Ílion / Ilium

Jeden z nejpodivnějších nápadů, jaké jsem kdy četla. Ale funguje to. Předvším překrásný konec, nádherná monumentální scéna, kterou tu nebudu asi prozrazovat. Nádherné propojení klasické literatury a roztodivného sci-fi.(24.01.2013)

Tak v polovině knihy mě bylo naprosto jasné, jak ji ohodnotím. Megalomanské dílo a lavina nápadů, kdy nestíháte všechno pobrat.
Jenže závěr mě tak nějak zklamal. Nedávno jsem dočetl Hyperion - měl jsem to čekat. Moje chyba. Podobný případ.
Pravda, je to pěkně napsané a krásně se to čte. Hluchá místa nejsou. Jenže ta lavina nápadů se začne zvrhávat v konstrukt, kterému jen těžko uvěřit.
Nějak nevím, jestli je dobře, že nemůžu sehnat Olymp, protože po dočtení Ilionu si nejsem jistý, že chci vědět co bude dál.
A taky ty recenze na druhý díl mě moc chuti do pokračování nepřidávají.
Simmons to parádně vymyslel, ale závěr nějak nesedí. Nedá mě to a musím srovnat s podobným dílkem a to Schismatrix.
To byl domyšlený, ucelený příběh a děj. Ilion tohle není ani náhodou.
Ale stejně je to špička v žánru a proto těch pět hvězd i když s výhradami.
Doufám, že Drood mě nezklame, protože Terror byl fantastický počin a čekám něco podobného.(29.10.2012)

Při četbě Ílion mě napadalo, že přesně "tohle" mohli být skuteční olympští bohové... Další bichle u které jsem se nedral ke konci, ale jen v klidu proplouval stránkami...(15.09.2011)

I tato série knih (Ílion a Olymp) je sepsána podle tradičního Simmonsova scénáře:
1/ poměrně nudný rozvleklý úvod
2/ změna k lepšímu a celkem slušná gradace a vyvolání zvědavosti co bude dál
3/ naprosté rozčarování, autorova neschopnost příběh jakkoliv rozumě rozuzlit, kterou maskuje častým opakováním slova "SINGULARITA"(02.05.2011)

Simmons v sobě nezapře fanouška literatury. Tedy: když se někdo rozhodne přepracovat slavný Homérův epos a zároveň do něj včlenit Shakespearovy Sonety a Proustovo sáhodlouhé a nezáživné Hledání ztraceného času, zní to takřka šíleně. Nebyl by to ale Simmons, kdyby si i s takovou kombinací neporadil se svou samozřejmou bravurností.

K vytříbenému jazyku a dějové zajímavosti nemám nejmenších připomínek. Osobně nejsem fanouškem mytologie a proto jsem byl rád, že Ílion sleduje hned několik dějovových linií, a to:
- události popsané v Homérově eposu, které díky nepochopitelnému experimentu "bohů" ožívají na Marsu
- události na Zemi (podle mě to nejpovedenější a nejzajímavější z celého Ílionu)
- výpravu moravců, která má zjistit, co se na Marsu ve skutečnosti děje

Děj se sice místy táhl, ale to mi nevadilo, neboť se kniha četla víc než dobře. Malinko mě zklamal konec, který snad byl v několika ohledech za vlasy přitažený (nechci spoilerovat). Další nevýhodou je obrovské množství starověkých postav, které občas komplikují přehlednost v ději. Holt je dobré míst aspoň základní povědomí, pokud si rovnou nechcete přečíst Homérovu Íliadu. (Kdyby se aspoň všichni nejmenovali tak podobně.. :-) )

Celkově román hodnotím pozitivně, Simmons v mých očích potvrdil to, co jsem si dávno myslel - dokáže plynule přecházet mezi žánry, aniž by se to projevilo na kvalitách jeho tvorby.(08.12.2010)