Stratený v zemi mamutov

Stratený v zemi mamutov https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504261/bmid_strateny-v-zemi-mamutov-Wf9-504261.jpeg 4 22 22

Země mamutů série

1. díl >

Kniha Pavla Radostu, autora článkov o histórii, prírode, antropológii a umení, Stratený v zemi mamutov nás zanesie do šírych stepí v ľadovej dobe, na ktorých sa okrem sobov, koní či mamutov potulujú aj naozaj nebezpečné šelmy: levy, jaskynné hyeny či medvede. Dospievajúci Niam dostáva od vodcu kmeňa čoraz viac príležitostí, aby na svojich prvých loveckých výpravách preukázal rýchlosť, obratnosť a vynachádzavosť. Keď celý kmeň ujde pred cudzincami, Niam sa stratí a sám blúdi krajinou, až kým ho na začiatku zimy nenájde jeho staršia sestra. Oboch však v neznámom kraji zajmú pravekí lovci... Na pozadí dobrodružného príbehu sa nám pred očami zjavuje farbistý opis loveckého tábora. Chyže pokryté kožušinami, oheň a vôňa mäsa z ulovených zvierat. Muži vyrábajú zbrane s ostrými čepeľami z pazúrika, ženy pletú koše z prútia, spracovávajú kože alebo splietajú povrazy z lyka. Malé deti sa hrajú so soškami zvierat, tie väčšie si vyrábajú svoje prvé luky. Drobné každodenné starosti z času na čas vystriedajú naozaj veľké výzvy. Uloviť takého mamuta je totiž jedna vec, ale ako ho dostať do tábora? Kniha s pôsobivými ilustráciami Kateřiny Coufalovej dnešným jazykom a s ohľadom na nové poznatky interpretuje obdobie, ktoré spracoval klasik tohto žánru Eduard Štorch.... celý text

Přidat komentář

Sandalkar
04.01.2024 4 z 5

Velmi realisticky popis zivota v praveku...jen pribeh hlavniho hrdiny trochu pokulhaval a kdyz se konecne rozjel, kniha skoncila. Priklanim se k predchozimu komentari, ze cloveka prekvapi kolik ruznych druhu zvirat a kolika ruznymi zpusoby lze zabit.
Sympaticka Zine, saman v nadpise a nadeje, ze si Niam vyhledne nejakou zajimavejsi divku, me motivuji k precteni dalsiho dilu.

Ps.: Ach, ty nadherne ilustrace.

het2
30.11.2023

S hodnocením počkám, až knížku se synem (11) dočteme. Mírné varování je potřeba ale vyslovit hned.
Jsme zhruba ve čtvrtině a skoro v každé kapitolce (tudíž zhruba na každé druhé stránce), chlapci nebo dospělí muži uloví nějaké zvíře a občas je to na literaturu pro děti celkem drsné. Většinou Vám nejdřív autor popíše, jak je zvířatko roztomilé, aby vzápětí umřelo bídnou smrtí. Mamut tedy zabere stránek víc, ale o to větší je to řezničina (navíc mi způsob zabití nepřijde moc reálný). Až si říkám, co ještě autor prostřednictvím našich hrdinů zprovodí ze světa. Pprávě to byl na jedné stránce lumík a sovice sněžná a podle obrázků předpokládám, že v další kapitolce nás čeká labuť. I můj syn, který je zvyklý na ledasco, prohlásil, že knížka je dost morbidní. Číst chce ale dál....


Baška29
25.07.2023 5 z 5

Příběh, způsob psaní, zvolená slova, detailní informace o tehdejším životě, ilustrace, trvalé napětí, velkou míru uvěřitelnosti, vše chválím. Vlastně mi nevadí ani konec příběhu, baví mne možnost vlastních závěrů. Četla jsem nahlas s rodinou, diky tomu jsem nic nepřeskakovala a mohla si užívat text. Za mne super počin.

jiri1089
11.05.2023 3 z 5

Celkove hodne prijemne cteni s kratkymi kapitolami, takze idealni do MHD nebo pokud nemate moznost cist souvisle. Jednu hvezdicku jsem musel odecist za zaver. Trochu to pusobilo, ze ve 3/4 knihy se zacina rozvijet zapletka, podle ktere dostala kniha nazev a pak prisel rychle konec. I celkova stylistika byla jaksi zrychlena, jakoby autor trochu ztratil zajem psat a chtel to rychle ukoncit. Porad je to ale prijemne oddychove cteni od vaznejsich knih. Super.

Patane
02.01.2023 4 z 5

Jako malá jsem nikdy nečetla Lovce mamutů ani jiné dobrodružné knihy. Tuto dostala dcera k Vánocům a těžko říct, jestli se jí bude líbit. Možná je spíš pro kluky a pro starší děti. Kniha je o chlapci Niamovi a jeho kmeni. Je plná syrovosti, zvířata jsou zabíjena kvůli jídlu, žádný soucit. Ale je také plná pochopení přírody, zručnosti lidí. Bonusem jsou krásné ilustrace.

paganblood
11.12.2022 5 z 5

Knihy o pravěku, ať už to bylo románovým stylem Eduarda Štorcha, nebo spíše takovým dokumentárním Josefa Augusty, pro mne byly v dětství stěžejní a nezbytné. Plus samozřejmě neoddělitelná obrazová genialita Zdeňka Buriana. Dále si vybavuji snad jen dílka Semjona Karatova Rychlonohý Džar, Udet syn divočiny Hedy Halířové, nebo Mamuti táhnou do bažin od Bohumíra Fialy. Proto počin Pavla Radosty (i když se značným odstupem časovým, věkovým) vítám, je psaný stylem dobrodružných děl někdejší populární edice KOD, ve světle moderních poznatků jsou některá "fakta" o životě tehdejších lidí změněna, upravena, doplněna, a autor sám není v oboru paleontologie, archeologie úplným laikem...