Bohemia

21.03.2020

Četlo se mi to neuvěřitelně lehce, i když téma na mě lehce vůbec nepůsobilo. Je tam veliký střet vnímání postkomunistického a západního světa. Hlavního hrdinu jsem si neoblíbila, ale humor v knize velmi. Střídají se filozofické pasáže s plytkými.
Kniha rozporů, kterou jsem si moc užila a ráda se nechala vytrhnout ze svého čtenářského stereotypu.

Není pravidlem, že úspěšný režisér musí být i úspěšný spisovatel. Možná jako film, jako kniha to pro mě fakt nefungovalo. Nedočteno.

18.02.2020

Na příběhu Ivana je krásně a přesně vykreslen pohled západního světa na lidi a země postkomunistického sektoru. Mám velmi obdobné zkušenosti z mezinárodního byznysu 90tých i dalších let. Bohužel to je realita. Líbil se mi i vkládaný humor a vůbec se to dobře četlo. A jak to dopadlo? No hold to malé rybce, krerou Česko je, dá hodně práce a času vybudovat si místo a respekt mezi těmi velkými!

18.02.2020

Dalo se cist, rekla bych ze jako film by to mohlo byt i vtipne natocene, ale v knize to tak nevyniklo. Ovsem konec byl podle me nedotazeny

16.02.2020

Ne bohužel ne, pro mě velké zklamání. Točte další skvělé filmy...

14.02.2020

Vánoční dárek přečtený, jazyk svižný, popisy příjemné, téma neuchvátilo.

12.02.2020

Příběh Ivana, nadějného českého režiséra, který odjíždí se svou rodinou do Skotska za kamarádkou Sylvií, aby domluvili námět dalšího jeho filmu, mě příliš nenadchl.
Kniha nikoho neurazí, ale mě příliš ani neuchvátila.

02.02.2020

Ne vyloženě špatné, ale hodně nevyrovnané v jednotlivých částech. Ve výsledku mě nestrhla ani rovina vztahová, ani ta o národních mentalitách.

01.02.2020

Na hodnocení knihy Jana Svěráka bych potřeboval udělovat i půl hvězdičky. Z první třetiny knihy jsem byla hodně rozpačitá, nešlo přehlédnout, že ji psal režisér, protože \"střihy\" mezi scénami byly vyloženě filmové, umím si představit, že na plátně by to fungovalo skvěle, v knize to bylo naopak velmi rušivé, násilné, stejně tak text byl takový strohý, scénářový...Od půlky jsem si buď zvykla, nebo se Jan Svěrák více přepnul do spisovatelské role a Bohemia se proměnila ve čtivý román, líbil se mi ten národní kontrast jednotlivých postav, zachycení české \"malosti\", která ale občas naopak dokáže svou lidskostí a upřímností stát nad všemi ostatními, stejně jako Lucie, jejíž postava byla jen okrajová, ale nakonec kralovala nad Sylvií.
Takže za mě dneska 3,5 hvězdičky.

26.01.2020

Kdybych nevěděla kdo to napsal, nikdy bych neřekla, že je to Svěrák. Když pominu, že jsem od toho něco očekávala, tak to celkem šlo, taková oddychovka.

26.01.2020

Já vůbec nevím, jestli se mi ta kniha líbila, nebo ne.. Zajímavý styl psaní, vztahová problematika - moje oblíbené téma, krásná obálka a oblíbený režisér... Ale některé pasáže se mi vyloženě do knihy nehodili.. V základu ale celkem povedený kousek

