Tajemství pramenů
Jennifer McMahon
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485102/bmid_tajemstvi-pramenu-jCw-485102.jpg
4
303
303
Když psycholožka Jackie najde devět nepřijatých hovorů od své starší sestry Lexie, zprvu se domnívá, že se jedná jen o další ze sestřiných manických stavů, při nichž se často ocitá mimo realitu. Právě kvůli nim s ní Jackie před více než rokem přerušila kontakt. Druhý den je ale Lexie nalezena mrtvá – utopená v jezírku na babiččině pozemku. Když Jackie dorazí na místo a probírá se věcmi po své sestře, dozvídá se, že Lexie zkoumala historii rodiny a tohoto sídla. A tak se sama rozhodne ponořit do výzkumu a pomalu jí dochází, že toto místo skrývá mnohem temnější minulost, než si vůbec kdy dokázala představit. Píše se rok 1929 a sedmatřicetiletá, čerstvě vdaná Ethel Monroeová zoufale touží po miminku. Ve snaze ji trochu rozptýlit ji manžel Will vezme na výlet do Vermontu, kde byl právě dostavěn moderní přepychový hotel, jenž se pyšní přírodními prameny, velkým lákadlem pro hosty. Během pobytu zde Ethel zjišťuje, že je místní voda opředená legendami. Údajně totiž plní přání. Netuší však, že když jezírko dává, stejnou měrou také bere. Strašidelný, velice čtivý román plný zvratů, z něhož budete mít husí kůži po celém těle. The Drowning Kind je moderní duchařský příběh, jenž je důkazem toho, že minulost, ač často pozapomenutá, je ve skutečnosti blíž, než si myslíme.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2022 , FobosOriginální název:
The Drowning Kind , 2021
více info...
Přidat komentář
Do knihy jsem se začetla hned od prvních stránek. Zpracování příběhu o Jackie, Lexie a Ethel mě dostalo. Závěr byl smutný, ale nádherný zároveň.
Jennifer nám opět dokázala, že je ve vymýšlení duchařských příběhů naprosto geniální. Navíc autorka píše neskutečně čtivě, takže i 300 stránkovou knihu můžete mít s přehledem přečtenou za dva dny.
Mohla bych tu o Jennifer básnit hodiny, ale věřte mi, že nejlepší je to zažít. Pokud jste od ní ještě nic nečetli a patříte mezi fanoušky duchařských příběhů, jděte do toho. Věřím, že nebudete zklamaní. :-)
(SPOILER)
Jsem v šoku. Jsem v takovým šoku, ve kterém jsem ještě nikdy nebyla.
Tohle byla jedna velká jízda. Příběh skvěle plynul a já měla problém knížku odložit. Přečetla jsem ji jedním dechem za tři dny a jsem naplněna nezměrným množstvím emocí.
Je to geniální. Autorka má skvělý styl psaní a umí udržet napětí. Celou dobu jsem se bála a pak nemohla spát, ale i přesto jsem nemohla přestat číst.
Hlavní postavy jsou skvěle vylíčeny, líbily se mi myšlenky Jackie i ostatních. To, jak se postupně otevírali a dostávali se na stejnou stopu, kde byla Lexie, bylo hodně napínavé a já pořád chtěla vědět víc a víc. Taky musím ocenit prolínání se s minulostí a to, jak do sebe všechno zapadlo.
Tohle byl můj první duchařský horor a první knížka od této autorky, ale už mám políčeno na její další díla, protože je to vážně mistryně svého oboru.
Kniha se mi moc líbila.. Prolínání minulosti, kde se dozvídáme, jak to všechno vlastně začalo, se současností.. kde to v podstatě končí :-) Občas při čtení pěkně mrazilo.. Klepání a mokré stopy přede dveřmi.. Brrr :-D Konec byl tak nějak předvídatelný, i když si člověk přál jiný :-) Ale takhle je to perfektní :-) Takže kdo se nebojí vody a chce se trochu bát, tahle kniha je pro vás :-) Už se těším na další autorčinu knihu :-)
Moje první kniha autorky,líbila se mě obálka i anotace,,prolínání minulosti a současnosti mě moc baví,,,bylo tam i tajemno a napění,,,jo,líbilo se mě to...
