amejzlík komentáře u knih
Vůbec jsem nečekala, že mě to bude tak bavit. Musela jsem si zhruba prvních 50 stran zvykat na jazyk, který mi neskutečně lezl na nervy. Petr se snaží mluvit spisovně aby ukázal, že je slušně vychovaný kluk, ale z ničeho nic vždycky použije výraz, který do spisovné mluvy vůbec nepasuje. Jinak mě příběhy kluků moc bavily. Představovala jsem si život za první republiky a říkala si, že to muselo být velmi krásné a idylické. Seriál jsem neviděla. Určitě to napravím.
Tak jsem u konce dalšího příběhu a pomalu se loučím s dalším světem a postavami. Prožít spolu se členy Společenstva tuto pouť bylo nádherné. Při loučení Froda a Sama jsem slzela. Tyto knihy byly, jsou a budou klenotem fantasy literatury ještě dlouhá staletí.
(SPOILER) Je podivuhodné jak krutě si válka s námi umí hrát. Nejprve nám do klína vloží čistou a upřímnou lásku a poté nás během jediné vteřiny zahalí pod roušku smrti. Lucii a Petrovi bych přála žít, byly by z nich hodní lidé a skvělí rodiče.
Jako první jsem viděla film, takže jsem předsevzala, že nebudu brečet. A stejně jsem ronila neskutečné krokodýlí slzy. Moc krásná knížka. Velmi se těším na další díly a jsem zvědavá jak to s Luisou dopadne...
Geniální dílo. Fascinoval mě příběh Markétčiny a Mistrovy lásky, příběh v příběhu o Pilátu Pontském a Ježíši Kristu. Bavilo mě vykreslení postavy Satana, který zde není líčen pouze jako padouch- spíše jako vodič loutek… Žádná z postav nebyla černobílá a všechny měly v sobě lásku, sobeckost, lidskost... Každá si s sebou nesla svůj osud a bylo zde popsáno, co prožila…Filosofické myšlenky skvělé. Překlad je mistrovský.
Další úsek Frodovi pouti je za mnou. Tolkien píše opravdu skvěle. Střídá akci a napětí s poklidným putovaním po Středozemi. Dovoluje čtenáři nahlédnout do duší postav a ztotožnit se s nimi. Čtenář se cítí být součástí příběhu, jako by nesl prsten spolu s Frodem. Nádhera.
Jednoduchý komediální příběh se zajímavou zápletkou. Harpagonovi jsem přála sice jiný konec ale, i tak se mi to moc líbilo.
Příběh mi připomněl milostné peripetie mojí zesnulé prababičky, prožila obdobné vztahy. Milovala jsem, když mi o nich vypravovala. Knížka byla napsána kvalitním jazykem a líbilo se mi jak autor popisoval proměny uvažování dvou hlavních postav, jež byly způsobeny různými životními okolnostmi. Konec mne velmi dojal.
Nádherný příběh. Knihu jsem nedokázala odložit. Líbilo se mi to dokonce ještě mnohem více než Zuzanin dech. Linky postav byly složitější a mnohem propracovanější. Osud Kláry Rissmannové byl opravdu podivuhodný. Momenty štěstí střídala obrovská bolest. Nejvíce mě zasáhlo, jakým způsobem přišla Klára o syna. Bylo to tak intenzivní a já tak moc konsternována, že jsem nedokázala ani plakat. Z knihy sálá obrovská lidskost.
Zajímavý příběh, který skrývá i poučení že, je třeba vážit si toho co máme a neměli bychom být na svět kolem sebe mrzutí a naštvaní, jinak se vše obrátí proti nám a zůstaneme sami.
Tento díl jsem se opravdu nasmála. Obsahem se vyrovnal prvnímu dílu. Sice mi trochu chyběly staré známé postavy, které se dějem jen tak mihly a když to udělaly stálo to za to. Ale i tak jsem se smála od začátku až do konce.
