Jarní oběť
Anders de la Motte
Roční období série
< 4. díl
Nový psychothriller z pera Anderse de la Motte, stálice na nebi hvězdných švédských autorů. Valpružina noc, rok 1986. Magické oslavy nástupu jara v lesích kolem zámku Bokelund v jižním cípu Švédska vydaly svou oběť – šestnáctiletou Elitu Svartovou, zabitou rituálním způsobem. Zbytek dívčiny rodiny zmizel beze stopy. Třiatřicet let poté se do téhož zámku nastěhuje doktorka Thea Lindová. Fascinována dávnou tragédií i místními legendami o divokém lesním muži postupně odhaluje až příliš podobností mezi vlastní bouřlivou minulostí a Elitiným životem. Pravda o její smrti nevyšla nikdy najevo. A jaro 1986 se s jednou mrtvolou nespokojí...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Thrillery
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Våroffer , 2020
více info...
Přidat komentář
Pěkné počtení to bylo, jen ten konec to trochu pokazil, myslel jsem, že to dopadne jinak a lépe. Určitě doporučuji.
Mně osobně přišla z celé série nejslabší. Ale tím nechci říct, že je kniha špatná. Jako vždy se ocitneme jak v minulosti, tak v přítomnosti. Jen jsem celou dobu myslela, že to bude mít podobný konec jako u Zimního ohně. A ono ne :-)
Knížka mě hned chytla a nepřestala mě bavit až do konce. Autor umí dobře popsat prostředí i charaktery postav. Atmosféra knihy je temná, napínavá, postupně graduje, chvílemi jsem se bála. Hlavní hrdinka Thea se stěhuje se svým novomanželem do jeho rodné vesnice. On má velkolepé plány s otevřením zámecké restaurace, ona získává místo obvodní lékařky, oba doufají v nový začátek. Bohužel, začnou vyplouvat na povrch stará tajemství...
,,O Valpuržině noci je hranice mezi životem a smrtí nejtenčí. Dějí se věci, příroda hladoví a po lesích jezdí Listoň."
(SPOILER) Taky jsem se dlouho nemohla začíst, zhruba po třetině to už šlo samo. Četlo se to opět velmi dobře, ale jak tu někdo uvedl, i mně se to líbilo méně než předešlé díly této tetralogie. Líbil se mi méně než třetí díl a třetí méně než první a druhý dohromady. Nelíbí se mi, jak Motte velmi často využívá snů - přijdou mi nepravděpodobné. Jistě, sny nepravděpodobné bývají, ale zde jsou téměř vždy vázány k probíhajícím událostem, což mi přijde podivné. Ale budiž, jiným se to může líbit. Pak jsem nepochopila, proč jsou u kapitol často takové předodstavce - význam? Záhadná přítelkyně Margaux zůstala nevysvětlena. Zpráva na konci je čtena sestrou Aubert - jak to má čtenář chápat? Žije Margaux? Je to Aubert? A kde žije Thea po ´´vyhazovu´´? Z čeho žije, když nemá práci? Z čeho zaplatila soukromého detektiva a za co pak dokonce sama jede do Kanady jen na otočku sdělit pravdu Leovi? Stejně jako ve třetím dílu mi prostě konec knihy přijde zbytečně překombinovaný - stejný dojem jsem měla ve třetím dílu. Celou knihu čtenář sleduje, kdo zabil Elitu, místo detektiva to zde řeší lékařka - díky svému ´´podobnému´dětství, ale nakonec se dozvíme, že nešlo o vraždu, nýbrž o úder koňským kopytem... Z čeho tedy měli všichni takový strach? Jinak Motte píše dobře a rozhodně na něho nezanevřu, ale teď - po těch čtyřech knihách - si od něj dám delší pauzu. Velmi doporučuji Pascala Engmana - teď se dávám do jeho páté knihy, vydané v roce 2022, tj. jeho poslední dosud. Teprve 36 letý, ale píše a rešeršuje fantasticky!
Dost dlouho mi trvalo se začíst, ale pár desítek stran a už to frčelo. Příjemně jsem si celou sérii užila, i když to byl zcela náhodný výběr bez doporučení a pročítání komentářů. Povedené.
- někdo nadával na první polovinu, ale já dala 185 stran najednou a uplně mě to pohltilo
- je to svižné, dokonale se prolíná přítomnost a historie, vše se postupně odhaluje a Anders Vám dovolí nakukovat do příběhu po malých krůčcích
- miluju ta nastražená vodítka, které svádí myšlenky jinam
- tenhle díl mě naprosto uhranul! za mě je nejlepší - ta magičnost prostředí, močálů, zámku a hlubokých lesů Vás dostane hluboko do děje
Opět další super díl z této úžasné série. Až do skoro poslední stránky jsem vůbec netušila, jak to tedy opravdu bylo. A že závěr byl opravdu překvapující.
Je to třetí kniha, kterou jsem z této série četla, a za mě bohužel mírně slabší, než ty předchozí, i když i tak si pořád drží vysokou úroveň.
Zápletka je zajímavá, především proto, že se v knize vlastně nestalo nic „nezákonného“, ale celé se to točí kolem 30 let starého a již oficiálně uzavřeného případu vraždy mladé dívky při rituálu svátku vítání jara, což právě celému příběhu dává zajímavý mystický a přitažlivý náboj. Po oficiálním uzavření případu zůstalo stále dost otazníků, a to se rozhodla rozklíčovat hlavní hrdinka příběhu Thea. Bohužel právě její osoba (i když to určitě nebyl autorův záměr) mě paradoxně iritovala ze všech postav skoro nejvíc (i když sympatiemi tedy neoplývala většina postav).
