Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Matthew Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502743/bmid_pratele-lasky-a-ten-ohromny-prusvih-PVv-502743.png
4
918
918
Hvězda oblíbeného seriálu Přátelé nás ve svém otevřeném, vtipném a nesmlouvavě upřímném životopise zavede nejen do zákulisí natáčení legendárního sitcomu, ale i vlastního boje se závislostí. Matthew Perry nechává ve svém výjimečném životním příběhu čtenáře nahlédnout do nahrávacího studia nejúspěšnějšího komediálního seriálu všech dob a zároveň se otevřeně svěřuje se svým bojem se závislostí. Jedinečným stylem, s bezmeznou upřímností a svým typickým humorem barvitě líčí podrobnosti z celoživotního zápasu se zdravotními problémy a odhaluje, co k nim přivedlo člověka, kterému alespoň na první pohled nemůže v životě nic chybět. Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih je nezapomenutelný osobní příběh, ve kterém autor sdílí nejintimnější podrobnosti o ztracené lásce, o nejtemnějších hodinách svého života a o těch nejlepších přátelích. Neotřesitelně upřímná, dojemná a zároveň vtipná – autobiografie, na kterou nejen fanoušci seriálu Přátelé netrpělivě čekali.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2022 , BourdonOriginální název:
Friends, Lovers and the Big Terrible Thing , 2022
více info...
Přidat komentář
Jeho vyprávění je hodně syrové, smutné, ale rozhodně jsem nazačala na Matthewa pohlížet jinak, i když ho všichni vnímáme jako vtipného Chandlera, v mých očích se pohled na něj nezměnil, ne rozhodně k horšímu. On se nelituje, nedělá ze sebe oběť.
Celý život toužil po jediném, po lásce a dětech. A nakonec zemřel sám.
Úplně mě mrazí z věty: ,, Já nechci umřít. Já se umřít bojím."
Konec jedné éry.
"Ahoj, jmenuji se Matthew, ale možná mě znáte pod jiným jménem. Přátelé mi říkají Matty. A měl bych být mrtvý."
Přesně těmito slovy kniha začíná a právě to mi způsobilo první mrazení v zádech. Kniha se mi četla dobře, byla vtipně napsaná, zasmála jsem se, ani přeskakování v časových osách mi nevadilo, povětšinou jsem se zorientovala. Začátek knihy, popis dětství a cesta ke slávě mě hodně zaujaly, trochu slabší byl střed, kdy se vlastně pořád opakovala jeho závislost a snaha dost se z toho ven a zas do toho spadnout, to bylo smutné.
Rozhodně ale nejsmutnější je konec, řekla bych, že až depresivní, že se konečně dostal ze všech těch průšvihů, je plný naděje v nový a lepší život, jenž nedávno předčasně skončil. Opravdu mi bylo z posledních dvou kapitol smutno. Jeho život jsem sledovala a věděla jsem, že se z toho dostal a čekala ho lepší budoucnost... která už nepřišla.
Knížku si moc ráda zas někdy přečtu, jako herce jsem ho měla velmi ráda a byl mou nejoblíbenější mužskou postavou v Přátelích, tudíž mi přišlo správné vyjádřit mu "poslední úctu".
Měj se Matty, tam nahoře s kachnou a kuřaty. <3
Tak jsem se do této knihy pustila taky až v návaznosti na smrt Perryho. Popravdě mi k srdci nikdy nepřirostl. Ani jako Chandler a teď ani jako člověk. Celý jeho život byl vlastně zpackaný už od začátku, protože ho jeho rodiče v dětství donutili letět letadlem samotného. A to ho poznamenalo. A jako kojenec dostal nějaké opiáty od lékaře, a to mu vlastně taky zničilo celý život. Prostě jedna výmluva za druhou. Konec mě dojal, vlastně měl ještě velké plány, rodinu, děti, pomáhat ostatním závislým, ale už to nestihl.
(SPOILER)
Rok jsem po knizce pokukovala, pak uz jsem neodolala a koupila si ji. Rychle jsem docitala rozectenou knihu, abych tuhle hned rano mohla zacit cist. A zrovna to rano svet obletela zprava o umrti Matthhewa..
