432830 komentáře u knih

Klasika, kterou jsem si přečetla až teď ve 22 letech...Strašně dlouhé dílo, které na svých stránkách odkrývá nesmírnou spoustu informací, příběhů, představ..Trošičku mi vadily opakující se slovní obraty a pasáže, celkově mě dílo nudilo jen v několika málo částech..Knihu jsem si přečetla, protože jsem mělo po čase chuť zase na nějakou světovou klasiku a věděla jsem, že knihu si zamilovala sestra, když ji četla někdy na střední...nemám až tak nadšené pocity jako ona, dokonce jsme se bavily, že chtěla číst Sinuheta po letech znovu, ale nedostala se přes sto stran...tedy možná je to dobou a trochu zastaralejším jazykem, možná opravdu velkou obsáhlostí, ale na víc než tři hvězdičky se v tomto případě necítím.

4 31.12.2018

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Hodně mě ovlivnila, dala nahlédnout do jiného světa. Věřím, že si ji někdy přečtu ještě jednou (nebo i dvakrát), opravdu doporučuji, neuvěřitelný zážitek z četby! Je to kniha, kterou nikdy nechcete dočíst :).

4 15.11.2016

Knihu hodnotim pouhymi tremi hvezdami z duvodu, ze mi zde na Databazi prijde silne nadhodnocena. Jak pisi nekteri uzivatele nize, fikce z prostredi koncentracniho tabora, nadto napsana Americankou, je opravdu velmi fiktivni. Nad nekterymi situacemi clovek jen kroutil hlavou. Bylo to cele jakesi vyumelkovane, laska mezi Leem a Sage, neocenitelny upiri pribeh Minky,...

Dostal me akorat konec, ktery celou knihu vlastne zachranil, protoze to byl jediny wow moment, ktery jsem opravdu necekala a moc se mi libil.

3 10.05.2024

Film jsem videla hoooodne davno a vetsinou tak nejak rozkouskovane, vim, ze me bavil, ale urcite jsem ho tehdy plne nepochopila. Knihu jsem dlouho odkladala a jsem MOC RADA, ze jsem se k ni odhodlala. Nechala ve mne silne dojmy. Vubec jsem ji nechtela docist, ta atmosfera, dej, postavy...bude mi chybet

3 10.04.2024

Vaham mezi ctyrmi a peti hvezdickami. Prvni tretina knihy me neskutecne pohltila, myslela jsem, ze kniha bude dramaticky rozvijet klubko s tematem zneuzivani. To se vsak nestalo, dej se vydal uplne jinym smerem. A to me trochu zklamalo. Nesbo vypravi pribeh z opacne strany, nez je v serii s Holem, popravde to byl od Hola moc prijemny oddych, jelikoz Nesbuv styl psani miluju, vyzvyknute tema Alkoholik a drsnak Hole uz mi asi stacilo.
Zaver byl docela prekvapivy, to ano, nicmene chybel mi takovy ten WAU efekt, navic moc nemusim otevrene konce (tim myslim stavba hotelu, Kurtovo vysetrovani, Carl,...). Presto po velikeeem vahani dam plny pocet, protoze pravda je, ze jsem se moc tesila na okamzik, kdy vezmu knihu zase do ruky.

