Veterinářka
Gillian Hick
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412034/bmid_veterinarka-31n-412034.jpg
4
226
76
Ať už kastruje koně v Dublinu nebo odřezává rohy skotu na wicklowském venkově, zachraňuje zraněné kočky před podvraťáky nebo se potýká se zdrogovanými hlídacími psy, veterinářku Gillian Hickovou humor nikdy neopouští. A právě její neutuchající smysl pro humor se promítá do této knihy, jež je jakýmsi záznamem náročných situací, se kterými se v práci jako čerstvě promovaná veterinářka setkává. Nejen že musí pomoci zvířatům od jejich neduhů, ale musí se vypořádat i s „lidskými“ nástrahami v podobě dohazovačských matek nebo šovinistických farmářů, nemluvě o chlapících, kteří se neustále ptají: „A kde je ten opravdickej veterinář?“... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Vet on the Loose , 2005
více info...
Přidat komentář
Člověk by ani v nejmenším netušil, co vše musí taková žena veterinářka zvládnout. Vím, že to není lehké povolání, ale takhle drsné chvíle bych opravdu nečekala Kniha byla tak dobrá, že jsem se mnohdy vracela ke kapitolám a četla je znovu :)
Hezké, příjemné a zajímavé vyprávění o profesi veterinářky v Irsku. Jak tu někdo již psal, místy je to dost silné, někdy dojemné, občas smutné a jindy vtipné. Příjemně se to četlo.
Když jako dítě chcete být veterinářem a měli jste tu možnost navštívit Irsko (zejména východní pobřeží), pak Vás to vcucne.
Vybavili se mi místa, která jsem sama navštívila. A v romantickém oparu vzpomínek zasazovala jsem do nich děj knihy.
Smála se, brečela a zároveň jsem se proklínala proč jsem na tu veterinu nakonec nešla?
Irsko a zvířáta...reálnější pohled na tak zajímavé povolání...
Co si budeme povídat, James Herriot je jednom jeden.
Kladu si otázku, proč to tak je. Geniální styl psaní? Geniální překlad?
Těžko říct.
V každém případě jakákoliv jiná kniha od dalšího veterináře už prostě nemá ten náboj, kvůli kterému se spousta z nás, aspoň na okamžik, chtěla zvěrolékařem stát.
A to i přesto, že všichni vetové čelí v podstatě podobným problémům.
Výjimkou není ani veterinářka Gillian, která k tomu přibrala i něco navíc: fakt, že je žena. A tak musí navíc odrážet skepsi farmářů i pokusy o dohazování.
Pokud máte rádi historky z profese zvěrolékaře a nevadí vám občas detailní (a trochu nechutné) popisy některých procedur, knížku si otevřete.
Pokud ale čekáte sebeironizující vlídný humor, poetičnost a noblesu, radši si znova přečtěte Herriota.
Prima odpočinkové čtení na odreagovani jako delané, vtipné zážitky ze studia i praxe, některé pribehy povednější, některé méně. Pokud hledáte něco opravdu nenáročného, tak určitě doporučuji.
Knížka to byla milá - někdy trochu smutná, jindy mírně nechutná. Autorka velmi živě popisuje některé ze zákroků, které jako veterinářka musí během své praxe provádět, což není vždy nejpříjemnější.
Líbilo se mi, že nešlo o nějaký “přeslazeně pozitivní deníček jedné veterinářky”, ale že nám bylo ukázáno i to ne-hezké.
I přesto všechno mi ale knížka asi úplně nesedla do nálady. Poslouchala jsem ji jako audioknihu a někdy jsem se trochu nutila do poslechu. Někdy mě tak úplně nebavila a celý děj mi přišel trochu plochý. Nevím ale, jestli by se nějaké “zvraty” daly u takového typu příběhu čekat. Mně tam bohužel něco “navíc” chybělo.
A taky bych si v audioknize pohrála s hudebními přechody, protože mě zamrzelo, když skončilo smutné vyprávění a mé emoce přerušila veselá znělka s bučením krav. Kdyby se tam bývaly střídaly nějaké jiné přechody, mohly by vždy podtrhnout emoci, kterou v nás ta daná kapitola měla vyvolat. Je to detail, ale bylo by to příjemnější.
