boticelli komentáře u knih
Čtete a netušíte vlastně o čem. Tak trochu jako film od Davida Lynche. Bez vizuální stránky na mě dílo na papíře ovšem tolik nezapůsobilo. (Vlastně zapůsobilo - obálka je úžasná!)
Ojoj! Vesnická bitva!
Staré pořádky proti novým!
Ženský proti chlapům!
Všichni proti všem!
...co je to vlastně onen „selský rozum”???
Manuál života. Syrově napsáno ale momenty a situace mají i nečekané kouzlo poetiky.
Během čtení jsem současně listoval ve Wikipedii, hledal v mapách a dokonce si přehrával hudbu na YouTube. I přes jistotu, že román nemůže skončit dobře, jsou první dvě třetiny mimořádně zajímavé, jak kolem Nepomuka, tak ta upachtěná atmosféra sedmdesátých let. Jenže i sebelepší román z období normalizace vám na náladě prostě nepřidá. Přesto - díky pane autore!
Běsu jsem dočítal s otevřenou pusou, u Malinky se podobný efekt nedostavil. Kniha si prohrává s Bohem ale nakonec jediná sympatická postava dopadne nejhůř.
Ač je kniha svižně napsána, úplně jsem nepochopil její smysl, jednání hlavní hrdinky bylo až na hranici věrohodnosti, ale beru to, každý jsme originál. Nicméně jako sonda do tradiční české rodiny ve mě román vzbudil spíše chmurné představy, možná se toho stalo na jedno vyprávění až příliš.
Zahrada plná padaných letních jablek, stará třešeň na konci aleje, noční obloha se souhvězdím labutě nebo třeba koketní pacientka s roztroušenou sklerózou...to jsou momenty, na které jen tak nezapomenu. Navíc jsou příběhy lehce propojené, některé navazují o několik desítek let později a to ještě umocní zážitek z těchto Míst ve tmě.
Jednání hlavní postavy, Adriany, jsem sice moc nerozuměl, celý román na mne působil jaksi teatrálně ale i tak mi zvědavost nedala, dočetl jsem do konce a nelituji. ...asi proto, že tolik miluji Řím.
Kdyby podobné knížečky četlo více lidí, určitě by se paměť národa trošku osvěžila.
Je to krásná ale vlastně smutná kniha. A přece jaksi povznášející pro ty, kterým je tradiční život příliš těsný pojem. Lidé se míjejí. A někdy musíte pár bližních minout než najdete ten správný přístav.
Muž o ženách.
Dokonale.
A pikantně.
Díky za skvělou zábavu!
Tento kousek vynikne určitě lépe na divadelních prknech.
Mám slabost pro růže, sociální drama a Tennesseeho Williamse...takže za 100%!
Zážitek. Strhující a zdrcující. Velice plasticky popsána atmosféra toho euforického, horkého léta 68 a jeho fatálního finále s příjezdem ruských tanků.
A pak se (soudný) člověk zamyslí nad současnou politickou situací a neví či se smát nebo brečet...
Knížka plná zajímavých a trefných myšlenek, mimo jiné:
“Pokud člověk musí (v kavárně či restauraci) vytáhnout telefon a bez přestání ho ‘kontrolovat’, je buď dítě, anebo tak trochu hlupák...”
Kouzelné čtivo pro každého vlastence! Jen Kája Gottů z knížky údajně radost neměl... No, dějiny nezměníš!
Poněvadž pro mne bylo město Řím vášeň na první pohled, musím těmto kouzelným povídkám dát 5*, zavedly mne totiž zpět do tohoto neuvěřitelného města!
Do Lesse jsem se nezamiloval. Jeho příběh, život, bys se mi sám o sobě líbil víc jako román. Jenže Less podstupuje úmornou cestu kolem světa protkanou “laskavým” humorem a to je hlavní výplň knihy.
Mají Boha a teď dokonce Donalda Trumpa, co víc si přát?
Na podobné příběhy narazíte v každém druhém americkém románu či filmu, takže na mě knížka působila spíš jako pohádka (ovšem dobře napsaná) o ošklivém káčátku co se v bílou labuť promění.
Delikatesa. Jak po chuťové tak i grafické stránce! Huptych je kouzelný, jako vždy!
Velice zábavný druh literatury! Napůl fikce - napůl fakta. A atmosféra podzimu 1918 fungovala perfektně!