Veterinářka

20.03.2020

Příjemná oddychovka na dva, tři večery. Děj se odehrává především na venkovech ve východní části Irska. Pro mě bylo veterinární prostředí úplně něco nového a ráda jsem se do něj nechala touto nenásilnou formou zasvětit. Od této knihy jsem také očekávala spoustu humoru, ale s tím jsem se téměř nesetkala. I přesto se mi kniha četla příjemně a líbila se mi.

10.03.2020

Určitě se to nedá srovnávat s Jamesem Herriotem, ale kniha byla velmi milá a ukazovala autorku jako opravdovou milovnici zvířat.
Těžce nesu povahy některých majitelů, kteří chtějí na zvířatech jen vydělávat - viz příběh Šnečky. Anebo ty, kteří nejsou ochotni zaplatit za veterinární pomoc. Vždyť zvířata se neumějí z větších komplikací vyléčit sama.

02.02.2020

Dalo se to číst, pár příjemných večerů jsme spolu ztrávili. Ale taky jsem čekala zajímavější příhody z prostředí veteriny.

30.01.2020

Čekala jsem svižnou knihu plnou vtipu a zajímavých zápletek typu Betty MacDonald, ale dostala jsem stále se opakující případy začínající veterinářky psané velmi jednoduchou, nezajímavou a nudnou formou. Pro mě obsahově i stylisticky velmi plochá záležitost. Typická kniha na WC, bohužel..

12.01.2020

Toto je již několikátá kniha z veterinárního prostředí kterou jsem přečetla a bohužel mě tato spíše zklamala. Kniha je psaná velmi jednoduše a příběhy byly často ploché a nezajímavé. Škoda.

25.12.2019

Úžasná kniha, u které jsem se smála i brečela. Doktorka čelí diskriminaci, těžkým a neidentifikovatelným onemocněním dobytka, smrti, množení, ale vypráví i krásné historky, o záchraně zprvu beznadějných případů. Vyprávění různých příhod doprovází linka vývoje jejího života. Kniha není ani veselá, ani deprimující. Je prostě přímá, je to život. A život v maloměstě a přilehlých vesnicích v drsném Irsku, to je teprve makačka.

23.11.2019

Jelikož všechny reklamní poutače lákaly na Jamese Herriota v sukni, tak musím říct, že tohle na Herriota nemá ani náhodou. Ten měl své příhody tak krásně popsané a odvyprávěné, zatímco zde je to jak letem světem/bez vetší hloubky prolítneme životem nějaké veterinářky. Nedočetl jsem.

28.10.2019

Milé, odpočinkové čtení autorky, která si umí udělat legraci sama ze sebe. Pohladilo, příhody opravdu ze života :-).

16.10.2019

Pohodové, úsměvné a svižné čtení, které mě fakt bavilo. Knížka byla pro mě příjemným překvapením a jako oddechovku určitě doporučuji.

08.10.2019

Kniha Veterinářka je mi hrozně blízká. Sama pracuji se zvířaty, spoustu věcí jsem pochytila a už toho mám i hodně načteno. Pracuji jako ošetřovatelka zvířat a má práce zahrnuje krmení, uklízení a posuzování stavu zvířat. Jen s tím, že je nemohu sama léčit, proto tu máme veterináře jako poslední pomoc, když už nevím, kudy kam. V dětství jsem veterinářkou chtěla být, ale mamka mi to vymluvila s tím, že bych občas musela nějaké zvíře uspat.
Proč to vlastně píšu? Tak nějak to trochu souvisí s knihou...

Knihu napsala Gillian Hicková jako příběh o sobě. Popisuje své začátky jako studentka na veterině - co vše zažila během praxe. A nebylo to v jejím případě moc super. Dále píše o začátku své kariéry coby veterinářky. Její první pacienti. První operační zákroky. Záchrana zvířat. Dokonce i ono uspání. Odrohovani býků,  kastrace a mnohé další.

Záchrana fenky Jess - které Gillian pomohla, i když moc šancí na přežití neměla - mě dostala do kolen, byla to fena, která nejspíš prošla psími zápasy a pak rodila jak na běžícím pásu. Ale poslední zabřeznuti jí bylo osudným. Dostala infekci. Gillian jí dala přezdívku Šnečka. A proč? To už si přečtěte sami.

Poukazuje se zde, jací majitelé zvířat občas bývají. Jak řeší vše na poslední chvíli, nebo neřeší vůbec.
Já myslím, že každý si v této knížce něco najde. Je v ní spouta zvířat od hlodavců přes psy, koně, ovce po býky a krávy. Jednou to končilo dobře, podruhé špatně. Ale podle vyprávění mi Gillian přišla hrozně sympatická. Takže, kdo má rád knihy se zvířecími příběhy, za sebe mohu jen doporučit.

31.08.2019

Pohodová milá kniha o začínající veterinářce a jejích každodenních starostech, která se hezky a rychle četla. Podobná příběhům Jamesa Herriota,kterého jsem milovala. Doporučuji jako oddechovku mezi náročnějším čtivem.

28.08.2019

Občas milé a vcelku úsměvné čtení, rozhodně ale ne tak vtipné, abych se popadala za břicho. Zdrojem humoru tu byly spíše trapné situace, které mně osobně zase až tak veselé nepřipadaly. Některé povídky končily šťastně, ale měla jsem pocit, že převažují ty smutné a tragické. Nelíbil se mi podrobný popis některých opravdu nepříjemných a nechutných zákroků. Tato knížka není něco, co bych si po čase ráda přečetla znovu. Spíše sáhnu po Herriotovi.

25.08.2019

Laskavá, empatická a úsměvná, taková byla tato knížka. Líbila se mi, hlavně vylíčení irského venkova.

Dovedete si představit, jak náročný je život veterinářky? Pokud ne, rozhodně byste si neměli tuhle knihu nechat ujít. Je to zajímavý příběh ze života, který si všichni milovníci zvířat jistě užijí.

12.08.2019

Jsou to milé příhody, které zpříjemní den, ale humor nečekejte. Možná se někdy pousmějete, ale kniha je hlavně milá a ne vtipná. V anotaci je napsáno, že jde o humornou knihu, tak není.
Kdo máte rádi čtení o zvířatech, určitě si knihu přečtěte.