Predmluva od Lisy K.me tim vic dojala.. Cela knizka se mi cetla moc hezky, na to, o jak zavaznym tematu psala.. Nevadilo mi, ze se skace z doby do doby.. Ano, bylo to chaoticke, to ale mysl Perryho urcite taky! Obdivuju, jak neustale zkousel sr zavislosti bojovat, i kdyz casto ne nejlepsim zpusobem. A hlavne obdivuju, ze pomoc druhym byla pro nej zasadnejsi nez rolev Pratelich. I kdyz diky nim si mohl zahrat sam sebe v lepsi verzi, jak sam napsal.
Dej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit. Matthew Perry si přál být slavný. A splnilo se mu to. Jak nemoudré přání to bylo, si v závěru života uvědomoval. Při poslechu jeho životopisu mi bylo chvílemi hodně smutno. Zdá se, že ho tam nahoře někdo neměl rád. Do vínku mu dal strach z bolesti (která ho přivedla až k sebedestrukci) a to, že sám sebe nedokázal mít rád. Bál se odmítnutí, tak odmítal první. Bál se, že není dost dobrý. Bál se, celý život se něčeho bál a ten strach nedokázalo zacelit nic. Ani peníze, sláva, alkohol, cigarety, prášky, nic. Stále se bál a ničil se. Celý jeho život byl jako jízda do propasti. Závěr knihy byl optimistický. Otázkou je, jak dlouho by vydržel abstinovat. Relapsů měl mnoho. Z mého pohledu byla pro něj smrt vysvobozením. Už ho nic nebolí. RIP Matty.
Dávám 4* je to/byl to přece Chandler...
Musíte si přečíst a udělat si názor vy. V knize je vidět, co udělá s člověkem, když není rodina a výchova na 100%
Knizka ve me vzbudila mnoho pocitu... Na jednu stranu mi bylo Perryho moc lito, to jake mel detstvi atd...prvni cast knihy mi prijde jako prirucka pro rodice, jak rozhodne nevychovavat sve deti...Na druhou stranu mi obcas prisel ton vypraveni dost sebestredny, ublizeny a prestoze nekolikrat zduraznuje, ze z toho co se mu deje nikoho neobvinuje, tak vlastne obvinuje... Je mi lito, ze se v zivote nestihl smirit sam se sebou a najit skutecne to co by ho naplnovalo.
Život Perryho jsem nikdy příliš nesledovala, ale samozřejmě jsem taktéž postřehla některé jeho úlety. Jelikož ale mnoho lidí knihu doporučovalo, rozhodla jsem se jí nyní také přečíst.
Čtení to bylo opravdu autentické, bez příkras a sebelítosti. Perry nám odvyprávěl svůj příběh, který byl ve znamení drog a alkoholu. Jeho závislosti zničily jeho vztahy a provázely ho po celou dobu jeho kariéry.
Nesedl mi styl psaní. Ano, není to žádný spisovatel, ale skákání sem tam a neustále opakování informací mi prostě při čtení vadilo. Díky knize ale nahlédnéte do života hvězdy, která už bohužel žádné další filmy/seriály nenatočí. Tím jeho vyprávění nabírá úplně jiný rozměr...
Můžete k tomu přistupovat jako ke knížce slavnýho Perryho aka Chandlera z Přátel.Nebo taky ne.
Já četla příběh jednoho obyčejnýho chlapa, kterej toužil po slávě, lásce, dětech.
Ale prožíval strachy a bolesti, co mu doslova posraly život a tohle snad nemůže nikdo zvládnout a vyjít z toho s čistou duší i tělem.
Čtenáři si stěžují, že knize chybí časová osa, Matty přeskakuje z minulosti do současnosti atd. Ale víte co? Právě to přidává knížce na autentičnosti, tak jak se to Mattymu odehrávalo v hlavě, tak je to i na papíře.
Pro mě je to jedna z nejsilnějších knih.
