Adele02 komentáře u knih
Každý může zradit.
Celá se třesu a vůbec nevím, jestli ze zimy, nebo z té knihy.
Sváří se ve mně protichůdné pocity a nejvíc asi obdiv, obdiv Victorii Aveyard, že tohle stvořila. Že stvořila svět plný intrik. A že nám ukázala, že od toho vlastně nejsme až tak daleko.
Povstaneme. Rudí jako úsvit.
A čekání na druhý díl mě jistojistě zabije.
Tak jsem si myslela, že když jsem viděla film, už brečet nebudu.
Haha.
A stejně jsem si přála, aby to bylo jinak než ve filmu.
Svět zkrátka není továrna na splněná přání.
„Bojím se zapomnění.“
Já nezapomenu.
Chtělo by to min. 10, 5 hvězdiček.
Tohle bylo... fascinující.
(SPOILER) Uf. Tak tohle bylo hodně silný.
Miluju momenty, kdy vám to začne docházet. Že něco neštimuje. Že tam bude něco jinak. Docela dobře znám film Ostrov, takže tady mi to bylo jasné brzy, o to zvědavější jsem byla, jak se k celkovému konceptu přistoupí. A možná proto mi tam pak pár věcí nesedělo (třeba jako nedořešení rodiče, zapojení do společnosti... je jasné, že o to tak nějak šlo, ostatně ty postavy to dávají dost najevo, jak to vnímají, ale přece jen jsem trochu doufala, že toho třeba slečna Emily práskne víc). Ale jo, ta myšlenka je děsivá a autorovi se povedlo mě do toho vtáhnout se vším všudy.
OMG. Čekala jsem tohle? Asi jo a asi ne. Návrat do Panemu byl skvělý a Collins mě přesvědčila, že to byl opravdu dobrý tah, čtení jsem si navýsost užila. Snowův pomalý, leč jasný vývoj je prostě perfektní.
Jako první jsem viděla seriál a upřímně, asi neznám jiné dílo, které by se své předlohy drželo tak věrně (snad jen scény s Daenerys a pár dalších byly trochu jinak). Užila jsem si to, místy to je takové trochu natáhnuté, ale bavilo mě to :)
K maturitě se mi to jako mainstream povedlo obejít, na výšce jsem se do toho už pustila s chutí. Má to něco do sebe, a hlavně se to strašně dobře čte, za jedno odpoledne to máte za sebou. Jedna z klasik, u nichž se té stálé čtenosti vůbec nedivím.
Nerudův pohled na svět se mi zamlouval víc, než jsem čekala. A za mě byly nejlepší Figurky. :)
Uáá, já se asi rozpustím ♥
Nechce napsat ještě něco o Eadlyniných dětech? To bych mohla číst pořád.
No jo. Je to hrozně naivní, divný, pohádkový, nesmyslný, nereálný, nemožný a to už jsou asi synonyma...
Ale i tak dávám 4*. Kvůli Elliotovi, který sice taky byl místy nereálnou postavou, ale oblíbila jsem si ho asi nejvíc, a protože mu toho prince přeju. Aby z něj byla taky Popelka.
A protože se to tak dobře čte. Zklamání? To necítím.
WTF?! Co to bylo za konec? Jestli to nebyl omyl, tak se opravdu naštvu! :)
Miluju Tori. Skvělý, neskutečně citlivě napsaný a důležitý.
Třetí díl Srdcerváčů je ultra ťuťu ňuňu, v podstatě se nad nimi po celou dobu rozplýváte - přesto si nemůžu odpustit dojem, že se občas charakter Nicka a Charlieho vymění podle toho, kdo z kluků zrovna co potřebuje. Ale autorka konečně najíždí na to, co bylo řešeno v Solitaire, takže jsem zvědavá, kam se příběh vyvine v dalším dílu.
3,5*
Byla jsem tu mnohem zmatenější než u jiných sešitů Znovuzrození hrdinů DC a, jak se to zřejmě u někoho jako Flash dá očekávat, je děj neskutečně rychlý, strašně to skáče a chvíli mi trvalo se na tento styl adaptovat. Ale tradičně přišel plot-twist, který jsem tak úplně nečekala.
No. Tohle je ten opěvovaný Hemingway? Nesedla mi ani jedna postava, a to, o čem jsem si myslela, že to bude, se hezky obloukem obešlo. Je to poněkud neosobní, strašně rychlé, některé pasáže se jen prosviští a u jiných se čeká celou věčnost.
Jedna povídka silnější než druhá. U každé bych klidně uvítala mnohem obsáhlejší příběh, ačkoli těch pár stran jim toho dodá patrně mnohem víc. Nečekaný zážitek, tohle bylo naprosto skvělé.
Sice to říkám pokaždé, ale řeknu to znovu; jen Maas je schopná napsat takovou bichli a stejně spojit naprosto všechny detaily k sobě v tom nejepičtějším wow momentu.
Postavy perfektní, svět perfektní, miluju ty její zvraty a ten pocit, jak to všechno zapadne do sebe. Konec naprosto mega, těch posledních necelých dvě stě stran byl fakt masakr. Ráda bych dala pět hvězdiček, ale to si budu šetřit na další díly.