Cujo
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29680/bmid_cujo-ouH-29680.jpg
4
2250
2250
Přichází to velice nevinně, jako vždycky. Veliký přátelský pes pronásleduje divokého králíka, který spadne do skryté podzemní jeskyně, a rozvíří spící zlo krutější než smrt sama. Zděšený čtyřletý kluk vidí, jak se samovolně otvírají dveře jeho šatníku, a vykřikuje při pohledu do démonických krhavých očí, které svítí ze tmy. Maineské městečko Castle Rock je v zajetí děsivé hrozby...... celý text
Přidat komentář
najskôr som mal predsudky voči tomuto žánru, ale toto je klasika a zvláštne čaro získa ako audiokniha na dlhej ceste autom ....
Cuja řadím k tomu lepšímu, co King napsal. To znamená, že se mu to opět povedlo.
Už jen výstižné "FUJPES" mě dostalo do kolen a to jsem teprve na začátku.
..................
A takovej to byl roztomilej a dobrosrdečnej hafík. To je ale „fujpsíživot.“
Jejich oči se na chvíli setkaly; Donniny rozšířené modré, Cujovy zastřené rudé. Chvíli se viděla jeho očima, viděla sebe, viděla ŽENU.
Kinga mám ráda a jsem zvyklá na jeho rozvláčné a místy zdlouhavé psaní. Překvapilo mě, že na Kingovo dílo zde vystupuje jen málo aktérů. Brilantní dílo; z pohledu psa - to tady snad ještě nebylo, ta beznaděj, blížící se nevyhnutelné ... Supr. Nepochybuju, že Cujo byl mazel. Bohužel ... Doporučuji.
Cujo byl hodný pes... nežli ho kousl netopýr. Kniha se mi líbila, je to zase jiná forma "příšery" a strachu. Být uvězněný v autě v létě , když venku je vzteklý, nakažený pes, který se chce pouze dostat dovnitř, aby .... .
Moc se mi líbilo , že byl v knize popsán i pohled psa na jeho bezstarostný život , přes kousnutí netopýra až po jeho "pominutí smyslu" , tím měla kniha větší půvab. Opět výborný nápad a skvěle napsané.
Jsou knihy, které jsem přečetla, zavřela, řekla si: ,,jo, líbila se mi, fajn kniha" a to bylo vše. Na některé jsem možná i časem zapomněla. Pak jsou knihy, na které nezapomenu asi do konce života. A taková je i kniha Cujo. Kniha by obstála i jako výklad slov ,,zoufalství" a ,,bezvýchodnost" I když je to už docela dávno co jsem ji četla, pořád si pamatuji jak mi při čtení bylo zle a pořád jsem si říkala ,,co bych udělala já?" a jak mi po dočtení bylo ještě hůř a pořád jsem se ptala ,,proč? proč proboha?" Zle mi bylo dokonce i ještě dlouhou chvíli po dočtení - pocit asi jako by mi někdo dal ránu pěstí do břicha. Přesto, že jsou určitě i kvalitnější knihy a obzvlášť Kinga hodně lidí považuje za brak ( já jsem naopak fanda), tahle kniha na mně zapůsobila tak silně jako ještě zatím málokterá a proto, i přes to, že emoce kterou vyvolala byla negativní a fakt mi z ní bylo fyzicky zle, řadím tuto knihu mezi to nejlepší co jsem kdy četla. Podobně silně na mně zatím zapůsobilo asi jen O myších a lidech.
Jak už bylo v některých komentářích zmíněno, příběh o pejskovi, který sem tam kousne není poutavý natolik, aby dokázal být zajímavý celých 250 stránek. Kniha jako taková je rozdělena na dvě části, tu lepší, ve které svádí matka se synem velmi depresivní boj o přežití s chladnokrevným pejskem a tu horší, ve které řešíme ne ani tak nudné, jako spíš naprosto zbytečné osudy a problémy ostatních postav. Těmi je vlastně kniha vyplňována, protože námět jako takový je naprosto jednoduchý, a tak by nebyl problém z knihy udělat cca 60stránkovou hororovější povídku, ve které řešíte pouze a jenom souboj člověka proti zvířeti. Upřímně jsem zklamán, protože za těch několik let co Kinga čtu, jsem se ještě nesetkal s jeho knihou, u které bych se místy skoro až nudil. No co, není možné aby mě pohltily úplně všechny jeho knihy.
