hned bral za kámoša, to by se děly věci!
Knize dávám plné hodnocení hlavně díky magickým ilustracím Miroslava Huptycha, které svou morbidní poetikou bravurně navodí tu správnou náladu této sbírky ponurých básní.
Budu se snažit věřit tomu, že takhle primitivně opravdu ‘mafie’ funguje, poněvadž autor žije kvůli svým knihám pod policejní ochranou. Nicméně těmto spratkům hrajících si na bohy, kterým záleží jen na nových značkových teniskách a pistoli za trenkama by mohlo dojít, že se jim to rodné město, na které jsou tak pyšní, rozpadá před očima. Neapol jsem letos navštívil a je to skutečně dechberoucí místo. O to víc bolí ten nehorázný nepořádek a dezolátní paláce, kostely i činžáky. Knihu jsem přečetl jen kvůli městu samotnému, styl psaní mi připadal jako young adult a moc mě to nebavilo. Musím ale připustit, že to celé jaksi dotváří šarm jižní Itálie.
Někde za polovinou jsem se v knize nenávratně ztratil. Mnoho pojmů, nevysvětlitelných ingrediencí, táhnoucí se děj neděj… Po tajemném Golemovi a úžasné Valpuržině noci je pro mě tento román zklamání. I tak ale sáhnu po nějaké další Meyrinkově knize.
Aplaus! Oscar Wilde mě nikdy nezklame. I tato parádní jednohubka mi vykouzlila uličnický úsměv na tváři, trefné bonmoty a postřehy střídají přidrzlé poznámky a tak nějak jsem si přál, abych seděl s celou touto společností v odpoledním salónu, nejlépe vedle lorda Goringa.
“Pravá osobnost se nepotřebuje každému zalíbit.”
Je to vtipné, je to pikantní, je to zábavné. Mám rád Almodóvarovy filmy a o této povedené sestřenici všech jeho filmových ženských postav jsem si rád početl. I ostatní texty v této útlé knížečce mají svůj provokativní šarm a dotváří pohled na oscarového režiséra.
Motiv jedné dávné bitvy, žárovišť a železnic … a pořád dokola … smutné, smutné, čekal jsem víc. Kdo nezná historii Evropy a monarchie, ten z těchto stránek nejspíš nebude moc moudrý. I tak, teď s odstupem, se mi příběh těchto dvou ztracenců líbil a třešničkou na dortu byla raketa s Lenkou Morgensternovou.
Puritánská Anglie dvacátých let 20. století. Lovestory (sexstory) dvou lidí z rozdílných společenských vrstev. Asi všichni protagonisté románu by zůstali koukat s otevřenou pusou, kam až to dotáhla volná láska a sex v roce 2022.
Ponuré, pikantní a tajemné. Za mě velice dobrá kombinace pro delikátní čtenářský zážitek. K tomu velkolepá kulisa staré Prahy za časů asanace, trocha tehdejších vztahů Čechů k monarchii, počátky zneužívání heroinu a exkurze do tehdejších bordelů v Páté čtvrti. NOIR román jak vyšitý.
Opět výborné čtení o našich hořkosladkých rodinných nerodinných životech. Stejně se ale neubráním pocitu, že autorčin předchozí román Místa ve tmě na mě zapůsobil více, možná pro svou větší “obyčejnost”.
Jednoduše strašidelné. Jak to trefil ještě předtím, než u nás soudruzi začali pořádně úřadovat.
Jedinečná kniha plná dobových i současných fotografií doplňující stejnojmennou výstavu v Domě umění ve Znojmě z přelomu let 21/22.
Opravdu povedená kniha po všech stránkách, aspoň dle mého gusta. Nalákala mě povedená obálka a ilustrace paní Kukovičové. A samotný příběh rodiny Schillerů je také velice nápaditě rozporcován do několika častí, kdy se každý díl odehrává na pozadí velkých historických událostí naší země. Je pozoruhodné, čím vším mohla jedna rodina projít během několika desítek let minulého století a jak je čas neúprosně pomíjivý. (A také jak kouzelné jsou staré dopisy a fotografie.)
Výtvarně povedená beznadějná noční můra. Nic, co by obyčejný smrtelník mohl jen tak pochopit. A ještě k tomu bez konce…
S kuriózním panem hrabětem Mikulášem Belcredosem prožijeme téměř celé divoké minulé století. Fantazie autora nezná hranic a příběhy od mramorového stolku v café Slavia baví od začátku až do konce.
Graficky dokonalý lexikon českých svatých. Stručně a jasně, chronologicky řazeno, šup s ní do osobní knihovny, určitě do ní sem tam nahlédnu.
Mrazivý doplňek Vánoc. Ta všechna velká anglická sídla, ve kterých straší, to je prostě radost číst! Doufám, že příští Vánoce vyjde něco podobného, klidně bych si ze čtení hororových příběhů udělal novou vánoční tradici.
Nejsem velký znalec Shakespeara a proto na mě kniha působila nerealisticky, zmateně a nudně. Dodatečný obsah Shakespearova díla Bouře (které je vlastně inspirací románu) uvedený na konci knihy mi už celkový dojem nezachránil.
Douskovou čtu rád. Vždycky. Mám rád její humor, její ironický pohled na věc. Třeba když se Helenka po ozařování cítí jaksi taková osvícená. Bravo! Hned si koupím nějakou její novou knížku, ať ji mám po ruce do všelijakých šedivých dní.
Kniha mě strhla, znechutila, nadchla, dojala, ohromila…. Co víc si přát? S Hyenou strávíme vlastně jen dva dny, víceméně v alkoholovém rauši, s mnoha myšlenkami jsem souznil, některé byly příliš, a pak šup do finále a …auvajs!