Zpět na seznam štítků

řecká mytologie - štítek

Ílion

Starověký Homérův epos vypráví akademický vědec 20.století, který je přiveden k životu jako pozorovatel zvláštního experimentu ve službách tajemných bytostí. Akademický vědec se stává svědkem Homérovy Iliady, ta se však neodehrává na Zemi, ale na povrchu Marsu. Současně probíhá život na zdevastované Zemi, kde přežívá zbytek lidstva. V ten samý čas badatel Mahmud zkoumá planetu Jupiter. Vše se vším samozřejmě souvisí a vzniká tak zvláštní spojení pradávného světa se vzdálenou, technicky vyspělou budoucností. Přejít na detail knihy.

Prométheus. Bitva s Titány

V této knize se plně projevuje autorova až jakási fascinace mýty. Je to zpracování řeckých bájí o vzniku světa, vládě Titánů, jejich vzestupu i pádu - jejich svržení bohem Diem, který je uvěznil pod zemí, kde je hlídá bůh podsvětí Hádes a tím se sám stal hlavním bohem. Působivé ilustrace Aleše Krejčího. 1.vydání Přejít na detail knihy.

Ve jménu Dia

Bohové - Argonauti - Atlantida. Tvorové napůl člověk, napůl zvíře, kteří disponují neuvěřitelnou silou; létající stroje, jejichž popis se nápadně podobá moderní kosmické lodi; plavidla, která se nečekaně vynořují z moře jako dnešní ponorky; hrdinové Jason či Odysseus vybavení nadlidskými schopnostmi – jsou to jen fantasmagorie několika snílků a vypravěčů? Právě naopak. Autor objevil množství stop, které naznačují, že před tisíciletími opravdu mohla na zeměkouli existovat technicky značně vyspělá kultura. Přejít na detail knihy.

Encyklopedie řecké mytologie

Řecká mytologie neztratila po celých staletích nic na své síle, kouzlu ani aktuálnosti. Tato encyklopedie seznámí čtenáře přehledným a srozumitelným způsobem s hlavními postavami bohatého světa řeckých bohů a hrdinů, přiblíží mu jejich roli v rámci mytických vypravování a představí také řadu dalších nadpřirozených bytostí, jako jsou nymfy nebo satyrové. V abecedně řazených heslech pozná čtenář nejstarší známé příběhy evropských dějin, ale dozví se také, jak vznikla rčení jako „sisyfovská práce“, „Tantalova muka nebo „Prokrústovo lože“. abecední heslář představující prostřednictvím poutavých popisů a příběhů řeckou mytologii od Achillea až po Dia výklad vzniku mýtů a jejich historického významu podrobný a fundovaný komentář ke každému heslu stovky barevných fotografií, reprodukcí a ilustrací opatřených popisky přehled cizojazyčné i české literatury k tématu přehledný rejstřík bohů, hrdinů a dalších bájných bytostí Přejít na detail knihy.

Olymp

O hněvu Achillea, syna Péleova, zabijáka soucit neznajícího, osudem k smrti předurčeného, nám zpívej, ó Múzo. Ta slova napsal slepý Homér ve starověku, ale začal jimi i náš příběh. Potomci lidstva v něm sami sebe transformovali do podoby řeckých bohů a rozehráli mezi sebou hru, v níž se hrdinové trojské války znovu střetnou o osud mýty opředené metropole. Boj však neprobíhá podle předem vytýčeného plánu a přestává být pouhým představením. Thomas Hockenberry, univerzitní profesor klasických studií z časem zavátého dvacátého století, již není pouhým pozorovatelem pevně daných událostí, ale je přímým účastníkem nemilosrdných bojů mezi božskými stvořeními vzdálené budoucnosti. Současně se na Zemi zbytky obyvatel, geneticky upravených k dlouhověkosti, pokoušejí přežít vyhlazovací snahy vedené stvořeními z jiného vesmíru. Harman, Daeman, Ada a další se bezděčně stávají těmi, na nichž možná spočívají poslední naděje starého lidstva. A nakonec jsou tu moravci – lidmi vytvoření kyborgové původně určení k pracím na asteroidech a vnějších planetách. Přilákáni zvýšenou kvantovou aktivitou v okolí Marsu a Země, hlásí se ke svému lidskému dědictví a pokoušejí se zastavit šílenou destrukci dříve, než bude nenapravitelně narušen samotný vesmír. Olymp je nádherným a strhujícím dokončením událostí z románu Ílion. V dech beroucím tempu se jednotlivé nitky příběhu splétají, až se protnou v dramatickém finále, v němž jsou konečně zodpovězeny otázky, které trápily stovky čtenářů po dočtení předchozího svazku. Avšak Ílion a Olymp lze brát spíše jako jeden mohutný román, dílo natolik ambiciózních rozměrů a nadčasového zpracování, jaké vyžaduje skutečného mistra psaného slova a tím Dan Simmons rozhodně je, o tom se ostatně sami můžete přesvědčit. Přejít na detail knihy.

Starověké báje a pověsti

ilustrace Mézl, Zdeňek obálka Mézl, Zdeňek typo / úprava: Kopřiva, Milan Přejít na detail knihy.

Geografie a mýty v Dionysiakách Nonna z Panopole

Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého bájesloví. O Nonnovi – stejně jako o řadě autorů této epochy – nelze s jistotou říci, zda byl pohan, či křesťan. Tento fakt ještě umocňoval obdiv k jeho dílu i jeho zatracování. V předkládané monografi i jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže. Prof. Růžena Dostálová (1924) patří k předním českým byzantologům, přednáší novořecký jazyk a literaturu na FF UK v Praze a FF MU v Brně. Kromě řady překladů z antické, byzantské a novořecké literatury je autorkou knih Byzantská vzdělanost (1990, 2003), Antická mystéria (s R. Hoškem, 1997) ad. Přejít na detail knihy.