3 07.07.2021

(SPOILER) Jak sleduji hodnocení a komentáře, tak si připadám docela nesvá, když hodnotím jen třemi hvězdičkami. Nicméně, nemohu si pomoct, tento díl mi připadal nějak odfláknutý. Jednak až příliš navazoval na díl předchozí (Berntsen, Bellman, Oděsa,...), jednak jakoby se opakovaly některé zápletky (Ráchel s Olegem opět jako rukojmí, závěrečná kapitola, v níž si máme myslet, že je Harry mrtvý, a určitě bychom našli další).
Čím více knih série Harryho čtu, tím snazší je pro mě odhalit vraha - pokud se nepletu, je to vždy (nebo téměř vždy) osoba, která se v první třetině knihy lehce míhá, několikrát je dokonce Harrymu dosti blízká. Navíc po poznámce Folkestada, že odebíral homosexuální časopis, mě ihned napadlo, že měl s mrtvým gayem něco společného.
Poměrně dost mě rozčílila smrt Beáty, chudák synek přišel o otce i o matku, to teda Nesbo mohl nechat umřít už i někoho jiného!
A v neposlední řadě mi přijde dost za vlasy přitažený obrat Ráchel a Olega, na začátku série tak nevinní a poctiví, Ráchel ze všeho dost prudérní (přesto se k alkoholikovi a workoholikovi dokola vrací) - najednou je z nich feťácký vrah a spolupachatelka vraždy (zabalila tělo do igelitového pytle - no celá Ráchel, řekněte sami).
Tak já nevím, po Sněhulákovi a Levhartovi jakoby Nesbovi došly nápady (ještě oceňuji Přízrak, který byl takovou inovací z hlediska motivů i stylu psaní). Jsem moc zvědavá na další díl, který bude, předpokládám, navazovat na Valentina a Auroru.

3 19.03.2021

Ziva, dynamicka, napinava, ale zaroven oddechova cetba. Zapletka nebyla predimenzovana, podezrelych nebylo tolik, aby z nich clovek nemohl vybrat. Nejvic ocenuji naprosty zaver, tedy posledni radek knihy. Je patrne na ctenari, jak si ho vylozi, a me z nej tedy zamrazilo.
Knihu bych prirovnala k romanu Do vody od Pauly Hawkins, ovsem oznacila bych ji jako hooodne oklestenou, jednodussi verzi.

3 02.09.2020

Oproti ostatnim z Holeovych pripadu tento postradal napeti a dychtivost dozvedet se, kdo je vrah

3 28.06.2020

(SPOILER) Nechapu to mnozstvi negativnich recenzi. Za me super, napinave, prectene hned. K zaveru se svym zpusobem dalo dospet, ale prvoplanovy motiv vrazdy to rozhodne nebyl.
SPOILER!!!! Pro ty, kteri nepochopili - veazdu spachal Sean, nebot nemohl unest predstavu, ze by se lide dozvedeli, ze kryl matcinu vrazdu a je tedy synem zrudy.

3 17.05.2020

Miluju klasickou literaturu, ale Červený a černý, ačkoli je stále uváděna na seznamu povinné literatury, mě dost nudila. Rozvleklé kapitoly "o ničem" jsem ke konci přeskakovala, pořádně jsem četla jen první třetinu s paní Renalovou a asi poslední třetinu, kde se začaly dít nějaké zvraty. Rozhodně nedoporučuju středoškolákům na školách, existuje spousta záživnějších děl z období romantismu.

3 25.03.2019

Kvuli hodnoceni zde na databazi jsem knihu nechtela ani cist, hlavne proto, abych si nezkazila uzasne dojmy z Petry Hulove (Pamet moji babicce, Stanice Tajga)...ale jsem moooc rada, ze jsem knihu prece jen precetla..za dve hodinky jsem nemela co delat, velmi utla knizecka se precetla jednim dechem...samozrejme se dvema jmenovanymi knihami se moc neda srovnavat tematicky, ale jazykove a stylove urcite..opet plynuly, dynamicky jazyk, naboj, kterym autorka vypravuje...generacni neporozumeni a jiste odcizeni matky a syna, taktez matky s matkou, matky s manzelem, syna s manzelkou a tak dale, zkratka same odcizeni...takze Petra Hulova a jeji ponekud pochmurny, lehce depresivni, ale o to realistictejsi pohled na mezilidske vztahy...za me vyborne ????

