BarkaS komentáře u knih

Přiznám se, že obecně nemám moc ráda české knihy a filmy, protože mi přijde, že i ty “humorné” jsou ve většině případů ve skutečnosti dost depresivní. Na Hartla jsem se proto už dlouho (trochu z povinnosti, abych měla přehled) chystala. A byla jsem příjemně překvapená. I když to byla taky trochu depka. Dobře vystavěný příběh 4 kamarádů, má spád a nepostrádá vtipné momenty. Určitě mu dám ještě šanci ;).

6 01.11.2020

Třetí díl patřil dřív k mým nejoblíbenějším, ale s věkem mi stále víc vadí, jak některé události a chování postav nedávají smysl. Asi nejdrásavější je “téměř závěrečný” rozhovor v Chroptící chýši (nebo jak to Medek přeložil, mimochodem, naprosto luxusně přeložil, teď jsem dala anglickou verzi a ta česká je prostě “zvukomalebnější”).

6 06.10.2020

Měla jsem ráda praštěnou a (zdánlivě) nekomplikovanou Rose a legračního a (zdánlivě) nekomplikovaného Asada. Během dvou dílů jsem přišla o oba. Pořád to mělo švih, ale víc mě bavily “obyčejné” případy oddělení Q.

6 23.08.2020

Tenhle příběh patří k těm, které můžete číst tisíckrát a vždycky vám něco přinese. Ještě se můžu těšit 988x. Brzy nashledanou!

6 22.02.2020

Nejsem si vlastně jistá, jestli jsem z knihy úplně nadšená, ale rozhodně to má nápad. Junior se dost potatil, takže jeho knihy jsou dost podobné - místy hodně popisné, odbíhající, ale hlavně tlusté, což je vlastně dobře. Na hlavní hrdinku jsem si musela trochu zvyknout, zarazilo mě pár za hranou nelogických zvratů, ale budiž. Kniha je až děsivě realistická ve vykreslování toho, čeho jsou lidé schopní v mezních situacích. Často v zájmu dobra. Bylo to svižné, originální. Doporučuji.

6 31.05.2019

Styl Jojo Moyes je trošku naivní, ale vždycky zaručeně milý. Stejně je tomu i v tomto případě. Už jsem od ní četla i lepší knihy, ale i tahle má něco do sebe. Zajímavý nápad, neotřelé prostředí, akorát pro pokročilého čtenáře nepříliš překvapivé rozuzlení a až naivně optimistický závěr.

6 03.03.2019

Docela dobrý thriller, který docela autenticky vykresluje (malý spoiler) člověka se závislostí na alkoholu. Závěr není až tak překvapivý, ale co. Vyšší hodnocení jsem dala asi proto, že jsem vzhledem ke komentářům tady měla velmi malá očekávání, která nakonec byla překonána :).

6 19.02.2019

Nejsem si jistá, ale potkali jsme se ještě někdy s Esk a Simonem? Myslím, že ne. A není to škoda? Tahle Zeměplocha je pořád ještě v plenkách, ale už se pan Pratchett začíná rozehřívat a proměňovat v mistra. Už se těším na další díly, byť už asi po desáté :).

6 05.11.2018

Průměrná blbinka s předvídatelným dějem. Milá, příjemná, ale o den později si nevzpomenete, že jste ji četly (záměrně oslovuji jen dámy a dívky, protože ty jsou cílovka). Případné starší čtenářky upozorňuji předem: Tohle je hodně young adult :).

6 28.08.2018

Každá válka by měla být svou oběť. Chápu, že happyend je happyend, ale tohle bylo už trochu příliš. Sarah psát umí, o tom žádná, ale připadá mi, že už trochu přes byznys zapomíná na kvalitu.

6 25.06.2018

Zpočátku v podstatě "autobiografie" hlavního hrdiny smíchaná s biografií tvůrce virtuálního světa OASIS Jamese D. Hallidaye. Až po poměrně rozsáhlém úvodu se hra, tedy kniha, rozjede. Trochu méně si ji užijí čtenáři, kteří a) nebyli v 80. letech dětmi, b) neměli počítač a nehráli v 80. letech na automatech, c) neznají americké filmy 80. let d) .. , e) .. , f) ...

