Alice Crowleyn komentáře u knih

Díky vysokému hodnocení a kladným recenzím jsem od knihy čekala hodně. Už by bylo na čase, abych se naučila nic neočekávat, protože pak je to pro mě vždy jedno velké zklamání!
Nechápejte mě špatně. Nápad je to geniální a pokud nepočítám pár nejasností, které prostě nedávají smysl, dala bych i 4, možná 5 hvězd. To by ale museli vyměnit hlavní hrdinku.
O bože, Lena je tak otravná! Ne jednou jsem měla chuť knihu vyhodit z okna!! Být celý příběh v její hlavě pro mě bylo opravdovým utrpením.
Možná proto jsem se ještě nedostala k druhému dílu -.-

17.12.2014

Božínku, jak já se těším, až vyjde v češtině! Doufám, že se po překladu neztratí to kouzlo, které kniha má! Určitě si koupím i českou kopii (přestože mám doma knihu v angličtině) ^^
Ale teď ke knize.
Příběh Cath je mi opravdu blízký, protože mám dost podobnou povahu, takže jsem se do děje ponořila od samého začátku a nepřestala jsem číst dokud jsem nedošla k poslední stránce. Kniha je jedním slovem úžasná, plná roztomilých pasáží a sladkých rozhovorů. A fakt, že hlavní mužský hrdina je hodný, vtipný a nepatří do skupiny dnes tolik oblíbených 'bad boys' je jedno velké plus!
Nenarazila jsem tam na jediný incident, při kterém bych obracela oči v sloup a měla chuť někomu plesknout a už jen za to bych autorce poděkovala, protože takové knihy poslední dobou hledám velice těžce.

Rozhodně doporučuji! A to i nováčkům tohoto žánru. Fangirl byla první 'contemporary', kterou jsem kdy četla (pokud nepočítám Hvězdy nám nepřály, ale ty mě tak nenadchly, takže na ně často zapomínám) a musím říct, že jsem si nemohla vybrat lépe! Přála bych si, abych mohla zapomenout o čem kniha je a přečíst si ji znovu, protože ten zážitek je k nezaplacení! :)

5 23.11.2014

Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla! Na tak úžasnou a zajímavou hlavní postavu, jakou je John, jsem už dlouho nenarazila a přiznám se, že už teď mi chybí. Cítím se, jako kdybych přišla o dobrého kamaráda (v tomto případě krapet divné, já vím).

Hodně lidí si tu stěžuje, že se jim pletky s nadpřirozenem v knize nelíbily, ale já osobně jsem je skoro nepostřehla. Moje pozornost byla neustále na Johnovi a jeho myšlenkových pochodech a problémech, které musí vyřešit nebo se jim nějakým způsobem vyhnout. Možná jsem trochu zaujatá, jelikož s ním sdílím hodně názorů a v určitých situacích bych se zachovala stejně (nemluvím tu o jeho vražedných choutkách, kdyby si to náhodou někdo myslel). Taky s ním sdílím problém porozumět lidem a určitému lidskému chování. Díky těmto aspektům jsem se do příběhu ponořila tak hluboko, že jsem ani nepostřehla, když mi někdo vlezl do pokoje. Prostě jsem nevnímala nic jiného, jen Johna a jeho mysl.

Mám v knize dokonce tři záložky, které značí oblíbené scény, ale nechci je nijak rozepisovat kvůli spoilerům. Řeknu tedy jen něco.
Hrozně se mi líbí věta: "Ty říkáš sociopatovi, aby běhal za holkama?", kterou John řekne své matce. Četla jsem to ve škole na chodbě při čekání na cvika a málem jsem se neudržela a rozesmála se!
Další věcí, která mě uspokojila a naplnila hrdostí (směšné, já vím, ale prostě to tak je) je scéna na Halloweenské party, kde John pěkně setře svého spolužáka, který ho neustále ponižuje a šikanuje. Chtělo se mi zařvat "Ano!", ale ve vlaku se takové věci nedělají.
A pak Johnovo nepěkné rozzuření a ztracení kontroly při rozhovoru s matkou. To bylo opravdu silné! S každým slovem jsem měla víc a víc vykulené oči a jen jsem čekala, co se nakonec stane. Ještě že v tu chvíli už jsem byla doma.
Taky se mi líbily jeho rozmluvy s psychologem.

U knihy jsem se nasmála, chvílemi jsem se bála a na konci mi i slzička ukápla. Pana C. jsem měla ráda :(

Doporučuji všem, kdo už má plné zuby přeslazené romantiky a nebojí se nahlédnout do mysli sociopata :)

7 21.10.2014