Duchařská story o tajemném jezírku s kouzelnou mocí, o dvou sestrách, jejich předcích, kořenech, propletenosti různých životů, které spojuje jedno záhadné místo. O tom, jak nás utváří zážitky a zkušenosti z minulosti, jak zasahuje rozhodnutí někoho jiného do našich současných životů, o předurčenosti, hmotném i nehmotném dědictví a osudu. Volba někoho jiného může člověka uvrhnout do těžké situace, s níž se musí vypořádat.
Myslím, že člověk má bojovat o své štěstí a snažit se překonat překážky jen do určité míry. Když osud něco i třeba dost důležitého nechce pořád dát, má se naše potřeba nechat pustit, nevynucovat si dítě, uzdravení nebo cokoli jiného, když to k nám nechce přijít přirozeně. Pak je to, co si násilím vynutíme, pokroucené a štěstí si člověk stejně silou nebo urputným přáním nevynutí.
Příběh mi plynul pomalu, opakují se tam stejné věci (něco v jezírku je, něco jsem viděla, nebo se mi to jen zdálo? Jezírko dává i bere apod., dokola). Román bych zkrátila. Jinak se mi četl dobře. Není to úplně marné čtení. Není to ani příliš strašidelné, umírněné, tak akorát a to mi vyhovovalo.
"Část tady tebe (na tomto místě, v tomto domě, na pozemku, určitá část tvého otisku) tady bude napořád. Ty, sestra, vaše matka, babička a tety, prarodiče - všichni jste součástí tohohle místa stejně jako (věčná) růžová zahrada. Jako malta, co drží pohromadě kameny tohoto starého domu."
(SPOILER)
Každá kniha od téhle autorky mě vždycky nadchne. Krásně napsané a skvěle se to čte. Je zajímavé, že i když se to ve skutečnosti nestalo, tak autorka dokázala vytvořit tak krásný příběh. Je to i jedno přísloví oko za oko, zub za zub. Přesně takhle to je v knize a na druhou stranu je to spravedlivé, jezírko sice dává požadované přání a pomáhá lidem, ale zase si vezme něco zpátky, aby se to vyrovnalo.
Ještě nikdy předtím kromě knihy Pozvaní, Dotek smrti a Hlasy v bouři, jsem nečetla žádnou hororovou knihu a myslím, že za to ty knihy vážně stojí.
Příjemný příběh, nejen duchařský, ale také o komplikovaném vztahu dvou sester a rodinném mlčení o důležitých věcech. Čte se pěkně, prolíná se tam vyprávění z minulosti a současnosti. Závěr mi přišel slabší, ale odpouštím to autorce, protože jsem si vyprávění o temném jezírku užila. Jennifer McMahon je moje oblíbená autorka, čekám od ní o chlup lepší kvalitu než od Darcy Coates. A opět nezklamala.
Pro mě je Jennifer McMahon taková Darcy Coates na steroidech, aneb co knihám Darcy chybí, je přímo zde, v knihách od Jennifer. Jmenovitě lepší úroveň psaní, vypracovanější zápletky a lépe vybudovaná strašidelná atmosféra. Pořád je to takový soft duchařský horor, ale baví mě to.
Tajemství pramenů je navíc inspirované skutečným místem (Brunswick springs, Vermont), což jen podněcuje mou zvědavost. Příběh se odvíjí ve dvou časových rovinách, čtenář tuší, že obě ženy, jedna z minulosti a jedna ze současnosti, budou mít spojitost, ale děj hned neodhaluje svá tajemství. Líbí se mi, jak se napětí stupňuje a jak se vše proplétá do sebe, to má McMahon zvládnuté na jedničku. Temná voda, která může skrývat všelicos, je sama od sebe děsivá. Kdo by se odvážil do hlubin, které lidské oko neprohlédne a nebál by se, že ho něco chytí za kotník? Ať už se jedná o širé jezero, nebo neprozkoumaná zákoutí oceánu, je to prostě děsivé. Kdyby měl někdo tip na hororově laděnou knihu o tom, co se skrývá v temných vodních hlubinách, sem s tím :)
Opravdu skvělá, bezvadná kniha!
