alekis komentáře u knih

Stručné hodnocení
Pro pobavení: 5*
Pro poučení: 5*
Pro zamyšlení: 5*

Velmi dlouhá kniha, bohatý děj, mnoho událostí... Okamžiky dramatické, humorné i tragické...
Kultovní román, jehož název znám odedávna a až teprve teď jsem se rozhodla ho přečíst. Dobrý nápad, stálo to za to.
Jen ten Sinuhet... Zdá se mi, že nepoučil ze všeho, co za svůj život prožil a zůstal naivní, neřkuli trochu přihlouplý... a bohužel docela smutný - ale k tomu měl, tuším, důvod a taky povahu...
Přes všechna protivenství měl naštěstí možnost zestárnout a svůj příběh pro nás sepsat.

P. S. Zjistila jsem, že existuje ještě jedna kniha stejného jména, rovněž známá, jejím autorem je historik Vojtech Zamarovský. Tu si přečtu taky, bude to trochu iné kafé, podle komentářů bude ale nejspíš taky stát za to...
Nikdy není pozdě přečíst si dobrou knihu... :-)

25 22.02.2023

Když si čtenářka přečte komentáře předešlé, uvědomí si, že jsou psány s přídechem nostalgie... Většina, včetně mě, kteří se do této knihy pustili, ji četli poprvé v dětství, kdy nebyly, nebo teprve začínaly počítače, mobily a už vůbec neexistovaly dokonalé satelitní snímky Země, jak je známe dnes. O Africe sice bylo hodně známo, ale protože to byl pořád tak trochu bájný kontinent, tato kniha rozhodně pobavila a zaujala mnohé z nás, dnes již dospělých čtenářů...

A jaká to teprve musela být bomba v dávném 19. století! První vydání, jak zde uvedeno, je z roku 1863! Těch málo znalostí o Africe, získaných pro Evropu cestovateli - odvážlivci, z nichž mnozí smutně skončili, skolení všemožnými nemocemi, útrapami, či dokonce na pekáči divých kanibalů, ještě zvětšovalo zájem a touhu poznávat neobjevené kraje...
Většina obyvatel v té době vůbec necestovala, turistika byla neznámý pojem, a tak popisy letu balónem, ač s jeho víceméně nesrozumitelnými technickými vymoženostmi, popisy krajiny, hor, pralesů, pouští, vesnic domorodců, podivných měst, a k tomu všechna dobrodružství, která cestovatelé zažili... Fantazie čtenářů pracovala jistě na plné obrátky.

Kniha přinášela čtenáři ve století, kdy technika byla teprve na vzestupu, neskutečný zážitek, a ten ještě umocňovaly skvělé ilustrace... Jo, to bylo pravých dobrodružných a fascinujících Pět neděl v balóně... To bylo to pravé vzrůšo a krása! A v srdcích mnoha generací kluků a a dívek bouřlivě tepala touha moci letět také tak nad Afrikou a všechno prožít s doktorem Fergussonem a jeho přáteli.

Co může dát tato kniha dnešním dětem. Asi nic. Ale když promluvím za sebe, ve mně provždy vzbudila tato, i další díla autora touhu po cestování a tím poznávání světa. Věřím, že mnozí čtenáři, a že jich verneovky hltaly spousty, pocítili to samé.

Když to shrnu: na dnešní dobu je to román trochu jednoduchý. Ale vzal to nešť! Je to skvělé, je to zábavné, ať jsem klidně stará vykopávka, která čte naivity.
Podotknu ještě, že Verne nebyl jen dobrý spisovatel, nýbrž dokázal využít a předat mnohé informace, které by se jinak asi ke čtenářům nedostaly, navíc byl i docela vtipný, žádný suchar.

Závěr: dnes by tato kniha v takovéto podobě nevyšla, kdo ji četl, jistě ví, proč asi. Další věc: jak se změnila Afrika od dob 19. století. Když lovec - cestovatel Kennedy zastřelí obrovského slona, úplně mi zatrnulo. Ale tehdy pláně černého kontinentu brázdila nespočetná stáda všech druhů zvířat... takže koneckonců... co řešit.

Dnes je všechno úplně jinak. Ale je skvělé, že svého času psal a "jules" - transkripce "žil" takový skvělý autor jakým byl - Jules Verne! :-).

