Ágnes007
komentáře u knih
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Útlá kniha s velkým poselstvím, že i ten nejmenší čin jednoho člověka dokáže přinést štěstí mnoha dalším.
Novela z roku 1953 byla vydavatelstvím časopisu Reader’s Digest nejprve odmítnuta. O rok později vyšla v časopise Vogue pod názvem ‚‚Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí.” Myslím, že tímto titulem by se dala vystihnout celá kniha, která oběhla svět.
Ilustrace Pavla Čecha jsou opravdu nádherné!
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Čtivé, vtipné, napínavé!
Pro mě osobně stejně dobré, jako první díl. Přečteno téměř jedním dechem.
Čtvrtá kniha mě moc nezaujala, do páté knihy se mi nechtělo. Jsem ráda, že jsem se překonala, výborně jsem se pobavila!
Nevyhnutelná opotřebovanost citů
Zidrou (p)
Ona, modelka v důchodu, která už své tělo v zrcadle nepoznává. Společnost jí dělají jen sýry v prodejně, kterou vlastní.
On, celoživotní stěhovák, který byl v rámci úspor donucen jít do předčasného důchodu.
Zpočátku bezútěšný příběh nabere nečekané, místy až bláznivé obrátky, když se oba hrdinové potkají.
„Tenhle komiks není pro mladý.“
A má konec, který byste opravdu nečekali.
O lvíčkovi, který pořád říkal ne
Christine Beigel
Jedna hvězda za hezké ilustrace. Jen čupřina slepičí babičky mi připomíná mozek :D Příběh o ničem, poučení žádné. Téma vzdoru by se dalo zpracovat určitě lépe.
P.S. Umět říkat ne ve správnou chvíli je také důležité.
Když se introvertka vdá
Debbie Tung (p)
Pěkná a milá kniha. Osobně se mi více líbila Introvertka v hlučném světě.
Po knize Ze života knihomolky je u mě „vdaná“ introvertka až na třetím místě.
O vlkovi, který vypadl z knížky
Thierry Robberecht
Hezký příběh o ztraceném vlkovi, který se schovává z pohádky do pohádky. Pěkný a milý konec :)
Obejmi mě, prosím
Przemysław Wechterowicz
Půvabná kniha o síle srdečného objetí, které dokáže zázraky. Laskavý příběh s kouzelnými ilustracemi, které pohladí po duši :)
Sejdeme se v pět
Vladimíra Černajová
Úsměvná oddychovka z prostředí internetových seznamek. Potěšily mě ostravské reálie :)
Diagnóza
Petr Ligocký
Verše, které by se mohly zdát na první pohled beznadějné, jsou prodchnuty nadějí v podobě všudypřítomné křivky života. Petr Ligocký má dar několika slovy vyjádřit velmi mnoho.
To, co se může zdát jako neměnná pravda, se může ve vteřině zbortit jako domeček z karet.
V niterných verších lze zahlédnout táhlou bolest, lásku krásnou i trýznivou, pomíjivost zamilovanosti, něžnost těch, kteří nás kdysi milovali.
Petr Ligocký nastavuje lidstvu zrcadlo, stanovuje diagnózu. Sobectví vítězí nad nesobectvím, mamon vítězí nad humanitou.
Diagnóza neklouže po povrchu, jde do hloubky. Nenechá vás vydechnout, nutí k zamyšlení.
V tíživých verších můžeme číst bezmoc nemoci, složitost vztahů rodinných i milostných, odtržení od lidství, šedivou každodennost. I přes fyzickou blízkost může být člověk člověku na hony vzdálený.
Je horší fyzická bolest či bolest duše? Kde končí hranice snesitelnosti? Smysl utrpení nelze pochopit. Jen prožít, odpustit a nechat jít.
Moje nejmilejší psí historky
James Herriot (p)
Populární britský veterinář James Herriot sice začal psát až v padesáti letech, ale už první kniha Zvěrolékař na blatech se stala hitem. Jeho knihy se těší čtenářské oblibě již několik generací. Byly přeloženy do mnoha jazyků, dočkaly se i zfilmování.
V této půvabné knize najdeme deset nejoblíbenějších příběhů o psech z veterinární praxe, které vybral sám autor, doplněných něžnými ilustracemi Lesley Holmesové.
Dočteme se například o Brendym, vášnivém objeviteli obsahu odpadkových košů nebo o Gypovi, který za celý svůj život štěkl jen jednou.
Z deníku dočaskářky – Ten pes je chuligán!
Olga Minaříková
Tragikomické příběhy psů z pohledu dočaskářky Olgy líčí každodenní realitu soužití se psími bezdomovci.
