Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Máte rádi humor, dobrodružství a mnohahodinové čekání u silnice? Pak vložte řízek mezi chleby a vydejte se za čtvrtým prázdninovým dobrodružstvím s Ladislavem Ziburou. Tentokrát vás čeká 14 000 kilometrů stopem napříč Evropou. Ve společnosti svérázných řidičů vyrazíte z Polska přes malebné Pobaltí až za polární kruh a následně z horkých Athén přes divoký Balkán zpátky domů. Objevíte při tom místa, která jste vždycky chtěli navštívit, jen jste o nich dosud nevěděli. Vyslechnete příběhy neobyčejných lidí a přesvědčíte se, že jste se narodili na tom nejrozmanitějším kontinentu světa.... celý text
Přidat komentář
Povedená kniha - vlídný humor, grafika, barevnost a ilustrace, tematické vsuvky. A je toho mnohem víc, co bych sem mohla dopsat. Po přečtení několika prvních desítek stran jsem si uvědomila, že tu vlastně ani tak nejde o místa, ale o lidi. Třeba estonský manželský pár mě dostal natolik, že právě Estonsko se stalo zemí, kam bych se někdy chtěla podívat. A pak údiv, jak je nátura evropských lidí odlišná, i když všichni bydlíme na relativně malém území. Láďův rychlý přelet ze severu na jih, vy otočíte pár stránek a jste v úplně jiném světě - s odlišnými lidmi, kteří mají odlišné starosti a tím pádem úplně jiný přístup k životu. A lépe to nemohlo být vyjádřeno než barevně. Modrá a červená. Ta volba barev říká úplně vše.
První kniha od autora a můžu říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen. Tohle dílo mělo vše co dobrá kniha potřebuje... Čtivá s krásnými ilustracemi, zajímavostmi zrovna daného místa. Nechyběl zde ani humor a ideální množství vulgarity. Po přečtení odcházím s dobrým pocitem, že ve světě jsou stále příjemní a hodní lidé.
Moje druhá kniha od L. Zibury a za mě opět skvělý čtivý cestopis, plný zajímavých postřehů, které podněcuje zejména setkávání s těmi nejobyčejnějšími obyvateli. Ilustrace krásné, mně chyběly fotografie (které jsem dohledávala na jeho facebookových stránkách). A mimochodem, veškeré Láďovy příspěvky na sociálních sítích přímo zbožňuju!
Cestopis psaný pro dnešní "masy" čtenářů se všemi z toho plynoucími klady i zápory. Předpokládám, že vášnivé, byť jen literární, cestovatele, tohle nemůže uspokojit - převládá lehce humorný a čtivý "balast" nad skutečnými cestovatelskými zážitky a místními fakty. Nicméně já nejsem vášnivý cestovatel a i cestopisy čtu jen jako zpestření, jedná se o pro mě okrajový žánr četby, a tak přesně styl vyprávění Sí, vole! nebo Zibury je jako dělaný pro mě. Líbily se mi i ilustrace a navíc ve mě vzbudil zájem nakouknout někdy do Polska, ty křížící se řeky mám teď pořád před očima, to prostě musím vidět :D Takže přidávám mé zcela subjektivní hodnocení, s vědomím, že jsem tím jedna ovce z pop stáda, a teším se, až dočtu i předcházející Ziburovy cestopisy :)
Vtipné vyprávění o strastích a radostech spojených se stopování po Evropě. Zajímavé postřehy charakterizující jednotlivé země a hlavně jejich obyvatele.
A taky řada zajímavých faktů o památkách či zajímavostech, které autor navštívil.
Opět hodnotím kladně. V mládí jsem milovala jezdit stopem, i když tenkrát jen převážně po vlasti české. Dneska mladým závidím tu volnost a svobodné cestování, myslím, že Ládík si to užívá a oceňuji, že se o své zážitky dělí i s námi. Přeji mu, ať ho nikdy neopustí humor.
Dána šance po2. A NAPOSLED. Ta * je jen za grafiku, která se s každou knihou vylepšuje, přesně naopak od textu….
Na přednášku bloňdáka, který si myslí jak je pohádkový princ - ni náhodou! Fakt mu to PR někdo žere!? (omluvte ten silný výraz) Bohužel fronta lidu:o( Jakože nevytáhli paty z domova a tomuhle říkají cestopis? Co se asi dozvěděli o Evropě a Evropanech? Žijí na sever a na jih od ČR, mají silnice a auta, mluví, jí a pijí,... Jako když jedu do Chorvatska, naložím se na týden u moře a byl jsem v Chorvatsku a znám to tam? Něco jako radí Láďa Hruška…. A ten vložený děkovný list mě fakt dojal!
