Až se zase usmíříme
Bianca Iosivoni
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496926/bmid_az-se-zase-setkame-sDz-496926.jpg
4
163
27
Ať se stane cokoli série
1. díl >
Nesmí ho milovat, protože je její nevlastní bratr. A možná i ten, kdo zavinil smrt jejího otce. Když se Callie vrátí po delší době do rodného města, aby tam na přání sestry a nevlastní matky strávila léto, první, koho tam potká, je Keith. Zrovna ten Keith, který před sedmi lety nejspíš zavinil nehodu, při níž zahynul její otec. Keith, kterého už nikdy nechtěla potkat, ačkoli ho kdysi zbožňovala. Okamžitě se v ní znovu rozhoří dávná bolest a hněv. Ale i nebezpečné chvění v žaludku, ze kterého je naprosto zmatená. Protože Keith je nejen člověk, kterého nenávidí. Je i její nevlastní bratr… Callie minulost vytěsnila, po celých sedm let se minulosti nepostavila, v čemž nepomohla ani amnézie, kterou utrpěla při nehodě. Svým odmítavým postojem to neulehčuje ani sobě, ani ostatním. Vypořádá se s bolestí ze ztráty? S nenávistí? Bude se snažit najít pravdu a tím i cestu nejen zpátky k sobě, ale i ke Keithovi?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , RedOriginální název:
Was auch immer geschieht , 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Wau, tenhle příběh mě totálně rozsekal. Zakázaná láska je sice klasika ale v tomto příběhu je to něco víc. Callie které umřel táta a má už vlastně jen sestru, nevlastní matku a nevlastního bratra kterého už nikdy nechce vidět. Příběh mě vtáhl tak moc, že jsem nedokázala knihu odložit. Prožila jsem neštěstí, nenávist, lásku a bolest tak moc, až mi přišlo, že jsem byla v té knize s ní. Emoce které z knihy čiší vezmou dech. Jsem vděčná za tento příběh a schovávám si ho, protože se k němu určitě ještě vrátím. Poslední slova jsou jen WAU a MILUJU.
Když si přečtěte anotaci, tak některým je hned jasné, jakým směrem děj půjde. V podstatě jsem nečekala žádné WOw a bomba román. Je to průměrný román u kterého si chcete odpočinout. Jsem spokojená a přečtu další díl.
Je to hlavně příběh založený na vnitřním souboji Callie a s vyrovnáním smrti jejího otce.
Na knihu jsem se hrozně těšila, jelikož Biancu jsem si oblíbila už v předešlé sérii Strmý pád a Prudký vzlet a tato kniha jen potvrzuje to, proč se autorka stala mou oblíbenou.
Kniha se mi četla snadno a stránky mi rychle ubíhaly před očima. Styl psaní mi sedl a ani trochu se nezměnil od poslední knihy. Knihu jsem nedokázala odložit, i přesto, že jsem třeba musela.
Callie mi od samého začátku sedla a měla jsem s ní hodně společného. Keitha jsem si zamilovala už na letišti, když se poprvé po 7 letech potkali. Líbil se mi jeho humor a komentáře, které měl. Myslela jsem si, že to bude nějaký bad boy, ale mýlila jsem se. Překvapila mě jeho povaha a osobnost.
Vaše emoce budou během knihy jak na horské dráze a kniha vás nenechá v klidu. Přitažlivost mezi Callie a Keithem byla tak procítěně popsaná jako kdyby jsem byla já Callie a v mém pokoji Keith.
Líbilo se mi, že v knize se mluví o odpuštění a bavilo mě hledat společně s Callie pravdu o její minulosti a to, co se tenkrát stalo. A samozřejmě nesmí chybět ani ta vášeň a zakázaná láska mezi Callie a Keithem, která mě bavila že všeho nejvíc.
Originální bylo to, jak na jejich románek přišla Holly i Stella, což jsem nečekala. A ani jsem nečekala tu krutou pravdu o té nehodě, co se tam doopravdy stalo. V hlavě jsem měla plno scénářů, ale ani jedna nebyla správná.
Knihu rozhodně doporučuji všem, nejen čtenářům milující vztahy mezi sourozenci s trochou zakázané lásky.
