Lauralex diskuze u autorů

Jak to, že jsem Astrid doteď neměla v oblíbených autorech? Děti z Bullerbynu jsou dodnes moje nejoblíbenější i nejlepší kniha dětství, kterou jsem přečetla nespočetněkrát, od mala až do dospělosti, stejně tak jsem milovala, když jsme si vědomi škole četli Pipi dlouhou punčochu, pak jsem si ji ještě znovu půjčila ve školní knihovně a potají večer pod peřinou s baterkou četla dokola. A vlastně jako první podnítila mou vášeň ke čtení. Budiž sláva Astrid.

Sice už nejsi mezi námi, ale nedokážu o Tobě psát v minulém čase, mám stále pocit, že jsi tu s námi. Je to už 7 let a tvůj odchod mě stále bytostně bolí, nesrovnala jsem se s tím a asi to nikdy nedokážu. Nějak jsem nečekala, že tenhle den nastane. Vždycky jsi pro mě byl nesmrtelný. Alan přece je nesmrtelný. Říkala jsem, že si bez tebe nedokážu představit svět, herecký ani lidský, a fakt to nedokážu, zbyla tu po tobě i v mém srdci obrovská díra, která už se nikdy nezahojí a není den, kdy bych na tebe nevzpomněla. Pořád mám tvoji fotku na nástěnce. Je to zvláštní, postrádat někoho, koho jsem nikdy naživo neviděla, nepoznala, přesto k němu mám blíž než ke všem, co znám, ale je to, jako bych ztratila někoho blízkého. 14. 1. 2016 jsem ztratila kus srdce. Pláču. Lidi jako Alan by neměli umírat. Odešel jsi příliš brzy.

Miluju jeho humor, i když na to zprvu nevypadá, miluju, když se směje, miluju, když je tak Alanovsky upřímný a bezprostřední, miluju, jak je přirozený, opravdový a svůj, miluju jeho myšlenky, miluju, když mluví a píše, byť třeba jen nákupní seznam, miluju, jaký je. Miluju ho a vždycky budu. Úcta, pokora, inteligence, přirozenost, vybrané chování, ušlechtilost, laskavost, vznešenost, skromnost, lidskost, srdečnost, humor, charisma, chlap s velkým CH - to je můj Alan. Jeden z největších herců a osobností své i celé generace, co je svět světem. Velkolepý člověk. 

After all this time?
ALWAYS.
Nikdy nezapomenu. 
1946 - 2016

Sice nevím, kdo je Mieko Kawakami, ale miluju ji. Říkala jsem to už stokrát a budu to říkat pořád, je prostě skvělá. Ohromila mě jako málokdo a získala si mě okamžitě po pár stranách. Unikátní příběhy, jedinečná literární atmosféra a čtenářský, inteligentní i lidský zážitek. Možná nenápadná žena, ale úžasná - a navíc japonská! - spisovatelka, která hýbe světem. Jedna z mých nejoblíbenějších a nejoblíbenější japonská autorka vůbec. Bravo.

Kde byla Viktorie Hanišová celý můj život? Jestli jsem hledala nějakou spisovatelku svého života, tak jsem ji už našla. Autorka své doby. Spisovatelka s velkým S, která je příměrem a symbolem české a kvalitní literatury a pro mě asi nejlepší česká spisovatelka nejen dneška. Vcelku rychle a bez pochyb se zařadila mezi mé nejoblíbenější spisovatelky, což je vždycky výjimečné a jen tak někdo mi do srdce, duše a mysli nepronikne, ke kterým se budu vždy vracet a která mi sedla jako nikdo dlouho ne. Její styl psaní není podobný nikomu jinému a její příběhy, které se čtou jedním dechem, doslova, možná i bez dechu, mě nepřestanou překvapovat a udivovat. Funguje tu symbióza mého literárního i lidského srdce, což jen tak nikdo nedokáže, a jsem fakt hrdá, že se naše literatura může pyšnit takovým jménem jako Viktorie Hanišová. Je to talent. Jedním slovem geniální.

Delphine do každé knihovny!

Můj oblíbený autor z dětství. Když se mě někdo zeptá, co jsi četla jako malá, odpovídám Thomase Brezinu.

Jeden z našich českých klenotů lidských i literárních. Promluvila k mému srdci - neskutečně lidským a opravdovým příběhem, neskutečně krásným jazykem a stylem vyprávění a neskutečně silnou a zajímavou osobností.