Počet bezprizorních zvířat je daleko větší, než si kdo dokáže představit. Dočaskář je neskutečně obětavý člověk, který se dobrovolně a zdarma ve svém volném čase stará o psa týraného, zanedbaného, často zachráněného z množírny, než se pro něj podaří najít nový domov.
Doporučuji pro všechny pejskaře a zvláště těm, kteří by si chtěli pořídit psího miláčka.
Zbláznění - Mánie, deprese, Michelangelo a já
Ellen Forney
Americká kreslířka Ellen Forney ve svém autobiografickém komiksu popisuje, jak u ní před třicítkou propukla bipolární porucha. Ellen, procházející si zrovna mánií, byla vyděšená, že ji léky připraví o kreativitu i živobytí. Tak začal letitý boj o znovunalezení duševní stability a zároveň o zachování vášně a tvořivosti.
Jaké to je, žít s nálepkou blázna?
Existuje-li spojitost mezi kreativitou a poruchami nálady, je pro umělce bipolární porucha prokletím nebo darem?
Ellen nachází inspiraci v životech a dílech dalších umělců a spisovatelů, kteří trpěli poruchami nálady, včetně Vincenta van Gogha, Jimmyho Hendrixe, Williama Styrona a Sylvie Plath, přičemž na seznam umělců a spisovatelů s depresí odkazuje jako na “Klub Van Gogha”. Osobní zkušenosti s manickou i depresivní epizodou popisuje velmi otevřeně, syrově, s nadsázkou a černým humorem sobě vlastním.
Deníček psychiatričky
Anna Moricová
„Žít život tak, jak bychom chtěli, je někdy stejně jednoduché jako poskládat skříň podle návodu. S oběma rukama levýma. A poslepu.“
Jak vypadá život medika?
Jaké radosti a strasti můžou potkat začínajícího psychiatra?
Jsou duševní nemoci stále tabu?
Podle stejnojmenného blogu vznikla kniha sympatické doktorky Anny Moricové.
Tyto deníkové zápisky, publikované na facebooku, jsou humorné i vážné. Objevuje se v nich také poezie nebo zamyšlení. O tom, že jsou chvíle, kdy nevíme, jak dál. Ale je důležité nechat si pomoct. Nikdy nejsme sami.
Olga Havlová
Milena Bohatová
Kniha o mimořádné ženě Olze Havlové.
Autorka se snaží na Olgu nahlížet z různých úhlů pohledu, není sentimentální ani bulvární. Paní Olgu obdivuji, byla to velmi silná, odvážná a statečná žena.
Osobně bych vynechala "astrologické okénko".
Stoupání na horu
Ernest Thompson Seton
Malá knížka s velkou moudrostí nádherně ilustrovaná Pavlem Čechem.
Kiki z Montparnassu
Catel Muller
Alice Prinová, známá jako Kiki z Montparnassu, byla francouzská modelka, malířka, zpěvačka, tanečnice, herečka a múza pařížské avantgardy 20. let 20. století.
Dětství bez otce a v podstatě i bez matky v bídě a chudobě se na Alici velmi podepsalo. I přes těžké začátky se stala symbolem bohémské společnosti a získala titul „královna Montparnassu".
Její partner, americký výtvarník Man Ray, ji mimo jiné zvěčnil na ikonické fotografii „Le Violon d'Ingres", která je dnes považována za stěžejní dílo surrealismu.
Životopisný komiks zachycuje okouzlující dobu kabaretů, velkých umělců a hlavně nespoutaný život bohémy, na níž se více či méně odrazila nezřízená konzumace drog a kde alkohol tekl proudem.
Máma odchází do kláštera!
Stéphanie Combe
Klára, perfekcionistka a pracující matka tří dětí, je jak papiňák před bouchnutím. Syndrom vyhoření klepe na dveře, stejně jako krize středního věku. Zbývá poslední záchrana - týdenní duchovní cvičení v klášteře, na které se ve vzteku Klára přihlásila po výživném dni v práci.
Zajímavé úvahy a praktické tipy na konci kapitoly. Jsem věřící, sama jezdím na duchovní cvičení, téma mi bylo blízké. Kniha spíše pro lidi, kteří se v daném tématu orientují nebo se o něj zajímají.
Ze začátku jsem byla nadšená, postupně mě nadšení opadlo. Konec mi přišel trochu přitažený za vlasy.
Vezmi si mě
Dan Rhodes
V knihách britského prozaika Dana Rhodese najdeme bizarní situace, smysl pro paradox, ale i nadhled. Často píše o přátelských a milostných vztazích, které jsou pojaté netradičně.
Ústředním tématem povídkového souboru Vezmi si mě je svatba, ne vždy však dotažená do konce. Rhodes ve svých mikropovídkách vypráví o vztahu mezi mužem a ženou, o tragických i komických situacích, které milostné vztahy provázejí.