Hezký romanticky příběh o mladých lidech, kteří se do sebe zamilují i přes nepřízeň osudu. Osud si s nimi zahrává a jak to zvládnou se dozvíte po přečtení. Mě příběh bavil. A Keith byl úžasný a nejde si ho nezamilovat.
Já mám autorku ráda. Ja vím, že někomu styl jejího psaní nevyhovuje a nebaví je to, ale já jsem v té opačné skupině. Četla jsem zatím všechny autorčiny knihy, který se u nás vydaly. Ani jednou se mi nestalo, že by se mi kniha nelíbila, protože já mám její příběhy opravdu ráda. Ona umí psát velmi dobře a přesvědčivě. Hlavně se dokážu hned začíst a nejsem pak schopná knihu ani na pár minut odložit. Něco mě furt nutí číst dál a dál, i když tam zrovna nic zvlášť napínavého není. Jen mi tam chyběly kapitoly z pohledu Keitha. Bylo by fajn si přečíst, jak se on doopravdy cítí a jak to celé vlastně vnímá.
Tímhle příběh ve mně dokázala vyvolat snad většinu pocitů. Společně jsem s Callie prožívala její smutek, nerozhodnost, vztek, nespravedlnost, bolest A že té bolesti v sobě neměla málo, což se jí vůbec nedivím. Přišla o oba své rodiče, o svého milovaného tátu a musela tomu jen přihlížet. Rozuměla jsem jí, proč se snažila Keitha nenávidět. Ona potřebovala na někoho svalit tu vinu, na někoho obrátit svůj hněv Ale i ona sama v hloubi duše věřila, že to byla jen nehoda a její nevlastní bratr za nic nemůže.
Keith byl skvělý. Takový uličník, který si získá srdce snad každé čtenářky. Líbilo se mi, jak ke Callie postupoval opatrně, netlačil na ní a hlavně jí chápal. Vždycky jí dával na vybranou, bral na ní pokaždé ohledy a snažil se jí v každém případě vyhovět. On sám sebe dost obviňoval a dalo by se říct, že se nenáviděl, což mě hrozně mrzelo. Opravdu mě úplně bolelo na hrudi z toho, jak jsem si představila sebe na jeho místě. Bylo mi ho tak neskutečně líto, protože po té nehodě se sice všem změnily životy, ale jemu snad úplně nejvíc. Už jen kvůli tomu, že neřekl pravdu, jak to doopravdy bylo.
Jo, tenhle příběh jsem si vážně užila a mohu jen doporučit. Trochu mě mrzí ten konec, který byl dle mého takový rychle ukončený. Ráda bych věděla, jestli se třeba Callie nastěhuje zpátky do svého rodného města, jak to mezi nimi bude pokračovat, jestli spolu začnou bydlet No doufám, že se něco z toho dozvím z dalšího dílu, který je o Parkerovi a též se na něho moc těším.
Callie se vrací do svého rodného města a po sedmi letech se potkává se svým nevlastním bratrem Keithem, který také může za smrt jejího otce. Callie si toho z nehody moc nepamatuje, protože měla otřes mozku a částečnou ztrátu paměti ohledně nehody, ale řídil Keith a její otec byl mrtvý. Nikdy mu to neodpustila. A neodpustila mu toho mnohem více, protože před sedmi lety do něj byla zamilovaná a on ji beze slova opustil.
Teď ho nenávidí.
Její sestra Holly si ale přeje, aby spolu všichni strávili její poslední prázdniny - sestry Callie a Holly, jejich nevlastní matka Stella a Keith.
Je zajímavé, že Callie Keitha nenávidí, ale přitažlivost zůstala. U Keitha nenávist nikdy nebyla a přitažlivost se objevila nyní.
I když jsem třeba nepochopila, proč jí Keith vypráví, že měl něco s jinými ženami v úseku 2 měsíců, to mi přišlo zbytečné a trochu divné. Také mě pořád rušilo, jak o sobě Callie mluví jako o ženě. Je jí čerstvých 21 let, studuje, spíše na mě působila jako dívka. O Keithovi mluvila jako o chlapákovi, ale bylo mu 23.
Autorka skvěle píše, to jsem zjistila u Strmého pádu, který naprosto miluji a je to pro mě její nejlepší kniha, ale v dalších knihách mi přijde, že jí trochu uniká děj a pořádná zápletka.