Velmi lahko sa mi cital Matthew. Pise uprimne ako to videl a strach zo samoty a straty je realny, este v takom veku. Necudujem sa ze mal problemy ake mal. Nemyslim ze bol namysleny, ako sa to tu pise, treba sa zamysliet ze vzdy chcel byt slavny, viditelny, nie bohaty napr ale slavny. Lebo ho opustil otec a svojim sposobom matka. Tak chcel byt viditelny.
Z 85% nekončící sledování zacyklené závislosti a ze zbylých 15% všechno ostatní. Jako koule Chevyho Chase. Nevinění rodičů, kteří možná nepřímo zavinili Perryho závislost tím, že už se jako dítě dostal k jistým látkám skrze léčbu (jak sám ale uvádí, neobviňuje je a pokud je viníte za špatné, oceňte je i za to dobré). Spousta známých jmen se tu spíše jen mihne (zvláštní něhu sklízí Jennifer Aniston a Julia Roberts), jako když sledujete postavy z vlaku na nástupišti, jen se objeví, zmizí a to ani ne v rámci toho, že by s nimi byl tolik vyprávěn příběh, jako spíš že je Perry zkrátka zmíní, nebo volal mi ten a ten, řekl to a to, tak jsem si pomyslel tohle (a jdete na další story). Perry se až příliš nezabývá vztahy, určitě ne víc než v tradiční děkovné projevové formě. Stejně tak se nezajímá chronologičností, je to pořád dokola a zpátky o závislosti a problémech s ní, důvodech k ní, co se mu aktuálně děje, fyzicky, jak málem zemřel, jak měl být mrtvý, kdy skončí v léčebně, proč, o co se snaží, jak to nejde. Cyklení. Ale do toho je pořád schopen tam sázet vtípky typu, že když se dvě ženy, se kterými současně randil objevily na stejném místě, přál by si mít stroj času, aby se mohl přenést zpět a říct: "Nedáme trojku?" Je vždycky zvláštní sledovat muže, takříkajíc, kterému ležel Svět u nohou, coby jednomu z nejpopulárnějších herců, který kraloval dekádu v TV s legendární show, jakou jsou 'Přátelé' (jestli se řadíte k haterům show nikoho nezajímá) a dokázala se z něj stát natolik ikonická show, že se vlastně pořád nonstop někde reprízuje, ale který nebyl schopný to držet pohromadě, nebyl schopný nikdy mít dost, v tom popisu té závislosti to dokážu pochopit, člověka to eventuelně zkrátka zabije, protože něco posere s tím, jak pořád přidává a přidává a křivka skáče, roste. A přesně tak to Perry říká, v jednom bodě měl všechno, Julii Roberts, jeden mega za epizodu, The World is Yours... ale tak závislost nefunguje. Nevykoupíte se z ní. Neodejde, problém nemůžete vyplatit, když vězí ve vás. Léčebny, peníze, já jsem nikdy neměl závislost na něčem výstředním, silném, ale závislosti, jako většina lidí, mám a tak jsem dokázal chápat hodně z věcí, co říkal, ačkoliv se mi neděly "sračky", které se děly Perrymu. Je to celkem slušný zápis o závislosti z pohledu někoho, kdo měl takříkajíc všechno a byl si toho všeho také vědom. V něčem jsem to dokázal ocenit i dost osobně chápat. Chandler byl vždycky moje nejoblíbenější postava a tohle čtení ji asi dá do budoucna další, temnější, rozměr (ke konci třetí série byl prý šíleně vyhublý, prý ale nikdy nenatáčel pod vlivem, na to ostatní příliš respektoval a chtěl, aby se jim dařilo dobře, takový protipól Charlieho Sheena). Ale pak už si Perryho zároveň pamatuju jako někoho, koho jsem sotva zahlédl - mimo 'Přátel' snad jedině v komedii 'Můj soused zabiják', celkem solidní hit svojí doby se slabším pokračováním, ale skvělým castingem.
(SPOILER)
kniha je napsána chaoticky, čtení ztěžuje jednak meandrické vyprávění, jednak absence jakýchkoli dat - pomohlo by i vědět jen v jakém roce zrovna autor je.
