Símka
Lucie Hušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498359/bmid_simka-JvD-498359.png
4
483
483
Román o touze po lásce rodiče a odhodlání jí dosáhnout, ať to stojí cokoliv. Třiadvacetiletá Simona, které všichni říkají Símka, žije s mámou v domě po babičce. Jediné, po čem touží, je život obyčejné mladé ženy – prožívat první vážnou lásku a snít o budoucnosti. Namísto toho musí trpělivě snášet máminy proměnlivé nálady a fyzické tresty. I tak je ale přesvědčená, že by pro ni udělala cokoliv. Jednoho dne však přijde chvíle, která zamává celým Símčiným životem. Chvíle, kdy se ukáže, jestli opravdu stojí za to obětovat všechno člověku, od něhož se lásky zřejmě nikdy nedočká…... celý text
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla náhodou v knihovně a nelituji, jen mi Símky bylo hrozně líto. Je smutné jak naše chyby odnášejí nevinné malé děti, kteří si své viny neviny nesou až do dospělosti. Co by někteří dali za takovou dceru jako Símka.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, ale jsem příjemně překvapená autorčiným stylem, kdy vás to stále nutí číst dál, držíte Símce palce, ale tak nějak tušíte, že to prostě nedopadne... Takhle popsaný toxický vztah matky a dcery jsem dlouho neviděla, je to jakoby autorka takové postavy znala. Uf!
Na Símku jsem se těšila a jsem... Zklamaná? Možná je to moc silný slovo, ale Símka mi přijde jako ždímání tématu, který táhne. Jo, všem těm Soukupovým, Hanišovým, Dostálovým a Mornštajnovým, těm to funguje a tyhle rodinný dramata jim žeru, ale tady mě autorka nepřesvědčila a je o pár tříd níž.
V rámci výzvy #sccestiautori jsem měla možnost si přečíst další skvělou knihu od české autorky a začíná mě to bavit daleko víc, protože zjišťuju, jaké poklady se u nás schovávají.
Zde se setkáváme se Simonou, které každý říká Símka. Prožíváme s ní vlastně všechny převratné chvíle jejího života od narození, po úmrtí blízkého člena rodiny.
Už od začátku mi bylo Símky hodně líto. Rodiče ulítli a vzešel z toho malý uzlíček. Její matka na ní nebyla očividně vůbec připravená a odráželo se to i na nedostatku projevované lásky. Nepochopila jsem, jak může chudáka malou holku každý odkazovat na to, že nemá dělat kraviny a jít dělat něco užitečného. Kdo z nás dělal ve školce doma něco užitečného?
Celkově bych řekla, že Símka měla smůlu na domácí prostředí a vynahrazovala jí to vlastně jen babička, která jí učila péct.
Bylo tam hodně ošklivých momentů, kdy jsem cítila tu nespravedlnost, až nakonec pohár mé lítosti přetekl a v tu chvíli jsem už téměř dospělou Símku nechápala.
Z mého pohledu zahodila celý svůj život a neměla žádné seběvědomí a vlastní názor. Doslova přišla o všechny, kteří se o ní zajímali na úkor člověka, který jí skutečně nedokázal dostatečně milovat a projevovat hlubší city.
Celkově tedy velice zajímavá kniha s pohledem na klasický obyčejný život rodiny. Ale na konci jsem byla spíš už jen naštvaná.
3,5/5
Vztah matky s dcerou může bát všelijaký a autorka dokázala mistrně popsat jednu z možností, ze které mrazí. Její styl psaní je rychlý, skvěle čitelný a na knížku se jen tak nezapomene. Malou Símku jsem milovala, starší už jsem přijímala hůř, ale stále jsem jí dokázala díky autorce pochopit. Závěr vzhledem k celému vyznění knihy nepřekvapil. Věřím, že o autorce ještě uslyšíme.
Příběh o tom, že máma, ať už je jakákoliv, je prostě jen jedna a v našem srdci zaujímá přední místo. To místo, které touží po její lásce, uznání, podpoře.....ne všem se toho dostane, stejně jako hrdince této knihy, která ať se snažila sebevíc, matčiny bezbřehé lásky se nedočkala ani v dospělosti. Při čtení mě bolelo u srdce a těžko mi bylo ještě pár dní po dočtení.
Někdy se rodiče obětují pro své děti. Obětují v uvozovkách. Dají jim maximum - lásku, péči, celý svůj život a naplňuje je to. A někdo se obětuje pro svou mámu, dá jí ze sebe tolik, že už mu nezbývá prostor pro nic jiného - pro přátele, studium, chlapce. A nedostane za to vůbec nic. Jen rány. Velmi smutná kniha. Nedokážu se vcítit do ženy - matky, která se takto dovede chovat ke svému dítěti, ale velmi obdivuji Símku pro její sílu se vším se poprat a nepřestat mít rád.
(SPOILER)
Ach jak ja jsem ji celou dobu pri cteni rozumnela. Dost mi pripominal muj pribeh. Az na to, ze ja jsem nemela ani tu babicku. Zadneho clena rodiny, ktery by byl muj zachytny bod. A jeste teda moje mati nema raka.. Prozrela jsem az ve 35 letech, jaka moje mati doopravdy je... Clovek to nechce videt.
