Černá linie
Jean Christophe Grangé
Bývalý šampion ve freedivingu Jaques Reverdi čeká v malajském vězení na rozsudek. Je totiž brutálním sériovým vrahem. Jeho krvavý příběh je ale tak fascinující, že se pařížský novinář Marc Dupeyrat rozhodne o něm napsat knihu. Spojí proto síly s Elisabeth, studentkou psychologie, která o Reverdim píše diplomovou práci. Jenže Reverdi z věznice unikne a pouští se po stopě své nové lásky – Elisabeth. Pro ni i Marca tak začíná opravdová noční můra. Strhující thriller od autora Purpurových řek.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
La Ligne noire , 2004
více info...
Přidat komentář
Konečně jsem se dostala k dalšímu thrilleru od mého oblíbeného autora...
Já se musela začátkem prokousat ten byl zdlouhavý, ale od strany 80 kniha nabrala spád a zajímalo mě jak to všechno dopadne.
Zase trochu něco jiného, moc doporučuji napínavé, čtivé
Na rozdíl od Snoubenek, tato kniha byla s minimem dialogů ale jen vyprávěná,popisná hlavně akty zabíjení.Opět jsem, ani ne po polovině ,neustále knihu odkládala a zase brala do ruky.Ztratila jsem zájem o to,jak vše dopadne.Jednoduchý děj ale příšerně roztahaný :opět pomalu do 600 stránek.Velké zklamání.
Na můj vkus tohle bylo zbytečně rozsáhlé čten. Zápletka byla vymyšlená dobře, ale celkově se mi kniha zdá příliš roztáhlá, což zbytečně ubírá na její atraktivitě. Ale za dobrý konec přidávám hvězdičku v hodnocení.
Černou linii jsem přečetla i přes rozsah velmi rychle, ale ne proto, že by mě tolik zaujala, ale protože jsem četla překotně a přála si, aby mě to konečně začalo bavit. Příběh mi připadal nesmírně prázdný, jako by autor chtěl zaplnit co nejvíc stránek a popisy násilí jsem vnímala jako snahu zapůsobit na čtenáře a upoutat jeho pozornost. Každá maličkost byla vysvětlována přes celé odstavce a opakovaly se již vysvětlené věci, zatímco důležité části, byly shrnuty do několika slov. A o konci ani nemluvě. Když jsem se konečně dozvěděla, proč hlavní záporák vraždil tak originálně, jak vraždil, vstaly mi vlasy hrůzou- ovšem zděšením, že jsem tomuhle věnovala 600 stran čtení.
Pro mě asi zatím nejlepší thriller v tomto půlroce. Temný, drsný napínavý. Grangé-tak jak ho znám z Purpurových řek. A neubral bych ani stránku.
Začátek takový nudnější, ale potom to nabralo sílu. Ubrala bych pár stránek, děj měl i tak pěkný říz. Brutálními scénami se nešetřilo a napínavostí také ne, mohu jen doporučit. Do poslední stránky čtivé a překvapivé.
600 stran,uf chvilkami mě bolela ruka:-):-). Bylo to vcelku dobré, trochu natahované, ubrala bych klidně 100 stran. Příběh je napínavý, čtivý.80%.
Černá linie je příběh novináře, který se pokusí lstí sblížit s několikanásobným vrahem, ve snaze pochopit jeho mysl a kam až taková snaha může vést.
Kniha má celkem dost stránek, ale nepřijde mi, že by to bylo zbytečné. První půle je trochu pomalejší a v podstatě moc natáhne, postupně se to však rozjede a v poslední třetině jsem knížku odkládal už jen nerad.
Thrillerově překvapivý konec se ale v mém případě nekonal. Děj napovídal kam se bude ubírat.
Celkem hodnotím na čtyři hvězdy. A určitě mohu doporučit ke čtení.
Jean Christophe Grangé, dostál opět svého jména, co se do originality a brutality této knihy, příběhu týká.
I zde se odehrává napínavý, místy až mystický příběh, plný napětí a lidské zvrácenosti... "Hra na kočku a myš," se pozvolna rozjíždí, aby mi v druhé půlce knihy, potažmo v samém závěru, vyrazila dech.
Nemá cenu se dál a dlouze rozepisovat. Ten, kdo četl knihy: Poslední lov, nebo Purpurové řeky, si jistě mnohé domyslí a noví čtenáři, autorovou tvorbou doposud nezasvěcení..., si jí třeba také oblíbí... ; )
Dočteno...
Začátek trošku volnější, ale pak se to rozjelo takovým tempem, že už to nešlo zatavit.
Výborný thriller!!!
Výtečný thriller! Ani na jedné ze všech šesti set stránek jsem se nenudila a ani tak trošičku tušený závěr mě nezklamal.
Podivuhodný příběh neobyčejného vraha se odehrává v Paříži a především v Malajsii a připomíná šifrovací hru. Přitom obě strany - jak uvězněný zločinec, tak pátrající novinář, podvádějí. Občas je to, co se odehrává, na hraně reálnosti, taky vědecká zdůvodnění možná někdy lehce pokulhávají, ale to vůbec nevadí. Příběh má spád, neustále nové nápady a až do konce je to jedna velká jízda. Pravda, ten konec, ten už byl napsaný asi z posledních autorových sil...
