Kroky vraha
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/339072/mid_kroky-vraha-a38-339072.jpeg
4
2176
2176
Josef Bergman série
1. díl >
V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Byla to náhoda nebo měl vrah spadeno na někoho jiného? Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje tajemství zahalující minulost.... celý text
Přidat komentář
Nic pro mne. Ani jedna postava mi nebyla sympatická a celé se mi to dost táhlo. Konec přitažený za vlasy.
(SPOILER)
Poslouchala jsem jako audioknihu a musím říct, že mi vypravěčský styl autorky zas tak moc nesedl. Hromada nesympatických postav, které mě rozčilovaly, hromada koček, které někdo chytal do klecí a já se celou dobu bála, že se jim něco stane, hromada popisných situací, které mi nepřišly nijak důležité. Vražda jako by tam byla vlastně jen úplně na okraji, nejvíc se zde rozebírá obrovský spletenec různých rodinných a sousedských vztahů. Chybělo mi zde i napětí nebo trochu děsivé atmosféry.
Co se mi ovšem líbilo, bylo, že se příběh odehrává v českém prostředí. Jako bych se do něj pak dokázala lépe vžít. Stará historická vila, ve které bydlela Julie byla také podle mého gusta - tady mě dokonce bavily i zajímavé popisy. Postava Julie mě asi jediná neiritovala. Žena, která si prošla svým, konečně se oprostila od svého manžela, který jí tolik let dusil a teď si mohla zařídit způsob života, který by vyhovoval jen jí a jediné, co se jí dostalo nazpět, bylo všeobecné odsouzení. V poslední řadě oceňuji to, že se žádné kočce nakonec nic nestalo :D.
Jelikož tohle bylo mé první setkání s autorkou, určitě od ní zkusím ještě nějakou další knihu pro porovnání.
Pro mě opět skvělý čtenářský zážitek! Spisovatelku jsem si oblíbila - má perfektní a nerušivé popisy okolí, což čtenáři umožní autentický prožitek. Jako velké plus hodnotím i to, že i tady není vrah odhalitelný už v polovině knížky. Dějové linky pěkně směřují od jednoho podezřelého ke druhému, což je velmi příjemná změna.
Snaha začít autorku číst hezky popořádku vedla ke koupi dalšího dílu, což asi mluví za vše :)
Kniha přečtena jedním dechem, velmi mě překvapilo že je od naší spisovatelky :). jen mě tam iritovaly ty příjmení jako je "Jahodová" atd :D jinak dávám palec nahoru :)
Moje první kniha od Klevisové a musím říct, že jsem nadšená. Nejedná se o typickou detektivku, spíš bych řekla, že se jedná o román s detektivní zápletkou, která začne gradovat na konci knihy. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrah a v závěru knihy jsem byla hodně napnutá, jak příběh dopadne. Kniha byl pěkně propracovaná, čtivá a hlavní vyšetřovatel mi hned padl do oka. Určitě budu v sérii pokračovat a jsem moc ráda, že je přede mnou ještě tolik knih.
Detektivní příběh z českého prostředí, skvěle vypsané charaktery postav, rozené vypravěčství. Dokonce a to se mi často nestává, mě zamrzel osud jedné z postav, dokonce jsem si nahlas povzdechla - Ale ne, ty ne...
Pro mně trochu zklamání. Nečekal jsem nic příliš akčního, ale tohle bylo pro mně strašně rozvláčný a překombinovaný. Možná zkusím další, ale rozhodně si dám pauzu.
Kromě úvodního entrée do minulosti mi v příběhu chybělo tajemno a napětí, které ke správné detektivce z mého pohledu patří.
První díl nové série a hned taková pecka. Velice dobře napsaná detektivka odehrávající se v českém prostředí, která začíná vraždou mladé dívky, která je nalezena v lesoparku jedné pražské čtvrti. Zde žije taky valná část postav, se kterými se v knize potkáme, nebo alespoň jsou všechny nějak propletené. Charaktery jsou dobře vykreslené, zápletka propracovaná, hrdinka, která má ráda kočky, co víc si přát. Michaela Klevisová je pro mě objev tohoto roku, rozhodně některou z jejích knížek vyzkoušejte.
Skvělá detektivka. Bylo osvěžující po dlouhé době poslouchat detektivku bez podrobně popsaných vražd a vyšetřovatele "supermana".Určitě si přečtu /poslechnu od autorky další.
Před Kroky vraha jsem poslouchala jako audio 5. díl série Zmizela v mlze. Ta mě opravdu bavila. Skvělá detektivka, která plyne poklidným tempem. Žádný šílený sériový vrah, jen takové to klasické sousedské drama . To samé mi nabídly i Kroky vraha. Konec a rozuzlení zápletky opravdu cením. Jenže oproti výše zmiňované Zmizelé mi přišlo, že příběh postupně ztrácel dech a ani ten konec moje finální pocity z knihy nedokázal úplně rozptýlit. Nicméně pořád je to povedená detektivka, postavená na lidech a jejich osudech, na rozplétání vztahů a hledání pravdy. Až bych řekla, že Bergman je tak trochu českým Herculem Poirotem. Je to první díl a rozhodně je vidět, že se autorka během psaní série vypsala a zdokonalila a já se sérií rozhodně pokračuji.
