AlčaH komentáře u knih

Tato kniha mi stylem vyprávění připomínala příběh Amélie z Montmartru - a ten mám opravdu moc ráda. Předpokládám, že to tedy bude také jeden z důvodů, proč se mi kniha tak líbila. :)

Byla velmi svěží, místy vtipná, formou vcelku neobvyklá a především dobře napsaná. Zavedla nás do uliček Brazílie, což pro mě osobně bylo hodně atraktivní, a do života žen, které se zde snažily přestat být neviditelné. Měly své touhy a sny, jejich naplnění ale bylo hodně těžké, protože tyto ženy musely naplno bojovat se zkostnatělou brazilskou společností - ať už s muži, kteří v ní měli vedoucí postavení, anebo s jinými ženami, které se "lišit" nechtěly, a proto neváhaly kopat kolem sebe, aby uhasily plamen těch, které se přece jen trochu vymykaly... Některým ženám se povedlo uspět, některé se bohužel musely smířit s osudem...

Neviditelný život Eurídice Gusmãové má pro mě hořkosladkou příchuť. Některé pasáže se nečetly lehce - dýchal z nich na mě ten skoro až zbytečný boj s větrnými mlýny, ze kterého žena prostě nemůže vyjít jako vítězka... Z mého pohledu je to ale velmi důležitý příběh, v němž autorka až překvapivě lehkým perem nabízí důležitou výpověď o emancipaci žen v Brazílii. Jsem ráda, že se ho rozhodla vyprávět a věřím, že si kniha najde spoustu spokojených čtenářů, kterým něco předá.

5 06.02.2022

Novela Bál šílených žen se mi velmi líbila. Její děj se odehrává v Paříži - zejména v nechvalně proslulém hospitálu, kam se dostávaly ženy nejen duševně nemocné, ale také se tam odklízely ty, které byly společensky nepohodlné, pokrokové a jejichž chování neodpovídalo tehdejším měřítkům stanovených muži.

Byla to právě všudypřítomná nálada Paříže konce 19. století s popisy jednotlivých uliček i tehdejší společnosti, a také tíživá atmosféra samotné psychiatrické léčebny, které mě do příběhu tolik vtáhly a okouzlily mě. A kupodivu i duchařský námět, který celý příběh zajímavě okořenil a dal mu zase trochu jiný rozměr.

Kniha zajímavým způsobem propojila problematiku duševního zdraví a ukázku fungování společnosti v 19. století, kde ženy měly zcela podřízené postavení a jediné, co směly (a musely) bylo poslouchat muže (ať už to byl otec, manžel nebo lékař). Přiznám se, že občas to nebylo lehké čtení... Ta představa nemoct studovat, svobodně se rozhodovat, slyšet věci jako že "ženy nepatří do veřejného prostoru" a jedinou jejich rolí je najít si co nejdříve manžela...

Kniha je napsaná poutavě, stručně, děj nezadržitelně ubíhá, jde rovnou k věci... Pokud stojíte o zajímavé čtení, za sebe tuhle knihu rozhodně doporučuji!

5 30.09.2021

Nádherná kniha, která si mě získala originálním fantasy/surrealistickým příběhem a především skvělým výtvarným zpracováním. Autorův temný až melancholický styl, který pro tento příběh zvolil, mi vážně sedl. Jednotlivé kresby jsem si užila i díky velmi kvalitnímu zpracování knihy jako takové. Komiks je vyroben ve velkém formátu a na stránkách tak vynikne řada pozoruhodných detailů jednotlivých výjevů - ať už lidských postav nebo scén z mořského pobřeží.

Co se týče příběhu - sen se mísí s realitou, do procesu sebeobjevování jedné dospívající dívky vstupují starodávné bytosti i tajemný král, do snového příběhu se obtisknou i hororové stopy... Mohlo by to znít jako zvláštní mix - ale funguje to vážně skvěle. Tony Sandoval má opravdu úžasnou fantazii.

Vodní had je skvělý počin Comics Centra, který okouzlí, překvapí a rozhodně pobídne k opakovanému přečtení.

5 30.09.2021

Knihy s tématem holocaustu a druhé světové války nečtu často - je to pro mě vždy docela těžké a dává mi to zabrat. Občas ale udělám výjimku.

