Podivná knihovna

Podivná knihovna

Chodíte si půjčovat knihy do knihovny? Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost...celý text

Chodíte si půjčovat knihy do knihovny?
Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/21_/219562/podivna-knihovna-219562.jpg 3.5395
Originální název:

Fušigi na tošokan / 不思議 な 図書館

Žánr:
Literatura světová, Novely
Rok vydání: , 1. vydání originálu: 2005 ...více
Nahrávám...

Komentáře (75)

Přidat komentář
parxel
04. prosince

Podivná knihovna mne oslovila svou lehce bizardní a hororovou atmosférou. Podobně jako JessieEx jsem přemýšlel nad tím, zda dát tři nebo čtyři hvězdy a nakonec jsem se rozhodl pro čtyři.

Z příběhu jsem měl pocit, jakoby to byl něčí sen. Jakoby se tato osoba probudila a přemýšlela nad tím, zda se jí to zdálo, či zda to byla skutenčnost. Já jsem v každém případě rád, že to byl pouze příběh na papíře doplněný krásnými ilustracemi.

JessieEx
03. prosince

Při četbě se přistihnete, jak se sami sobě divíte: Cože? To se mi vážně líbí zrovna taková knížka? Jenže budete muset přiznat, že ano...
Mě takové myšlenky napadají u všech Murakamiho knih a asi právě tady to spojuje všechny jeho knihy. Podivná přitažlivost...
Jen jsem přemýšlela, zda dát 3 nebo 4 hvězdičky, ale ty kouzelné, přenádherné ilustrace mě přesvědčily!

tlllk
18. listopadu

.. chvíľu som mal pocit ako pri Wonderland-e, ale tým záverom ma prekvapil. Žeby na staré kolená prešiel na Happyendy ?

vlkcz
04. září

Mám neodbytný pocit, že k tomu, abych příběh pochopil, mi chybí znalost nějakých japonských reálií (mytologie, pohádky nebo něco podobného). Takhle je to pro západního čtenáře trochu kafkovský příběh, u kterého zůstala velká část potenciálu nevyužitá.
Podobně jako u Spánku (a možná ještě o chlup víc), úroveň knihy zvedají ilustrace Kat Menschik.

Vikina333
22. července

Murakami mě opět pohtil do svého světa. I když v této povídce jen na chvilku, což je škoda. Věřím, že z tohoto námětu by mu šel napsat boží román. Grafika taky na jedničku. Perfektní povídka i celkově zpracovaná knížka..

mončičáček
15. července

Murakami se nezapře, knížka se čte sama, ilustrace jsou opravdu krásné, pár citací zaujme, ale s příběhem samotným si nějak nevím rady...Nebýt toho vysrknutého mozku, myslela bych si, že je to pohádka pro děti...

Alma-Nacida
05. července

Rozpaky, rozpaky... Nebýt ilustrací, které knihu zvedly o 100%, tak bych se jen shovívavě usmívala. ;-) Jo, a co váš knihovník, vypadá normálně? Muhehehe! :-D

mariposka
02. července

Kniha má úžasné ilustrace, které perfektně doplňují ten strašidelný a zvláštní příběh, o kterém vlastně nevím co si myslet. Ale líbilo se mi to. Určitě doporučuji. Jen je to moc krátké, chtěla jsem se bát a napínat ještě o něco déle.

Alethea_k
24. června

Do knihy jsem se okamžitě po přečtení prvních řádků zamilovala. Je to prostě nádhera - číst o na první pohled obyčejné věci, která se změní ve fantasy, horor a pohádku. Po přečtení musím na Podivnou knihovnu pořád myslet a říkám si, jestli se to v knize opravdu stalo nebo to byl pouhý sen.

