bob0985 komentáře u knih
Jako rodák z Jizerských hor, s úzkou vazbou na Jablonec, Liberec, prarodiče od Hradce, cestující po regionu, do kterého je kniha zasazena (Vídeň, Graz, Bratislava, Budapešť), tak mi kniha skvěle sedla. Bitva u Hradce Králové, a tedy i tato kniha, prochází mým srdcem.
Každý detail má nějaký význam. Řekl bych, že kniha je zamyšlením nad smyslem existence každého člověka. Kniha mi připadla zajímavější a hlubší než Život podle Garpa.
Někdy mi přijde, že v knihách tohoto autora není to důležité napsáno slovy, ale nachází se právě mezi řádky. Jak toho dosahuje; to je mi stále záhadou.
V té knížce je vše poskládáno tak, aby to fungovalo jako skvělý příběh. Fajn oddychovka, občas trošku kýč.
Nevím, co si o knize budu myslet za měsíc a jak hluboce mě vlastně "obohatila".
Bylo pro mě poměrně náročné se dostat do tempa knihy a způsobu vyprávění - mnoho odkládání knihy na dlouhá období. Možná i proto, že z popisu knihy jsem čekal něco trochu jiného. Nevšední, jiné, zajímavé, nový obzor. V rámci myšlenkových pochodů se člověk skutečně “dostane do hlavy hrdinky” a není útěku/úkrytu. Literární kritici ten zážitek určitě popíší lépe. Edit: smekám před výkonem překladatelky! Edit 2: ta kniha ve mně stále zraje. Vlastně to byl velmi neobvyklý čtenářský zážitek - takové malé tajemství, které mám s dalšími čtenáři.
Řekl bych, že tato kniha je skvělou předchůdkyní dvou knih autora Davida Vanna: Srub, Ostrov Sukkawan - proto mě i velmi překvapilo, že v doslovu uvedených mladších titulů se vůbec tato novela neobjevuje! Vzhledem k tomu, že předchozí kniha se odehrávala především v NY, tak jsem chtěl číst něco bližšího přírodě. Z hlubin jsem začal číst jen náhodou a kniha mi skvěla sedla.
Moje první kniha od této autorky. Líbila se mi a zaujalo mě, že hlavní hrdina vůbec nepochyboval o zvrácenosti doby, ve které žil - okrádání kulaků, příčiny hladomoru, absolutní neschopnost centrálního plánování Z mého pobytu v Rusku (měsíc na Sibiři) mi přijde, že Rusové o své historii nepochybují nikdy a v ničem, že vše berou jako nutnou oběť k tomu, aby bylo lépe, ať je či není lépe. Možná i proto autorka volí vlastně nekonfliktní narativ pro svého případného domácího čtenáře. Hrdinu zajímá jen záchrana dětí, vše ostatní je jen situací, kterou hlouběji úplně nehodnotí. Určitě by mě zajímal názor jiných.
Příběh, emoce, tajemno, boj dobra a zla, láska, to vše na 100 stranách! Instantní zážitek.
Tato kniha ve mně bude určitě dlouho zrát. Důvodů je hned několik. Autor popisuje místa, která jsou mi dobře známá a mám k nim velmi blízký vztah. Surovosti a syrovosti vyprávění rozumím. U hrdiny se mi velmi líbilo jeho pochopení pro odpadlíky a spodinu společnosti (v TN bývalo často zvykem jen pohrdání, nikoli pochopení), přičemž sám si stále udržoval určitý odstup, svoji třídu. Velmi mě zaujaly také jeho odchody ze scény, žádné přesvědčování, nucení druhých, aby se změnili... nejde to, jdu dál, čímž vlastně i celý příběh končí. Současně si tento rys vůbec nevykládám jako rezignaci na život.
Tato kniha se blíží více uměleckému dílu, které se musí vycítit, než jen příběhu na povrchu. Na začátku jsem s ní hodně bojoval a zvažoval, že ji ani nedočtu. O to víc jsem z ní měl niterný zážitek. Hodnotil bych 4,5 hvězdy, ale (in dubio pro reo) musím dát 5.
Na Gay Street je socha muže v lodi, který pádluje. Není k ní žádný popisek. Někdo uvádí, že socha souvisí s těžkými 80. léty v regionu. Pro mě ten muž v lodi může být klidně Suttree.
Edit: Překvapilo mě (trochu zklamalo), jak málo lidé z East Tennessee tohoto autora a jeho knihy znají.
