Barakoudel
komentáře u knih
Zamilované duše
Stacey Kade
Druhý díl jsem četla hned po vydání. Od prvního dílu jsem ale stačila přečíst kvanta jiných knih, takže jsem děj trochu pozapomněla a měla problém se do děje zpět dostat. Příběh se mi ale tehdy líbil, bavil mě.
Setkání s duchem
Stacey Kade
Četla jsem před lety časně poté, co knížka vyšla. Moc mě bavila, jen mě mrzelo, že jsem musela dlouho čekat na vydání dalšího dílu. Kvůli tomu jsem děj trochu pozapomněla a druhý díl už četla s většími obtížemi.
Dvojčata
Saskia Sarginson
Knihu jsem četla před lety a zanechala ve mně poměrně silný dojem. Knížka se mi tehdy opravdu líbila, zhltla jsem ji během pár dní a i dnes se mi s opětovným proběhnutím pár kapitol poměrně rychle vybavil téměř celý děj. Že pár hloupých nápadů a rozhodnutí v dětství může pořádně zacvičit s osudem je jasné každému. Jsem proto moc ráda, že si toto obtížné téma vzala na starost zodpovědná autorka, která dokázala velmi dobře rozpracovat složitou psychologii a charakter postav, které díky ní dostaly reálné obrysy. Cením si také bezpřeklepovosti a nízké chybovosti v psané formě překladu. A taky konce příběhu.
Abych ale pouze nepěla ódy chval, musím souhlasit s některými komentáři dole. Občas jsem měla problém vyznat se v tom, kdo vypráví a v jaké době. Uvítala bych spolu s číslem kapitoly také jméno postavy, která zrovna vypráví a uvedení přibližného času.
Léto na druhou
Britta Keil
Knížku jsem četla před lety, ale asi příliš brzy. Absolutně jsem tehdy nepochopila pointu celé knihy a hlavní linku. Tehdy jsem knihu označila za záznam slepičího kdákání. I přesto jsem u ní čas trávila docela ráda. Znovu ji číst ale opravdu nehodlám.
Tajemné podzemí
Thomas Brezina
Knížky Tomase Breziny jsem jako dítě hltala až nesnesitelným tempem. Jediné, co mi ale do noty nepadlo, byla právě pirátská parta. Vše ostatní (od Klubu záhad až po Šíleně divoké andílky), jsem si nemohla vynachválit a mile ráda na ně vzpomínám.
Jen jeden rok
Gayle Forman
Čteno před pár lety, děj si již nevybavuji. Pocitově ale vím, že na čtenáře z celé knížky dýchá naděje a odhodlání téměř na každé stránce. Idealistické.
Otrávené štěstí
Irma Krauss
Četla jsem před pár lety, děj si ale moc nevybavuju. Pouze divný pocit z knížky. Vím, že konec mě bavil, měl spád, ale to až tak posledních 120 stránek. Pěkně praštěný psycho. Znovu už opravdu ne.
Štěstí na dosah
Irena Petříková
Štěstí na dosah jsem četla v době, kdy jsem neposlouchala téměř nic jiného, než právě 1D. I tak si ale vzpomínám, jak mě příběh nebavil, kroutila jsem hlavou nad nereálností příběhu, a říkala si, jak může mít někdo tak strašně zkreslené představy o tom, že by se postavy chovaly tak, jak se chovaly v příběhu. Příběh absolutně nerespektuje osobnosti postav z reality.
Autorka ale může být šťastná, že se podařilo něco takového vydat. Mezi dnešními funfictions by byla pouze průměrným příběhem, četla jsem i lepší slaďárny na téma 1D. Nicméně klobouk dolů za odvahu vstoupit s tím na trh.
