Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476611/bmid_prameny-vltavy-Abt-476611.png
4
658
658
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četl s velkým zájmem, opět jsem se malinko přivzdělal a téma musím okouknout dál. Autorka k hlavnímu tématu přibalila detektivní příběh, sice plný nelogičností, ale přesto se děj sunul slušným tempem vpřed a na závěr mě překvapil nečekaný zvrat. Líbilo se mi, že autorka zpodobnila život na Šumavě z pohledu místních a nikoliv idealizovaný z pohledu turistů. Čtivosti pomáhá autorčin jazyk, styl psaní i sled kapitol.
(SPOILER) Dobře napsaná knížka, kde autorka zvládla dovedně zamaskovat vnitřní nelogičnosti v ději a detektivková klišé tak dobře, že mi vlastně ani nevadily a četl jsem s chutí dál. Jak už někdo psal, sám jsem na rozpacích, jestli je to dílo hodně dobré, nebo pouhá šestáková detektivka. SPOILER: klišé číslo jedna - obvodní oddělení v největším zapadákově vyšetřuje vraždu. O vraždě tedy vlastně vůbec nic nevypovídá. Pitva neprokáže žádné cizí zavinění, oběť pouze má v žaludku drogy a alkohol. Proč by se to mělo vyšetřovat jako vražda??? Na druhé straně se na konci dozvíme, že Terezka byla minimálně několik hodin připoutaná k židli s roubíkem v ústech, přesto neměla žádná zranění na zápěstích ani kotnících? Policie vlastně vůbec nemapuje pohyb oběti těsně před činem. Nikdo ji neviděl, nikdo nezkoumal pohyb jejího mobilu. Naopak když najdou v domě zrzavého Šterna její věci, vůbec nikoho nezajímá jak by ji tam dostal na návštěvu, když pro ni byl cizí člověk, nikoho nezajímá proč na její bundě nebylo jeho DNA. Všichni o něm mluví jako o chodící mrtvole, ale nikomu nepřijde divné, že dovedl unést puberťačku a to tak, že si toho nevšiml žádný svědek. Konečné rozuzlení, že Anna je vycvičenou agentkou STB a minimálně dvojnásobným vrahem je taky vtipné. Stala se dvojitou agentkou přecházející hranice i přesto, že pečovala o dvě děti a její muž - policajt - si za 40 společného života ničeho nevšiml... To, že s pokročilým parkinsonem nakonec zastřelila doktora bych ještě pochopil, ale to, že ho sama odtáhne do podzemních šachet pod Františkovem je jen poslední z hřebíčků do rakve. Její odhalení přichází z čistého nebe, v celém příběhu není jediný náznak, z kterého by se to dalo odhalit. Naopak je to Anna, kdo dává "morální kartáč" svému manželovi za to, že zfalšoval důkazy v předchozím případě a poslal tak do kriminálu nevinného. Od agentky STB, kvůli které zastřelili dva pohraničníky a ona sama zastřelila starého Marysku je to poměrně neočekávané, resp. je to naprosto nelogická berlička pro autorku. Stejně jako rozhovory mladého Marysky s novinářkou, abychom se na závěr dozvěděli, že je to právě novinářka, kdo celou věc zosnoval... Rozporuplné pocity, nicméně mne knížka bavila a styl psaní mi seděl.