Moc fajn detektivka. Napínavá od začátku do konce. Jen ty postavy, s těmi jsem měla trochu problém. Tam nebyl nikdo normální! Všichni úplně mimo. Jestli to byl autorčin záměr, aby Bergman vynikl jako ten jedinej správňák, tak asi ok. Jinak se budu dál utápět v totální deziluzi, jak to jde s našimi spoluobčany z kopce.
Co mě teda hodně bavilo, byly vlastní flashbacky do roku 2007, kdy autorka knihu vydala. Volání z budky a záchvěvy nové doby, haha. Akorát kastrace ještě nebyly tolik v módě.
Tato kniha je jako makronka (=sladký minipokrm). Krém uprostřed je skvělý, ale “sušenky” na okrajích se nepovedly.
Prostřední část knihy je skvělá; napínavá, zajímavá. Počátek je rozvleklý a závěr také.
I tak zkusím od autorky ještě jednu, “Instagramovou” (=na sociální síti Instagram hodně známou) knihu i jednu nedetektivní knihu (“Čekání na kocoura”). Ostatně mám je obě již vypůjčené z veřejné knihovny ze stejného dne jako knihu: “Kroky vraha” a je to dobře, neb mám možnost si na autorku udělat ještě dva názory. Jedna kniha totiž o autorovi nemusí říct mnoho, protože další knihy jsou třeba čtivější, napínavější a se zajímavějším závěrem + autorka již mezitím získala spoustu cenných zkušeností v psaní, neb do doby vydání knih: “Čekání na kocoura” a “Drak spí” má na kontě nejednu knihu.
Konečně po čase se mi do rukou dostala detektivka, která by to označení snesla. Postavy vypadají uvěřitelně, děj je dramatický až do konce, nikdo neví kdo je vrahem, není to přeplácané zvraty. Trochu mi to připomíná Bernarda Miniera (2015-2018) kde se možná nechala autorka inspirovat a popravdě se jí to povedlo. 100%
Mohla by to být zajímavá detektivka - námět i pomalejší tempo bylo fajn, ale ty postavy... Ani s jedinou jsem se nedokázala ztotožnit a žádná mi nebyla sympatická a to snižuje mé hodnocení, jelikož jsem se kvůli tomu musela do čtení nutit.
Vzhledem k vysokému hodnocení od ostatních uživatelů zkusím od autorky ještě další knihu, ale nebýt toho už se k ní nevrátím.
No páni. Tak tohle byla paráda a když se tam autorka zmínila o městečku ve kterém bydlím. Takže budu pokračovat a budu se těšit na další díl.
Opět se mi potvrdilo, že čeští autoři se mi čtou nejlépe. Michaela Klevisová napsala skvělou detektivku s charizmatickým a sympatickým inspektorem Bergmanem, který už je jen třešničkou na dortu.
Oceňuji umístění detektivky na pražskou babu a okolí. Stejně tak množství postav, které byly uvěřitelné a téměř každý druhý mohl být vrahem.
Jakožto majitelku koček mě příběh zaujal už od prvních stránek. :-)
Naprosto výtečná kniha. Pořád tam bylo tolika možností, kdo byl vrahem. Vůbec jsem do poslední chvíle netušila kdo je vrah.
Štítky knihy
Praha prvotina detektivní a krimi romány umění česká literatura české krimi matky a dcery Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Začátek knihy byl pro mě rozpačitý, říkala jsem si, že to bude pěkná nuda. Nakonec jsem stránky hltala, děj mě bavil. Kým bude druhá oběť bylo jasné poměrně brzy, s ohledem na to, že k dané postavě směřovaly všechny nitky, protkané drobnými či zásadními konflikty. Kterým směrem se má ubírat pátrání bylo jasné vlastně hned od počátku, po nálezu první oběti, což mi tedy jediné přijde podivné... Že by si takový zkušený vyšetřovatel jako Bergman nedal jedna a jedna dohromady? Postavy v příběhu byly povětšinou značně nesympatické, výjimkou pro mě byla Julie. Mimochodem téměř identického Ludvíka jsem měla doma (snad až na posedlost astrologií) a pohnutky a myšlenkové procesy Julie i Zuzany - každé v jiné fázi tohoto patologického vztahu - jsou velmi pravdivé a reálné. Pokud je autorka sama neprožila, pak musela těžit z jiných reálných osudů žen, protože všechno, co se v souvislosti s Ludvíkem odehrálo osobně velmi dobře znám.