3 21.01.2019

Kniha se četla dobře, všechno plynulo dynamicky, ale možná až příliš rychle. Podle anotace jsem čekala, že se děj zaměří hlouběji do problematiky s odloženým dítětem nebo s odsunem Němců. Ale ne. Kniha mapovala zhruba první třetinu Klářina života, přičemž podle mě tu mělo až moc prostoru její mládí v Německu. Ne že by tato část byla nudná, to v žádném případě, spíš na úkor toho byla okleštěna ta podstatná část - tedy česko-německé vyrovnání, krádež dítěte a taky ten zvláštní vztah Kláry a Fuchse...Chvílemi mi kniha přišla trošku povrchní, ačkoli to je asi autorčin styl (strohost, kusost, odměřenost)..Ale navzdory tomu všemu, mnou konec pohnul, uvědomění si, že žena, která tohle všechno zažila, nakonec umírá v ústavu s Alzheimrovou chorobou a na jediné, co si vzpomíná, je právě ta osoba, která v knize nebyla úplně sympatická....4 hvězdičky za to, že kniha je zase něco jiného a nového a za ten konec, který vámi ještě nějakou dobu doznívá...Pravděpodobně se nabízí srovnání s Tučkovou a její Gertou Schnirch, která je více zaměřena na osud jediné obyvatelky, oprošťuje se od ostatních postav a podává více informací o samotném odsunu, internačních táborech a podobně. Katalpa naproti tomu řeší spíše psychické rozpoložení mladé silné ženy, která ač v přepychu, neustále ztrácela lásku...

3 31.12.2018

Precetla jsem spoustu knih z Osvetimi a myslim, ze byly dosud vsechny podle pravdy. Jediny muz zavani jiz od pocatku fikci, nicmene velmi zdarilou, musim rict, ze to byla prijemna variace koncentracnickych temat. Az konec byl vyhrocen snad trochu prilis "americky", ale presto me uplny zaver prekvapil.

2 30.05.2021

Vyjimecnost tohoto dila spatruji zejmena v roce vydani. Bezprostredni vypoved zeny, ktera prezila holocaust. Pro me, ktera precetla desitky svedectvi o koncentracnich taborech, je tato kniha doplnenim informaci o zenske casti tabora. Pro mene zkuseneho ctenare zde chybi kontext.

2 28.06.2020

Na knihu mne navnadila sama autorka, kterou jsem měla tu čest slyšet na autorském čtení, kde o tomto nově vydaném díle hovořila. Nastínila důvody, proč si k rozepsání příběhu zvolila méně známou rodinu Offermanů, namísto např. Tugendhatů, o nichž by jistojistě nasbírala i více materiálu. Tučková k upoutávce na svou knihu vybrala pasáž o sirotkovi Franckovi a vůbec o poměrech náročné dětské práce, při níž mnoho malých pracantů i zemřelo. Kniha mne v tom okamžiku nadchla a chtěla jsem si ji určitě přečíst. Tak se stalo...Právě po přečtení ukázky jsem o knize nabyla úplně jiné představy - Fabrika není obyčejným románem o rodině Offermanů - zdaleka ne. Tučková vlastně popisuje svou vlastní práci na románu, který vyšel při příležitosti výstavy o brněnských textilkách a který je spíše doplněním a doprovodem této akce. Sama zde přiznává, že mnoho epizodních postav, motivů a životních příběhů je fiktivních, jelikož nenastřádala dostatek materiálu, který by jejich skutečný život dokázal přesně vykreslit. To z knihy dělá spíše jakéhosi průvodce, řekla bych "Po stopách textilních baronů", zejména Offermanů, zmíněna je však spousta dalších továrníků - od Schoellerů až po Löw-Beery, slovo padlo dokonce i o Oskaru Schindlerovi. Tím je dán jakýsi nástin, či přehled o průmyslovém srdci Brna. Zkrátka chcete-li se o tom nenásilnou formou něco dozvědět, určitě sáhněte po Tučkové Fabrice. Hledáte-li historický román se spoustou přímé řeči, propracovaných postav, vyšperkovaných miniepizod - pak, prosím, nechte Tučkovou ležet.
Na díle oceňuji jednak vložené materiály a fotky (velmi zajímavé informace, ačkoli někdy přemíra...moc se obávám, že si pamatuji sotva půlku, nicméně jako studentka historie musím konstatovat, že to bylo dosti přínosné), jednak autorčinu metaforiku spojenou s textilním odvětvím! Ta byla opravdu nevšední, neotřelá a nápaditá, hrozně se mi v knize líbila.
Přesto dávám jen tři hvězdičky. Knihu jsem přečetla za dva dny a osudy postav mne, bohužel, neoslovily tak jako autorku.