P. S. Když já vyrazím mimo domov, musím se vždycky v cizím místě poohlédnout po důležitém zařízení... V lese obvykle stačí keřík...
Ale tady nám po celou dobu čtení autor nenaznačil, jak to cestovatelé vychytali v tom koši?? Muži to mají jednodušší, ale přece jen občas... Že by - sednout na rantl, dobře se držet... a bác s tím dolů? :-)

24 16.02.2023

Nejsem cílová skupina... ale...
A teď bacha!!! VELKÝ SPOILER!!!
Na konci je prsten s diamantem :-).
Pokud někdo náhodou! neví, co to znamená...
Prostě, požádal ji (vkleče) o ruku!
:-)

4 13.02.2023

SPOILER!!
Všechno co je psáno v anotaci dostatečně vypovídá o obsahu. Takže musím jenom něco málo vypovědět o mém dojmu z knihy. No samozřejmě! Jsem nadšená, nemělo to chybu!
Postavy: jeden totální velkolepý a k němu ještě páreček naprostých magorů. Jeden detektiv v. v., čili stárnoucí lůzr. Jeden pes, který měl být, ale naštěstí nebyl otráven... Alkoholička, co špatně skončí... a ještě pár sympatických lidiček... S několika se seznámíme v úvodu a potom už po nich neštěkne pes. A jedna postava si nasadí klobouk a to jí, bohužel, podepíše rozsudek smrti... A tak dál... Barvy, barvy, barvy. Je to pestré. Napínavé. Atd.
V kultovním Kingově Svědectví mě těšilo přiblížení životů a povah hráčů na rozsáhlém postapo hřišti. V Panu Mercedesovi je to podobné. Vcelku detailně poznáváme jednotlivce, kteří příběhem procházejí. A to mě moc baví, je v nich díky tomu sice papírový, ale přece jakýsi reálný život.
Kingu, nejde to znovu neříct: jsi opravdu Král!

17 13.02.2023

V teple našich domovů, v křesle, na gauči, s knihou a čajíčkem, se nám některé věci zdají být k neuvěření!
Vycucané z prstu, z gruntu vymyšlené, prostě pitomosti! Jimi chtěl autor pouze šokovat čtenářskou veřejnost, prodat hodně výtisků a hodně vydělat...
Ano, my... MY přece víme, že nic podobného, o čem se v této knize píše, neexistuje, že motýlci a ptáčci poletují kolkolem a z andělských kůrů se nese libý zpěv...
Jaképak násilí (všemožných druhů), jaképak vraždění dospělých i dětiček, jaképak ovládání, ať penězi, nebo vyhrůžkami těch, kteří údajně vedou lidskou společnost... Jakýpak ZTP? Kdo neví, to je moje zkratka pro Zákon tvrdé pěsti!

Snad něco napoví úryvek z autorova poděkování: "O možnosti napsat thriller jsem se poprvé bavil s kamarády Jonathanem a Davidem v dobách, kdy jsem žil v domě na půli cesty pro bývalé vězně a psychiatrické pacienty. -- Kdyby se té myšlence tenkrát vysmáli, Tuesday by možná nespatřila světlo světa."
Dívka Tuesday, tak ji stvořil autor, se rozhodla vzít zákon do svých rukou a postavit se ZTP. Proč to dělá a jak to dělá, to je potřeba si přečíst.

Nějak nenacházím slov tuto knihu komentovat. To, co zde čteme jako naprostou fikci, může být ve stejné, či v ještě mnohem horší podobě realitou kdekoliv, na všech světadílech, nejen v Londýně, a naše bezpečí a klid mohou být pouze... zdánlivé.

15 09.02.2023

SPOILER
Mladá žena, nespokojená se životem od jeho začátku až po současnost, se rozhodne s tím bídným žitím skoncovat. Ve zvláštní knihovně dostane možnost vyzkoušet si, jak by to vypadalo, kdyby se její život vyvinul jinak. Prožije desítky, možná stovky příběhů - životů, všech se krátce dotkne a když si uvědomí, že jí žádný vlastně nevyhovuje, vrací se opět do knihovny a zkouší znovu a znovu... A přitom se jí spousta věcí otevírá...
Krom toho, že kniha, až na rozvláčný začátek, je zábavná, díky těm životům docela pestrá, tak má mnohem větší přesah. Není to román říznutý špetkou fantasy. Je to čtivě psané zamyšlení, je tu plno skvělých myšlenek a čtenář(ka) může zapřemýšlet, může analyzovat, jak ona sama vidí svůj život, nebo jaký by ho vidět chtěla a zda s tím může něco udělat.
Druhé čtení už ne, ale pro jednou - určitě stojí za to :-).

