barunka66 komentáře u knih

Četla jsem i poslouchala jako četbu na pokračování. Radhošť, Kněhyně, Červenec..kopce, lesy, mám to tam prochozené, takže jsem si to představovala přímo v těch reáliích. Těžký život našich maminek, babiček, ale jaksi průzračnější než naše doba.

2 18.01.2024

Dostala jsem jako knihu putovní. Nelze to jen přečíst a zůstat stejný. Je to návod, jak vyjít ze své sebestřednosti, dívat se kolem sebe a nebýt lhostejný. Nejsme všichni povoláni k tak velkým skutkům, jako autor, ale malé věci můžeme dělat všichni. Takže čtu, podtrhávám, vracím se...děkuji.

2 18.01.2024

Knihy Petry Hůlové jsem přečetla skoro všechny, patří k mým oblíbeným současným autorkám, mám ráda její jazyk, smysl pro etnografii. S tímto tématem jsem však měla problém, cením snahu přiblížit politický problém mladým, ale nějak jsem se v tom neorientovala, asi to je určeno mladým, mají větší smysl pro to fantasy. Druhou polovinu jsem jen tak prolítla, nebylo to ono.

2 19.11.2023

Klasický Markův humor, pro zasmání i pro přemýšlení. Děkuji!

16 30.09.2023

Vyslechla jsem jako četbu na pokračování, moc dobře načteno (Dana Černá). Určitě půjčím v knihovně a přečtu znovu. Nutí to k přemýšlení, krutá doba, tolik bezmoci, nenávisti...a bylo to skutečné! I v těchto hrůzách žít a najít smysl je obdivuhodné (podobně jako Viktor E. Frankl)

2 30.09.2023

Poslouchala jsem jako četbu na pokračování. Mezi tím dívčím vzpomínáním jsou ukryté hluboké myšlenky. Asi si půjčím knihu a vrátím se k tomu.

3 17.03.2023

Stydím se, že jsem jméno a osud tohoto velkého člověka neznala. Knížečka je čtivá, psaná citlivě, potěší odborníky i laiky. Moc děkuji za Vánoční dárek.

2 30.01.2023

Poslouchala jsem jako četbu na pokračování.
Kruté praktiky padesátých let, v Rusku i u nás. Vtipně o vážných věcech, nutí k zamyšlení a přitom nedočkavě čekáte na další díl. Psané tak dobře, že to vidíte všechno před sebou, při četbě jsem měla pocit, že mi ta zrzavá lištička běhá kolem nohou. Výborně načteno!

3 02.11.2021

Klasika, kterou znám ze svého dětství. Teď čteme s vnoučkem. "babicko, najdi o žepě". Ta je nejoblíbenější. Třeba 10 krát za odpoledne!
Sehnala jsem vydání z r. 1983 (taky vyřazená z knihovny), trošku jiný překlad, než který jsem si pamatovala, ale nevadí.

5 02.11.2021

Knížečka mne provázela letošním říjnem. Krátké úvahy, cílené na dnešního člověka. Jednoduchost, srozumitelnost.

1 02.11.2021

Ke knize jsem se dostala odkazem Jiřího Kratochvíla (kniha Liška v dámu, četba na Vltavě).
Dáma v lišku je psaná čtivě, typický anglický styl, ironie, satira. Příběh ve mě evokoval pocity, kdy se musíme vyrovnat se změnou osobnosti blízkého člověka po úraze, nemoci. Jak se nám vzdaluje a stává se někým jiným, jak ho přesto milujeme, přizpůsobujeme se mu a přesto nemáme šanci žít v jeho světě.

1 02.11.2021

Knihu jsem přečetla opravdu jenom z úcty k dárkyni. Sladká romantika.... už podle obálky. Nemám odvahu ji ani přidat do letošní výzvy (je to novinka vydaná v letošním roce).

09.10.2021

Oceňuji styl psaní, 2. osoba množ. čísla dává pocit, že se autor obrací přímo na mě. Někdy trochu drsné. Opakování frází, domněnek, myšlenek nepůsobilo rušivě, dodávalo důraz a zároveň odlehčení. Vážná témata vedoucí k zamyšlení, reflexi, přitom psané s humorem, sebekriticky. Nahlédnutí do jiné kultury, jiné mentality.
Pro mne asi nejlepší kapitola o zážitcích z Islandu, zvláště popis speciálních plátěných tenisek do sněhu. Dnes by řekli ekostyl a minimalismus, tehdy však nic jiného nebylo.
Poslouchala jsem jako četbu na pokračování, výborně načteno!.

2 19.05.2021

K autorce mě přivedla rozhlasová četba jedné ze tří povídek. Každá jiná, ale pro mne jeden společný prvek - sourozenecké vztahy. Zranění z dětství, která se neuzdraví ani v dospělosti, rodinná tabu. Dobře napsané, čtivé, vede k zamyšlení.

7 22.04.2021

Jednoduché, pravdivé, přesto silné a bolavé. Tak často se odehrávající příběh v našich rodinách!! Tolik nedorozumění, tolik ubližování a přitom to všichni vlastně myslí dobře. Doporučuji rodičům, učitelům i těm dospívajícím.

15 22.04.2021

Autorka popisuje své zkušenosti, ukazuje jiné cesty v přístupu k "jiným" dětem, nebojí se přiznat vlastní hranice, bezradnost, strach. Dotýká se bolavých míst inkuze těchto dětí ve školách.Střet s byrokracií, předpisy, normami je asi ve všech zemích. Doporučuji pedagogům, psychologům i rodičům.

2 22.04.2021

Náhodně objevená knížečka právě před Velikonocemi. Pro mne letošní Velkopáteční čtení. Takové lidské, poučné, laskavé. Určitě se k ní vrátím. Děkuji za ni.

2 11.04.2021

Ke knize jsem se dostala náhodou, snad nějaký odkaz v nějaké diplomce na hospicové téma,četla jsem několikrát. Doporučila bych jako povinnou četbu všem lékařům. Děkuji za ni.

26.01.2021

Objednala jsem si ji v knihovně spolu se Slečnou Smillou v rámci loňské výzvy, ale dostala se ke mně až teď.
Četla se líp než Slečna Smilla, úplně jiná. Ale stejně nutící k přemýšlení. Hodně psychologie. Zvláštní svět dětí. Kolik toho vnímají, aniž si to my dospělí uvědomujeme. Moci se tak přiblížit k druhým, pochopit je, opravdu se do nich vcítit, "vstoupit do jejich vědomí". Pomoci jim nést jejich bolest, jejich zranění. Zatím k tomu máme pouze lidské prostředky, ale i tak to má smysl.Snažit se o empatii. Neodsuzovat, neposuzovat, nevíme, co přesně je uvnitř toho člověka.

1 03.01.2021

Vyslechla jsem jako četbu na pokračování. Klidné, nostalgické, moudré...sepětí s místem, s přírodou, s lidmi, kam patřím. Všichni se navzájem potřebujeme. Nová generace se učí od staré, stará je v té mladé nějakým způsobem otištěna. Přirozený koloběh, přirozený řád.

4 03.01.2021