24.01.2020

Bohemia –
obsahuje spoiler!
Byl jsem zvědav, jak se úspěšný režisér vypořádá s s literárním útvarem. Začátek byl slibný, líbil se mi svěží styl psaní, i když už na třetí straně byl náznak toho, kudy většinou děj půjde. Podle mne přemíra erotiky, takže postupně mi to začalo připomínat Patrika Hartla (mám-li být poctivý, znám jenom Malý pražský erotikon, do dalších jsem se potom ani nepouštěl).
V Bohemii mi románek se Sylvií v Karibiku, ke kterému to nevyhnutelně spělo, dokonce zaváněl trochu soft pornem, s některými až morbidními detaily. Tím se můj původní dojem z knihy trochu zakalil a vkrádala se mi myšlenka, nakolik se autor s postavou Ivana Šustila ztotožňuje.
Škoda, protože jsou v knize i pasáže, které se mi líbí - například úvahy, které v duchu vede mladý režisér při debatě s Angličanem Henrym:
„...Ta jeho západní a namyšlená slepota mě pěkně vytáčí. Jako příslušník úspěšného národa si prostě a sprostě přivlastňuje patent na rozum. Tak to je, pravda patří vítězům – a Henry spolu s ostatními Angličany vyšel z posledních dvou utkání s fašismem a komunismem vítězně. Ale co my, kteří jsme obě diktatury zažili z první ruky? Náš názor, naše osobní zkušenost nikoho nezajímá? Ne, my jsme buď pitomci, kteří to tak chtěli, anebo hlupáci, co to strpěli, co se nechali bez boje zotročit. Tak jakou zkušeností bychom to chtěli k pravdivému obrazu světa vlastně přispět?“
Autor se přece jenom (podle mne) dopracoval nakonec dobrého závěru, s jistou sebereflexí hlavní postavy a vědomím kam a ke komu patří:
„Za mnou se ozve rána jako z děla. To průvan zabouchl za mnou dveře. Stejně jsem se lekl, až se mi rozbušilo srdce. Cítím, jak mi poskakuje v hrudi. Bál jsem se, že je uvnitř dávno ztuhlé, jako to keramické, co děti rozbily, ale ono tluče a žije! Mám ho za to neskutečně rád. Nevím, jak jsem se ocitl na kolenou, ale najednou klečím. Pode mnou je holá zem, nade mnou čisté nebe a mezi tím ťuk, ťuk ťuk, moje milé srdce.
Pojedu domů.“

21.01.2020

Knížce nemohu upřít příjemný sloh. Když pominu příběh a téma, tak se mi dobře četla. Žádná několikařádková souvětí, srozumitelný text, žádné přehnané hluboké filosofické úvahy ke kterým by to mohlo svádět vzhledem k tomu, že děj moc neodsejpá.
Hlavní hrdina je egocentrický chlap a děvkař, což zřejmě ženským čtenářkám nedává moc možností si ho oblíbit. U mě se tak tedy rozhodně nestalo. Ani bohatá zahraniční producentka Sylvie neoplývá charakterem, který by ve mě budil touhu dát si s ní haggis. Povrchnost a snobství celé skotské společnosti (myslím tím skupiny lidí v knize) se odrazilo v příběhu řidiče Thomase. Jestli byl autorův záměr mít v příběhu tak omezené a ploché postavy, pak je vhodné ho za to pochválit.
Ne, že by mi kniha vyloženě vadila nebo ve mě budila nutkání ji odložit nedočtenou. Ale těšila jsem se, až ji dočtu a budu ji mít z krku. Bylo na mě už trochu moc, číst tolik stránek textu o myšlenkách promiskuitního vola, který na jednu stranu neustále omílá své nízké sebevědomí a na stranu druhou se tváří, jako kdyby to byl právě jeho penis, na co čekají ženy tohoto světa aby v nich probudil dosud neobjevené vášně.
Každopádně bych řekla, že je dobré, když se švec drží svého kopyta a pan Svěrák ml. své filmařské kariéry. Můj oblíbený spisovatel se z něj bohužel nestane.

19.01.2020

Chvíli jsem bojovala s tím, zda se vyjádřit hned či až po druhém přečtení. To první bylo totiž naprosto živočišné, uchvacující a nenasytné a trvalo mi noc ze soboty na neděli. To druhé už bude pomalejší, zkoumavější, zamyšlenější. Chápu reakce v komentářích pod sebou. Nutně se musí lišit. Tuhle knihu bude každý vnímat ovlivněn svou vlastní životní zkušeností. Protože o tom tato kniha je.
O lidech, o vztazích, o rozdílných kulturách. Příběh jednoduchý, relativně stručný, vedlejší linky krátké, naznačující. Život v příběhu však košatý, vztahy úžasně pojmenované a vyjádřené, osobní autorovy názory zapadající, popisy obrazů, kterých je schopný jen filmař! Tak přemýšlím, zda nevznikl nový žánr - filmový spisovatel (ne přepsat děj filmu, ale napsat film jako beletrii).
Vytrvejte a přemýšlejte, tahle kniha má co říct...

14.01.2020

No tak toto jsem docetla jen silou vule. Puvodne jsem si myslela ze trochu lepsi Viewegh, ale ne. Nuda, nuda. Bylo me lito ji odlozit kdyz uz jsem se dostala za pulku.

11.01.2020

Je mi to líto, ale jsem zklamaná. Nedokázala jsem se vůbec začíst, nebavilo mě to. Nesympatický hlavní hrdina, skotské reálie a kulturní rozdíly by zaujaly možná v devadesátkách, dnes neohromí. Snad celkové načasování knihy nebylo nejšťastnější.
Ano, byly tam momenty, kdy jsem si říkala, že na plátně by fungovaly, a proto, za mně, ať pan Svěrák raději točí než píše.

