Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476611/bmid_prameny-vltavy-Abt-476611.png
4
643
643
Odkud vyvěrá zlo? Umrzlá dívka s židovskou hvězdou a křivdy, které Šumava nezapomíná. Hrůzný nález těla studentky vimperského gymnázia, které jako by ze svého nitra vyvrhly samy šumavské kopce, otřese obyvateli vesniček poblíž bývalého pohraničního pásma. Mrtvá dívka ustrojená do židovského mundúru se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního vyšetřovatele. Zatímco u něj se rodí naděje na nápravu pošramocené pověsti a získání uznání od kolegů i nejbližších, v místních se začínají probouzet dávné křivdy. S každým dalším posunem ve vyšetřování se příběh mrtvé dívky stále víc proplétá s pátráním po skutečném účelu dodnes zamlčovaného koncentračního tábora Prameny Vltavy. Dívčino pruhované pyžamo jako by plnou silou znovu vracelo nikdy neobjasněné osudy vězněných sovětských zajatců a tajemství Hitlerovy utajované fabriky pod Stolovou horou do přítomnosti. Jak moc ale vražda dívky s minulostí Pramenů Vltavy souvisí? A jaká další tajemství vydají šumavské kopce?... celý text
Přidat komentář
Já jsem zklamaná. Čekala jsem pořádný nářez napětí a akce a místo toho jsem dostala snůšku příběhů z různých dob a různých lidí, kde se přeskakuje úplně nahodile bez ladu a skladu v čase i osobách. Těžko se v tom orientovat. Pořád jsem musela přemýšlet, bylo to před nebo po nalezení těla a jak dlouho? Taky se mi nelíbí zatažení případu Kramného do děje, co to má být? Nějaká jeho obhajoba? Jak tady psali už přede mnou, úplně to rozhodí zasazení románu do nějakého časového rámce. Další knihy této spisovatelky číst nebudu.
Detektivka, která není tou klasickou detektivkou, na kterou jsou asi všichni zvyklí. Řekl bych, že je to takové sloučení románu s detektivní zápletkou, a to vše s historickým podtextem na motivy skutečného koncentračního tábora Prameny Vltavy a blízké nacistické továrny v oblasti Františkova. Základ námětu je skutečný, obojí na Šumavě bylo a málo se o tom vědělo a doteď nejsou žádné další osvětlující informace. Továrna je stále opředena tajemstvím a existují i nyní lidé, kteří se ji snaží najít se vším, co by uvnitř teoreticky mohli (ale taky nemuseli) nalézt.
Kriminální zápletka je pak už samozřejmě čirou fikcí, osudy dalších postav současných a historických převážně také. A nebo taky zas tak úplně ne, to člověk vlastně neví, protože autorka čerpala kromě historického námětu a pár ověřených informací především z ústně předávaných povídaček a legend. A u těch je to vždy s otázkou, do jaké míry se zakládají na pravdě, ale něco na nich být může.
O to je to vlastně celé ještě kouzelnější a kniha mi nedala spát, protože byla jednoduše strašně zajímavá!
Krásná Šumava je vykreslena netypicky ve značně ošklivých barvách, kdybych ji trochu neznal, tak mě tam na základě knížky vůbec nic neláká :) Lidské trosky, úpadek, zmařené osudy. Ale ke knize to zde sedí a možná v některých oblastech úplně nepřehání, přes pohraničí se toho ve 20. století prohnalo hodně.
V knize tak jsou válečné i poválečné osudy v jednom, něco o Králích Šumavy, zápletka, která se najednou otočí tak, že mě to upřímně překvapilo. Nečekal jsem to, ač k tomu vše logicky směřovalo, autorka mě prostě napálila.
Každý měl ve výsledku nějaké své vlastní motivy, některé mi až vyrazily dech. Vítězem mi nepřijde prakticky nikdo až na jednu méně očekávanou postavu, u které je to ale taky takové hořkosladké.
Doktor s OCD na hygienu byla slušná úchylárna :)
Autorka sama v kraji vyrůstala, takže téma jí bylo o to bližší a přiblížila touto fikcí alespoň něco, co zůstává vlastně dosud zahaleno a je takovým trochu veřejným tajemstvím.
Za mě skvělé a knihu doporučuji, pokud vás zajímá se něco i dozvědět mimo klasické mordovačky.
(SPOILER)
Mám teď období, kdy více čtu a méně poslouchám audioknihy. Přesto jsem si za poslední dobu poslechla tuhle detektivku, kterou famózně namluvil Otakar Brousek ml.. Mám hodně velký rozptyl žánrů, který čtu, a detektivky jsou jedny z těch mých hodně oblíbených. Bohužel nebudu hodnotit zrovna pozitivně, protože se mi tahle prostě nelíbila. Zmatený děj, hodně se časově přeskakuje (možná je to audioknihou), každopádně jsem si celou dobu myslela, že je hlavní vyšetřovatel prostě a jednoduše pošuk, který si na možného pachatele zasedl a nebere v potaz jiné varianty.
