Veterinářka
Gillian Hick
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412034/bmid_veterinarka-31n-412034.jpg
4
226
226
Ať už kastruje koně v Dublinu nebo odřezává rohy skotu na wicklowském venkově, zachraňuje zraněné kočky před podvraťáky nebo se potýká se zdrogovanými hlídacími psy, veterinářku Gillian Hickovou humor nikdy neopouští. A právě její neutuchající smysl pro humor se promítá do této knihy, jež je jakýmsi záznamem náročných situací, se kterými se v práci jako čerstvě promovaná veterinářka setkává. Nejen že musí pomoci zvířatům od jejich neduhů, ale musí se vypořádat i s „lidskými“ nástrahami v podobě dohazovačských matek nebo šovinistických farmářů, nemluvě o chlapících, kteří se neustále ptají: „A kde je ten opravdickej veterinář?“... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 2019 , JotaOriginální název:
Vet on the Loose , 2005
více info...
Přidat komentář
Humorná kniha? Rozhodně ne. Poslouchala jsem jako audioknihu, ale nedoposlouchala. Ne že by byla špatná, jen já nejsem ten pravý čtenář / posluchač pro ni. Některé příběhy byly příliš smutné, je pro mne zbytečné, abych se týrala a zatlačovala slzy, protože dojde k uspání psa apod.
Kapitola se Šnečkou byla ale kouzelná, být veterinářkou, řeším situaci úplně stejně.
Velmi příjemně napsaná kniha, byť humorná zase tolik nebyla, ale utvrdila mě v tom, že jsem se kdysi dobře rozhodla, že se přece jen raději veterinářkou nestanu :)
Krásné a chvílemi i smutné čtení o životě a praxi jedné veterinářky, která se musí potýkat s předsudky ale vypořádá se tím s přehledem a humorem.
(audiokniha)
Velmi dobře načtená kniha a musím také přiznat, že mi v posledních dvou dnech dokonce i trochu zlepšila náladu ;-). Autorka s humorem a lehkostí popisuje své vlastní zážitky jako čerstvá veterinářka, která na irském venkově bojuje nejen s často vzpurnými zvířaty, ale hlavně (jako žena s tímto povoláním) s nedůvěrou farmářů. Historky jsou výborné, někdy smutné a jindy zase veselejší, jedná se spíš o takové střípky ze života, než o nějaké ucelené vyprávění. A protože se mi autorčin styl psaní líbil a já jsem se u knihy opravdu dobře pobavila, dávám plný počet - a kromě toho by mne potěšilo, kdyby autorka napsala třeba i nějakou další knihu ze svého zajímavého profesního života :-).
Pro četbu knihy VETERINÁŘKA jsem si zvolila formu audioknihy. Namluvila ji členka činohry Národního divadla v Brně Jana Štvrtecká, která má s namlouváním audioknih bohaté zkušenosti a díky jejímu přednesu jsem si poslech maximálně užila.
Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou této knihy je irská veterinářka Gillian, samotná autorka knihy. Jedná se tedy vlastně o životopis/memoáry. Autorka vzpomíná na dobu svého studia, jak se seznámila se svým manželem a hlavně na její veterinární praxi, která rozhodně není procházka růžovou zahradou obecně, na irském venkově obzvláště. Musí každodenně řešit spoustu zapeklitých situací, kdy některé jsou velice fyzicky náročné a dojde-li na úmrtí pacienta, tak samozřejmě jsou náročné i psychicky. Nicméně Gillian má velmi sympatickou povahu s přirozeným smyslem pro humor a pozitivním náhledem na svět, což jí v mnoha situacích pomáhá. Dokáže se tak vyrovnat i s předsudky mnohých irských farmářů stran toho, že křehká žena se na tuto práci nehodí. Gillian je ovšem zářným příkladem toho, že to tak není.
Jak jsem psala již v úvodu, audiokniha je perfektně zpracovaná, přednes paní Štvrtecké mi byl velice příjemným společníkem. Pokud máte chuť na nějakou odpočinkovou záležitost a máte rádi příběhy z veterinární praxe je tato kniha/audiokniha naprosto ideální. Počítejte ovšem s tím, že se nebudete usmívat po celou dobu, mně i slzička ukápla.