06.01.2020

Teď jsem knihu dočetla a převládající ve mně rozporuplné pocity. Líbila se mi? Nelíbila? Asi z velké části ano (nejvíc asi část odehrávající se ve Skotsku). Dost rušivé pro mě byly části s Ivanovými nevěrami. Myslím, že kniha by se u čtenářů ujala i bez některých až erotických scén. Mám pocit, že někteří současní autoři si myslí, že pokud jich aspoň pár do knihy nedají, čtenáře to odradí. Pro mě osobně to bohužel hodnotu knih snižuje. Někde jsem četla rozhovor s autorem, že jeho otec označil knížku za erotickou literaturu. Což bohužel částečně souhlasím. Ale ať končím pozitivně, opravdu mě zaujala myšlenka, která procházela celou knihou: pokud existuje pojem třetí svět, musí existovat i ten první a druhý. A autor dokáže opravdu chytře oba zachytit a vysvětlit. Nenásilně, v příběhu. Za což mu děkuju.

02.01.2020

První román známého českého režiséra a scenáristy Jana Svěráka mě na první pohled zaujal povedenou obálkou. Na ten druhý mě doslova pohltil. Stačilo jen rozevřít knihu a přečíst si prvních pár řádků.

Zřejmě mám na knihy vkus. Nebo spíš štěstí na jejich výběr. Od knihy Bohemia jsem nečekala nic, ale podtitul Nenatočený film sliboval hodně. Zřejmě kniha o režisérovi a jeho práci. Výborně. Třeba se dozvím něco zajímavého, říkala jsem si.

Jenže tahle kniha má v sobě mnohem víc. O režisérské práci se nejspíš moc nedozvíte, zato o vztazích toho bude řečeno hodně. Ivan Šustil je mladý režisér, který má manželku a dvě děti, v Česku natočil už dva relativně úspěšné filmy a zdánlivě mu ke štěstí nic nechybí. Ke všemu, když se na svých pracovních cestách seznamuje s cizími ženami, s nimiž velmi rád flirtuje a nepohrdne ani postelovým románkem.

Když ho ovšem jedna jeho známá, britská producentka, pozve na dovolenou Skotska, na své rozlehlé venkovské sídlo ve Skotsku, vypadá to, že se mu možná podaří z malého českého rybníčku uniknout. Žena má totiž v plánu Ivanovi produkovat film v zahraničí. Dokonce v samotném Hollywoodu.

Všechno to vypadá jako splněný sen, jenže… Ivan má doma žárlivou ženu, která se bez něj nechce obejít. Ivanovi se zase začínají zapalovat lýtka a film, na který se jemu a jeho známé podařilo sehnat peníze, má už sice svůj scénář, ale ne hlavního představitele. A do toho tu máme 11. září 2001 a teroristické útoky v New Yorku a na Pentagon ve Washingtonu. Všechno se komplikuje a už nic nevypadá tak jednoduše jako na začátku. Brzy zjistíte, že role `Don Juana` a režiséra se skvěle doplňují, ale nikdy dopředu nevíte, na jak dlouho.

Bohemia je více než co jiného především společenský román, o muži, který se stále hledá. Jak na poli pracovním, tak osobním. Ví, co chce, ale netuší, co všechno tomu musí obětovat. Troufám si tvrdit, že knihu přečtěte na pár zátahů. Čte se svižně, rozhodně nečekejte žádný metaforický jazyk, barvité vyprávění ani nápaditost. Tak se to vždy očekávalo od autorova otce Zdeňka Svěráka. Jazyk Jana Svěráka je strohý, vyprávění povětšinou věcné. O to by ale knihy mohla přitáhnout více čtenářů. Jít rovnou na věc je dnes v módě. Ne však pro ty, kteří si potrpí na starou dobrou (literární) klasiku.


Po přečtení, možná i před ním vás napadne, jak moc je postava Ivana Šustila podobná skutečnému Janu Svěrákovi. Pokud je v něm jeho odraz alespoň ze třiceti procent, jeho manželka se s ním rozhodně nenudí. A musí mít svatou trpělivost a velkou dávku tolerance. Být režisérem znamená být bohémem. Název knihy tomu nasvědčuje. Bohemia jsou ale také Čechy. Zkrátka je to román o bohémovi v Čechách se zahraničním přesahem.

31.12.2019

Tak....čekal jsem víc ale četlo se to docela dobře. Nic moc ale furt 10x lepší než Hartl....