Tento příběh je snad ještě propracovanější a zajímavější než Bilbovo dobrodružství. Hlavní linka příběhu je vymyšlená naprosto geniálně. Postava Froda mi není sice tolik sympatická jako Bilbo Pytlík ale, i ona má své kouzlo. Z kladných postav mi hodně vadí Sam Křepelka, je věrný ale poněkud vlezlý a urputný. Přála bych si více prostoru i pro své další oblíbené postavy. Snad se dočkám. Už se moc těším až se dostanu k pokračování příběhu.
Kniha se mi líbila a určitě to bude jedna z těch na které dlouho nezapomenu. Příběh byl velmi napínavý a o hlavní postavy jsem se v průběhu děje velmi bála. Začátky křesťanství byly nesmírně těžké.
Skvělý osobitý jazyk a humor Františka Nepila jako bych ho slyšela vyprávět. Při čtení jsem se potutelně usmívala a občas i smála nahlas. Podobné kutily mám doma rovnou dva - dědu a moji maminku. Takže většinu situací jsem zažila a dodnes zažívám na dědově zahradě, dílně i v domě…babička lamentuje úplně stejně jako chalupníkova žena. Děda, vychován v dobách kdy nic nebylo k sehnání, si chce zásadně vše opravovat sám. Někdy se mu daří, někdy ne…mamka nadšení zdědila po něm. Nejvíc legrace je, když se do něčeho pustí ti dva společně.
(SPOILER) Opravdu hodně mě bavila psychologie hlavního hrdiny a Dostojevského styl psaní. Líbily se mi Raskolnikovovy duševní monology i jeho proměna po spáchání zločinu. Bylo zajímavé sledovat co udělá vražda s člověkem, který není až tak zlý a chladnokrevný. Svého činu začne Raskolnikov litovat a různě ho omlouvat. Vytlačuje ze své mysli vraždu lichvářčiny sestry Lizaverty, která se na místě činu objevuje náhodou. Aby si mohl obhájit že, vlastně nic špatného neudělal…u knížky je nad čím přemýšlet a vzbuzuje spoustu různých otázek k velmi kvalitní diskuzi.
Krásná poetická kniha s kouzelnými texty a specifickými obrázky Josefa Lady. Čtení jsem si opravdu užívala. Byla to pastva pro oči i duši. Líbí se mi, že se prostřednictvím obrázků a textů mohu vrátit do doby, která by se mi jistě moc líbila, kdybych ji mohla zažít.
Nádhera. Sonety jsem četla v originále paralelně s překlady Jiřího Joska a Martina Hilského. Bavilo mě jak si každý z překladatelů s básní vyhrál po svém. Více se mi líbily překlady Hilského. Kniha je bezesporu jednou z nejhezčích básnických sbírek nejen o lásce a vztazích.
Knížku mi doporučily babička s mamkou. Občas jsem se zasmála. Styl vyprávění mi připadal podobně lehce ironický a humorný jako knihy naší Haliny Pawlowské. Postupem času mi začalo být líto Betty. Cítila jsem že, je ze způsobu života na farmě, jaký ji připravil manžel, trochu zklamaná. V knížce se vpodstatě nic neděje a je to takové příjemné klidné čtení.
Neskutečně emotivní závěr. Nejsem si jistá, zda Jiřího čin byl morálně správný. Já bych to na jeho místě nedokázala udělat. Vzít člověku život, ať už udělal cokoliv z jakýchkoliv pohnutek, je kruté. Lennieho i Jiřího mi bylo velmi líto. Knihu mi doporučil člověk, jehož si velmi vážím a jsem zvědavá na jeho názor.
Nesmrtelný příběh. Vydání jsem našla v antikvariátu. Verše v překladu Josefa Topola mne pohltily a nepustily. Příběh byl ještě umocněn nádhernými ilustracemi Jiřího Trnky. Krása.