Voda!
Jaromíra Kolárová
V mistrovsky komponovaném ději se splétají osudy pohřešovaných, zachránců i těch, kteří o něštěstí ještě nevědí, nebo už v nevysvětlitelném neklidu jen tuší. Splétají se tu osudy živých lidí a výsledkem je obraz života, v němž není jen světlo a tma. Obálka i již známý stručný obsah napovídají, že se jedná o román z hornického prostředí. Autorka mimo jiné napsala i romány jako holky z porcelánu nebo léto s kovbojem, apod... celý text
Přidat komentář
Zcela jistě velmi zajímavé téma, nicméně ze začátku jsem měl problém textu porozumět a hrozně těžko se mi do něj začítalo (a to čtu knihy jak slovensky, tak polsky, ale tady to prostě nešlo). Ale zhruba od poloviny se kniha četla sama. I přes všechno výše zmíněné ale knížku mohu doporučit. A jako bonus na vás dýchne doba dávno minulá...
Děj byl zajímavý, ale musím ubrat na hodnocení, protože přechody mezi současností a vzpomínkami nebyly v některých případech ihned jasné, až po pár větách. Možná kdyby kniha vyšla v současné době, tak by si s tím vydavatelství pohrálo a odlišilo to.
Trochu jsem se ztrácela ve jménech (osm jmen a přezdívek + další jména), ale jinak téma super.
Tuhle knížku jsem si v nádražní knihovně vybrala podle názvu – jsem totiž vodomil :-). A taky jsem s potěšením zjistila, že děj se odehrává v Ostravě – jupíí, takže knížka pro Čtenářskou výzvu 2019 je tu! Snad ji tedy zvládnu přečíst… No, zhltla jsem ji, což jsem nečekala. Když jsem jí listovala, vypadalo to na dlouhé schůze závodních funkcionářů… asi jsem ale nalistovala špatné stránky. Knížka je neobyčejně dramatická. Osm havířů je uvězněno v dole, kam začne vnikat voda. Boj o jejich záchranu začíná. Spojení skupiny s lidmi na povrchu veškeré žádné. Vyděšené manželky dvou horníků přijíždějí na podnik, není síla, která by je přiměla k návratu domů. Nakonec je skupina nalezena, ale pro tři horníky již přichází záchrana pozdě. I když příběh se odehrál někdy v 50. nebo 60. letech 20. století a vybavení dolů technikou a záchrannými prvky je od té doby asi nesrovnatelné, knížka ve mně vzbudila obdiv a úctu k havířům, kteří pracují hluboko pod zemí, často s nasazením života, jen proto, abychom měli ve svých domovech teplo či aby bylo možno vyrábět nejrůznější věci denní potřeby.
Štítky knihy
smrt Ostrava katastrofy horníci, havíři
Autorovy další knížky
| 1979 |  Léto s kovbojem |
| 1983 | Veronika, prostě Nika |
| 1976 | Holky z porcelánu |
| 1986 | Chtěla bych ten strom |
| 1981 | Cizí děti |
Po prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit na později. Nemohla jsem začít do tohoto stylu a přišlo mi to hodně náročné na čtení. Ale knihu jsem neodložila a po počáteční nedůvěře, jsem se do knihy začetla a nakonec jsi nedokázala odložit, dokud jsem jí celou nepřečetla.