Neodsunuté vzpomínky
Alena Wagnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/35447/neodsunute-vzpominky-35447.jpg
5
7
2
Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách (PROSTOR 1993) zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nyní se obrací ke stejné generaci českých obětí zla druhé světové války: ke zpovědím lidí, kteří byli hned po mnichovském diktátu vyhnáni jako první ze svých domovů v pohraničí tehdejšího Československa. Jednotlivá vyprávění skládají mozaiku naplněnou nostalgickým smutkem po časech, kdy v pohraničí bylo jedno, jestli je člověk Čech nebo Němec, protože slušní lidé se mezi sebou vždycky domluvili.... celý text
Přidat komentář
Jaksi logicky se mi tahle knížka musela dostat do rukou. živé vzpomínky lidí, kteťí tu dobu zažili na vlastní kůži velmi vhodně doplňují obraz našeho světa, jak se ho snaží rekonstrouvat třeba Kateřina Tučková (Vyhnání Gerty Shnirch) nebo Radka Denemarková (Peníze od Hitlera) nebo Alena Mornštajnová (Hana). Psát o věcech, lidech a událostech, která jsou neoficiálně jaksi tabu a mimo je jeidný způsob, jak se vypořádat s živou historií.
Doporučuji všem, co chtějí získat vhled do bouřlivého období 1938 – 1948 v pohraničí.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Sidonie Nádherná a konec střední Evropy |
| 1998 | Dopisy Mileny Jesenské |
| 1968 | Neohlížej se, zkameníš |
| 2015 | Milena Jesenská |
| 2003 | České ženy |
Kniha Neodsunuté vzpomínky je v
| Přečtených | 10x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 8x |
| Chci si koupit | 2x |
Citace z Úvodu: „Jsou sondou do české paměti o nejtěžším období existence první Čs.republiky, viděné a prožité jejími občany v kontextu každodenního života.“
Toto nejsou žádné diplomatické, oficiální, politické názory na život v Sudetách, ale osobní vzpomínky lidí, kteří zažili, pamatují si a chtějí své paměti sdílet. Pro ty z nás, kteří nejen že už v rodině nemáme generaci, jež by nám tyto paměti předala, ale ani rodinné vazby na území označované Sudety jsou tyto vzpomínky jako živá voda. Tedy pokud chcete mít reálnou, reálnější představu „jak to bylo“ a považujte paní AW za důvěryhodnou autorku, jež osobní rozhovory zpracovala.
Zkušenosti z pohraničí, resp. svůj život v knize předkládají ženy a muži narození mj. 1912 Znojmo, 1918 Český Dub, 1921 Liberec, 1922 Pesvice u Chomutova, 1924 Teplice nad Metují, 1924 Most, 1926 Městečko Trnávka, 1927 Česká Lípa, 1928 Dolenice, 1929 Kralupy u Chomutova, 1932 Pomezí (Milbach). Tyto ročníky jsou svědectví, která nám bohužel mohou být dána už jen opravdu výjimečně.
CITACE:
„Uvařil se guláš a lidi se bavili. Češi a Němci tam chodili společně. Šlo o vztahy mezi lidmi, ne o to, jestli je kdo Čech, nebo Němec. Někteří se měli rádi, jiní se hádali, ale ne kvůli původu. Ten nehrál roli.“
„Nenávist propukla s Henleinem a Hitlerem. Bylo až překvapivé, jak se někteří lidé dokázali tak rychle změnit, když předtím jsme od nich neslyšeli křivého slova. Kde se to v nich najednou vzalo:“
„Válčit se bude furt a vždycky se najde nějaký darebák, který to vyprovokuje.“