Opravdu tohle baví číst? Vždyť i ten humor není humorný posté opakovaný!! V Číně potkal autor Číňany a Číňanky a střídal to, stejně jako slunce a déšť. Evropa se v tomto lišila řidič a řidička, pak už vše stejné….
Novinku „info-list“ by zvládl vyčíst a sepsat každý z internetu od stolu, včetně autora, takže z nich si také netřeba sednout na zadek úžasem, jakkoli jsou to jediné zajímavé v celé knize.
Achjo, knihu vrátím do knihovny a poděkuji, že ji tam měli a ušetřili mi Kč na opravdu dobrou knihu, ale tolik krásného papíru a stromů na tuhle :o(((
PS: Dovolím si srovnat s knihou od také žurnalistky - Monika Benešová si na Pacifické hřebenovce nejen mákla, ale o 300 % lépe po všech stránkách sdělila své postřehy a zážitky. Škoda, že nemá takové PR jako blondýn-princ.
Princ Ládík opět nezklamal, naopak, tato kniha se mi z jeho dosavadních líbila nejvíc. Ocenila jsem menší zajímavosti, které skvěle doplňovaly vyprávění a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí. Už mi chybí jen jedna kniha, na všech přednáškách už jsem byla, takže s radostí očekávám další dobrodružství, se kterými nás Zibura seznámí.
Příjemná kniha, čte se lehce, uvítala jsem moc i krátce shrnuté zajímavosti jednotlivých oblastí. Na pohled také velmi pěkná. Vrhnu se teď na něco těžšího, ale ještě si potom od pana Zibury asi určitě něco přečtu.
Zpočátku zajímavá četba. Stopování má své kouzlo s příměsí dobrodružství. Pak se však z četby stává jednotvárná nuda.
O jednotlivých zemích se toho moc nedozvíme, ačkoliv je Evropa tak rozmanitá. ,,Cestopis" se především věnuje popisu setkávání s řidiči, kteří autorovi při jeho stopování zastaví. Tato setkání jsou však příliš krátká, aby člověk pochopil a nasál mentalitu obyvatel a atmosféru dané země.
Je to vše bohužel jednotvárné, ať už jde o Litvu či Finsko nebo třeba Rumunsko.
Ilustrace v knize jsou však nádherné a zaujaly mě více než plochý děj.
Pro mě nejlepší kniha od L. Zibury. Nechybí humor i zajímavé informace o neznámých místech. Rozhodně doporučuji!
Četlo se to jako dobrodružný román,obohacený o evropské zajímavosti trochu jiné,než nabízejí cestovky.Setkání s řidiči různých charakterů a většinou optimistických nálad.Z celé knihy ostatně sálá optimismus ,že svět je krásný a lidé nejsou tak špatní,jak se to prezentuje.Navzdory nepříjemnostem,jako je déšť,horko ,komáři,či vlak který asi nepřijede ,neboť výpravčí neví,kde právě je .Okořeněno humornými postřehy.Fajně se mi cestovalo s touto knihou v ruce ,sedíce v křesle a popíjejíce kávu.
Čte se to jedna radost. Zábavné, vtipné, nepoučující ... a neotřele upozorňující na zajímavosti, které byste bez Ládi na podobné cestě mohli třeba minout!
Opět příjemné odpočinkové čtení, tentokrát napříč Evropou.
A to Láďovo "Piwo grzane" nemělo chybu :)
Princ Ládík se pro tentokrát rozhodl pokořit Evropu. Procestoval státy, které jsou nám mnohem bližší a přesto o nich víme kulový. V této knize se ovšem dozvíte někdy naprosto neuvěřitelné útržky z dějin okolních zemí, protkané prostými lidskými setkáními. Dle mého je to jedna z jeho nejlepších knih.
Moje druhá knížka od Zibury. Bylo tu méně alkoholu a více zajímavostí než v knize o Gruzii a Arménii, což jsem kvitovala. Příjemné čtení před spaním, krásné ilustrace. Ke konci jsem ale měla dojem, jako by se některé věty napříč knihou opakovaly.
Zajímavá kniha popisující rozdíly mezi zeměmi na severu a jihu Evropy, perfektně se čte, báječně jsem se pobavila.
Štítky knihy
Evropa cestování cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
První přečtená knížka od tohoto autora a určitě se chci podívat po dalších. Vtipné, odpočinkové čtení. Oceňuji, že ačkoli autor je mladý, rysy a atmosféru různých národů umí vystihnout výborně.