Kniha začala mít spád až v samém závěru, kdy už jsem si jen říkala: Páni, to snad není možný! Ani to ovšem nestačí k tomu, abych se ke knize někdy vrátila a nebo jí doporučila. Přikláním se k tomu, že případ z Egypta (který je všeobecně známý a hodně probíraný) tu byl naprosto zbytečně a hodně na sílu.
Tohle byl slovní balet, užívala jsem si autorčin styl natolik, že bych jí uvěřila v příběhu cokoliv. Krásně vykresluje Šumavu, jde cítit, že je to její srdeční záležitost - nic nepřikrášluje, hory jsou drsný kraj, přitom omamně krásný.
Zaujalo mě, jak podala situaci z pohledu jednotlivých postav, jak je dokázala vysvléct, převrátit jak ponožku - v jednu chvíli jste dotyčného nenáviděli a v druhé byste mu skoro odpustili vraždu. A to i opačně. Rozhodně je kniha parádní práce a dobré čtení!
Přečteno po autorčině nové knize, U severní zdi, která se mi líbila mnohem více. Obě jsou vystavěny v podobném duchu, tahle je ale na můj vkus příliš překombinovaná. Škoda
Celým příběhem prostupuje ponurá temná atmosféra. K čemuž přispívá velice netradiční způsob, jakým je tento příběh vyprávěn. Děj se posouvá pomocí myšlenek hlavních představitelů. Téměř v každé kapitole nám část děje ze svého pohledu vypráví jiná osoba. Děj zároveň skáče v čase, jednotlivé kapitoly jsou krátké a úderné. Autorka tak záměrně vytváří lehký chaos, který nutí k větší pozornosti, než by jinak tento příběh vyžadoval. Mně se to opravdu velice líbilo a tak jedinou, ale dost zásadní výtku mám ke zbytečně překombinovanému konci. Audiokniha je také velice vydařená a opravdu velmi dobře ji načetl pan Otakar Brousek.
Musím říct, ze českým filmům i literatuře se většinou obloukem vyhýbám..
konečné rozuzlení jsem vůbec nečekala. Každý si ušpinil ruce a vlastně si nemá kdo co vyčítat..
Tentokrát se ke knize postavím jako k hodnocení na Heuréce.
+ velmi slibný začátek
+ zajímavé téma, zase jsem se něco nového dověděla
+ dobře vykreslená ponurá atmosféra
- prakticky žádné sympatické postavy
- trochu nepřehledné kvůli střídání času i postav v popředí
- velmi překombinovaný konec
Podtrženo, sečteno: Tři a půl hvězdy (nelze, dám čtyři, jelikož jde o českou autorku, ale jedna je taková skomírající).
Šumava v této knize není vůbec vykreslená malebně. V této knize nic není příjemné, je to zde učiněná bezradnost, šedivost, zmar, atmosféra je tak hutná, že by se dala krájet. Jo, bylo to ke konci už hodně překombinované, ale nevadilo mi to, byla jsem ráda, že kniha ještě pokračuje.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kniha se mi hodně líbila. Děj byl napínavý, výborně se prolínaly časové linky. Námět se mi velmi líbil. Postavy jsou dobře vykresleny. Kniha má výbornou atmosféru, syrovou i poetickou zároveň. Autorka má krásný styl vyprávění, i když to západočeské používání přivlastňovacího přídavného jména podle vzoru otcův opravdu tahá za uši (oči). Závěr mi nevadil, trošku jsem to od určité chvíle tušila. i když malinko překombinovaný byl. Vytkla bych asi ten mediálně známý případ, jinak jsem velmi spokojená.
Petra Klabouchová je pro mě novým objevem, hlavně proto, jakou dokáže vystavět atmosféru. Ta je v Pramenech Vltavy mrazivá, až píchá pod nehty. Autorka skvěle vládne jazykem. Zasazení detektivního příběhu na Šumavu byl skvělý tah, zvlášť když ji nepopisuje úplně růžově, ale ukazuje i z té odvácené strany. K tomu zajímavý vhled do minulosti, o které leckdo vůbec netušil. Trochu rozptyloval případ Kramný, myslím, že autorka mohla klidně vymyslet vlastní případ, nebo najít takový, co by tolik nebil do očí.
Jinak možná malinko překombinované, ale snesitelně. Nejvíc si zapamatuju takovou tu ušmudlanou tíhu a chlad, který ze stránek, životů i míst fučí ze stránek ven. 3,9
"Prej Králové Šumavy.Tak říkají těm, kdo vodsaď utekli a pomáhali utíkat, jenže zdrhnout nebo umřít je hrozně jednoduchý. Těžký to má ten, kdo tady po nich zůstane, kdo si vyžere až do dna všechnu bolest a táhne ten svůj vozejk tím smradlavým bahnem dál. Protože tady není těžký umřít, ale žít tak jako ony všechny. Skutečné Královny Šumavy."