Tohle bylo takové knižní puzzle. Vytáhnete z krabice dílek a hledáte, kam je možné ho zapojit... Příběh má netradiční kompozici, střídají se různé časové roviny i postavy a čtenář doufá, že se jednou spojí do smysluplného konce. Téma je velmi zajímavé, znepokojující v tom smyslu, kolik se toho mezi pamětníky může ještě dnes tajit před světem. Prameny Vltavy, koncentrák... až se stydím, že jsem jako člověk z oboru a z jižních Čech o něm dosud neslyšela a v odborné literatuře o Šumavě na něj nenarazila! To napravím. Ale právě snaha o filtrování historické skutečnosti od autorčiny fantazie mě doprovázela celou knihou, brala mi hlavní pozornost. Proto nečtu historické romány, raději sáhnu rovnou po odborné, ale občas udělám výjimku a pak lituji :-)
Zpátky k příběhu. Hlavní postava nesympatická, protivný dědek ženoucí se za chimérou. Vlastně vyloženě sympatickou postavu jsem tam nenašla. A ona ani ta Šumava moje milovaná sympaticky v knize vůbec nevyznívá, zbavená veškeré poetiky: "V tomhle kraji je jednodušší chcípnout než žít." Špinavé pohraničí s nerudnými obyvateli a krvavou historií. Závěr dobrý, autorce se podařilo k sobě slepit kde co, ale neměla jsem z toho pocit překombinovanosti.
Deprese z příběhů minulých i těch ze současnosti, skutečných i smyšlených. Nicméně Vás autorka nenechá vydechnout. Zajímavý styl psaní, zajímavě poskládané kapitoly.
(SPOILER) Policajt před důchodem uklizený z Prahy kvůli falšování důkazů v kauze Kramný čeká na svůj velký případ, který by ho opět dostal do sedla. Když je nalezena umrzlá třináctiletá Terezka ve vězeňském mundůru, rozbíhá se vyšetřování za zvýšeného zájmu médií. Podezřelým se stává pátrač po podzemní nacistické továrně, v níž byli zavražděni ruští zajatci z tajného koncentračního tábora. Vyšetřování se motá kolem velitele tábora, jeho syna a milenky i nacistického špeha, který později sloužil StB. Čekala jsem, že děj bude akčnější a ne že se bude řešit, co kdo dělal za války a za komunistů. I motiv vraždy byl dost šílený jako pachatel. Zajímalo by mě, kdo byli otcové Jiřiny a malé Terezky.
Já jsem zklamaná. Čekala jsem pořádný nářez napětí a akce a místo toho jsem dostala snůšku příběhů z různých dob a různých lidí, kde se přeskakuje úplně nahodile bez ladu a skladu v čase i osobách. Těžko se v tom orientovat. Pořád jsem musela přemýšlet, bylo to před nebo po nalezení těla a jak dlouho? Taky se mi nelíbí zatažení případu Kramného do děje, co to má být? Nějaká jeho obhajoba? Jak tady psali už přede mnou, úplně to rozhodí zasazení románu do nějakého časového rámce. Další knihy této spisovatelky číst nebudu.
Detektivka, která není tou klasickou detektivkou, na kterou jsou asi všichni zvyklí. Řekl bych, že je to takové sloučení románu s detektivní zápletkou, a to vše s historickým podtextem na motivy skutečného koncentračního tábora Prameny Vltavy a blízké nacistické továrny v oblasti Františkova. Základ námětu je skutečný, obojí na Šumavě bylo a málo se o tom vědělo a doteď nejsou žádné další osvětlující informace. Továrna je stále opředena tajemstvím a existují i nyní lidé, kteří se ji snaží najít se vším, co by uvnitř teoreticky mohli (ale taky nemuseli) nalézt.
Kriminální zápletka je pak už samozřejmě čirou fikcí, osudy dalších postav současných a historických převážně také. A nebo taky zas tak úplně ne, to člověk vlastně neví, protože autorka čerpala kromě historického námětu a pár ověřených informací především z ústně předávaných povídaček a legend. A u těch je to vždy s otázkou, do jaké míry se zakládají na pravdě, ale něco na nich být může.
O to je to vlastně celé ještě kouzelnější a kniha mi nedala spát, protože byla jednoduše strašně zajímavá!
