barunka66 komentáře u knih

Vyslechla jsem jako četbu na pokračování, moc dobře načteno (Dana Černá). Určitě půjčím v knihovně a přečtu znovu. Nutí to k přemýšlení, krutá doba, tolik bezmoci, nenávisti...a bylo to skutečné! I v těchto hrůzách žít a najít smysl je obdivuhodné (podobně jako Viktor E. Frankl)

2 30.09.2023

Oceňuji styl psaní, 2. osoba množ. čísla dává pocit, že se autor obrací přímo na mě. Někdy trochu drsné. Opakování frází, domněnek, myšlenek nepůsobilo rušivě, dodávalo důraz a zároveň odlehčení. Vážná témata vedoucí k zamyšlení, reflexi, přitom psané s humorem, sebekriticky. Nahlédnutí do jiné kultury, jiné mentality.
Pro mne asi nejlepší kapitola o zážitcích z Islandu, zvláště popis speciálních plátěných tenisek do sněhu. Dnes by řekli ekostyl a minimalismus, tehdy však nic jiného nebylo.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování, výborně načteno!.

2 19.05.2021

Autorka popisuje své zkušenosti, ukazuje jiné cesty v přístupu k "jiným" dětem, nebojí se přiznat vlastní hranice, bezradnost, strach. Dotýká se bolavých míst inkuze těchto dětí ve školách.Střet s byrokracií, předpisy, normami je asi ve všech zemích. Doporučuji pedagogům, psychologům i rodičům.

2 22.04.2021

Náhodně objevená knížečka právě před Velikonocemi. Pro mne letošní Velkopáteční čtení. Takové lidské, poučné, laskavé. Určitě se k ní vrátím. Děkuji za ni.

2 11.04.2021

Pana faráře znám z přednášek, ale v knize se můžu k některým myšlenkám vracet. Dobře se to četlo, i když jsem u něho zvyklá na tu slovenčinu. Obdivuhodný člověk, tolik síly a zároveň pokory. Sloužit těm nejpotřebnějším. Každý na takové velké dílo nemá, ale každý máme jiné, třeba malé životní úkoly, jenom se nebát je přijmout.

2 16.11.2020

Anglický humor, vtipné zážitky studenta a začínajícího lékaře. Trochu mi to připomnělo naše Básníky, jenom víc retro. Četla jsem to zrovna v době, kdy jsme prožívali státnice a konec studia medicíny v rodině, takže to bylo takové odlehčení.

2 11.10.2020

Nenápadná knížečka, střízlivý pohled věřícího lékaře, otevřené svědectví o tom, jak skloubit v současném světě profesní život a rodinu i osobní duchovní potřeby. Autor přiznává vlastní boje i nedokonalosti, selhání. Pro mne přínosný pohled odborníka, psychiatra na některé otázky a problémy věřících. Z celého textu je cítit Franklovský, logoterapeutcký duch. Podle mne vhodné čtení pro dnešní mladé muže.

2 11.10.2020

Knížečka mne provázela letošním říjnem. Krátké úvahy, cílené na dnešního člověka. Jednoduchost, srozumitelnost.

1 02.11.2021

Ke knize jsem se dostala odkazem Jiřího Kratochvíla (kniha Liška v dámu, četba na Vltavě).
Dáma v lišku je psaná čtivě, typický anglický styl, ironie, satira. Příběh ve mě evokoval pocity, kdy se musíme vyrovnat se změnou osobnosti blízkého člověka po úraze, nemoci. Jak se nám vzdaluje a stává se někým jiným, jak ho přesto milujeme, přizpůsobujeme se mu a přesto nemáme šanci žít v jeho světě.

1 02.11.2021

Objednala jsem si ji v knihovně spolu se Slečnou Smillou v rámci loňské výzvy, ale dostala se ke mně až teď.
Četla se líp než Slečna Smilla, úplně jiná. Ale stejně nutící k přemýšlení. Hodně psychologie. Zvláštní svět dětí. Kolik toho vnímají, aniž si to my dospělí uvědomujeme. Moci se tak přiblížit k druhým, pochopit je, opravdu se do nich vcítit, "vstoupit do jejich vědomí". Pomoci jim nést jejich bolest, jejich zranění. Zatím k tomu máme pouze lidské prostředky, ale i tak to má smysl.Snažit se o empatii. Neodsuzovat, neposuzovat, nevíme, co přesně je uvnitř toho člověka.