Přestože mě osmdesátky jen lízly, bavilo mě to a hodně, i když jsem se v tom občas trochu ztrácela. Takže se i docela těším do kina. Jen mi připadá, že z toho Spielberg (z mého pohledu trochu zbytečně) udělal nové Final Fantasy. Já si to představovala víc jako Kingdom Come sem tam protkané osmdesátkovou grafikou her (prostě kostičky jako z Pacmana a Prince of Persia).

6 08.03.2018

Klasická severská deprese, slušně provedená. Hlavní hrdinové docela sympatičtí, děj mírně na hraně a trochu uspěchaný konec.

6 05.02.2018

Zajímavé paralely se současnou ČR. Tvarismus (rasismus) a strach z neznáma silnější než rozum, svoboda tisku, pravda a lež. Vlastně už to ani nebylo tak odpočinkové čtení jako dřív, ale opět to ukazuje, jak velký znalec lidí Pratchett byl.

6 12.11.2017

Kouzlu malého prince jsem nikdy nepodlehla. Připadá mi depresivní a tak nějak nijaký.

6 24.07.2017

Příjemné překvapení, nic extra originálního ani nepředvídatelného nečekejte, zato se připravte na pár opravdu zábavných momentů.

6 22.07.2017

Tušila jsem od prvních řádků, že je to, co se stane, nevyhnutelné, přesto jsem v autobuse vypadala, jako kdyby mě opustil manžel. Pratchett byl moudrý muž a věděl, že historie se opakuje, takže se není proč divit, že to elfové zkouší znovu. Díky, sire.

6 17.05.2017

Tuhle knihu by měli rozdávat zadarmo. Ve Starbucks. Takovou zpropadenou reklamu na cokoli jsem dlouho neviděla. A tak mě to naštvalo, že ubírám hvězdu, jinak bych dala tři. Povídky nejsou nijak závratně úžasné, ale dají se číst, paradoxně zvlášť ta nejvíc starbucksovská nakonec. Hlavní hrdinka mě sice od začátku děsně štvala, nána ukňučená, ale příběhu to patřilo. A mělo to svoje důvody. Takže pokud vám nevadí hodně toho PP, směle do toho.

6 23.01.2017

Ta holka umí psát, ale strašně to fláká. Je potřeba trochu přemýšlet o psychologii postav a děj stavět na logických zvratech, i když je to pohádka. Škoda. A taky škoda, že ta hádanka, kterou jsme všichni uhádli už v půlce knížky, hlavní hrdinku trápila až do konce. Ještě jednou škoda. Jinak to bylo super. Konec hlášení.

6 12.09.2016

Nevadí mi zobrazování/popisování násilí ve filmech/knihách, pokud má nějakou kulturu. A ta mi v tomhle případě chybí. Je to takové knižní sado-maso Slunce, seno.

6 31.07.2016

Je to takové epizodní vyprávění, proto mi dal Vypravěč časově celkem zabrat. Spoustu věcí jsem měla potřebu si pustit a podívat se, o co přesně šlo (např. videa o Davově závislosti na kafi, špatný psychický stav Kurta při natáčení jednoho pořadu, Davův pád z pódia během koncertu). Je to šílenec, génius, pracant, šašek, má ADHD a určitě i nějakou další poruchu (asi z toho hulení, ale “kokain, kokain si radši nikdy nedal). Hodně jsem se nasmála, byť jsem možná čekala víc historek z koncertních šňůr, chtěla jsem se dozvědět víc o rodině. Tyhle záležitosti ale padly za oběť seznamům lidí, které Dava na jeho cestě inspirovali, bez toho bych se zas, do určité míry, obešla, ale jen do určité. V knize je třeba naprosto skvělá fotka, jak Dave obdivně zírá na Paula McCartyho, nebo historka ze setkání s Eltonem Johnem (královnou rokenrollu - z týhle “přezdívky padám smíchy).

5 20.01.2024