Velmi syrová kniha, kterou jsem nečetl, ale slyšel jako audioknihu na ČR. Kniha na mě hodně zapůsobila. Mám pocit, že kdybych tu knihu četl, tak bych asi tomu nedal tolik, jako Jakub Albrecht, který tomu dal ještě další úroveň. Vzpomněl jsem si na Jižanské baroko, na amerického autora Cormac McCarthy nebo maďarského Szilárd Borbély... v představách s příběhem jsem byl někde u Kaplice a Velešína.
Velmi dobrá dnes již klasika, odehrávající se v srpnu, takže ideální kniha na léto. Bavilo.
Opět velmi dobrá kniha, kde se podle mě neskrývá jen snaha hlavního hrdiny mít od manželky klid, ale také je to jakási krátká studie vztahů a toho, jak lidé mezi sebou a spolu dokáží komunikovat. Některé hlášky jsou naprosto skvělé! Parafrázuji: jako mrtvoly jsme vedle sebe leželi celé manželství, takže pohřben chci být jinde... atd.
Je těžké tuto knihu hodnotit, protože jsem přečetl již mnoho o Osvětimi a holokaustu. Ze začátku jsem měl obavu, zda se nejedná jen o fikci, která má spojit jednotlivé události, které se udály v Osvětimi a o kterých jsem již četl v jiných knihách nebo je znám z vyprávění, z osobních setkání...... Postupem času jsem ale autora asi pochopil a byl jsem rád, když se sám k tomu vyjádřil.
Byl to dárek pro ženu, ale přečetl jsem si ho první já. Jsem za to však velmi rád. Mnoho z věcí jsem asi věděl nebo tušil, ale bylo důležité je někde číst. Poučné a důležité.
Poslední týdny se nemohu dostat nějak ke čtení, a tak jsem se rozhodl tento nedostatek kompenzovat poslechem audio - trošku to je podvod, ale bohužel, nemám jinou možnost. Jaroslav Plesl tento thriller namluvil úplně špičkově. Jako po knize bych po něm nesáhl, mám rád jinou literaturu, ale tohle bylo velmi dobré. Někdy paroduji Malcolma způsobem mluvy, protože to bylo tak "hrozné" a někdy si vzpomenu na Harriet a její lupínky a dévédéčka...
Velmi pěkně a moderně zpracované vzpomínky na 1. sv. válku, které se prolínají se vzpomínkami na dědečka a současně by je bylo možné považovat za ságu o jedné rodině.
O poznání, lásce, cestě, hledání, nalézání, ztrácení, porozumění, smyslu, poznání, vědění, moudrosti... myšlenky filosofické, nikoli břitká esoterika.
Tak, jak je napsáno v doslovu, nelze asi hodnotit povídky jednotlivě. U něktrých jsem trochu litoval, že nejsou zpracovány do delšího románu. Níže už někdo psal, že je úžasná lehkost jejího pera - domnívám se, že právě to a uvěřitelnost příběhům z těch povídek dělá tak dobrou literaturu a současně to není kýč. Mnohým jiným autorkám/autorům bych to nevěřil, Berlin to věřím bez pochybností.
Příběh je skutečně rozsáhlý, není však zdlouhávý, a proto stojí za to si tuto knihu (knihy) přečíst - sám jsem měl k dispozici vydání z roku 1947. Čtenáře, kteří mají obavu, že délkou se dílo blíží některému z Jiráskových děl, bych rád uklidnil, že Tolstoj věděl, kdy přestat s popisem a jinými formami výkladu, které by mohly čtenáře odradit, unavit. Tolstoj nepřekročil hranici, kdy bych si řekl, že knihu musím odložit.
Nicméně jedna část byla jaksi navíc - úplně závěrečná, druhá část epilogu. Nejspíše vzhledem ke své době měl autor potřebu se vypořádat filosofickými otázkami o tom, co a kdo utváří dějiny, a svoji polemiku do knihy zařadil. V dnešní době se mi jeví trochu nadbytečnou, a proto jsem ani jejímu čtení nevěnoval pozornost. Tato část by však neměla vyvolávat v čtenáři odsouzení příběhu a jeho zpracování jako takového.
Pokud bych mohl dát 6 hvězdiček, tak je dám. Dlouho jsem chtěl číst něco takového. Knihu jsem si pořídil absolutní náhodou před pár dny. V regálu starého knihkupectví jsem s ní sfouknul vrstvu prachu, koupil ji. Úžasná, velmi skvěle odvyprávěná, drsná a něžná, krutá a slitovávající se. Tohle je literární poklad!