Krásná Šumava je vykreslena netypicky ve značně ošklivých barvách, kdybych ji trochu neznal, tak mě tam na základě knížky vůbec nic neláká :) Lidské trosky, úpadek, zmařené osudy. Ale ke knize to zde sedí a možná v některých oblastech úplně nepřehání, přes pohraničí se toho ve 20. století prohnalo hodně.
V knize tak jsou válečné i poválečné osudy v jednom, něco o Králích Šumavy, zápletka, která se najednou otočí tak, že mě to upřímně překvapilo. Nečekal jsem to, ač k tomu vše logicky směřovalo, autorka mě prostě napálila.
Každý měl ve výsledku nějaké své vlastní motivy, některé mi až vyrazily dech. Vítězem mi nepřijde prakticky nikdo až na jednu méně očekávanou postavu, u které je to ale taky takové hořkosladké.
Doktor s OCD na hygienu byla slušná úchylárna :)
Autorka sama v kraji vyrůstala, takže téma jí bylo o to bližší a přiblížila touto fikcí alespoň něco, co zůstává vlastně dosud zahaleno a je takovým trochu veřejným tajemstvím.
Za mě skvělé a knihu doporučuji, pokud vás zajímá se něco i dozvědět mimo klasické mordovačky.
(SPOILER)
Mám teď období, kdy více čtu a méně poslouchám audioknihy. Přesto jsem si za poslední dobu poslechla tuhle detektivku, kterou famózně namluvil Otakar Brousek ml.. Mám hodně velký rozptyl žánrů, který čtu, a detektivky jsou jedny z těch mých hodně oblíbených. Bohužel nebudu hodnotit zrovna pozitivně, protože se mi tahle prostě nelíbila. Zmatený děj, hodně se časově přeskakuje (možná je to audioknihou), každopádně jsem si celou dobu myslela, že je hlavní vyšetřovatel prostě a jednoduše pošuk, který si na možného pachatele zasedl a nebere v potaz jiné varianty.
Kniha začala mít spád až v samém závěru, kdy už jsem si jen říkala: Páni, to snad není možný! Ani to ovšem nestačí k tomu, abych se ke knize někdy vrátila a nebo jí doporučila. Přikláním se k tomu, že případ z Egypta (který je všeobecně známý a hodně probíraný) tu byl naprosto zbytečně a hodně na sílu.
Tohle byl slovní balet, užívala jsem si autorčin styl natolik, že bych jí uvěřila v příběhu cokoliv. Krásně vykresluje Šumavu, jde cítit, že je to její srdeční záležitost - nic nepřikrášluje, hory jsou drsný kraj, přitom omamně krásný.
Zaujalo mě, jak podala situaci z pohledu jednotlivých postav, jak je dokázala vysvléct, převrátit jak ponožku - v jednu chvíli jste dotyčného nenáviděli a v druhé byste mu skoro odpustili vraždu. A to i opačně. Rozhodně je kniha parádní práce a dobré čtení!
Přečteno po autorčině nové knize, U severní zdi, která se mi líbila mnohem více. Obě jsou vystavěny v podobném duchu, tahle je ale na můj vkus příliš překombinovaná. Škoda
Celým příběhem prostupuje ponurá temná atmosféra. K čemuž přispívá velice netradiční způsob, jakým je tento příběh vyprávěn. Děj se posouvá pomocí myšlenek hlavních představitelů. Téměř v každé kapitole nám část děje ze svého pohledu vypráví jiná osoba. Děj zároveň skáče v čase, jednotlivé kapitoly jsou krátké a úderné. Autorka tak záměrně vytváří lehký chaos, který nutí k větší pozornosti, než by jinak tento příběh vyžadoval. Mně se to opravdu velice líbilo a tak jedinou, ale dost zásadní výtku mám ke zbytečně překombinovanému konci. Audiokniha je také velice vydařená a opravdu velmi dobře ji načetl pan Otakar Brousek.
Musím říct, ze českým filmům i literatuře se většinou obloukem vyhýbám..
konečné rozuzlení jsem vůbec nečekala. Každý si ušpinil ruce a vlastně si nemá kdo co vyčítat..