2 31.07.2019

Pripadam si trochu provinile za ne prilis vysoky pocet hvezd...nicmene, je to snad poprve, co se mi film libil vic nez kniha...na rozvlacnost ruskych autoru jsem pomerne zvykla, vetsinou je vse tak dobre vypointovano a osudy dlouhopritomne, ze to pokladam za dobrou kompenzaci...ale Zivago je misty rozvlekly az moc, nekolik osudu drobnych postav, ktere se znova vzpomenou az po sto stranach, filozoficke pasaze a nutnost sirsi znalosti ruske revoluce od roku 1905 az po rok 1920 - to vse cini z knihy nesmirne narocne ctivo, ktere si neprectete jen tak pro oddech...mozna jsem cekala vice zamerenou pozornost na vztah Lary a Zivaga, ale ten je spise paralelni k nekolika dalsim vztahum...taky me prekvapila mirna nevyvazenost pomeru poctu stran a dynamiky deje - nejvetsi zvraty patrne ocekavejte na poslednich 100 stranach...ale jelikoz je to klasika, nelituji casu, ktery jsem do cetby investovala

2 08.07.2019

Nemám slov...strhující, fascinující příběh o lidské odvaze, o strachu, o morálce...nádhera, přečteno jedním dechem

2 31.12.2018

Miluju detektivky, miluju Chandlera, Christie, Klevisovou! Takže paráda

2 31.12.2018

Ano, zápletek, epizod a postav bylo v knize tolik, že jsem některé pasáže musela číst vícekrát. O to víc mne ale kniha pohlcovala, vlastně jsem ty pasáže četla znovu s chutí, protože jsem měla šanci objevit něco, čeho jsem při prvním přečtení nevšimla. Souvislosti ve vztazích mezi hlavními i vedlejšími postavami, souvislosti v jejich osudech...Víc než samotné postavy mě zaujalo prostředí, ve kterém se děj odehrával. Krutá sibiřská tajga se svými drsnými kmeny...Surovost řepáků se ve finále nejevila tak brutální jako konečné řešení Charyňských ohledně Hablunda. Konec byl vynikající také svou implicitností. A teď pozor na spoiler!!!! To, že Hablunda Buro se stařešinátem nakonec snědli, mi docházelo docela dlouho..a zase jsem se vracela v pasážích a ujišťovala se, že jsem to pochopila správně. Konec šel v průběhu knihy předvídat, ale množství dalších zápletek umožnilo právě tu výraznou pointu. Proto lidé stále ohmatávali a potěžkávali Hablundovy paže, proto v knize padlo, že za Bura se jedli lidi...Naprosto netradiční tematika knihy, konečně něco nového! Styl Petry Hůlové mě naprosto nadchnul, ať to byla Paměť mojí babičky nebo Stanice Tajga..V podstatě nemám k tomuto stylu psaní výtku...Jen tak dál!!!

2 19.12.2018

(SPOILER) Neskutecne nesympaticka, malicherna, sebestredna hrdinka. Resi uplne kraviny, je to desna barbina, no des... Nicmene, tri dily jsem precetla, cimz padem me to do deje vtahlo, ctive to urcite bylo.
Konec me teda prekvapil, cekala jsem, ze skonci s P-O...a tak jsem zacala patrat! 4. dil, na jehoz titulce je Charlotte s miminem se v CR nevydal a ani nevyda. Nakladatele nas tedy nechavaji v tom, ze Charlotte zustala s Maxem. Nicmene, kdyz jsem patrala dal, zjistila jsem, ze autorka vydala dalsi miniserii a hadejte o kom je a jak se jmenuje! Sladky zivot Juliette GAGNON! A zde se dozvidame, dle prijmeni, ze Charlottino dite je nakonec Pierra Oliviera Gagnona a s nejvetsi pravdepodobnosti se k nemu ve 4. dile vratila (tohle uz je tedy jen ma domnenka). Takze tak.

1 19.11.2022