Velmi milá kniha, i když místy smutná. Dokázala jsem se vcítit do hlavní hrdinky a prožívat to všechno s ní, pokud se někdy dočkáme další knihy, určitě si ji nenechám ujít.
Je to pěkně napsané, s takovým veterinářským nadhledem. Nemohu si pomoci, ale při poslechu audioknihy si ten děj představuji trochu jako film. Možná to má kdekdo... Jakmile se dostanu k těm naturalistickým popisům těch veterinárních zákroků, zvyšuje se mi tlak. Takže kniha je vhodná jej těm, kdo tyhle představy nemá, anebo mu nevadí popis postupu zatlačování vyhřezlé dělohy zpět do krávy. Tohle se mi špatně vstřebávalo...
Knížka se mi moc líbila. Veterinářka Gillian vypráví o svých prvních veterinárních začátcích. Příběhy jsou velmi čtivé a některé i velmi smutné.
Moc pěkné vyprávění autorky o její veterinářské praxi na irském venkově. Hodně podobné povídání jako vzpomínky Jamese Herriota. Oproti panu Herriotovi však měla ještě navíc problém s tím, že je veterinářka žena, což obzvlášť starší muži farmáři nepřijímají lehce a často chtějí prostě raději počkat, až přijde ten "pořádný veterinář", chlap! :) Úsměvné historky střídají smutné, kdy už ani ta nejlepší péče a pomoc nepomůže a veterinář může jen zkrátit zvířecí utrpení.
Příjemné povídání mladé veterinářky o začátcích její praxe. Čekala jsem od toho trochu víc a humor tam byl minimálně, spíš pousmání se nad nějakou situací a to je tak vše.
Skvělá knížka, nedovedu ji zařadit žánrově. Naučná beletrie? Naturalistický zápisník? Četla jsem ji jedním dechem, překvapily mne natualistické popisy úkonů veterináře a jsem za ně vděčná, protože mi tuto - mou vysněnou profesi - přiblížily. Autorka je vtipná a na to, že je to jejíá prvotina musím říct, že má pěkný jazyk a talent na popis. Její osobní život běží na pozadí jen tak lehce, což je taky fajn. Ještě jednou - obdivuji ty popisy, díky kterým si vše představíte.
Po knize jsem sáhla, jelikož byla v audioknihkupectví v kolonce humor. Bohužel do humorné literatury má celkem daleko. Sháněla jsem po porodu něco lehčího a vtipného na procházky s kočárkem. Takže docela zklamání, jelikož humor jsem v knize nenalezla. Většinou se jedná o dost smutné příběhy zvířat a někdy i dost nechutné popisy veterinárních operací, takže jsem knihu nedoposlouchala. Jako obrázek života začínajícího veterináře je kniha asi věrná, ale humorná prostě není. Vyhřezla kraví děloha, týraný pes a přejeté kotě mě tedy opravdu nerozesmálo.
Knihu doporučuju všemi deseti. Než jsem se nadála byl konec knihy, prakticky jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Velmi milé čtení o zajímavé a náročné práci veterinářky. A také o předsudcích nedůvěřivých horalů v nádherné irské krajině (pár let zpět jsem tam shodou okolností byla, takže bezva náhoda :) ). Styl vyprávění je moc příjemný a poutavý, smála jsem se a občas i brečela, obdivovala přístup hlavní hrdinky ke zvířatům a její nadšení pro povolání, které je i jejím posláním. Je to oddechové čtení, ale stojí za ten hezký pocit, který to v člověku zanechá.
Bylo to milé čtení, které jsem po pár těžších knihách potřebovala. Někdy jsem Gillian práci v nádherné irské přírodě záviděla.
Štítky knihy
prvotina humor zvířata, fauna Irsko ze života veterinární lékařství
VeterinářkaKniha Veterinářka je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 319x |
| Čtenářské výzvě | 185x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 126x |
| Chystám se číst | 136x |
| Chci si koupit | 24x |
| dalších seznamech | 3x |
Převážně úsměvné, ale místy i smutné čtení