Tentokrát se ke knize postavím jako k hodnocení na Heuréce.
+ velmi slibný začátek
+ zajímavé téma, zase jsem se něco nového dověděla
+ dobře vykreslená ponurá atmosféra
- prakticky žádné sympatické postavy
- trochu nepřehledné kvůli střídání času i postav v popředí
- velmi překombinovaný konec
Podtrženo, sečteno: Tři a půl hvězdy (nelze, dám čtyři, jelikož jde o českou autorku, ale jedna je taková skomírající).
Šumava v této knize není vůbec vykreslená malebně. V této knize nic není příjemné, je to zde učiněná bezradnost, šedivost, zmar, atmosféra je tak hutná, že by se dala krájet. Jo, bylo to ke konci už hodně překombinované, ale nevadilo mi to, byla jsem ráda, že kniha ještě pokračuje.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kniha se mi hodně líbila. Děj byl napínavý, výborně se prolínaly časové linky. Námět se mi velmi líbil. Postavy jsou dobře vykresleny. Kniha má výbornou atmosféru, syrovou i poetickou zároveň. Autorka má krásný styl vyprávění, i když to západočeské používání přivlastňovacího přídavného jména podle vzoru otcův opravdu tahá za uši (oči). Závěr mi nevadil, trošku jsem to od určité chvíle tušila. i když malinko překombinovaný byl. Vytkla bych asi ten mediálně známý případ, jinak jsem velmi spokojená.
Petra Klabouchová je pro mě novým objevem, hlavně proto, jakou dokáže vystavět atmosféru. Ta je v Pramenech Vltavy mrazivá, až píchá pod nehty. Autorka skvěle vládne jazykem. Zasazení detektivního příběhu na Šumavu byl skvělý tah, zvlášť když ji nepopisuje úplně růžově, ale ukazuje i z té odvácené strany. K tomu zajímavý vhled do minulosti, o které leckdo vůbec netušil. Trochu rozptyloval případ Kramný, myslím, že autorka mohla klidně vymyslet vlastní případ, nebo najít takový, co by tolik nebil do očí.
Jinak možná malinko překombinované, ale snesitelně. Nejvíc si zapamatuju takovou tu ušmudlanou tíhu a chlad, který ze stránek, životů i míst fučí ze stránek ven. 3,9
"Prej Králové Šumavy.Tak říkají těm, kdo vodsaď utekli a pomáhali utíkat, jenže zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane, kdo si vyžere až do dna všechnu bolest a táhne ten svůj vozejk tím smradlavým bahnem dál. Protože tady není těžký umřít, ale žít tak jako ony všechny. Skutečné Královny Šumavy."
Zprvu jsem se nemohla do knihy začíst, vadilo mi přeskakování děje i množství postav. Mám moc ráda Šumavu, snad proto jsem nechtěla knihu odložit. S dalšími přečtenými stránkami jsem ale přicházela příběhu na chuť. Závěr lehce překombinovaný a hvězda dolů za Kramného.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura pátrání v minulosti české detektivky
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
| 2014 | Prokletí upírů |
Linka hodná Podfukářů. Více pozornosti strhávaly postavičky, které se skoro nedostaly ke slovu; svou umanutostí, tvrdostí a cynismem. Asi proto, že ambiciózní, psychopatické a manipulativní osoby jsou už ohleděné a tak moc nás nepřekvapí. Skákající děj musím ocenit a kombinace (či překombinace) posloužily zvědavosti, která mě vláčela stránkami bez odpočinku:).
"Že v jejich vztahu milovali oba celým svým srdcem stejnou osobu. Jeho."
"...nasadila léty prověřený výraz spojující překvapení se znepokojením, který na publikum idiotů, co doma zrovna hltalo krimi zprávy, vždycky zafungoval."