bgott komentáře u knih
Prvních cca 200 stran bylo spíš rozpačité čtení, ale pak jiskra přeskočila. Dystopická atmosféra, propletenec postav, charakterů, motivů a důvodů, proč toužit po moci a co vše jí obětovat .....
"V mé profesi tomu neříkáme vydírání, ale reálpolitika"
Od Michaely Klevisové jsem postupně přečetla všechny knihy ze série JB. Kroky vraha na mě působily dost rozpačitě, ale postupně se mi další díly četly lépe a lépe. Zmizela v mlze a Ostrov šedých mnichů byly asi nejlepší - zajímavě a věrohodně popsané prostředí, spád i psychologie postav.
Po bulvárním humbuku, který provázel vydání této knížky, jsem váhala, jestli ji vůbec mám číst. Pak jsem knihu dostala od kamarádky, otevřela ji, začetla se a v podstatě na jeden zátah přečetla. Pro mě to bylo velmi pěkné a "nebulvární" čtení o zajímavých lidech - počínaje rodinou JV, lidech z disentu a konče psychoterapeutickou komunitou. Plusové body dávám za obsáhlou fotodokumentaci.
Osobu i osud Vitky Kaprálové jsem znala především ve spojení s Vysočinou. Tento přepis divadelní hry byl pěkným kouskem do mozaiky informací o této nevšední ženě a navnadil mě i k přečtení Podivných lásek od Jiřího Muchy.
Jen velmi těžko se mi po přečtení této knihy formuluje nějaký smysluplný komentář. Myslím, že vše podstatné již bylo napsáno (např. Šárka5875, banánovépyré nebo Sorrow). Zůstává jen mrazivý pocit hrůzy z doby, kdy děti musely být statečnější než mnozí dospělí, pocit poetického pohlazení při čtení o Javiho barvách, pocit doteku bezmezné lásky a nekonečné naděje v Jákobově rodině a přesvědčení, že knihy jako tato nebo např. V šedých tónech Ruty Sepetysové, patří do osnov dějepisu či literatury. Velká poklona patří také Petře Krámkové za překlad.
Poezii příliš často nečtu, ale tohle byl můj dlouhodobý dluh. Překlad Petra Krula je, myslím, velmi dobrý a knížku krásně doplňují kresby Jiřího Slívy (včetně popisu jejich vzniku). Oceňuji i originál a překlad na protilehlých stranách. Určitě se k Havranovi budu vracet.
Fantaskní a surreálné příběhy Jiřího Kratochvila mě baví. A zavítat jejich prostřednictvím do milovaného Brna je pro mě maximálním potěšením. A s potěšením se budu zase vracet.
Pěkný příběh od oblíbeného autora. Četl se mi dobře i přes větší množství postav a v podstatě dvě dějové linie. Navíc se jedna z postav jmenuje jako já, takže šup s knihou do Čtenářské výzvy.
Každá kapitola téhle knihy míří vtipně do černého. Obzvlášť v dnešní době genderové, rasové a bůhvíjaké korektnosti, v době, kdy je na pováženou dát vlastnímu dítěti pohlavek, když se chová jako nevycválaný fracek.... 5*
Na detektivku to bylo do poloviny takové nijaké, rozvláčné, plno "vaty". Druhá polovina už přece jen nabrala spád, takže celkově průměr.
Šest krát dva jsem četla v návaznosti na první díl a líbilo se mi to víc. Určitě to bylo dáno i tím, že během prvního dílu jsem si zvykla na autorův styl a vystavění příběhu. Finále opět velmi napínavé, pokračování nebudu netrpělivě vyhlížet, ale ráda si ho přečtu.
Rozporuplné pocity. Do poloviny lehký zmatek v postavách, ději a flashbacích, místy mě napadala i "kacířská" myšlenka, jestli to snad není trochu nuda. Od poloviny zlepšení a dočteno na jeden zátah. Tak asi zkusím ještě další díl.
Stejně jako Do tmy byla i tato kniha výborným čtením. Propojením osudů několika postav se mi zdál příběh čtivější a pestřejší než Do tmy, ale pochmurný a depresivní obraz maloměsta a jeho obyvatel zůstává všudypřítomný. Jen snad postava Jardy se zdá alespoň trochu "normální". Taky mám pocit, že vždy, když narazím na vodňanské kuře, tak si vybavím drůbežářské závody z této knihy. O "strachovické" nemocnici už ani nemluvím ;-)
Opravdu zvláštní příběh, zvláštní hlavní hrdinka - žádná esoterická bylinkářka, ale žena,která své obsesi pro sběr léčivek podřídí celý svůj život - jinou práci, přátele, zdraví.... Kniha je velmi sugestivní, opravdu dokáže vyvolat ty vůně a zvuky na půdě plné bylin. Navíc ale od prvních stránek zapadnete do ponurosti celého příběhu a osudu, ze kterého není cesty ven.
Knížku jsem začala číst se značně skeptickým očekáváním po přečtení předchozích komentářů. Nakonec musím přiznat, že to nebylo tak hrozné, jak jsem čekala. Ano, gastronomicko-kanibalistické části byly pro mě leckdy na hranici únosnosti, vtipných momentů moc není a celé je to spíše podivně bizarní, ale ne nudné. Na knížce jednoznačně zaujme její vizuální podoba, což je jistě dobrý marketingový tah a proto o 1* navíc.
Petera Maye čtu ráda, všechny jeho série. Hadohlavec asi není "top", ale kniha se mi četla dobře a nenudila. Vše ostatní už bylo asi napsáno - viz např. komentáře PetK a haski.
Výborná kniha. Příběh v nížinách nabere dech a s přesunem do Duvalského pohoří vás už nepustí. Ilan v druhém díle opouští její dětská tvrdohlavost a jankovitost, ale i tak se vztahy s pětadvacítkou dokážou pěkně zkomplikovat. Finále je opět strhující a, podobně jako v prvním díle, nás autorka nechá stát zvědavé a nedočkavé před vstupem do neznáma. Bude to dlouhé čekání na pokračování.
Není Deaver jako Deaver. Poslední hodina mě docela zklamala. Zasazení děje do Itálie, nové postavy i dvojice Sachsová - Benelli byly nakonec oživením děje, který se i tak místy dost táhl a ztrácel na spádu řadou odboček. Působilo to na mě dojmem, že autor chtěl upotřebit co nejvíce nápadů za každou cenu a bez ohledu na výsledný zmatek. A to i přes to, že u Deavera je kombinování motivů a linek normální. Takže za mě - průměrný Deaver za 3 *
Po přečtení přetrvává obraz noční oblohy, světel na zemi a pocit zvláštního smutku.
Čteno až po knihách ze série Lacey F. a pro mě byla mírným zklamáním. Zaujal mě originální příběh zasazený do prostředí shetlandských ostrovů a vcelku velká dávka napětí, zejména v závěru knihy. Co mě lehce iritovalo byl tak nějak "neuspořádaný" styl psaní (těžko říct, co jde na vrub překladu) a někdy nelogické a zbytečné odbočky - zkrácení na cca 350 stran by kniha, dle mého, snesla. Nad jednáním hlavní "superhrdinky" jsem někdy nevěřícně kroutila hlavou, potěšil mě prostor, který dostala Dana a její partnerka Helen.
Osobně si budou dlouho pamatovat totálně pitomou a od reality odtrženou scénu v úvodu knihy, kdy v nemocnici nemají krev pro pacientku AB neg. a musí ji dopravit vrtulníkem. Reálně by stačila jakákoliv jiná negativní skupina, ale co neudělat pro napětí, že? :-)