1 03.01.2021

Čtivé to bylo, ale opravdu nepravděpodobné a neskutečné. Jsem také porodní bába, dostala jsme tu knihu asi kvůli své profesi, tak jsem se dost divila, že to autorce recenzoval nějaký odborník. Tak např. - nevím, jak v Americe, konec pánevní se u nás rodí také spontánně, nejen císařským řezem. Že by porodní asistentka nevěděla, s kým čeká dítě? Je to otázka morálky nebo odbornosti? Syndrom polycystických ovarií neznamená, že žena nemůže vůbec otěhotnět. Asi bych se takové "odbornici" nesvěřila. Rodička během porodu zemře a nikdo to neřeší a nehledají dítě - sice asi 50. léta, ale to je jak za středověku. Jak už se někdo vyjádřil, taková červená knihovna.

1 13.11.2020

Zase něco úplně jiného. Nedá se číst najednou. Myšlenky aktuální i pro dnešní dobu, ani jsem nevnímala, že jsem mimo křesťanskou literaturu. Takové hodně lidské. Byla jsem nemocná, procházela jsem ji po jednotlivých kapitolách. Takové domácí duchovní cvičení v domácí izolaci. Děkuji za doporučení.

1 13.11.2020

Kniha psaná srdcem. Jana má odvahu, trpělivost, ale hlavně má lásku. A ta dokáže divy. Ty děti potřebují ze všeho nejvíc cítit, že jsou milované. Není to jen sladké líbivé čtení, nebyl to rok pohodičky mezi černoušky. Byl to rok tvrdých bojů - za sebe, za ty děti. Jani, díky.

1 02.11.2020

Autorka popisuje rozpad jednoho normálního , klidného manželství. Jak to prožívá muž a žena. Jak se žena vyrovnává s tím, že se zamiiuje, jak muž prožívá nevěru své ženy. Rozpad rodiny je vždy bolestný, zraňuje všechny, rodiče i děti. Nikdo není vítězem, jsou jen poražení, všichni nakonec prohrávají.

1 02.11.2020

Vrátila jsem se k ní asi po deseti letech. Krátké příběhy, vytříbený jazyk. Frutrace, zranění,vždy z pohledu ženy a k tomu absurdní humor. Nejvíce se mi líbila povídka Pavučina. Kdysi jsem ji snad viděla jako nějaký krátký amatérský (?) film.

1 11.10.2020

Knihu jsem objevila ve formě e-knihy v době, kdy jsem nemohla do knihovny. Anotace ( o prožívání víry) vůbec nenaznačovala, jakému tématu bude věnována. Složitá otázka situace dnešních mladých kněží, vyrovnávání se s pochybnostmi o správnosti volby své cesty, touha po rodině, možnosti odchodu z kněžství. Autorka neposuzuje, nehodnotí. Ukazuje, jak mohou být tyto vnitřní boje prožívány a jak ovlivňuje rozhodnutí jednoho člověka i ostatní.

1 11.10.2020

Knihu jsem přečetla opravdu jenom z úcty k dárkyni. Sladká romantika.... už podle obálky. Nemám odvahu ji ani přidat do letošní výzvy (je to novinka vydaná v letošním roce).

09.10.2021

Ke knize jsem se dostala náhodou, snad nějaký odkaz v nějaké diplomce na hospicové téma,četla jsem několikrát. Doporučila bych jako povinnou četbu všem lékařům. Děkuji za ni.

26.01.2021

(SPOILER) Svižně psané, dobře se čte, nenáročná oddychovka. Jen ten konec - rozpad rodiny, navázání nových vztahú a dítě někde mezi tím pro mne není happyendem.

11.10.2020

Asi jsem čekala víc. Snaha předat spoustu pěkných a hlubokých myšlenek mladým, zakomponování do příběhu na mne působilo trochu násilně, pro mladé dost neuchopitelně. Exupery je Exupery.

11.10.2020