Tentokrát jsem sáhla po knize Fotograf z Osvětimi a musím říct, že kniha mě hodně překvapila a oslovila. A to především díky tomu, že nabídla zcela nový a neobvyklý pohled na život v koncentračním táboře v Osvětimi - poznali jsme ho očima táborového fotografa, jehož úkolem bylo ho zachycovat na snímcích... V jednotlivých kapitolách jsme se seznámili nejen s životem Wilhelma Brasseho a boji, které musel dennodenně svádět ve snaze přežít, ale také nás nechal nahlédnout do osudů jiných lidí, se kterými se setkal...

Bylo to hodně silné čtení, častokrát dost smutné a náročné. Zejména u pasáží popisujících lékařské pokusy na lidech mi běhal mráz po zádech... S jakou krutostí a zároveň lehkostí je nacisté realizovali... Ani se fotografovi nedivím, že po válce už se fotoaparátu nemohl dotknout a změnil povolání...

Je opravdu nepředstavitelné, jaké hrůzy jsou lidé schopni páchat, a kam až může vést myšlenka nadřazenosti jednoho nad druhým. Věřím, že připomínat si to a číst takové knihy, je důležité proto, abychom to takhle daleko už nikdy nenechali zajít...

5 18.06.2021

Komiksové zpracování příběhu Anne Frankové se opravdu povedlo. Ilustrace v knize jsou krásné, některé až snové. Uchopit tak známý příběh, který je navíc psaný formou deníku, určitě nebylo snadné, ale autorům se to podařilo na výbornou. Vytvořili krásné a citlivé dílo, v němž se prolínají hrůzy 2. světové války s obyčejnými starostmi dospívající dívky, která se stále hledá a touží po společnosti, pochopení i lásce... Anne Franková byla výjimečná mladá dáma a stejně tak výjimečná je i tato kniha.

5 26.02.2021

Krátká, ale intenzivní knížka... Miniatura, která čtenáři dovolí jen tak lehounce nahlédnout za bohnické zdi a setkat se s tamními pacientkami - a pak ho zase rychle vyprovodí... Nejde do hloubky, ale pro mě to tak bylo v absolutním pořádku - užívala jsem si každou stránku. Kniha je napsána úsporným stylem, přesto pro mě řekla vše, co bylo v tu chvíli třeba. O duševních nemocech a především o lidech, kteří s nimi žijí, vypráví bez zbytečného patosu, úderně, břitce a velmi originálně. Celý koncept díla na mě velmi zapůsobil. Ocenit bych chtěla také skvělé ilustrace, které doplňují každou kapitolu.

Na závěr mého hodnocení bych chtěla zmínit krátkou historku, která se objevila v doslovu Terezy Slané: "Jdu pěšky až k mostu. Pokud se na mě cestou usměje alespoň jeden člověk, neskočím," napsal muž, který v 70. letech spáchal sebvraždu skokem z mostu Golden Gate.

5 22.02.2021

Atticus je pro mě autor-romantik, který lásku umí prožívat, užívat a krásně o ní psát. Přesto mě v jeho druhé sbírce zaujaly spíše řádky o temnotě, ty, ve kterých se zamýšlel nad životními pády, odvahou, sebeláskou či smrtí... Stejně jako u první knihy - některé básně se mi až tak nelíbily, ale řada myšlenek se mě dotkla a třeba i zrcadlila některé mé zkušenosti. Co mě na autorových dílech baví, tak je celkové grafické pojetí - počínaje magickou obálkou přes nádherné obrázky a fotografie, které doplňují vybrané básně, až po takové detaily jako střídání písma a hra se sazbou... Vizuálně je kniha opravdu krásným zážitkem. :)

Na závěr jeden citát, který si z četby odnáším: Být naživu je podivný, báječný zázrak, na který zapomínáme.

5 01.11.2020

Druhý díl byl stejně skvělý jako ten první. Opět jsme od autora dostali nálož emocí a nahlédli pod pokličku světa, který mnozí z nás neznají. V krátkých kapitolkách je ukryta radost i smutek, veselé zážitky i melancholická zamyšlení. Jsem ráda, že "jeho děti" mají právě Martina Selnera a že on má je. :) Moc mu fandím!

