Aymira komentáře u knih
Přečteno jedním dechem. Jedna z nejlepších autorových knih. Velmi přitažlivé čtení a to i přes skutečnost, že v příběhu tentokrát nenastane žádný velký zvrat. Rhyme mi tentokrát přišel spíše v pozadí, koneckonců pachatele objevila sama Amélie. Zajímavý námět, který vás donutí přemýšlet o bezpečí života v dnešní společnosti. A ty dialogy mezi vyšetřovateli, a především mezi Rhymem a Thomem, jsou prostě dokonalé. Tolik sarkasmu, ironie a pohotových vtípků! Tuto sérii čtu postupně a upřímně řečeno se netěším na okamžik, až dospěju k poslední straně Lincolnova příběhu.
Kniha měla spád a nejradši bych ji přečetla jedním dechem. Po přečtení zdejších komentářů jsem čekala samé zvraty a nakonec jsem byla překvapená, že jich tam až tolik nebylo. Navíc první pořádný se objevil až sto stran před koncem. Totálně mě však zklamal závěr - přišel mi nedotažený. Pořád jsem ještě čekala, kdy se na scéně objeví pachatel... a on se neobjevil. Z tohoto důvodu dávám o hvězdičku míň.
Klasický Deaverův příběh - kvalitní a promyšlený do nejmenších detailů, ale ty zvraty ke konci už mi přišly trochu jako nastavovaná kaše a motiv byl pro mě prapodivný. Trošku mi vadila i hlavní hrdinka, která na mě působila až moc vzorňácky a nebyla mi tím příliš sympatická. Co mě naopak bavilo, byl propracovaný a hezky logicky vysvětlený náhled do určité etapy amerických dějin. Ten závěr byl ale sám o sobě až moc velký americký happyend. Jak už zde někdo poznamenal, Rhyma je v knize tentokrát pomálu.
Z tohoto dílu jsem taková rozpolcená. Bavil mě a nebavil zároveň. Téma kouzelníků samo o sobě dává prostor pro různá zmizení a zvraty a tak ty zvraty pak už samy o sobě přestaly být překvapující. Ne že bych je v těch kterých konkrétních případech očekávala! Ale pak, když nastaly, tak jsem z nich nebyla tak paf. Bavilo mě ale číst dál a dál a těšit se na to, jak to celé dopadne a z koho nakonec autor udělá toho největšího padoucha.
Určitě zatím nejslabší z knížek, které se týkají Lincolna Rhyma. Alespoň pro mě. Rozjezd pomalejší, hlavně ze začátku jsem měla problém se všemi těmi čínskými jmény - zapamatovat si kdo je kdo. Skutečnou identitu Ducha jsem odhalila poměrně brzy, proto byl pro mě asi závěr tentokrát bez výraznějšího zvratu a to je pro mě asi ten zásadní problém. Váhala jsem mezi čtyřmi a třemi hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonila jen ke třem.
Pro mě ještě o chlup lepší než třeba Sběratel kostí. Příběh odehrávající se po celou dobu v jakémsi zapadákově v Severní Karolíně, kde žije nekonečné množství zakomplexovaných buranů a jeden majetný podnikatel. Různé skupinky lidí hledají ve volné přírodě v močálech jednu dívku a každá z těch skupin má pro její nalezení protichůdné pohnutky. Lidé umírají mrknutím oka, aniž byste to čekali. Prostě přijde rána - bum - a vy ani v první chvíli netušíte kdo koho zastřelil. Na konci onen tradiční mnohonásobný zvrat, kvůli kterému po celou dobu čtení pouze hádáte, kdo že by mohl být tím špatným a o co vlastně všem jde. Výborný thriller!
Ne tolik temné jako Sběratel kostí, přesto stále stejně kvalitní. Přiznávám, že jsem se dokonale zamotala u toho obratu na konci knihy a posledních asi 30 stran jsem se musela pořádně soustředit, abych pochopila logiku toho, jak vše vlastně bylo. Jak tady již někdo napsal, některé pasáže nebyly tolik čtivé z důvodu přílišného popisu technických záležitostí, ale to je jen můj osobní problém. Pro někoho, kdo se zajímá o letectví a ví mnohé o technice, to může být naopak velmi vzrušující a poučné čtení.
Přečteno několik let po shlédnutí filmu, takže zápletku jako takovou jsem si už vybavovala jen velmi matně. Přesto na tíseň a děs se na mě přenesly i z knihy. Knihu jsem zhltla jedním dechem. Nechybí napětí, vyšetřovací postupy, neobvyklý vyšetřovací tým a také neodmyslitelný zvrat na konci - v tomto případě několikanásobný.
