Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky s legendárními a mimořádně zdařilými ilustracemi Zdeňka Sklenáře obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. V jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Kerberem, Pegasem, Medúzou či Kerberem). Autor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověsti zároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem pětadvaceti vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než patnácti vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů. Současné vydání doprovázejí půvabné a mimořádně zdařilé ilustrace profesora Zdeňka Sklenáře. Kniha zároveň vychází i ve speciální úpravě jako bibliofilie. Eduard Petiška (1924–1987), od jehož smrti uplyne v letošním roce 30. let, byl český spisovatel knih pro děti, mládež i dospělé, překladatel, básník, dramatik, ale i editor V. Dyka, F. Hrubína či E. Frynty. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků, Staré řecké báje a pověsti si však mezi nimi dodnes uchovaly klíčové postavení.... celý text
Přidat komentář
Kniha plná neskutečné moudrosti a zajímavých příběhů ze starověkého Řecka, kterou mám rád už od mala. :)
Klasika, kterou všichni známe z povinné školní četby. I v dospělosti mě řecké báje a pověsti bavily. Občas bylo znát, že příběhy jsou značně zkrácené a upravené pro mladší čtenáře. Přesto zůstávají napínavým a poučným čtením. Trochu mi vadila jednotvárnost motivů jednotlivých postav, kdy ve většině případů šlo o závist a následně pomstu.
Celkově dávám 4*, protože dokonalé čtení to rozhodně není, ale i tak mě náležitě bavilo. Jen je opravdu třeba počítat s tím, že příběhy jsou jednodušší.
K L A S I K A ! Doporučuji číst dětem před spaním, ať vědí s kým mají (budou mít) tu čest, tím někým míním život. Zdá se, že to Petiška kdysi převyprávěl opravdu s chutí. Jedna z nemnoha knih, ke kterým se budu rád vracet v jakémkoli věku. A ty Kresby, ty Kresby pana Sklenáře ty taky Miluju, když už je ten Wolfenstein, pardon Valentýn ;)
Tento titul by měl jednoznačně patřit do každé knihovny a kdo se tomu prozatím úspěšně vyhýbal, bude mít v životě velké mezery, vážně, věřte mi a přečtěte si to, radím vám dobře.
Mytologie všeobecně mě moc baví a ta řecká v podání Eduarda Petišky se mi zdá příjemně stručná a přehledná.
Hádám, že cílová skupina jsou v první řadě žáci základních škol - já osobně bych ocenila podrobnější zpracování, v tomto podání jsem knihu rychle přečetla a záhy opět zapomněla skoro celou tu nálož jmen a míst, což mě poměrně dost štve, ráda bych s jednotlivými hrdiny strávila o trochu více času.
Také bych autorovi ráda vytkla přeskakování mezi styly vyprávění v napínavých situacích, kdy mě ta náhlá změna spíše vyrušila než napnula, to podle mě nebyla úplně šťastná volba.
Staré řecké báje a pověsti nedám z ruky, jednou je zdědí moje děti - tato kniha je důležitou součástí kultury a to nejen té jižanské, dle mého názoru by si je měl alespoň jednou za život přečíst každý z nás.
Vydání z roku 1971 se u nás předává již po generace. Četli prarodiče, rodiče, já, a nyní i moje děti. Nesmrtelná klasika, kterou si vždy jednou za čas ráda přečtu.
Pro mladší i starší čtenáře jsou řecké báje a pověsti skvělou volbou. Krásně se čtou a příběhy řeckých hrdinů a bohů jsou zajímavé a mají své kouzlo. Pro začátky (nejen) s řeckou mytologií je tato kniha naprosto dokonalá.
Čteme se synem (7). Oba nás to velmi baví. Příběhy jsou obecně známé, ale upřímně - moc jsem si je nepamatovala, takže s nadšením oprašuju. Je to velmi dobře napsané, bez chyb, krásným beletristickým jazykem. Moc ráda synovi předávám tyto příběhy jako základ naší kultury a civilizace.
Úžasná kniha. Jedna z těch, ke kterým se můžu vrátit i po letech a neztrácí své kouzlo.
Z nostalgie vyslechnouto jako audiokniha.
Ako dieťa som grécke báje a mýty (v tejto knihe) miloval. Vydláždili mi cestu k neskoršiemu spoznávaniu antiky (a vášni k nej) skrze Vojtecha Zamarovského, a tiež k Iliade a Odysei, základným kameňom európskej literatúry.