5 03.08.2020

Atticus dokáže na velmi malém prostoru přesně vyjádřit podstatu nějaké životní situace či konkrétního pocitu. Jeho básně jsou pohlazením na duši, je z nich cítit, že autor miluje život, přírodu i samotnou lásku. Mnoho z jeho krátkých básní se vám zapíše hluboko do paměti, a když si je později vybavíte, pousmějete se nad jejich čistou krásou. Osobně více inklinuji k syrovější poezii typu Rupi Kaur, ale musím říct, že i Atticova něžná tvorba se mi nakonec velmi líbila. Určitě budu knihou listovat ještě mnohokrát a vracet se k jednotlivým myšlenkám.

5 20.06.2019

"Laura Deanová mě už zase nechala" je opravdu zajímavý komiks. Nejprve mě okouzlil svojí grafickou stránkou - protože ta estetika, to bylo tedy opravdu něco. Čistý styl autorky mi seděl a barevné schéma černá/růžová pro mě fungovalo až překvapivě dobře.

Co se týče příběhu, tak ten se věnuje toxickému vztahu dvou holek - Freddy a Laury. Zatímco Freddy do vztahu dává všechno, co může, Laura si s ní vlastně jen hraje a hřeší na to, že je do ní její přítelkyně blázen a všechno jí odpustí. Kniha podle mě dobře ukazuje, jak může takový toxický vztah ovlivňovat celý náš život - Freddy se trápí, kašle na kamarády, prchavé okamžiky střídají okamžiky totálního zoufalství, kdy si není schopna přiznat, že by bylo lepší se posunout dál a stále se snaží napravovat nenapravitelné...

Je jasné, že kvůli formátu se autorky do tématu nedokázaly ponořit úplně do hloubky. V knize je přítomná určitá zkratkovitost, která mi trochu vadila, a bránila tomu, aby se mě kniha hluboce dotkla. Mrzelo mě třeba i to, že jsme neměli možnost více poznat další postavy, které byly samy o sobě hodně zajímavé. (Tak třeba příště, v další knize). :)

Rozhodně ale musím knize přiznat, že dokázala zajímavě otevřít několik celkem těžkých témat a naservírovala prostřednictvím myšlenek samotné Freddy spoustu podnětů k přemýšlení. Věřím, že knihu ocení hlavně mladší čtenáři, pro které je určena, a třeba díky ní získají i trochu jiný pohled na vztahy, které si v životě budují.

4 09.05.2023

Pravdou je, že tento komiks pro mě byl (nečekaně) vlastně zklamáním...

Kresba - ta je opravdu nádherná. Začíná to už obálkou, ta je naprosto luxusní. I kresba uvnitř knihy je krásná, pestrobarevná a člověka okouzlí. Esteticky je to za pět hvězd.

Bohužel s příběhem jako takovým už to pro mě tak slavné nebylo. Připadalo mi, že míra zkratky je až moc velká, v některých bodech příběhu jsem se špatně orientovala, ztrácela se, některé věci najednou nedávaly smysl, chyběl kontext... I u takto vizuálně nádherného díla mi tohle prostě vadí a nedokážu se od toho oprostit.

Když jsem byla mladší, viděla jsem animovaný film, takže některé věci jsem si dokázala spojit/domyslet... ale i přesto jsem si knihu a celkově příběh prostě nedokázala užít tak, jak jsem původně očekávala.

4 13.03.2023

Toto komiksové zpracování klasické knihy od Karla Čapka, kterou jsem ve formě divadelní hry četla už několikrát, se mi hodně líbilo. Kresby jsou za mě perfektní a zkratka, která je třeba při převodu díla ze hry na komiks, podle mě v této knize je "tak akorát" velká - i člověk, který by nečetl klasickou knihu, příběh snadno pochopí a dobře se v něm zorientuje. Jak jsem psala už jinde - komiksovým zpracování klasických knih fandím, považuju to za skvělou cestu, jak k těmto výjimečným příběhům přivést nové čtenáře. :)

4 03.02.2023

Velice silná kniha o jedné dívce, která toužila po vzdělání a nezastavil ji v tom ani Tálibán.

Z mého pohledu je moc důležité takové knihy číst, protože nám nabízejí pohled do regionů, které jsou od nás vzdálené a kterým nemusíme až tolik rozumět - v tomto případě nás Malálin příběh zavedl do Pákistánu.

