bai.Cerna komentáře u knih
Za mne – literární skvost. Vezmete do ruky, nepoložíte, dokud nebudete na poslední straně. Nádherná kniha.
Velmi dobrý počin německé autorky. Dvě ženy, dva osudy poznamenané dvěma světovými válkami. Ač má kniha 470 stran, patří mezi knihy „na jedno otevření“. Tak říkám knihám, které je těžké odložit.
Vše již bylo řečeno. Přesto musím i já vyjádřit své nadšení. Úžasná kniha. Jedna z těch: otevřu, čtu, čtu a čtu, neodkládám, nejím, nespím a zavírám až na straně poslední.
Silná kniha. Kdo má odvahu intenzivně prožívat s nemocným mužem a jeho nejbližšími postup nemoci ALS, vezměte knihu do ruky a čtěte. Budete číst „na jeden zátah“. To vám garantuji. Budete nenápadně pohlížet na své „funkční“ ruce, nohy, budete vnímat každé své nadechnutí… Autorka Lisa Genova je PANÍ SPISOVATELKA.
Cituji z knihy: "Musíme dodat život dnům, když už nemůžeme přidat dny k životu". Velmi emotivní kniha.
Nedávno jsem četla knihu „Hana“ od Aleny Mornštajnové, kterou nebylo možné odložit. Říkala jsem si, že nejspíše dlouho už na nic tak vynikajícího nenarazím. Myslela jsem špatně. Kniha „Prozření“ je další knihou, kterou nepustíte z ruky, u které vám i zvlhnou oči, u které se zamyslíte nad věcmi, nad kterými jste se možná nikdy nezamýšleli. A připojuji se k výzvě čtenářky kristynao: „Přečtěte si ji…..“
Kniha není žádným „literárním skvostem“, avšak není úplně bez duše. Vypovídá o vztahu matky a dcery, který je narušen jednáním nemorálního člověka - „přítelem“ sedmdesátileté maminky. V závěru knihy je krátce zachycen postup Alzheimerovy choroby. Život může psát i takové smutné příběhy.
Klobouk dolů, velmi zdařilá kniha po všech stránkách. Zaujal mne jak samotný děj, téma, místa… tak styl psaní, jazyk… nemluvě o aktuálnosti…čtyři sta stran vynikajícího čtení…
Není zapotřebí rozebírat, zda se hlavní hrdinka zbytečně vystavila nebezpečí, není třeba polemizovat o tom, nakolik byla „rozumná či nerozumná“, je to její příběh, který vypověděla se spoluautorkou (novinářkou) opravdu bravurně.
Taková čtivá "jednohubka" na jeden, dva večery. A nutno přiznat, že v určité části knihy mne jímal i strach ;-) Příjemné dovolenkové čtení.
Kniha, jejíž obsah zůstává bolestně hluboko v mysli, dlouho, dlouho, předlouho, podobně jako kniha Belzec, Sobibor, Treblinka /Jicchak Arad/.
Velmi dobrý námět. Trošku mi neseděl ze začátku neobvyklý jazyk knihy cit.: "Samaragovský jazyk, formální strukturou připomínající volně plynoucí tok, bez výrazných překážek/orientačních bodů interpunkce." Ale brzy jsem si "navykla". Dobrá kniha, ta, na kterou se nezapomíná.
Hodnocení knih s obdobnou tématikou je velmi složité. Na samotný „Příběh Makulky“ je všech pět „hvězd“ málo, málo, pramálo. Neposuzuji knihu z jiných hledisek, než z hlediska jejího tématu, jelikož hodnotit styl psaní atd. není v daném případě přijatelné. Pět „hvězd“ pro podporu nejen Makulky, ale všech, kterým osud nerozdal ty nejlepší karty, a přece se nevzdávají.
Nádherný příběh, kdy litujete, že kniha nemá dalších 400 stran...
Příjemné "počtení" z nemocničního prostředí.
Náhodou jsem si všimla, že tato kniha se zařadila do mého seznamu jako tisící „přečtená“ a toto tak nějak „významné“ místo si opravdu zaslouží. Jsem „posedlá“ obdobím holocaustu, něco málo mám již načteno, a knihu doporučuji nejen stejně „posedlým“ čtenářům, ale i těm, kteří se teprve odhodlávají ponořit se do osudů přeživších tohoto hrůzného období.
Vzpomínka na mládí :) Pamatuji si, že jsem ji fakt milovala, ale je to už tak strašně dávno :)
Nenacházím jiná slova než ta, která jsou již v komentářích užita - krásné, dojemné, výjimečné.
Dovolím si použít několik slov zpřebalu knihy: "Výjimečný dokument........ Nic není fabule, jen holá pravda bez frází....."