Ta přemrštěná umanutost They neustále se „rýpat“ ve 30 let staré události mě připadala už krapet nevěrohodná a nepochopitelná.
Její myšlenkové pochody a konání už mě začínalo dost lézt na nervy, protože „vyšetřit“ tento starý čin se stal očividně jedinou prioritou v jejím životě bez ohledu na lidi kolem.
Navíc vysvětlování na konci knihy bylo zamotanější, možná než bylo třeba, až moc překombinované, natahované a v konečné fázi jsem cítila i trochu zklamání z pointy..…mám pocit, že tady platí to známé - méně je někdy více.
Ale jinak dobré čtení - kladem knih tohoto autora je bezpochyby absence hluchých míst, Motte umí psát velice poutavě a v tempu, které nepřipustí vcelku ani na chvíli pocit nudy.
Každopádně taky proto si i přes tyto mírné výhrady rozhodně nenechám ujít pro zkompletování celé série ani Zimní oheň.
Zajímavá detektivka, která je výjimečná svým námětem i provedením. Dobře se čte, i když se místy trochu vleče a závěr poměrně překvapí. Doporučuji
Naprosto skvělé. Malé švédské městečko, na první pohled přátelské a spořádané... Na ten druhý už tak přátelské není. Dávná rituální vražda mladé dívky je zde obecné tabu a tak není divu, že doktorka Thea, která se postupně propracovává hlouběji do minulosti, ve snaze najít pravdu, začíná být místním lidem trnem v oku. K tomu nám autor naservíroval neskutečně hutnou atmosféru švédské přírody, která se všemi bažinami, tajuplnými rituály a bájným Listoněm na čtenáře přenáší pocit nadpřirozena...
Hlavní hrdinka je sympatická a působí lidsky, takže si ji člověk hned oblíbí. Pravda o vraždě Elity mě tentokrát ani na vteřinu nenapadla a nechala jsem se autorem pěkně tahat za nos až do konce :).
Co dodat, závěrečný počin série Roční období byl opět stejně perfektní jako ostatní a napínavý až do samého konce. Za dlouhou dobu pro mě jedna z knih, která se mě pořádně chytla a nepustila.
Jak se říká, to nejlepší na konec a tady to platí dvojnásob. Ač mi hlavní postava Thea nebyla moc sympatická tak samotná linie případu byla velmi zajímavá, čtivá, plná tajemství a napětí a konec byl naprosto perfektní. A garantuji vám, že ho neuhàdnete
Díly na sebe nikým a ničím nenavazují. Můžete číst jakýkoliv z nich a já moc doporučuji právě tenhle. Je vidět, že má autor už vypsanější styl.
Nečekejte ovšem rychlý nástup. Nejde o úderný thriller, ale promyšlený, pomaleji plynoucí odhalování dávno minulé vraždy.
IG: @hanybooks
Anders de la Motte přichystal v Jarní oběti čtenářům příjemné překvapení a zakončil sérii ročních období tak jak ji začal - bez zbytečností, s propracovanou psychologií, prostě stvořil knihu, kterou je radost číst. Kvůli dvěma předcházejícím knihám série jsem Jarní oběť otevíral se skepsí a začínal číst s nechutí, páč jsem čekal opakování téhož, co se nám dostalo dříve. Naštěstí po překombinovaném Podzimním případu a naprázdno jedoucím stroji Zimního ohně de la Motte opustil mnohokrát použité rekvizity (cigarety Prince, hraní si s identitou jedné z postav apod.) vypnul generátor napětí a napsal příběh. S ohledem na čtenáský proži/požitek dávám plný počet.
Jarní oběť - závěrečný díl knižní série Roční období, mi přišel z celé série nejslabší. To tempo bylo tak táhlé, líné a pomalé, že jsem měla co dělat. Přesto však musím napsat, že Anders píše čtivě a barvitě.
Tak za mě nejslabší díl série. Spousta postav, pomalejší tempo a závěr prekombinovany. A to jsem z předchozích třech byla nadšená.
Páni. To bylo tak krásné a smutné. Víc nějak nemám co dodat. Snad jen, že se vrhám na další díly.
Čtvrtá kniha ze série roční období. Opět velmi čtivý příběh zasazený do zajímavého prostředí. Stará tragédie z Valpružiny noci a současná hrdinka lékařka Thea, která si nemůže pomoci a pátrá, protože jí něco prostě nesedí. Pátrá i přes potíže, které jí to způsobuje a přes několikeré varování, že to má nechat být. Na konci vše dobře vysvětleno.
Štítky knihy
vraždy thrillery severská krimi krimi zmizení lidí švédské detektivky rituální vraždy
Autorovy další knížky
2018 | Konec léta |
2013 | Game |
2022 | Smrt přichází na prohlídku |
2019 | Podzimní případ |
2020 | Zimní oheň |
Jsem NADŠENÁ. A také trochu smutná, že není více ročních období než 4 :) :) Bavilo mě naprosto všechno - Skanská příroda a zvyky, charaktery postav a vztahy mezi nimi, vztah psa a člověka, záhady a tajemno, nádech nadpřirozena, flash backy do minulosti, vyprávění více postav. Zajímavé nově nalezené důkazy 30 let starého neobjasněného případu. A hlavně mě pan spisovatel nachytal, co se pachatele týče a to mi vždycky udělá upřímnou radost, že jsem si jistá a pak zjistím, že jsem obelstěna autorem. Velký čtenářský zážitek. Děkuji.