Clovek ani memusi zazit valku, aby se stal obeti traumatu. Staci k tomu rodice. (Neco takoveho rikal odbornik na traumata Gabor Mate) a je to tak. Nelze urcit, kdo je vinen, trauma se prenasi z jedne generace na druhou jako lavina.
Podle me clovek, ktery tohle nezazil, chybejici lasku rodice, nedokaze pochopit jednani Simky Pekny a moc dobre zpracovany pribeh.
Asi půjdu trošku proti davu, nicméně ódy na tuto knihu pět nemůžu. Ano, četla se dobře, má svižné krátké kapitoly, děj - no spíše neděj - ubíhá. Je psaná takovou jinou formou, pro mě dost netypickou. Ale to také nevadí, je to věc vkusu. Nicméně obsah jako takový je pro mě nepochopitelný. Nechci napsat nijak více, abych nespoielerovala, ale prostě hlavní hrdinka se chovala téměř krapet patologicky a celý příběh mi nedává logiku. Upřímně jsem dočetla jen silou vůle, měla jsem chuť jí velmi často odložit.
Krásně obyčejný příběh o komplikovaném vztahu matky s dcerou. Matka měla dítě příliš brzy, na chlapy neměla štěstí a svou frustraci si vybíjela na své dceři. Dcera vyrostla s komplexem méněcennosti, ale zároveň se dokázala postavit čelem a s odhodláním každé situaci, kterou jí život nadělil. Zhltnuto v podobě audioknihy - hvězdička navíc za krásné zpracování. S hlavní hrdinkou jsem se dokázala lehce ztotožnit a po doposlouchání ve mně zůstal silný pocit melancholie.
Další kniha s velice populárním tématem poslední doby. Těžký vztah mezi matkou a dcerou. Rodinné drama. Příběhy tohoto typu mě baví. Knížka se četla velice snadno a styl psaní byl příjemný. Vzhledem k tomu, že to je autorčina prvotina, nebylo to vůbec špatné.
Nebyla to žádná velká literatura, přesto se příjemně četla a určitě zaslouží alespoň 3,5 hvězdy. Hodnocení mi zkazil spíše konec knihy, kdy už mě Símka vyloženě štvala. Je to smutný příběh o nelásce a snaze se zavděčit, ve kterém se ale najde i kus naděje. Každopádně každý svého štěstí strůjcem.
Kniha, která vás nenechá v klidu.
Absence mateřské lásky nahrazuje aspoň ta péče a citlivost babičky. Pasáž kde se Símka stará o mámu mě přímo vadila, ona nemusí.
To že je někdo rodič ještě neznamená, že se o něj budu starat a zahodím svůj život. Vše má své hranice. Máma je máma a ten stín někdy dá velkou práci překročit
#audiokniha - Hodně těžká kniha. Bohužel, když někdo dítě nechce a přesto si ho nechá, ta láska tam prostě není. Mám v tom osobní zkušenost - taky jsem byla nechtěná. Plně jsem se Símkou soucítila a bylo mi hrozně líto, jak se musela obětovat a nemohla si plnit své sny.
(Audiokniha)
Simona - Símka... neměla to holka vůbec jednoduché. Mám z knihy takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu mě Símka štvala, jak se kvůli matce nechala strašně omezovat a nežila svůj život po tom všem, na druhou stranu to i jakože chápu, stále je to matka. Je to už několikátá kniha, kde je hlavním tématem pošramocené vztahy v rodině, je to pak strašná vizitka na dětech, které jsou v tom všem nevinně :-( Díky bohu za to, že i když mě moje mamka měla v 17letech, nikdy jsem se necítila nechtěná.
(SPOILER)
Tentokrát asi půjdu proti proudu. Jistě téma je bolestné. A takové knihy mají většinou vysoké hodnocení.
Mě osobně připadal děj,tak nějak pořád stejný a přiznám se, že nudný. Věřím, že se toto může dít, přesto příběhu chyběla šťáva, nějaký posun nebo zvrat. Naštěstí je kniha krátká delší bych ji asi nechtěla číst. Hanu jsem nedokázala pochopit v takovém případě by podle mě pro dude bylo opravdu lepší být v adoptivní péči. Babička byla zase anděl až moc mohla ve vlastním domě udělat s Hanou trochu pořádek. Nedonutila by ji mít ráda Símku, ale možnosti by byly.
Některé věci byly nelogické například, v domě bylo více pokojů a
Símka neměla celou dobu vlastní pokoj , i když s tím byly věčně potíže.
Takový ten smutně prázdný pocit, když dočtete knížku která vás naprosto vtáhla tak ten jsem přesně měla já, po dočtení Símky - přes extra smutné téma, jsem celou knihu četla s vírou a nadějí, že Símka stín vztahu s matkou překoná a začne žít vlastní život
Štítky knihy
rakovina, nádory domácí násilí týrání psychická traumata matky a dcery české romány despotický rodič
Símka
Kniha je úžasná a konec napínavý. Věřím že kdyby se s Hanou začalo pracovat v mládí byla by jiná,ale to se v určité době nedělalo. Holt Simku chápu rozuměli bychom si.