V každém případě plný počet a doporučuju.
P.S. A ano, jak píše čef, občas trochu moc CO2 na úkor kyslíku...
ČERNÁ LINIE
Hodnocení Knihánkova: 4 ⭐️
Tak moc jsem se na ni těšila! Tolik let jsem se na ni těšila! A konečně jsem ji přečetla... :-)
A bylo to fajn, bylo to super - ale ne tak moc super, jak jsem původně očekávala... Bylo to hodně hodně moc psychologické, osobně bych ocenila ještě o krapet více napínavých scén (+ třeba větší ponoření se do popisu vězeňského života...)
Zkrátka mám trošku pocit, že se z knížky - z toho úžasného námětu - dalo "vytřískat" ještě trošku víc. Ale i tak musím moc a moc doporučit - opravdu originální thriller, který by neměl uniknout žádnému fanouškovi tohoto žánru...
A konec - ten překvapí! :) Já se sice nemůžu ubránit pocitu lehké překombinovanosti, ale šok jsem zažila... :-) Více na mém YouTube - Knihánkov, video Přečteno 1/2022 :-)
Rozhodně je to jeden z nejlepších thrillerů, které jsem v poslední době přečetl. Monstrózní příběh nezdolného sériového vraha s mnoha hrůznými scénami a neuvěřitelnými zvraty jsou rukopisem autora, jak ho již známe. Zápletka je divoká, stupňovaný závěr však příliš nepřekvapí, už asi nešlo vymyslet další zauzlení. Bylo jich tedy nepočítaně, ne všechny se však dají přijmout za střízliva. 600 stránek je tak pro mne nějak moc, možná by mi stačilo tak o sto méně a trochu také ubrat CO2.
Popravdě řečeno je kniha dost předvídatelná, hodně natahovaná a dost přitažená za vlasy. Přečíst se dá, ale nemůžu říct, že bych si čtení užila.
Opravdu skvěle napsaný, napínavý a čtivý thriller. Žádná hluchá místa, zajímavé prostředí, exkurze do hlavy vraha a neuvěřitelný spád. 600 stran uteče jako voda...
Teda to bylo psycho, jako všechny Grancovy knihy. Ke konci jsem musela knihu odložit a dočíst později, nechtěla jsem znát pravdu. Byla to síla, sledovat myšlenky a činy vraha. Zajímavé prostředí Asie, tolik zkaženosti ve světě, no byla to síla, musím to vydýchat. Opět skvělý překlad Jiřího Žáka.
Začátek pro mě trochu nuda, kniha se pro mě rozjela tak v půlce a pak už sem ji neodložila. Scény mi moc morbidní nepřišly, ale pohled do hlavy vraha byl velice zajímavý. Konec ne tak překvapivý, trochu sem to čekala. Každopádně za mě čtivý thriller, který nakonec nezklamal.
Nemohu jinak než 5 a dala bych klidně 10 zatím nejlepší detektivka co jsem tento rok četla Napínavé, mělo to spád a neobvyklé nemohla jsem se odtrhnout 600 stran za dva večery tento spisovatel je prostě jednička i co se týká jeho ostatních knih
Štítky knihy
dopisy vraždy Paříž sérioví vrazi tajemství Thajsko Malajsie kriminální thrillery volné potápění (bez dýchacího přístroje)
Autorovy další knížky
2001 | Purpurové řeky |
2022 | Snoubenky smrti |
2020 | Poslední lov |
2018 | Černá linie |
2010 | Miserere |
Kniha Černá linie je v
Právě čtených | 3x |
Přečtených | 104x |
Čtenářské výzvě | 7x |
Doporučených | 10x |
Knihotéce | 104x |
Chystám se číst | 117x |
Chci si koupit | 34x |
dalších seznamech | 1x |
Za mě naprosto promyšlený a strhující příběh o sériovém vrahovi čekajícím ve vězení na rozsudek smrti. Na druhé straně novinář Marc, který o něm píše článek. Aby byl příběh poutavý a dostal Marca zpět mezi úspěšné novináře potřebuje proniknout do vrahovi mysli. Naváže proto s vězněm spojení a vydává se do Asie po jeho stopách. Postupně odhaluje děsivé metody Reverdiho zločinů. Jak se z úspěšného, celosvětově známého potápěče stane zrůda? Je možné proniknout do vrahovi mysli a vyjít z toho bez jakékoliv újmy?
Nejednou jsem nad knihou zůstala přemýšlet. Je tohle všechno vůbec možné? Opravdu to takhle funguje? Přes pomalý začátek mě příběh velice bavil, možná tam bylo pár zbytečných stránek kde se autor opakoval ale závěr knihy byl strhující. Určitě si ráda přečtu další knihy tohoto spisovatele, protože on psát prostě umí.