King vždy dokáže vykreslit postavu a její povahu do takové dokonalosti, že vlastně chápete vše co udělala a proč to udělala. A tím myslím postavy téměř všechny i když pro příběh nejsou zcela zásadní.
Dokonce i myšlenky psa, který bojuje s bolestí a nemocí, která postupně vyhrává. Kdyby mu alespoň v druhé polovině knihy pořád neříkal jménem. To už nebyl Cujo, ale bezduchá bestie, pouhá hmota s nejnižšími pudy. Bylo mi líto i jeho a King je v tomto mistr!
Ale jo. Sice tady nejde o nic míň ani víc než o lidi uvězněné strachy v autě se zběsilým psem za zadkem, ale Stephen King i takovou trivialitu dokázal popsat na 250 stranách tak, že se člověk pořád cítil v napětí, které rozhodně nezůstalo konstantní.
Dost depkoidní, místy nezáživné. Dle mého názoru jedna ze slabších knih od Kinga.
Wow, docela silný kafe. Ne, tak hororový, ale ty zvraty. Super počtení pro zimní večery.
Není to špatná kniha a bavila mě číst, jen si prostě myslím, že King má knížky mnohem lepší...
V první řadě drama o nepříjemných těžkostech ve vztahu jako nevěra, domácí násilí či obyčejná krize středního věku... a do toho jeden vraždící bernardýn. To vše obalené v kupící se řadě tolika nešťastných náhod, že by se to klidně i mohlo stát.
Vynikající strhující román.
Neviem, či napísať vyše 300 strán o besnom bernardínovi, ktorý je hororovou postavičkou desiacou dospelých ľudí i malého chlapca, víťazstvo a úspech alebo škoda papiera. Dej mal spád a aj hlavná línia aj vedľajšia boli zaujímavé a napínavé, ale stále vo mne doznieva pocit, že je to naozaj celé o psovi. Na druhej strane oceňujem, že sa autor snažil cez bočné príbehy a spomienky rozpracovať aj charakteri postáv.
Cujo je velký zlý pes a pokud se pokusíte knížku přečíst až do konce, určitě se v noci zjeví ve vaší skříni a půjde vás kousnout do paty. Ale teď vážně - knížka mě nijak nenadchla. Celý příběh by se dal sumarizovat do několika krátkých odstavců a celý Cujo (coby velký zlý pes), by se klidně vešel do povídky o nějakých šedesáti stranách, které bych si rád přečetl při nedělní siestě. Pokusit se z toho udělat román na 330 stran, mi příjde jako nezdařilý počin. Tak snad příště.
Cujo je lehoulince nadprůměrným Kingovým dílkem, ve kterém se dozvíte, že není radno cestovat v rozbitým auťáku na výsostné území rozzuřeného. vzteklého hafana, který připomíná dobráckého Bohouše bohužel jen vzhledem. Jednoduchý příběh s krvavým, lehce nečekaným koncem - 75 %
Štítky knihy
psi nevěra zfilmováno tajemství strach horory Cena Augusta Derletha Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Podľa môjho názoru jedna z najnedocenenejších kníh od autora. Cujo si podľa mňa zaslúži oveľa viac pozornosti ako napríklad "The Shining". King ju síce písal prakticky celý čas závislý na alkohole, čo nie je veľmi chvályhodné, ale ide o pútavé dielo, ktoré vás udrží pri knihe celý čas. Trochu ma nudili vedľajšie dejové linky (krachujúca reklamná agentúra, Steve, Výlet) kniha sa podľa mňa mohla pokojne skrátiť a King ju mohol vydať v niektorej zbierke poviedok.
Zo začiatku som považoval Cuja za takého "ňu ňu ňu" psíka, postupom času ale vo mne (a myslím, že i v iných čitateľoch) vyvolal pocit hrôzy a už len samotné slovo "Cujo" v texte spôsovovalo zimomriavky a očakávanie ďalších desivých udalostí. Myslím, že pri Kingovi je to už viacmenej jasné, no nedá mi nespomenúť fantastický psychologický vývin hlavných postáv.
Mojim najobľúbenejším románom od Kinga stále ostáva Misery, no Cujovi stačilo naozaj iba trochu a mohol sa stať mojim číslom jeden.