Drsné i velmi milé příběhy mladé veterinářky, kterou navíc někteří farmáři při její fyzicky náročně práci podceňují. Je ale jistě hezké vykonávat práci, která vás tak naplňuje . Miluji zvířata, proto byla pro mně kniha příjemně stráveným časem.
Potřebovala jsem vypnout a k tomu se tohle docela hodilo, i když samozřejmě číst si o umírajících psech a kastraci býka jednoho taky nerozveselí. Nicméně je to oddechovka, přečteno na dva zátahy, jen je to prostě kniha, kterou si přečtete a zapomenete na ní a to mi prostě někdy přijde strašná škoda. Netvrdím, že je nutný konstantně číst veledíla, ale někdy z toho mám trochu výčitky svědomí. Stejně tak jako když koukám na seriály na Netflixu. Ale asi to je někdy třeba no, výčitky nevýčitky.
kniha se četla dobře, a to i díky vhodnému členění na krátké kapitoly. Jednotlivé příběhy (zážitky mladé anglické veterinářky) byly dobře napsané, místy i humorné. hlavní postava ví co chce, je sympatická, empatická a vtipná ale také odvážná a sebevědomá.
Velice povedená kniha...bylo pěkné se dozvědět, jaká je vlastně práce veterinářů...musím přiznat, že jsem si jí představovala jinak...asi snadněji? Lehčeji? Ale to jsem se hodně zmýlila...
Gillian se mi zamlouvala hned od začátku...hlavně proto, jak byla silná, cílevědomá, trpělivá, ochotná a sebevědomá. Přesně taková bych chtěla být taky...vědět, co chci a jít si za tím i přes všechny překážky. Všechno zvládala skvěle...jasně, byly chvíle, kdy to nedopadlo, ale bohužel to se stává...nikdo nemůže být dokonalý.
Celkově se mi kniha líbila a krásně se četla. Byla i vtipná, poučná a občas i smutná, protože i přes všechnu snahu, jakou člověk má, nemůže zachránit všechny...ale hlavní je to nevzdat.
Moc hezká milá knížka, která se pěkně četla. Doporučuji všem milovníkům zvířat!
Bavila jsem se. Vtipně popisovaná nelehká práce ženy ve světě mužů.
ČV 2020 ...... vysněné povolání
Knihy s veterinární tématikou nikdy nezklamou. Tahle se hned po prvních stránkách zařadila mezi mé nejoblíbenější.
Kniha mě velmi oslovila. Paní autorka píše, jak se dostala přes vysokou a krušné začátky k úspěšné práci veterinářky. Kapitoly jsou krátké a o to více záživné. Příběhy z praxe mě bavily. Líbil se mi vypravěčský styl a smysluplně poskládané kapitoly. Pro každého milovníka zvířat nutnost :)
Kniha mě bavila a přečetla jsem ji za 2 dny. James Herriot je moje srdcovka, takže mě potěšilo, že ho autorka zmínila hned v začátku knihy. Chyběl popis krajiny, ale děj se odehrával v mnohem rychlejší době, než psal pan Herriot. Potěšil mě velký soucit veterinářky, když se často pouštěla i do předem prohraného souboje o život zvířete. Třeba kotě s červeným obojkem. Kdyby vyšlo pokračování, ráda si ho přečtu také.
ČV 2020 - Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání.
Takova oddychovka na dovcu. Libilo se mi, že pro jednou je to žena a ne muž, ale Herriot je Herriot. Tesila jsem se na popisy nádherné irské krajiny a nic. Chyběl i ten humor nebo láska k tomu kraji, jen popis tech zajímavých případů. Nenadchne, neurazí.
Milé příběhy z praxe začínající veterinářky na skotském venkově, souhlasím s komentáři - některé moc humorné nejsou, ale je to prostě ze života. Mě se kniha líbila a četla se dobře.
Začátek knihy mi přišel trochu literárně nedotažený (nemám ráda, když je najednou o nějaké postavě psáno jménem aniž by předtím to jméno bylo zmíněno, tady to bylo hned v úvodu), pak se to najednou zlepšilo. Historky zajímavé a vtipné, ale člověk se, ať chce či ne, neubrání srovnáváni s Herriotem. A ten je lepší.
Veterinářka
Mě se kniha moc líbila a příběhy jsou opravdu ze života. Sdílela jsem s autorkou pocity radosti ,smutku, únavy a také lásku ke svému povolání. Rozhodně doporučuji.