AnneD
23. června

Snad stačí jen - co je sen a co je realita? aneb mé jediné pocity po přečtení téhle jednohubky.

evickakyticka
31. května

Tento Murakami se mi ze všech, co jsem četla, líbil nejvíce. Podivné postavy mi lehce připomněly Nezahradu od Vaňka. Tohle asi nebude typický autorův styl, proto s pokusy číst jej končím. Myslím, že lepší knihu už mi nabídnout nemůže.

sabanka
21. května

Moje první kniha od autora. To je prostě geniální. Řekla bych, že jsem se asi zamilovala, protože já si rozhodně potřebuji přečíst další knihy.

Enforcer
21. dubna

Stejně tak úchylné jako malebné, navíc nádherně ilustrované. Jde o popis jednoho zlého dětského snu, který se v konfrontaci s krutou realitou nakonec nejeví tak špatným ? Možná.

GreenMagritte
04. dubna

Podivná knihovna na mě zapůsobila jako na dřeň osekaný Konec světa & Hard-boiled Wonderland. Z příběhu zmizela poetika, ale zůstala nějaká ta atmosféra a magické motivy. Netroufám si říct, jak povídka zapůsobí na toho, kdo ještě nic od Murakamiho nečetl, avšak pro jeho věrné čtenáře to bude zřejmě jen bonbonek, po němž nezůstane příchuť moc dlouho.

Ewik
30. března

Tajemné, netradiční čtení. S malým čtenářem jsem bloudila ponurými chodbami knihovny. Netrpělivě očekávala přízračnou dívku a byla celá naměkko z ovčího mužíka. Svým způsobem jsem si na něj zvykla a na konci mi chyběl. Z dědka mě docela mrazilo.
Celou dobu jsem měla pocit, že se mi to jen zdá a každou chvíli se musím probudit. Neprobudila, unikla jsem.
Netradiční Murakami. Velmi zajímavé i díky ilustracím, chválím!

ModráLaboratoř
06. února

Podivínsky klikatá cesta do knihovny? Několikery dveře i strmé schodiště do duše čtenáře? Duše spisovatele? Zvrácených představ čtenáře i spisovatele? Jaká měla být pointa? Nenápadné podněcování té stránky lidskosti, která je plná měkkého světla a všudypřítomné naděje, nebo zvrácené představivosti prolezlé červy a páchnoucí spodní stranou věcí? Měla to být exhibice všech možných druhů šílenství, nebo jen zrnka jakési nepolapitelné choromyslnosti dřímající v každém z nás?
Výtvarně vychytané do posledního záhybu temnoty. Literárně zanechané na půli cesty.

Káča Máča
02. února

Půlhodinová jednohubka, nedá se říct, že by něčím byla extra zvláštní. Spíš takové čtení pro děti před spaním ;).

0001260
31. ledna

Murakamovsky "roztomilá" epizodka, která skvěle zapadá do jeho světa. U mě spokojenost a tleskám provedení knihy. Kdo má od Murakamiho něco načteno, nemůže být zklamán.

lushi
16. ledna

Knihu nechci ohodnotit hvězdičkami, protože si nejsem úplně jistá, co si o ní myslet. Jde o celkem jednoduchý příběh, jehož smysl se mi ale nepodařilo uchopit. Kniha se mi líbila, přitom nedokážu napsat proč (kromě skvělých ilustrací), závěr mě totiž šílené popletl. Podivný kousek, opravdu.

Maat
16. ledna

Zvláštní, snový příběh.
Kdyby to byla moje první kniha od autora, asi by mě další díla nelákala.
Tohle byla opravdu taková knižní jednohubka.
Nicméně provedení knihy je krásné.

medvedice3
13. ledna

Krásná jednohubka na půl hodiny. Každá knihovna má svůj tajuplný prostor, není-li sama o sobě tajuplným prostorem, každá městská knihovna má takového přemoudřelého malého čtenáře.
Zavádějící je v nakladatelské anotaci na přebalu slovo "mladík". Mladík není vypravěčem, vypravěčem je dítě. Ostatně i v textu je několikrát napsáno dítě. Myslím si, že dítě v okamžiku přerodu, kdy přestává být dítětem, ale jinochem ani dospělým ještě není.

certik003
10. ledna

Tohle byla moje první kniha od autora, takže jsem nevěděla, co očekávat a popravdě vůbec nevím, co si o ní myslet. Rozhodně se knížce nedá upřít, že by nebyla čtivá, zvládla jsem ji za necelou půlhodinu, ale pointa mi asi unikla. V každém případě na tuhle knížku jen tak nezapomenu a pokud budu mít možnost, od autora bych si ráda přečetla něco dalšího. Co oceňuji, jsou krásné ilustrace.