.........................................................................................................
téma závislosti nechám stranou. považuju ho za příliš velké a vážné na tuto kratičkou recenzi. s Perrym v tomto cítím a vnímám, že to se s svým aktivismem myslel dobře. věřím, že kniha mohla mnohým závislým lidem pomoci. a je mi líto, že ho následky sebedestruktivního životního stylu nejspíš stály život.
.........................................................................................................
stranou nechám i seriál Friends, který mě nikdy nezaujal dostatečně na to, abych dokoukala byť jeden díl.
.........................................................................................................
z knihy tak pro mě zbývá křišťálově čistá ilustrace narcistní duality. Matthew Perry se často vyjadřuje grandiózně - jeho rodiče byli nejkrásnější lidé na planetě, on sám změnil podobu mluvené angličtiny, Friends patří k nejzásadnějším uměleckým dílům... taky hodně (opravdu hodně) píše o milionech, co vydělal, drahých domech, v nichž žil a o ženách... k těm se ještě dostanu. odvrácenou stranou nafouklého falešného Já, jeho very important persony, je celoživotní pocit nedostačivosti, ukrytý v hloubi duše.
.........................................................................................................
právě z něj nejspíše pramení autorova potřeba tlumit a utápět vlastní pocity v alkoholu a drogách. a podílí se i na jeho řekněme konzumním přístupu k ženám. bere je jako věci, jejichž hlavní funkcí je krása, sexuální dostupnost, a v některých případech jejich pečovatelské schopnosti. za tyto vnější a utilitární atributy se nedostane, stručně řečeno je jeho přístup k ženám nechutný.
.........................................................................................................
zajímavé je, že Perry své psychice nějak rozumí... racionálně vzato. ví, že v sobě má díry, že se je nepovedlo zaplnit slávou, penězi ani sexem... ví, že své partnerky opouští dřív, než by mohly opustit ony jeho. ale možná nedošlo k pochopení na hlubší úrovni: k tak účinnému kontaktu s vlastními traumaty, které by přineslo skutečnou sebereflexi a spolu s ní i změny v chování. chování k sobě sama, okolí nebo partnerkám (namísto stálého opakování stejných vzorců). možná, že vedle závislosti byl i v tomto Perryho neomezený finanční a sociální kapitál vlastně nevýhodou. prošel mnoha terapiemi a odvykacími centry, zároveň tu ale coby celebrita mohl dostávat namísto pevných hranic a zpětné vazby spíše enabling (podporu v tom se dál ničit). a pokud někde narazil, nic mu nebránilo odejít jinam. ostatně je zajímavé, že o zdravotnících a terapeutech prakticky nemluví, a pokud ano, tak v dosti nerudném a ublíženém tónu.
.........................................................................................................
celkově mi ale kniha přišla poučná. ukazuje, že můžete patřit k nejprivilegovanějším obyvatelům naší planety (běloch, muž, obyvatel USA, talentovaný, pohledný, movitý), vnitřní psychická zranění vám ale nic z toho samo o sobě nevyléčí.
.........................................................................................................
autorovo vyprávění se mi pro arogantně ukřivděný tón příliš emočně nedotklo. až, když jsem ho viděla úplně na konci na fotkách s malými sourozenci celého radostného, mě zabolelo, že přání založit rodinu a mít vlastní děti se mu nepodařilo.
Matthew se hodně otevřeně rozpovídal o svém životě a odkryl všechny své strašáky. Přestože jsem věděla, že měl problém s drogami, netušila jsem, že už z dětství. A odtamtud, myslím, pramenily všechny jeho trable. Ano, v knize bylo hodně litování, ale Matty nemá ani problém naplno říct, že něco prostě posral, a že toho taky bylo hodně, ať už vztahy nebo opakované relapsy. Když čtu některé komentáře (chudák slavná zazobaná hvězdička, co si jen počnu), tak asi nečetl pořádně, protože přesně o tom Matty mluvil. Že si myslel, že sláva a peníze ty díry zalepí, ale tak to nefunguje a i přes to všechno vlastně neměl nic a nikdo, kdo tohle nezažil, to nepochopí. A je to pravda, já sama bych si taky myslela, že s penězi problémy odezní, ale ne. Přes to všechno čím prošel, zabojoval, dostal se z toho, pomáhal ostatním a rozesmíval miliony lidí. Nakonec došel k tomu, že umí být šťastný a umí milovat, a umí to všechno i bez “pomoci. Mattyho miluju už od Přátel a proto za tuhle zpověď na dřeň 5*.
