Svetlo, ktoré nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279117/bmid_svetlo-ktore-nevidime-be6-279117.jpg
4
4128
4128
Marie-Laure žije s otcom neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Šesťročná Marie-Laure prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov. Keď má Marie-Laure dvanásť, do Paríža vtrhnú nacisti, a tak aj s otcom nachádzajú útočisko u samotárskeho prastrýka vo vysokánskom dome na pobreží. Z Paríža si nesú klenot, ktorý je azda najvzácnejším a zároveň najnebezpečnejším artiklom v celom múzeu. Sirota Werner vyrastá s mladšou sestrou v nemeckom banskom mestečku. Jedného dňa naďabia na jednoduchý rádioprijímač a chlapec jeho čaru okamžite podľahne. Z Wernera sa stáva opravár a s týmito dôležitými technickými výdobytkami si rozumie ako málokto. Vďaka jedinečnej zručnosti sa dostane na prestížnu internátnu školu pre Hitlerovu mládež, kde vládne disciplína a drezúra, a neskôr do špeciálnej jednotky, ktorá má za úlohu vyhľadávať a likvidovať akékoľvek známky odboja. Werner si postupne uvedomuje, že jeho talent má na svedomí mnohé životy, vydáva sa na púť do hlbín vojnovej mašinérie a napokon sa ocitá v Saint-Malo, kde stretáva Marie-Laure. Román Anthonyho Doerra je nádherný aj strhujúci príbeh mladučkej slepej Francúzsky a mladého Nemca, ktorí sa snažia uniknúť pred hrôzami druhej svetovej vojny.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
All the Light We Cannot See , 2014
více info...
Přidat komentář
Druhá světová válka očima německého dorůstajícího chlapce v Hitler Jugend a osud francouzské slepé dívenky, která vyrůstá v Paříži a je nucena s tatínkem odjet do Normandie, kde hledají azyl u strýce dívky. Příběh děvčete je úzce spajtý s povoláním jejího otce, který před útěkem z Paříže obdržel od svého nadřízeného, ředitele Muzea, kámen, drahokam, o který se zajímá německá SS.Kniha, příhěh dětí, Francouzů, Němců je velice čtivý.
I když je kniha z válečného období, nelíčí podrobně žádné krutosti, jak tomu někdy bývá. Autor mistrně rozkrývá několik životních příběhů, které se v jedné chvíli protnou. Sama trošku píšu, ale něco takového bych asi v životě nezvládla. Klobouk dolů, pane Anthony.
Člověk by čekal, že kniha o válce bude neskutečně depresivní a smutná, já z ní mám ale tak krásný a pozitivní pocit... Je úplně vymazlená, užíváte si každou větu, každé slovo! Pro mě kniha roku a jistě předčí i ty něj knihy z předešlých let...
Výborná kniha, velmi zajímavé příběhy, velmi emotivní konec... nevím, co víc dodat. Snad jen - přečtěte ji, stojí to za to..
Tato kniha je opravu nádherná, právem vlastní Pulitzerovu cenu, čte se sama, dokáže pohladit i napnout smysly
Krásna kniha. S napätím som prežívala strach a radosť Marie-Laury. Na jazyku som cítila chuť sladkého broskyňového kompótu, s ktorým sa rozdelila s "nepriateľom".Síce som bola sklamaná, že kniha neskončila happyendom, ale taký je proste život :) Nie vždy je plný slnka a duhy. Knihu odporúčam a za mňa dostáva 5*
Je mi naprosto jasné, proč tato kniha získala Pulitzerovu cenu. Tato kniha je skvost! :) více v mé recenzi
Tenhle příběh vám zbystří smysly... doslova vás provoní všemi možnými pachy... uslyšíte hudbu života i smrti... ucítíte pod rukama osudy všech vám blízkých...
Úplně nový pocit vnímat okolní, mnohdy krutý, svět očima slepé dívky... která nevidí všechnu tu hrůzu okolo sebe... nádherně vykresleno a nejeden moment vám vezme dech!
A nenudí ani druhý příběh německého chlapce, který je hozen do nemilosrdného víru nacismu...
Navíc ta úžasná francouzská atmosféra, která se nad neveselými lidskými osudy vznáší... Mon Dieu!
A možná bych taktéž vynechala poslední kapitoly, které tomu malounko ubraly to bolestné reálno...
Kratší kapitoly přímo křičely naléhavostí... a ten jazyk pohladil mou čtenářskou duši... a ta obálka je skvostná a... a... a... a prostě stojí za přečtení!
Nádhera. Velký podmanivý příběh s krásným jazykem a dojemnými osudy. Nejdřív jsem si myslel, že jediné, co budu moci vytknout je menší čtivost, což je dáno tím kultivovaným jazykem a občas hlubším zamyšlením nad vším možným, ale nakonec jsem se od toho od půlky vůbec nemohl odtrhnout.
Možná je to jen můj problém, ale vzhledem k tomu, že jsem byl tak netrpělivý, jak to celé dopadne, tak jsem v posledních 50 stránkách už vypouštěl všechen text s výjimkou vět, ve kterých byl děj. Což je určitě škoda, ale u mě to prostě jinak nešlo.
Teď vím, že bude těžké se do nějaké jiné knihy začíst, protože mi ty ostatní budou připadat jen jako slabý odvar.
Krasna kniha, plna barev, zvuku a vuni. Jen ty kapitoly z let 1974 a 2014 uz mi pripadaly navic.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Krásně se čte, autor vládne nesmírně nádherným jazykem, na knize je znát ta touha vybrousit ji k dokonalosti. Podobně jako tatínek Marie-Laure cizeluje modely míst, kde žijí, aby jeho slepá dcera mohla v této plastické mapě dotyky brouzdat a naučila se pak sama chodit do reálných ulic. Člověka při čtení úplně popadá chuť ohmatat si její svět, snaží se cítit, myslet, vnímat jak ona. Příběh útočí opravdu na všechny smysly, skorem jsem slyšela šumění a skřípání, když německý sirotek Werner ladí rádia.
Vytkla bych jednu věc a to konec, utnula bych ho dřív a nechala smysly v napětí, byla bych ráda za nedořečené, do tohoho příběhu by mi to krásně pasovalo. Ten doslovný závěr mě trochu rmoutil, ne pro jeho obsah, ale pro jeho nadbytečnost. Čekala jsem emocionální bouři a ta se nedostavila, zavál jen lehoulinký vánek, jak kdyby autorovi na závěr došla energie. Skoro dokonalý model, akorát ty domky na konci ulice jsou trochu pochroumané.