Na tohtoročnej dovolenke na Kréte sme začali čítať našim chlapcom (mýty o labyritne a MInotaurovi, ako prípravu na Knosský palác), a teraz pokračujeme od začiatku celú knihu.
Ako zaujímavosť - posledná kapitola je v rôznych vydaniach rôzna (konkrétne dve variácie), obe sú fajn.
K tejto knihe som sa vrátil už aspoň stokrát a stále ma baví. Či to bolo dávno v mladosti, či teraz, stále ponúkne zábavu... Keď si tieto báje človek prehodí do terajšieho sveta, stále sú aktuálne... Je v nej predsa múdrosť overená vekom... 10/10
Velmi oblíbená kniha, čtená a předčítaná víckrát. Všichni ti hajzlíci bohové, jejich potyčky a nadržování a tresty pro neposlušné smrtelníky. Poučné příběhy.
Základ veškeré kultury tyhle starověké báje a pověsti, celkově jsem z antických božstev a příběhů nadšená, toto je základ všeho.
krásná vzpomínka na dětství, přečtu ji svým dětem. Staré báje nejsou výmyslem ale cenými ději, které je dobré nezapomenout. Řekové byli mnohem dál než s imyslíme dnes. Nebyli to jen lidé zahalení do přehozené látky a sandálů. Mnoho z jejich doby funguje do dnes.
Knihu jsme četli po večerech se syny 9,5 a 8 let kvůli celotáborovce, aby byli v obraze. Ze začátku říkali, že už to číst nechtějí, předpokládám kvůli všemu tomu zabíjení, umírání, ale přitom čtení dál vyžadovali, tak se jim asi líbila :)
Skvělé převyprávění nejznámějších řeckých bájí pro děti a mládež. První seznámení se s antickým panteonem a hrdiny, jejichž jména přetrvala dodnes.
Tuto knihu jsem četla velmi dlouho, protože jsme ji četli s vnučkou a to jen když přijela na návštěvu a spala zde. A to zase není tak často. Vnučce se kniha líbila, ale dost věcí jsem ji musela vysvětlovat. Pro mne to byl návrat do mládí a oživení znalostí. Myslím si, že se k této knize vnučka vrátí později, až bude starší.
Tuhle knihu jsem četl s šesťákem, který to měl jako povinnou četbu. Z většiny bájí pak měli test, co si zapamatovali, takže jsme na zapamatování všech detailů museli zapracovat.
Kniha, ke které jsem se po letech vrátila a opět mě fascinovala.Svým vypravěčskym umem zpestřil pan Petiška dětství již nejedné generaci. I já patřím k těm, kteří knihu opatrují od dětství, náskedoval mě můj syn, který dodnes opatruje knihu, jako oko v hlavě. Skvostně převyprávěné řecké pověsti, které mě naučili mnohé. Když nic jiného, tak milovat literaturu a potažmo historii. I jako dospělé se mi kniha čte moc mile, přestože příběhy znám, neustále obdivuji moudrost Dia , odvahu a věrnost Odysea, krásu Hery ...
Rozhodně doporučuji knihu pro mladší žáky, to co je v této knize za moudrosti světa v mobilech rozhodně nenajdou.
Štítky knihy
pro děti pověsti starověk bohové pro mládež řecká mytologie báje pro děti od 9 let hrdinové dějiny pro děti a mládež
Část díla
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1987 | Anička a básnička |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
Vzpomínám, že za dětských let se mi knížka fakt líbila. Nevím jestli se posunula doba nebo moje nároky, nicméně teď v dospělém věku mi přišla jaksi povrchní a místy celkem nudná. Představoval bych si trochu víc imerze do charakterů postav a do děje, bohužel charaktery postav jsou vykresleny v podstatě na úrovni ten je zlej a tenhle ne. Spíše než beletrie je to taková jakoby učebnice dějin, které se nestaly.
Zaujalo mě, že všechny postavy jsou králové či jejich děti a manželky, když to tedy nejsou přímo bohové. Nižší třída se tam prakticky nevyskytuje, a když ano, tak se osobně znají se zmíněnými králi nebo jejich rodinami. To v Řecku neměli obyvatelstvo?
Každopádně jako opáčko antických bohů a hrdinů to zafungovalo.