Petratra
10. ledna

Spánek a Podivná knihovna mají krásné ilustrace a pojí je specifická lehce ponurá atmosféra, která není pro každého. Jako knihovnice dávám této knížečce ještě o hvězdičku víc.
"Mátlo mě to všechno čím dál víc. Kdo to totiž kdy viděl, aby se v podzemí pod městskou knihovnou nacházelo takovéhle obrovské bludiště? Zvlášť, když ta knihovna věčně věků válčí s omezeným rozpočtem a nemohla by si dovolit ani jen docela malinkaté bludišťátko."
"Poslyšte, ovčí mužíku, " oslovil jsem ho. "Pročpak mi vlastně ten děda chce vysrknout mozek?" "Takový vědomostmi napěchovaný mozek je totiž moc dobrý, abys věděl. Táhne se jako sirup. A je pěkně vypasený a kulaťoučký."

medialstar
02. ledna

Moje první seznámení s autorem. Příběh mě zcela nevtáhl, pointa mi unikla. Možná přístě. Ale provedení knihy je báječný zážitek, to nepochybně.

babsi66
31.12.2015

Snová povídka, po jejímž přečtení si nejsem jistá, jestli někdy půjdu do knihovny, aniž bych si na ni nevzpomněla. V podstatě jednoduchý námět se zajímavě vystavěným dějem, kdy není zřejmé, v jakém okamžiku se realita plynule překlápí do snu a naopak. Tedy možná. Možná také ne. Tahle hra autora se čtenářem, kdy nevíte, co je skutečné a co je jen výplod fantazie nebo snu, mě hodně bavila. A to, že na konci příběhu nejste v tomto ohledu o nic chytřejší než v jeho průběhu, k tomu tak nějak patří. Dojem pak ještě umocňují skvělé ilustrace.

Gael
30.12.2015

Byla to moje první kniha od Murakami, kterou jsem četl. Asi si budu muset dát chvíli pauzu, než sáhnu po další knize od tohoto autora. Na můj vkus až moc velká fantazie. A závěr, který má zřejmě mít hlubokou myšlenku, jsem ne zcela pochopil.

Aaliyan
28.12.2015

Budete se ptát je to možné? A budete si říkat, že to není možné, že to nikdo nemohl vymyslet! Četbou této knihy strávíte hodinku, které nebudete litovat.

Valentine
02.12.2015

Skvostná jednohubka která chytne a nepustí. Půlhodinová srdeční záležitost která se vryje pod kůži a vyloudí na tváři nejeden úsměv. Doporučuji jako zpříjemnění pošmourného, podzimně zimního odpoledne číhajícího za okny vlaku.

Bannie
25.11.2015

Myslím, že Murakami na něčem jede a chci to taky a nebo má fakt divoký sny. Každopádně se mi líbilo, jen mi utekla pointa s matčinou smrtí, takže časem se k tomu vrátím a uvidíme :)

Nifredil
08.11.2015

Kafka - tohel mi celou dobu běželo hlavou. Když znal Dvořáka, proč by nemohl nát Kafku a tohle je jasná inspirace Kafkou. Zámkem a procesem pro tu bezvýchodnost, ale hlavně atmosféru. A přestože je to vynikající kniha, skvěle napsaná a příběh graduje, dávám jen dvě hvězdy, ale jen a jen čistě kvůli tomu, že zrovna já Kafku nemám ráda a nesedí mi právě ten pocit beznaděje, deprese a bezvýchodnosti.