Knihu jsem se chystala přečíst delší dobu, jako fanoušek " Přátel "a nečekala jsem, že to vezme takhle rychlý konec...
Jak se píše na začátku knihy , že nás pustí do své mysli i svého srdce a velmi upřímně odhaluje detaily...
Co dodat smutný konec RIP
(Audiokniha)
Co více dodat.. hodně smutný - drsný poslech.. vůbec jsem neměla tušení, jak moc a jak dlouuuho v tom Matthew lítal.. Vlastně se i divím, že v tomhle stylu života toho natočil docela hodně.. je to opravdu smutné, je mi to líto a jen doufám, že už je mu jen a jen dobře ..
Odpočívej v pokoji, Chandlere Bingu.
Budeš nám tu moc chybět.
Pořad doufám, že se vzbudím, že je to jen zlý sen.
Do knihy jsem se chtěla pustit už od samotného vydání, ale nakonec jsem se k ní dostala až s odstupem času a jsem ráda, že jsem přešla boom, kdy knihu četli úplně všichni, protože jsem si tak (troufám si říci) vyprávění Matthewa užila mnohem více.
Překvapilo mě, že knihu někteří tzv. zavrhli kvůli tomu, že to nebylo pouze o přátelích. Já knihu brala jako vyprávění o celém jeho životě, a ačkoliv pro mě bylo více než polovina skutečností překvapením, stavím se na stranu čtenářů, kteří Matthewa chápou a – nechci říct, že litují, ale momentálně nemohu najít to správné slovo, ale je mi ho svým způsobem trochu líto. Většina toho, co se Matthevovi stalo, si zavinil sám a táhlo se to s ním už od malička. Právě tam se podle mě začal vyvíjet náš známý „Chandler“.
I když se Matthew snažil po každém pádu zvednout, nakonec to vedlo ke stejnému výsledku. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a myslím si, že díky tomu jsem si ji užila mnohem víc, než když bych ji četla jako klasickou knihu.
Uznávám, že není moc příjemné číst o tom, jak si procházel závislostí a že se jí možná nikdy nezbaví. Svým způsobem to může být i ponaučení pro nás ostatní. Když už do toho člověk spadne, není jednoduché se z těch „sraček“ vyhrabat a Matthew je toho bohužel dobrým příkladem. Otázkou je, zda se kniha může dostat do rukou člověku, kterému by jeho slova dokázala pomoci.
Matthewa alias Chandlera mám ráda a je mi líto, že prochází touto nešťastnou životní poutí. Bohužel je nutné si přiznat, že z tohoto se nelze jen tak dostat a ponese si to až do konce svých dnů ať se to nám fanouškům líbí nebo ne.
Knihu hodnotím 5* a budu doufat, že nějaké zbloudilé duši, která se topí (ať už v jakékoliv) v závislosti, pomůže.
Přátelé, lásky a ten ohromný průšvih
Knihu jsem začala číst pár dní před smrtí Matta,takže o to bylo těžší knížku číst. Obdivuju ho za to,že vše v knize řekl narovinu bez příkras i když se to moc lidem nelíbilo,stejně jako že dost nezmiňuje přátele. Pravda,přeskakování v čase bylo trochu náročné ale nebrala bych to tak,že se v tom ztrácel jako spíš,že všechny vzpomínky prožíval znovu a byl v tom tak ponořený,že psal nad čím zrovna přemýšlel. Hodně silný a teď už i smutný příběh,ovšem i velmi inspirativní a pravdivý,že i lidé o kterých si myslíme,že mají všechno,nejsou ve skutečnosti šťastní.