Padlí králové

29.12.2023

Opět jsem ráda sledovala osudy osob z rodu Morlandů i jejich příbuzných či známých. Knihy s válečnou tématikou nevyhledávám, proto jsem měla místy pocit, že kniha je víc o bojích, válkách a věcech s tím spojených, ale do této mnohovrstevné ságy to jistě patří. Lépe se mi čtou pasáže, kde se dozvídám více o životě postav a době, ve které žily. Přesto se těším na další díl.

11.02.2023

Přiznám se, že opravdu nejsem schopná pochopit, jak autorka mohla napsat tak mnohovrstevnatou ságu, která je navíc nesmírně historicky pravdivá a poučná. Nebudu ani mluvit o tom, že ji to nezabralo ani nijak dlouhý čas.
I tento díl Morlandů je nesmírně čtivý a zajímavý, 1.světová válka se chýlí ke konci, ale to neznamená, že Morlandi nevzdorují spoustě peripetií.

15.01.2021

Již po několikáté smekám před autorkou pomyslný klobouk, jak čtivě sepsala Dynastii Morlandů, ale hlavně musela prostudovat kvanta historických materiálů ! Konečně po dlouhých letech boje se dostalo ve sněmovně podpory volebnímu právu žen, které se svezlo s volebním právem vojáků. Španělská chřipka kosí válkou vyčerpané vojáky i obyčejné obyvatele, nerozlišijíce mladé, staré, bohaté či chudé. Zprávy o ukončení války vnesly do ulic radost, oslavy, tanec, hudbu a plno světel, které musely být kvůli válce zatemněné. Ale válka nemohla skončit okamžitě, muselo se dořešit ještě spousty věcí, vyměnit zubožené zajatce a projednat podmínky kapitulace. A nic nebude tak, jako dřív. Válka všechno změnila...

21.10.2018

Představte si, že jste přes čtyři roky ve válce a pořád žijete. Zvyknete si na zákopy, zimu, špínu a vši. Věčné boje, špatné spaní, divné jídlo a fakt, že každý den může být váš poslední.
A najednou válka skončí a vy se ptáte, jako mnoho lidí v příběhu, "co budu dělat dál?"
Jako by předchozí život neexistoval, a i přesto, že jste prožili hrůzy, nedokážete se navrátit zpět do běžných rutin předválečného života.
Sakra silné téma, to vám teda řeknu. Dokážu pochopit některé hrdiny, kteří zůstali ve Francii, aby pomohli v období po válce, když vojáci odcházeli a krajinou bloudily smíšené skupiny zbídačelých lidí. Že se totiž tito lidé odmítali tak narychlo vrátit do svého relativního domácího pohodlí, protože netušili, co s nimi bude, když jejich práce "tady" byla jasná, daná a prospěšná.

Jak by vám bylo, kdyby byl váš dům zničen, rodina zabita, okolí rodného kraje zdobeno tisíci kříži padlých. Nic by nebylo jako dřív. A přesto by vám najednou všichni říkali, "je to dobrý, vrať se domů, pěstuj brambory, chovej kravku, najdi si druha/družku, založ rodinu. Je to dobrý."
Zbláznila bych se, ne mnoho takových tenhle osud určitě potkal.
Teprve po konci nějaké tísnivé události se pozná, jak zbytečná byla, a pak teprve začnou k živým promlouvat desítky tisíc mrtvých. A mnohdy nezmlknou ani na minutu.

Ono to sem trochu nepatří, ale při poslechu tohoto dílu jsem si vzpomněla na hřbitov v Kutné Hoře, kde leží několik obětí První války. Samí mladí kluci. Jestli se najde třicátník, je to zázrak. Ty hroby jsou jen přes cestu od hrobu části mé rodiny, a když jsem byla malá a chodila tam s prababičkou, vrtalo mi hlavou, když mi prababička opatrně vysvětlovala, jak může umřít kluk v osmnácti, dvaceti letech. Prababička byla ročník 1906, takže už trochu věděla... No a já jsem čekala, než na hrobě porovná svíčky a vymění kytky a chodila jsem přes cestu zkoumat prastaré pomníčky (bylo mi skoro šest let), takže to bylo hrozně tajemné a zajímavé. Vůbec kolikrát docela zírám, co se vlivem čtiva z paměti vynoří :).

Konec knižního příběhu přinese jedno nečekané odhalení.

Emma, pravnučka Lucy z minulých dílů, jezdí ve Francii se sanitkou a to byste nevěřili, jak se ze slečny z vyšší společnosti stane holka do nepohody. Ne, že by to v životě měla v pohodě. Ale prabába Lucka se nezapře, Emma je neohrožená a sympatická, šikovná a také sem tam smutná.

Chřipka zabrousí až na Morland a chvíli tam řádi a nějakou tu daň si vybere. Ale pro mě daň vcelku očekávanou, protože někdo to odnést musel.

Henrietta stárne a před válkou měla tři syny. Kolik jich zůstane?

V dětských pokojích je hnedle několik dětí, protože ty se nejlépe plodí, když voják dostane dovču :). No, někdo může být rád, že to stihl...

Polly Morlandová slaví koncem války osmnáctiny. Je to dcerka Teddyho a té mladé služky, sakra, jak jen se jmenovala. Každopádně Teddy služku nezneužil, jestli myslíte na tohle.
Ale to Polly má hříšné myšlenky a furt tak jako neví, které dvoření ze strany mužů se jí zamlouvá víc.

A hádejte, co se dělá s německými zajatci, těmi co nepředstavují nebezpečí? To se také dočtete.

Volební právo žen konečně schváleno. A že to trvalo. Tímhle nic neprozrazuji, historické info se dá vcelku jednoduše vygooglit.

Osudy carské rodiny vs. osud Thomase, jsou v příběhu obestřeny rouškou tajemství, takže tomuhle ještě není konec. Nebo možná?
Jasně, dočkáme se teorií "byli zastřeleni, nebyli zastřeleni, utekli, zabili jen někoho..." Autorka to trochu rozvinula, pro mě zajímavě. Posuďte sami.

Autorka nešetří detaily, třeba i popisem situací lidí postižených přídělovým systémem, různých událostí s tím spojených, (tedy myslím, že tohle bylo v minulém dílu, když ženská ve frontě stála hodiny a pak na ni stejně zboží nezbylo). Stávalo se celkem běžně.

A také se rozmáhá plastická chirurgie, respektive se s tím začíná, protože váleční invalidé potřebují k návratu do života mnohdy trochu té péče právě takových specialistů.
A tak dále, a tak dále.

19.04.2018

Hlavní historická témata tohoto dílu, tedy ovšem kromě osudů Morlandů, jsou ukončení války, chřipková epidemie, která zabila více lidí než probíhající bitvy, dovršení boje za ženskou emancipaci schválením hlasovacího práva byť okleštěného a hrůzné osudy rodiny cara Mikuláše. Za tím vším je vidět důkladné studium a vrcholně zajímavá prezentace historických pramenů - pro čtenáře historické literatury tedy nejvíce přitažlivé. Úžasný popis posledních bitev, nástupu Američanů a frenetického nadšení po podpisu příměří, které ukončilo porážku Německa. Zrovna tak zajímavé zmínky o úloze čsl. legií při konci carské rodiny jsou známkou toho, jak důkladně autorka dějiny nastudovala. Zmíním ještě emočně vypjaté popisy osudů našich hrdinů a nechám na dalších, aby si pro sebe objevili další zajímavé detaily - je toho zde samozřejmě mnohem více.