V knize pro mě byla spousta zajímavých momentů - to, jak Malála popisovala běžný život v Pákistánu a jak se v něm žilo, než se pod vlivem Tálibánu všechno změnilo. Malála měla svůj domov opravdu ráda, přestože z našeho pohledu rozhodně nebyl dokonalý. Líbilo se mi, jak pokrokový byl Malálin otec a jak se snažil aktivně přispět ke změně. Děsivé pro mě bylo uvědomění, jak málo stačilo a z místní rádiové stanice se stal nástroj, který ovládal společnost směrem k menší svobodě a k omezování lidských práv… No a pak samozřejmě samotný Malálin příběh, příběh bojovnice za vzdělání, která se nevzdala ani po tom, co ji postřelili a málem zemřela. V 17 letech získala Nobelovu cenu za mír.

Četla jsem vydání z roku 2015, které je určeno i pro dětské čtenáře. Kniha byla napsána velice přístupně a četla se dobře, přestože zpracovávala dost těžké téma. Trochu mě mrzel hodně rychlý konec, myslím, že ten by si zasloužil ještě trochu rozpracovat.

4 02.02.2023

Celá tahle série věnovaná introvertce a jejímu knihomolství se mi moc líbí - a díl inspirovaný životem po svatbě není výjimkou. :)

Jak asi vyplývá už z názvu, tentokrát se autorka rozhodla prozkoumat partnerské soužití, respektive manželství. A za mě se jí to opět podařilo velice dobře. V situacích z každodenního života přeměněných do podoby krátkých stripů jsem se často našla. U některých jsem se pousmála, jak moc byly milé a sladké, někde jsem se musela hlasitě smát, jak moc to bylo přesné a ze života... :)

Autorka si nadále drží svůl osobitý styl - v kresbě i v humoru - a servíruje nám další příjemnou odpočinkovou jednohubku, která pobaví i potěší. :)

4 16.09.2022

Kniha, která prostřednictvím poutavých rozhovorů přibližuje práci českých novinářek, a díky výběru respondentek z více oblastí ukazuje, jak moc je jejich práce různorodá.

Na knize se mi líbila právě ta pestrost, ať už co se týče druhu média, konkrétní pracovní pozice nebo třeba ta generační. Bylo zajímavé si mezi sebou jednotlivé rozhovory a pohledy na svět porovnat právě z těchto hledisek.

Styl psaní se mi líbil a bavil mě, rozhovory měly dobré tempo a dozvěděla jsem se z nich plno zajímavých věcí. Celkově mi tento formát rozhovorů vydaných knižně vyhovuje.

Nejvíce mě zaujaly rozhovory s Barborou Černoškovou, Petrou Procházkovou a Apolenou Rychlíkovou.

4 10.08.2022

Severské knihy mám ráda především pro jejich specifickou atmosféru - a i toto dílo se mi líbilo právě kvůli ní. Autor nás zavedl do jedné malé islandské vesnice, v níž žije jen pár stovek lidí, a jejichž životy se proplétají a vzájemně ovlivňují.

Na relativně malém rozsahu stran se v knize otevírá řada témat a prožitků - láska, nevěra, osamělost, smrt, rodinné vztahy, alkoholismus, duchové, hledání sama sebe či typické problémy života na maloměstě (pomluvy, závist, odsuzování odlišností). To vše navíc na pozadí geografické izolovanosti a určité syrovosti, která se pojí právě se životem na islandském venkově...

Autor to vše popisuje velmi pěkným a zajímavým stylem, který si mě získal a udržel mou pozornost po celou dobu. Umě propojuje (ne)obyčejnou každodennost s poetickými a oduševnělými úvahami, a funguje to až překvapivě dobře.

Za mě tedy velmi příjemná a lidská kniha, jejíž přečtení mě rozhodně obohatilo.

4 09.08.2022

Objemný grafický román, který v sobě ukrývá citlivý příběh o dospívání a hledání sebe sama. Potkali jsme se v něm s Craigem a prošli s ním kus jeho životní cesty, to vše s důrazem na jeho nejniternější myšlenky, pocity a vnitřní konflikty. Velký prostor zde byl věnován jeho první lásce a následné konfrontaci víry s vlastní tělesností. V náznacích i konkrétních situacích komiks otevřel řadu životních situací a důležitých témat - ať už se jednalo o šikanu ve škole, sexuální zneužívání dětí, vztah mezi sourozenci či péči o mentálně handicapované. To vše naprosto přirozeně a citlivě. Příběh byl v podstatě velmi civilní a možná právě proto se četl tak dobře, lehce...