23 09.02.2023

Časová rovina ze současnosti, z období pandemie, když opatření zjevně probíhala ve Francii podobně jako u nás, je zajímavá a jako obvykle napínavá, zvlášť když se můj oblíbenec Enzo ocitá jako obvykle v ohrožení života. Přinucen okolnostmi provádí fyzicky náročné výkony a to je mu snad už pětašedesát!
Druhá linie příběhu, odehrávající se krátce v Británii, především ale v okupované Francii, je hodně dramatická od samého počátku až k úplnému závěru.
Román je nejspíš fikcí, nebo že by autorem popsané dění kolem portrétu nejznámější ženy světa byla pravda?
Nevím, co je pravda. Dějiny planety, dějiny lidí jsou plné událostí, o nichž nemáme tušení. Kolik věcí nám zůstává utajeno, kolik jich zmizelo spolu se svými aktéry v propadlišti času... Netuším.
Tudíž, aspoň díky spisovatelům, jejich umění psát a jejich fantazii máme možnost se pobavit a zamyslet, můžeme si užít volný čas třeba nad touto knihou - kterou mi, nesmím zapomenout, věnoval přítel z DK. Díky, kámo! :-).

13 07.02.2023

Jako autorova prvotina - když vezmu v potaz námět, zpracování a rozsah, si zaslouží velký potlesk!
Pokaždé žasnu nad bohatou fantazií spisovatele. Některé věci prostě nevymyslíš... Je to cosi úplně jiného než ostatní fantasy, vůbec tam nejsou obvyklé často používané rekvizity, kniha se velice dobře čte... ale už jsem se těšila, až s ní skončím.
Prostě, nekonalo se takové to absolutní nadšení... Ovšem, přestože uberu na hodnocení, mnoho to neznamená - i tak ji doporučím.
Vstupte do Elantris, je to velmi zajímavé místo!

8 03.02.2023

Řeky, pouště, hory, lesy...
Vesnice, města, osady,
A vládci a šlechtici, armáda...
a především (ne)obyčejní lidé...

A toto všechno...
Kdesi...
Až... Tam...
Pod nebesy.
----------------------------------
Dostat nečekaný drahocenný dar
nemusí znamenat vždycky jenom zdar...
Možná tě čeká života zmar..!

Jak to vyřešíš, Šen Tchaji?
Čeká tě dlouhý šťastný život
nebo ti zbývá pouhých dnů pár?
----------------------------------------------

Je tu hodně vypovídajících velmi solidních komentářů, takže se nebudu ani snažit stvořit něco lepšího.
Podstatné pro mě je, že knihu jsem si přečetla a je v mojí paměti. Vím, že dojmy po čase vyblednou, že zapomenu podrobnosti, ale určitě zůstane vědomí toho, že právě tento příběh mě dokonale přitáhl, zaujal, pobavil a snad i okouzlil...
Pomyslná pyramida mých přečtených knih se zas trochu zvýšila... a nahoře, na špici, kde těch knih je jenom pár, je i tato...
Na špici... Až nahoře... Pod nebesy...

8 25.01.2023

SPOILER
I tzv. zábavné knihy mohou poučit. Netušila jsem, že žili a chod ostrovního království ovlivňovali dva Cromwellové! Známější je Oliver, ale v době, kdy anglický hrbatý právník Matthew Shardlake vyšetřoval kriminální případy, byl prvním ministrem krále Jindřicha VIII. jiný Cromwell, Thomas.
A protože panská láska občas na popravčím špalku končí, nakonec završil onen vlivný a mocný muž svůj život neslavně popravou v Toweru... Dočítáme se v závěru této knihy...
Druhá část série byla pro mě ještě zajímavější, hodně napínavá, plná dramatu, bezskrupulózních padouchů, mrtvol a stálého ohrožení života dvou hrdinů - neboť k M. S. se přidal mladý šikovný pomocník.
Hlavní linie o hledání návodu k výrobě řeckého ohně je fiktivní, jak nám v závěru sděluje autor. Týká se vysoké politiky a zapleteny jsou tu osoby z horních vrstev společnosti.
Vedlejší, o úsilí zachránit před smrtí mladou dívku, obviněnou z vraždy příbuzného, byla hodně zajímavá a (viz výše upozornění na SPOILER!), naštěstí dobře skončila a padouchové byli potrestáni po zásluze.
Román je to rozsáhlý, místy až spletitý. Ale starý Londýn, intriky, dobrodružství, úsilí dobrat se věcí utajených a hlavně spravedlnosti... tak to mě moc baví :-).