Jennifer si budu v knihovně hýčkat. Young adult s přesahem a posláním. Čím víc stárnu, tím méně mě tento žánr oslovuje, ale Jennifer, jedna z výjimek, do toho umí vložit něco tak krásného a milého, co mě zasáhne přímo do srdce, zároveň zahřeje na duši a předá podstatné. Knihy věnované důležitým tématům, napsané čtivým jazykem, které se nejenom dobře čtou, ale i pomáhají.

Markus mi opětovně láme srdce, znovu a znovu, a já ho stejně bez jakékoliv výtky miluju, co chcete víc.

Čumim! Anička je obrovský a rozhodně talentovaný objev, který si nenechám ujít, to by byla škoda. Je mi sympatická jak po literární stránce, tak i po lidské, myslím, že bychom si rozuměly. A já zrovna spisovatelky moc nečtu. Kdybych uměla takhle skvěle psát, neměla bych se za co stydět. Na svůj věk má slušně našlápnuto a doufám, že bude pokračovat, jen tak dál. Do toho, děvče, ukaž, jak se to dělá.

Kouzlo japonského cítění, jemná linie myšlení, krása místního koloritu, síla tradiční povahy, ladnost emocí a jedinečná tajemná a poetická aura jako oslava literatury - to je Toshikazu.

S jakou lidskostí a ladností dokáže vytvořit, sepsat a pojmenovat témata světová očima naivně dětskýma a silou vyspěle dospělou, že se v jeho příbězích neztratí ani dítě, ani dospělý, a já - jako obojí - se zamilovala.

Jodi, to jméno se my vrylo do paměti hned po první knize. Nebojí se toho, a to se mi líbí. Bere svou práci vážně a je v ní vážně skvělá. Má to v sobě, to vidím už na pohled. Zpracovává náročná témata, která nejsou jednoznačná, která jsou kontroverzní a tabu a která vzbuzují mnoho nevyřčených otázek, a právě tím si mě získala na plné čáře. Navíc je to strašně čtivé, takže z toho času stráveného u jejích knih si vždy odnesu hodně. Jen tak dál.

Kente, ty jsi měl dar. Vnímal jsi, viděl jsi a cítil jsi. A na oplátku sis tím získal moje srdce. Ačkoliv už si od tebe nikdy žádnou knihu nebudu moct přečíst, patříš mezí mé oblíbené spisovatele, což je po jedné knize dar. Děkuju.

S ní jsem si prošla celým prvním stupněm a mým čtenářským deníkem. To si zaslouží mé čestné uznání. Při vzpomínkách na dětství se mi vždycky vybaví Tove a Mumínci, nezapomenutelné.

Fredrik je novodobý zázrak. Stalo se to, dokázala jsem to, respektive on to dokázal, vyhovět mému humoru a ještě mi poskytnout neskutečně příjemný zážitek ze čtení. Říkám tomu Backmanovské kouzlo. Když se spojí inteligentní, lidský a kvalitní humor s prvky jemnosti, laskavosti, srdečnosti a dojetí, to umí jen on. Vždycky mi hodí záchranné lano, když je třeba.

No jako David, to je můj nesmírně unikátní, okouzlující a ojedinělý objev. Tohle mi v literatuře už dlouho chybělo. To, že je výborný herec, skvělý režisér a úžasně zpívá, jsem věděla. A teď se k tomu přidalo ještě to, že geniálně píše. A já jeho knihy opravdu žeru. Je to (ne)spisovatel, který si musí najít své čtenáře, a to jsem a budu právě já. Je to on, zcela přímý, syrový a přesně takový, jakého ho miluju.

Věděla jsem, že je Aňa úžasná, ale teď jsem zjistila, že ona je prostě boží. Jak může být někdo talentovaný, krásný, milý, inteligentní, schopný a uznávaný a umí ještě tak skvěle hrát i psát? To není fér. Kde se na to stojí fronta? Vždycky jsem ji milovala jako herečku a pak najednou jsem zjistila, že je i stejně dobrá spisovatelka, a zamilovala jsem se podruhé. Neuvěřitelně čtivý a podmanivý styl psaní, který se dostane pod kůži a vy chcete víc. Píše ze sebe, taková, jaká je, lehce, takzvaně od ruky a tím se zapíše do myslí i srdcí.

Aňa, to je žena. Ženská síla. Pojď, Aňo, pojď!

Nikdy bych si nemyslela, že právě takovou autorku si přidám do svých oblíbených, ale, ježiši, ta série je tak skvělá, že musím.

John je pro mě něco nového a nevšedního. I přesto, že jsem četla jen dvě knížky, zařazuju ho mezi své oblíbené autory, to se mi jen tak nestává. Po Aljašce ho tu prostě musím mít, protože tou si mě získal.