Běžně po tomto žánru nesahám, ale jednu jsem již od paní autorky četla, tak proto - a znovu nezklamala.
Píše opravdu výborně, krásně, velice zajímavé téma a i když jsem si říkala, že je to samozřejmě nesmysl s tím jezírkem
/nechápejte mě špatně, píšu to v dobrém/,
tak mě ohromně bavila, zajímala.
Prolnutí s minulostí mě hrozně moc baví ve všech knihách, tady bylo také.
Jsem z ní opravdu nadšená a přečtu si všechny další od této výborné autorky. Knihu všem doporučuji!
Z knihy jsem nadšená. Příběh se mi líbil moc. Využívala jsem každou volnou chvilku a četla a četla. Bylo tam napětí i tajemno - přesně, jak to mám ráda. Knihu můžu jen doporučit.
Autorku a její knihy mám moc ráda . Bylo to dobré a napínavé čtení , ale asi mi unikla pointa 2-3 posledních stránek ?
Na tuhle knihu jsem se tak moc těšila, převážně protože se mi líbí autorčina tvorba a chybělo mi něco nového. Příběh byl hodně zajímavý, postavy o něco méně, docela mi z hlavy vyšuměly, ale zajímavý děj to zachraňoval. Než jsem se začala blížit ke konci a říkat si "Počkat! To jde nějak moc rychle! Já potřebuju víc informací! Víc všeho!". Jo, když jsem to dočetla, tak jsem si vážně říkala, jestli je tohle všechno? Přidala bych ještě tak aspoň padesát stran, něco mi tomu chybělo. Snad ta další kniha, kterou autorka napsala, se dostane na stejný level jako Zimní lidé.
Trosku slabší kniha autorky, která mě úplně nenadchla, vše se moc opakovalo, kdyby měla kniha o polovinu méně stran, tak to vyšlo na stejno..jinak je to teda taková pohádka, konec nenadchne ani neurazí, ale fakt se u tohodle snad nejde bát :D
Tohle vůbec nebyl špatný příběh. Dvě dějové linky a obě mě bavily, jen ten konec mi nějak uniká.
Pro mě to byla další skvělá kniha od této autorky. Obdivuji její nápady a propracovanost. Jak na sebe dějové linie navazují, každá kapitola prozradí o kousek více historie a zapadá tak do příběhu v přítomnosti. Já nemohu jinak, než tuto knihu, tak jako všechny od této autorky, zařadit do svých velice oblíbených. Opět mám díky autorce nad čím přemýšlet. Celý příběh a hlavně ten konec! Už teď se těším na další knihy.
Tajemství pramenů, podobně jako minulá kniha autorky, je trochu hororový a hodně mysteriózní příběh s vynikajícím námětem. Příběh je dobře vystavěný a výborný je i závěr.
Dvě dějové linky, které od sebe dělí devadesát let, spojuje jezírko opředené spoustou pověr. V jeho vodách se skrývá zvláštní síla a tajemství, jeho prameny léčí a plní přání, konají zázraky, ale pokaždé si vezmou něco na oplátku.
Námět je neotřelý, pozvolné odkrývání temné rodinné historie i historie pramenů, atmosféra domu i vykreslení postav, to vše je dobré, ale opět má příběh až moc pozvolné tempo. Některé scény by mohly být hodně děsivé a mrazivé, ale nepůsobily tak.
Celkově hodnotím vysoko, Jennifer McMahon píše dobře, její knihy mě baví. Na prvním místě z nich u mě ale stále zůstávají Zimní lidé. Třeba je autorka překoná některou z dalších knih :-).