12 24.01.2023

Když se o něčem řekne: nebylo to až tak špatné, chce se vlastně říct: nebylo to nic moc. Tak bych charakterizovala tuto sbírku.
Sherlock Holmes, jak ho stvořil ACD a v jeho duchu pokračují mnozí další autoři, patří do vícečetného souhvězdí mých favoritů - detektivů. Horory, dá-li se to tak nazvat, které napsal H. P. Lovecraft, jsem myslím nikdy ani nečetla. Bojím se totiž, že bych začala věřit, že autor všechny ty příšernosti nevymyslel, že jsou kdesi mimo naše vnímání, kdesi hluboko, vysoko, daleko či v jiných dimenzích opravdu možné, reálné... a oprávněně strašně děsivé.
Povídky jsou do jisté míry na jedno brdo, autoři se drží poctivě principů narýsovaných dvěma výše zmíněnými, ač dávno zesnulými, ale stále vlivnými Pány spisovateli. Některé jsou lepší, některé... méně zábavné.
Jak říkám: není to až tak špatné...

7 22.01.2023

Inspirace opět nalezena na DK. Protože mě věci kolem času - z literárního pohledu - moc baví, odsunula jsem opět svoje čtecí plány a v cuku letu jsem přečetla toto krátké dílo klasika sci-fi žánru.
Čekala jsem cosi úplně jiného, jako už tolikrát! Myslela jsem, že tu půjde o prolínání časů, přestupy z jedné doby do druhé či tak nějak. Samozřejmě, nic takového!
Takže konstatuji: děj je dramatický, i když zpočátku, než se rozběhne, se spíš vleče. Podstata příběhu je vysvětlená jasně a srozumitelně, tudíž jsem i já, vědami nepolíbená pochopila, co bylo to zkraje záhadné, podivné, nerozluštitelné. Kdo preferuje sci-fi, mohl by si tuto knihu docela užít, má tu výhodu, že není dlouhá.
Nakonec, nebylo to špatné, dala bych za 3*, ale to všudypřítomné záhadno v pozadí ještě jednu* přidá... :-)

7 15.01.2023

Tato detektivka mě příliš neuchvátila... Proč jsem ji tedy četla a dočetla? Myslím, že tomu napomohla informace, kterou se dozvídáme hned zkraje: mladá dívka se přizná k zavraždění pěti lidí a následně spáchá sebevraždu. Byla jsem zvědavá, o co půjde...
Dočetla jsem poctivě až do konce, který je otevřený hodně do široka, a velké nadšení jsem nepocítila. Netuším, zda mě budou zajímat pokračování a zda se po nich vůbec budu pídit, abych se dozvěděla další informace...
Prostě, víme, že každá kniha se do vkusu nemusí trefit, někdo rád vdolky a jiný zase holky :-).

7 14.01.2023

Když počasí je zimní, ošklivé
a dívčí srdce smutné, truchlivé,
když chmury sem tam bloudí hlavou
a pořád nelze najít cestu pravou,
když děvčeti není do smíchu
a už vůbec ne do tance,
náladu zlepší a úsměv vykouzlí...
zas jen pěkná romance... :-)

A vo tom to je, drahé spolučtenářky. Občas je potřeba i pokleslou červenou knihovnu otevřít, zasnít se trochu... Před očima krásné Skotsko - doufám, že takové opravdu je, dosud jsem ho nenavštívila osobně, Skotsko plné jezer, vřesu a starobylých hradů, jimiž bloumají duchové, Skotsko a v něm (kdo ví, jestli?) charakterní, stateční, urostlí a moooc hezcí Skotové... :-).
A po přečtení si s úsměvem a obnovenými silami říct: bezva, ale teď zase vzhůru do každodennosti :-).

8 11.01.2023

Žár slunce stejně jako včera rozpaluje poušť
a dole v údolí se stále modře třpytí Nil...
Je konec! Pryč je dřívější čas šťastných chvil...
V kdysi vlídném domě nastal zmar a spoušť...