Přišlo mi to o chlup horší než první díl. Nedokázala jsem se v knize zorientovat, vadily mi časté časové skoky mezi jednotlivými odstavci a v podstatě i příliš mnoho postav na stejné úrovni významnosti. Dokonce teď, pár hodin po dočtení, si nedokážu vybavit, co vlastně bylo motivem k vraždám. Autorka se navíc snaží do svých knih zakomponovat prvky ženského románu, ale je to v tak slabých náznacích, že je to celé spíše na škodu. Kupodivu ale příběh s vlčicí mi přišel moc hezky napsaný - byl poetický a čtivý. Ale hodil by se více do samostatné povídky než do krimi románu.
Pomalu se to rozjíždělo... a pak to nakonec hodně rychle a akčně skončilo. Průměrná detektivka, kde si mě ani jedna postava neměla šanci nějak zvlášť získat, protože jí jednoduše nebyl dán dostatečný prostor. Hrabání se v minulosti hlavní postavy mělo osvětlit vraždu, která jako by vypadla z nějakého hororu. Nakonec se ukázalo, že minulost s tím nemá zas tak moc společného. Vraha jsem začínala tušit v okamžiku, kdy se poprvé objevil na scéně a jeho definitivní odhalení nastalo celkem brzy a bez nějakého zásadního vyšetřovacího postupu. Přesto je kniha vhodná alespoň k zamyšlení nad tím, jak bezmezná víra v Boha nemá nic společného s tím, jak hříšný život lidé vedou. Spíše si ti, kdo hlásají víru, dokáží omluvit i sebedrsnější hřích.
Poprvé jsem Kmotra četla před spoustou let a pamatuji, že se četl jedním dechem. Stejně tak celá filmová triologie je naprosto úžasná a dá se na ni koukat pořád, tak i kniha se dá číst čas od času znovu a znovu. Charisma z děje přímo čiší a to jsem poprvé vlastně ani netušila, že si s tím skutečným kmotrem mám spojit tvář Marlona Branda. I bez něho je kmotr dokonalá postava a mafiánský příběh je promyšlen do posledních detailů.
Kniha se četla dobře, ale jsem nucena dát pouze 3 hvězdičky. Nejde o detektivku, nehledají se sérioví vrazi, ani se systematicky nepátrá po pachateli vraždy. Román nás seznamuje se špióny tak, jak fungovali za studené války. A především je prošpikován Wallanderovou nostalgií, obavami ze smrti - chvílemi mi ho bylo moc líto, přece jen už více jak 20 let jeho života sledujeme díky Mankellovým knihám a přirostl k srdci, takže najednou jsem se přistihla, jak mu přeji lásku a spokojené stáří.
Je to pohled zase trošku na odlišnou stránku společnosti. Sekty, zneužívání moci nad slabšími a vše, co k tomu patří. Kniha sama o sobě se čte dobře, je napsána přehledně. Příběh o jednom donchuánovi, který má každou ženu, na kterou si vzpomene, ale hlavně o tom, že za vším se má hledat žena. Na závěr opět spousta akce, v tomto případě mi to přišlo až moc.
Tato kniha šla úplně mimo mě. Celé mi to přišlo příliš zjednodušené, nerozepsané. Spousta dialogů o ničem - ty by nerušily, kdyby ale někam vedly. Pro mě osobně velké zklamání. Ano, motiv vražd byl dostačující, ale vůbec nebyly vykreslené postavy. Ani obětí, ani detektivů. Zaujal mě snad jen hodně suchý humor, který mi sedl a díky němu dávám o jednu hvězdičku víc, než jsem měla původně v plánu.
Menší výlet do kyberkriminality. Kniha je psána skoro před 20 lety a tak celé to tehdejší povědomí o počítačích a sítích může dnes působit poněkud komicky. Přesto i já jako laik jsem se dnes v knize trošičku ztrácela a místy taky moc nevěděla, o čem je řeč. Kniha je jiná než předchozí Mankellovy romány - nevyskytují se v ní žádní sérioví vrazi ani brutální zločiny z pomsty. Komisař Wallander nám začíná stárnout a jeho touha po lásce a vztahu ani tentokrát nenajde naplnění.
Místy docela chaotické, ale musím říct, že mi příběh přišel uvěřitelný a motiv k vraždám bych v tomto případě nezatracovala.
Dozvídáme se spoustu zajímavostí z mytologie, ale samotný příběh a vraždy hodnotím spíše průměrně.
O kousek horší než první díl. Téma se mi moc nelíbilo a rozuzlení bylo trošku divočejší.
Na autorčinu prvotinu to vůbec není špatné. Seznámí nás s novým policejním týmem a vraha odhaluje velmi pozvolna, což je pro mě pozitivní.