Zprvu jsem se nemohla do knihy začíst, vadilo mi přeskakování děje i množství postav. Mám moc ráda Šumavu, snad proto jsem nechtěla knihu odložit. S dalšími přečtenými stránkami jsem ale přicházela příběhu na chuť. Závěr lehce překombinovaný a hvězda dolů za Kramného.
Knihu posílám dál. Počáteční téma se mi líbilo, ale shrnout problémy celého 20. století na cca 300 stránek knihy a to pouze z autorčina pohledu, se mi zdá poněkud nešťastné. Čtenář prakticky nedostal prostor vytvořit si vlastní úsudek na historické události, předkládané pouze autorčiným přesvědčením. Navíc to násilné zakomponování případu Kramný...to už si člověk jen říká, co bylo důvodem vydání knihy?
Na detektivku z prostředí Šumavy jsem se moc těšila, bohužel jsem ale zklamaná. Nelíbil se mi styl vyprávění založený na krátkých větách. Je to takové strohé, dramatické. Jsou spisovatelé, kteří rádi občas použijou krátkou větu jako úder, šok. Když je tak ale napsán celý román, tak mi to nesedí. Zároveň psáno dost temně, depresivně, až urážlivě, jakoby autorka neměla ráda Šumavu a lidi, kteří tam žijí. Ano, je tam temná historie, která se zapíše i do lidí, ale toto mi nebylo příjemné. Proč všechny tak urážet, škatulkovat, byl tam vůbec někdo pozitivní? Nakonec se navíc objevila velká překombinovanost, díky níž přišlo jistě i překvapení.
Jsem zcela uchvácená stylem psaní paní autorky. Naprosto mi sedla. Jak od ní čtu další a další knížky, je to pro mě jako droga. Čtu, dočtu a potřebuju ihned další. Nejdříve jsem si myslela, podle názvu, že knížka bude o něčem jiném, ale název klamal. A dobře mi tak. Celá noc mi nestačila, musela jsem přidat ještě kousek rána, a že to stálo za to. Vůbec nemám odhad, tak mě konec hodně překvapil, ale neříkám, že nemile. Pak sedíš, a koukáš a přemýšlíš, co se to tady sakra po válce všechno dělo. Nežiju nikde poblíž Šumavy, a od jihu znám jen Krále Šumavy, ale toto, co všechno ještě nevím o své vlasti? O čem ještě budu číst, co nás v dějepise neučili? Krásná, i když smutná kniha.
Poslední dobou si vybírám knihy vážící se nějakým způsobem na nedávnou minulost, které mě ovšem přesvědčují, že zlo je všudypřítomné a že na minulost se nedá jen tak zapomenout. Šumava bývá líčená jako krásná příroda s dobrými lidmi, ovšem za tím vším se skrývá i velký kus našich dějin, lidé, kteří nezapomínají a možná i čekají na jakousi odplatu, zadostiučinění. Také moje rodinná historie se pojí se Šumavou, některá místa líčená v knize jsou mi přece jen trochu známá, o některých událostech slyšel člověk skrze vyprávění pamětníků. Spojení Šumavy, minulosti a zločinu mě přesvědčilo, že knihu stojí za to přečíst a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Možná je tempo knihy pomalejší, určité smyšlené události mírně přehnané, přesto je příběh velmi čtivý a rozluštění překvapující.
Tak nějak je to v nás.
Ta tajná nenávist k Němcům , za to co udělali našemu národu. Je to i vě mě a to jsem z Moravského Slovácka. Někteří se s tím nikdy nesmíří.
Kdyby mi tuhle knihu někdo dal se zalepenou obálkou, myslela bych si , že čtu novou od Klevisové.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé vraždy Šumava detektivní a krimi romány tajemno česká literatura pátrání v minulosti české detektivky
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
| 2014 | Prokletí upírů |
(SPOILER) Policajt před důchodem uklizený z Prahy kvůli falšování důkazů v kauze Kramný čeká na svůj velký případ, který by ho opět dostal do sedla. Když je nalezena umrzlá třináctiletá Terezka ve vězeňském mundůru, rozbíhá se vyšetřování za zvýšeného zájmu médií. Podezřelým se stává pátrač po podzemní nacistické továrně, v níž byli zavražděni ruští zajatci z tajného koncentračního tábora. Vyšetřování se motá kolem velitele tábora, jeho syna a milenky i nacistického špeha, který později sloužil StB. Čekala jsem, že děj bude akčnější a ne že se bude řešit, co kdo dělal za války a za komunistů. I motiv vraždy byl dost šílený jako pachatel. Zajímalo by mě, kdo byli otcové Jiřiny a malé Terezky.