Historické detektivky, to je moje, a Agatha Christie je jedna z mých favoritek, ačkoliv se mi zdá, že více jejích děl jsem viděla zfilmovaných, než že bych je přečetla. Ale tentokrát jsem měla opravdu šťastnou ruku. Krimi příběh ze starého Egypta nemá chybu.
Ano, vraha jsem tipovala špatně, jako obvykle. Ano, trochu mi tam scházelo víc lítosti a žalu, když se ze společenství lidí, obývajících jeden dům, začali někteří vytrácet... a balzamovači díky tomu měli práci a pěkné výdělky...
Ale, když to shrnu, je to zajímavé a prostředí i postavy jsou tak neskutečně dokonale zobrazeny, a na to kladu důraz, že mi nezbývá, než opět konstatovat, že paní Christie je skvělá spisovatelka a navíc, je vskutku královnou detektivek!

17 09.01.2023

SPOILER
Název mi připadá trochu nevhodně zvolený, i když v tom tkví podstata knihy. Rozpuštění - rušení klášterů, z důvodu zákazu katolické víry v Anglii a přechod na reformní církev...
Děj je trochu suchopárný, stejně jako hlavní hrdina. Každopádně je ale celá kniha zajímavá, bavila mě a otevřela mi zas nové obzory. Doufám, že si pro doplnění přečtu něco o důležité postavě v pozadí, o Thomasi Cromwellovi.
Pominu-li, co znamenalo rušení klášterů pro mnichy, kteří v jejich zdech mnohdy prožili desetiletí, přemýšlím, čím byla změna přístupu k víře pro obyvatele království. Jistě to bylo pro ně hrozné. Žili po generace v čemsi, co se rázem změnilo a teď, co si z toho vybrat? Co je správné? Co na to nejvyšší instance - Bůh na nebesích?
Druhá věc, související s rušením, lépe řečeno s likvidací klášterů, je popsaná v závěru knihy poměrně stručně, ale výstižně. Zboření kostela a nepotřebných budov, s tím, že se využije všechno, co se využít dá, a holé kamenné zdi si pak rozeberou vesničané na stavbu svých domů... Všechno, co má nějakou cenu, se zabaví... a to, co souvisí se zakázanou vírou - sochy, relikvie, knihy... se zničí. Jedno nahrazuje druhé a to staré musí zmizet. Tak to na světě chodí od věků a je to docela smutné.
Těším se na další díly série, myslím, že v 16. století v Anglii nebude mít Matthew Shardlake ani nadále jednoduchý život.

9 07.01.2023

Tohle zrovna není moje parketa... ale... To nevymyslíš!
Velmi napínavé a plné zvratů, i když, řekla bych, maličko překombinované. Přečteno na počkání, jenže podobným tématům se spíš vyhýbám. Bylo to pro mě tak trochu šlápnutí vedle.

Prostě: magor sem, magor tam... Těš se, co ti udělám!

10 02.01.2023

K této knize dlužím komentář už asi tři měsíce, měla jsem totiž přání napsat ho nádherně dramaticky ve verších... Třeba se podaří později... až si to přečtu znovu. Tedy, pokud mezi všemi ostatními knihami nezapomenu... :-)
Koho okouzlil Sapkowského Zaklínač, zvlášť začátek, vtipné a sem tam drsné povídky, tak toho musí stopro okouzlit i Jezdec. Nemá chybu! A dávám si do plánu, ačkoliv plány jsou od toho, aby se neplnily, aby se na ně zapomínalo a lístečky připomínáčky aby se házely do kamen, že se blíže seznámím s autorem.
Po přečtení Stínu modrého býka a posléze Půlnočního jezdce totiž musím konstatovat, že je tady skvělý český autor, jehož knihy si přeji blíže poznat... :-)

6 02.01.2023

Přes všechna příkoří vyšší než pohoří,
přes všechny hříčky, masky a šarády...
není ten příběh vůbec nijak špatný...
Jednoduše řečeno: má docela grády... :-)

Neumělý veršík, splichtěný v cuku letu a z mosta do prosta, mnoho o knize neřekne. Doporučuji níže komentář od Dellphi, s nímž plně souhlasím :-).
Cením, že autorka píše živě, kniha se dobře četla, i když se mi zdá čím dál víc, že romance už mě moc neberou... Že bych ty nejlepší měla za sebou? Jak v románech, tak v životě? Že by ten covid? Není třeba se vzdávat, autorky romancí a nejpilnější autor - život - píší přece romány pořád, o sto pryč :-).

10 02.01.2023

Mám dojem, že ty romance mě už tolik nebaví, jako dřív... Nebo že by to bylo špatným výběrem?

3 17.12.2022