Hodiny z olova
Radka Denemarková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366024/bmid_hodiny-z-olova-eHH-366024.jpeg
4
247
93
Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Do osudu několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev zasáhne tatáž rozhodující věta. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, studentka kaligrafie, kuchař a řada dalších hrdinů. A jejich rodinná traumata, krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí a sami nejsou s to to pochopit. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. A tak jako v jejich soukromých příbězích dochází k dramatickému zlomu, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a začíná éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení. Dotisk v r. 2019... celý text
Přidat komentář
Ufff, to bola bichle- vzhľadom na to, ako sa v knihe svet rúti do záhuby, a všetko a všetci sú len zlí, a tí, čo sú dobrí, sú len neskutočne smutní, to bola ohromná radosť dočítať.
Neupieram jazykovú a štylistickú formu, to bolo krásne. Ale tak veľmi zdĺhavé a emócia taká bolestivá, že ste mali chuť vrážať si do seba nôž. Po tejto knihy už len čakám, kedy sem naklusajú čínske tanky a kedy si český prezident a politici na chirurgii upravia tvar očí.
Sofistikovaná analýza a kritika naší společnosti traktovaná skrze analogii s Čínou.
Jo, byli jsme mrdky a stále jsme - a ne a ne si to přiznat, natožpak to změnit.
Knihu by si měl povinně přečíst každý.
Ti, kterým by byla proti srsti, dvakrát. Ti, co se cpou do politiky, třikrát. A ti, co volili Zemana, by se jí měli povinně naučit nazpaměť.
Hluboklosklon.
PS: Anotaci pokládám za lehce zavádějící - a myslím, že má na svědomí to, že s první třetinou knihy jsem trochu válčila, měla jsem jiná očekávání. Čekala jsem klasický románový příběh vyjmenovaných postav, jenže ty se svými proplétajícími se osudy jsou spíše jen odrazovým můstkem pro distribuci úchvatné plejády autorčiných postřehů, názorů, parael, metafor, politických komentářů, historických glos atd. ...
Ale asi by nebylo komerčně výhodné psát do anotace: "kniha, po jejímž přečtení se možná budete stydět (resp. ještě víc stydět) za svou společnost, historii nebo i sami za sebe".
Zatím jsem přes půlku, čtu s tužkou v ruce a podtrhávám si pasáže, věty, i když bych mohla podtrhnout vlastně každé slovo. Tohle není jen obsáhlý román, tohle je filozoficko-politicko-sociologický traktát s propracovaným jazykem o realitě světa, odlidštění, o volání po humanismu a mělo by se podle něj vyučovat ve školách, aby se aspoň někde nějak s tím přerodem vědomí započalo. Radka Denemarková mi píše z duše, její knihy jsou pro mě terapií a obdivuji ji za její odvahu a talent vyjádřit své pojetí světa v souvislostech do hloubky odpozorovaných a tak pronikavě propojených, že při čtení se to rovná skoro až osvícení. Navrhuji nejen na knihu roku, ale rovnou na knihu století!
Zatím jsem v půlce a bez dechu. Radka je odvážná školačka. Šest hvězdiček. Kde se to nastavuje?
Zážitek z četby! Po dlouhé době mám pocit, že někdo v Čechách umí psát literaturu a ne jen poskládat příběh, který nějak drží při sobě.
Krásný jazyk.
Jak píše JitkaJak - knihu buď odložíte, nebo dočtete a budete nadšeni. Já jsem z těch, kteří vydrželi, i když to rozhodně nebylo lehké, ještě po 300 stranách jsem se nebyla jistá. Radka Denemarková si nebere servítky a pojmenovává stav věcí těmi pravými slovy, někdy i pravými jmény, takže ti, kdo nesmýšlejí stejně, budou asi pobouřeni. Pro mě je to velmi zvláštní a neobyčejná kniha.
Tuhle knížku buď vůbec nepřelouskáte anebo byste jí dali 10 hvězdiček, kdyby to šlo. Úžasné čtení.
Na pozadí příběhu ze současnosti skvělá analýza současné společnosti u nás i ve světě. Za mne rozhodně nejlepší kniha roku. To co cítím, je zde pojmenováno, rozklíčováno. Radka Denemarková je prostě jedinečná.
Právě jsem dočetla a za mne ihned nominovala na knihu roku.
Chci dát knize pět hvězdiček
Na hodnocení této knihy se jistě promítne především vlastní politické smýšlení daného čtenáře. Skvělá Radka Denemarková se nebojí zúčtovat s vlastní zemí a celkovou přeměnou dnešní společnosti. Vysoce aktuální téma, pro mě výborná a důležitá kniha.
Co hledáme? Kam jdeme a proč? Kniha uvádí čtenáře do života několika lidí středního věku, kteří 'nemaji dost', nebo naopak toho 'maji dost' a hledají nový začátek či inspiraci v totalitní Číně. Některým se potvrdí jejich úzké životní hodnoty. Někomu se v soukolí šmirovacího, konzumního, k lidskému jedinci zcela bezohledného moře čínské společnosti naopak vše ještě více rozmlzí.... Četba roku!!
Jednim pozitivnim slovem- bomba! Kniha o demoralizaci a cestach k naprave spolecnosti, ktere musi zacit u sebe sameho.Je pohodlne rikat, ze jsme vseho jen obeti. Velmi rozsahly roman,ve kterem je dulezite poselstvi. Krasna cesta k lepsi moralce a uvedomeni si zivotnich hodnot prostrednictvim tohoto dila. Svet menit nemuzeme.Jedina nadeje, ktera existuje,spociva v tom, ze se zmenime uvnitr. Kniha mne uchvatila, mam ji plnou hlavu!
Štítky knihy
Čína česká literatura lidská práva Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2006 |  Peníze od Hitlera |
| 2018 |  Hodiny z olova |
| 2011 | Kobold |
| 2005 | A já pořád kdo to tluče |
| 2014 | Příspěvek k dějinám radosti |
Hodiny z olova jsou těžká kniha, ať už svou formou nebo obsahem. Radka Denemarková napsala svůj román pěkně ze široka. Zahrnula do něj krizi rodiny, středního věku, společnosti, holokaust a samozřejmě Čínu. Ze začátku (no dobře, téměř do konce knihy) mi to přišlo zbytečně moc široké zaměření, měla jsem pocit, že se zbytečně tříští pozornost čtenáře, odvádí mě a přidává postavy, které nejsou až tak důležité. Ale ve finále se ukázalo, že své místo si v románu zaslouží. Během čtení jsem si založila spoustu stránek, protože si chci vypsat zajímavé myšlenky.
Někdo v níže uvedených komentářích psal, že při čtení knihy hodně záleží na osobním nastavení a politickém smýšlení čtenáře. To potvrzuji, ALE...tím, že jsem podobně naladěná jako autorka, tak mi po dočtení chybí ten obohacující pocit, který mívám u některých knih. Že mě obohatily, posunuly někam dál, otevřely oči atd. A druhá moje výtka směřuje k narážkám v textu na současné aktuální politiky a osoby veřejně činné. My známe kontext, pochopíme, o co jde, ale bude tomu tak i za 10 let?