Černobílá kresba byla moc krásná a k příběhu skvěle pasovala. Jednotlivé obrazy jako by ke čtenáři promlouvaly a doslova mu ožívaly před očima. Některé scény byly nakresleny tak překrásně, až to bralo dech.

Kdyby mi knihu nepůjčila kamarádka, asi bych na ni jen tak nenarazila - a to by byla věčná škoda. Pod dekou totiž patří k tomu nejlepšímu z kategorie komiksů, co jsem měla možnost číst. :)

4 24.04.2022

Práci Filipa Titlbacha mám moc ráda - jak kvůli tématům, kterými se zabývá, tak kvůli přístupu, kterým s nimi pracuje. Empatický, otevřený, respektující. To vše se samozřejmě promítlo i do této knihy, v níž vyzpovídal queer lidi a umožnil nám nahlédnout do jejich životů. Někdy velmi statečných, někdy smutných, někdy zatraceně těžkých...

Všech třináct rozhovorů bylo velmi dobře a poutavě zpracováno. Líbila se mi pestrost, kterou Filip pro knihu zvolil - záběr této knihy je opravdu široký a obsáhne témata od historie LGBTQ+ přes vztah queer a náboženství po transgender a nonbinary lidi. V každé kapitole jsem se dozvěděla něco nového - ať už přímo z rozhovoru nebo z postranních naučných poznámek, jejichž použití velmi oceňuju (pomohou s lepší orientací v tématu). Namátkou - teď už například vím, jaká je historie slova queer, nebo proč není vhodné používat ve spojení s LGBTQ+ lidmi slovo "komunita".

Věřím, že kniha velmi pomůže všem těm, kdo si ji přečtou, tak jak to autor plánoval. Těm, kdo jsou queer, potvrzením, že v tom skutečně nejsou sami... A těm ostatním v lepším pochopení druhých, ve zbavení se zbytečných předsudků a v projevení větší laskavosti.

P.S. Pro Filipa mám slabost, zbožňuju jeho podcasty - takže jeho vlastní příběh, byť kraťoučký, mi hned na úvod vehnal slzy do očí. Jsem ráda, že to ten náctiletý kluk tenkrát zvládnul, špatné myšlenky porazil a dneska pomáhá druhým a dává jim naději. Jsem ráda, že můžu žít v éře Filipa Titlbacha. :) :) :)

4 28.03.2022

Výborná kniha, která mě jako celek opravdu bavila.

Její první část tvoří temná novela Když se nedíváš. Musím pochválit autorčinu fantazii i to, jakým způsobem novelu napsala - mělo to spád, bylo to dramatické, tajemné, depresivní, v příběhu byly skvěle vykreslené postavy (byť na relativně malém prostoru)... No prostě to bylo moc dobré. :-) Jediné, co do teď nemůžu překonat a autorce odpustit, tak to je Dora - to jsem tedy vážně nečekala... :-)

Druhou část knihy tvoří jedenáct balad v duchu Erbena a musím říct, že i ty se mi moc líbily. Měly skvělou, tajemnou atmosféru a jejich čtení mě úplně vtáhlo.

Na závěr tedy jen doufám, že autorka bude v psaní pokračovat, a že se dočkáme dalších skvělých knih inspirovaných slovanskou mytologií. Protože tato tematika a navíc takhle dobře zpracovaná mě vážně moc baví, a myslím, že nabízí ještě hodně zajímavého prostoru k prozkoumání!

4 12.09.2021

Nezbývá mi než Rimbauda obdivovat za to, v jak mladém věku dokázal napsat takto nádherné verše plné smutku a vnitřní rozervanosti. Úplně ho vidím, jak proplouval životem stejně, jako se ta smutná loďka v jeho básni plavila po moři a byla zmítaná stovkami bouří, nikam nepatřila a nakonec toužila jen po návratu domů a do dětství... Báseň Opilý koráb je bolestně nádherná a já jsem neskutečně ráda, že jsem knihu sehnala, měla možnost si ji přečíst a jako poklad si ji uložila do knihovny.

Báseň Opilý koráb jsem četla ve vydání z roku 1958 v překladu Františka Hrubína.

4 07.02.2021