Kniha je psaná ve dvou časových linkách, které se na konci začnou hezky spojovat.
První linka se odehrává v roce 2019 a je o psycholožce Jackie a její sestře Lexie, která trpí manickými stavy. Druhá začíná v roce 1929 a vystupuje zde sedmatřicetiletá Ethel, která zoufale touží po dítěti.
Obě dějové linky spojuje jeden pozemek ve Vermontu, na kterém leží jezírko, jež umí léčit kdejaké neduhy a plnit přání, ale také si vždy bere něco na oplátku.
Kniha se mi celkem líbila; mám ráda, když se v ději prolíná více časových linek. Příběh má hororový nádech a určitě v něm nechybí napětí a tajemno. Byla jsem zvědavá, jak se vše protne a jaká tajemství vyplují na povrh. Nicméně celou dobu mi přišlo, že mi tam něco chybí – možná nějaká akčnější jiskřička. Postavy i jejich osudy se mi líbily a o překvapení nebyla nouze. Nadšená jsem byla z konce – konečně nějaký netypický konec, který není zase tak moc předvídatelný
Musím říct, že autorčina kniha Zimní lidé se mi líbila malinko více, ale ani z této nejsem zklamaná a jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst.
Moje první kniha od autorky ani nevím co napsat tím, že očekávání bylo úplně jiné....
Možná trochu zklamání, četla se dobře předvídatelný děj, pomalejší tempo, musím pochválit obálku...
Kniha, která neurazí ani nenadchne, ale je to možná moje chyba nečetla jsem ji ve správný čas.
Štítky knihy
tajemství horory sestry matky a dcery léčivé prameny duchařské romány prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2017 |  Zimní lidé |
| 2020 | Pozvaní |
| 2018 |  Vermontské psycho |
| 2022 | Tajemství pramenů |
| 2023 | Klub monster |
Kniha je písaná v dvoch časových líniách, ktoré neskôr do seba začnú pekne zapadať.
Striedanie kapitol je z roku 2019, kde čítame o psychologičke Jax, ktorá si nájde od sestry 9 zmeškaných hovorov. Myslí si, že sa jedná o manické poruchy, ktorými jej sestra trpí. Druhý deň jej zavolajú, že jej sestra je mŕtva. Jax sa rozhodne, že začne pátrať. Pri vyšetrovaní zistí, že jej sestra skúmala históriu ich rodiny a sídla a že toto miesto má oveľa temnejšiu minulosť, než si dokázala predstaviť. Dalšie kapitoly sú z roku 1929, kde čítame o Ethel, ktorá veľmi túži po dieťatku a robí všetko preto, aby sa jej to nakoniec podarilo.
Obe dejové línie spojuje jeden pozemok vo Vermonte, kde sa blízko nachádza jazierko, ktoré je veľmi tajomné. Ľudia sa ho nielenže boja, pretože si myslia, že je prekliate, ale majú okolo jazera veľa tajomstiev, ktoré nechcú aby vyplávali na povrch. A nielen to. Jazierko dokáže plniť priania, ale tiež si vždy berie niečo na oplátku.
Príbeh ma veľmi bavil. Síce ako horor mi to neprišlo, ale napätá atmosféra určite nechýbala. Mínusmi tejto knihy boli postavy v knihe, kde ich nebolo síce príliš veľa, ale mala som v tom neskôr chaos, kým som pochopila kto je kto a kto ku komu patrí. No a určite nemôžem zabudnúť na štýl autorky, kde opisovala v kapitolách ohľadne hlavných postáv za mňa nepodstatné veci. Keby ich neopisovala, kniha mohla mať oveľa menej strán a ľuďom by to neprišlo zbytočne natiahnuté.
Koniec nebol vôbec predvídateľný a bolo to písané tak, kde len márne hádate, ale nič neuhádnete. No a už iba podotknem, že takéto jazierko by som teda nechcela mať doma ani ja.