Finální odhalení mi zase jako takové odhalení nepřišlo. Také najednou touha Callie být někým úplně jiným.
A například u mě nefungovala chemie mezi hlavními hrdiny. Nebyli mi nesympatičtí, to vůbec, ale nějak mi tam ten jejich vztah negradoval. Kniha je příjemná oddechovka, která se doopravdy dobře čte, ale chybí mi tam nějaká větší hloubka.
Od autorky jsem již četla sérii Strmý pád a Prudký vzlet, která se mi líbila, i když pojednávala o těžkém a smutném tématu. I když to bylo více popisné, než by muselo, tak větší problém jsem tam měla s hlavní hrdinkou, která mi úplně seděla. A tady jsem to měla podobně.
V této knize se řeší, jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka a jak pokračovat v životě bez něho. Zároveň v sobě skýtá odpuštění a druhou šanci.
Callie a Keith jsou nevlastní sourozenci (jejich rodiče se vzali, když byli ještě dětmi). Nešťastnou shodou okolností Calliin otec zemřel při autohavárii, a za vinu to samozřejmě dává právě Keithovi. I když ona sama si z té nehody nic nepamatuje. Nyní se po letech znovu setkávají. Callie k němu cítí jenom nenávist a nechce s ním mít nic společného. Ale k tomu se ozývají i staré city. A jak to už bývá, od nenávisti k lásce je to jen krůček. Jejich sbližování je pomaloučké a je zapotřebí nutná dávka odpuštění nejen sobě, ale i druhým.
Konec byl na můj vkus celkem uspěchaný. Pár stránek navíc by tomu vůbec neuškodilo.
Myslím si, že tenhle příběh by vás mohl zaujmout. Já jsem zvědavá na další díly a na nové hrdiny a jejich příběhy.
Tak tohle bylo velice příjemné překvapení. Na to, že jsem se toho mírně obávala, neboť jsem čekala přílišnou (jak už to u ženských románů bývá, někdy až přehnanou) romantiku, tak zde bylo všeho akorát. Postavy byly příjemné, hlavní hrdinové sympatičtí, příběh sice jednodušší, za to poutavě napsaný. Rozuzlení, co se tehdy doopravdy stalo, bylo nečekané. Po mírných zklamáních z předešlých knih, konečně příběh, kterému nemám téměř co vytknout. Snad jen, že si nemusela hlavní hrdinka nestále dokola omílat své trauma. Během těch tři sta stránek, čtenář tak nějak pochopí, co se v jejím nitru odehrává. Nemusí to číst téměř na každé druhé stránce. Tento fakt mě rušil při čtení, a kolikrát jsem si říkala, "tohle už jsem vlastně četla". NIcméně knihu vřele doporučuji.
Pěkná lovestory na ošemetné téma. Autonehoda, amnézie a ztráta milované osoby - to je v knihách často téma, které hrozně lehce sklouzne k šíleným nereálným scénářům a překombinovaným náhodám, které mají vyrazit dech a přitom čtenáře jen odradí. No, takže jsem se oprávněné tématu této knížky bála. Naštěstí zbytečně. Příběh se točil především kolem naprosté teenagerovské rozpolcenosti hlavní hrdinky, která neví, jestli má na svého nevlastního bratra pořád hrát šarádu, že ho nenávidí, nebo se na něj má vrhnout. Vlastně to bylo svým způsobem roztomilé, no prostě knížka pro mladé, ale už dospělé dívky. Nebojte, nejde o žádnou instant love, je do něj zamilovaná už od třinácti let. Nejvíc jsem na knize ocenila, jak jednotlivé kousky dávaly smysl a zapadaly do sebe a vše působilo opravdově. Kdybych ve zkratce příběh odvyprávěla kamarádce, asi si řekne, co je to za nereálnou spleteninu, ale při čtení jsem prostě autorce věřila všechno a oblíbila jsem si ji.
Krásný příběh, kdy se hlavní hrdinka vrací na léto domů a nečekaně tam narazí i na nevlastního bratra, který před lety zavinil smrt jejího otce, ona ho nenávidí, ale zároveň ji k němu něco táhne. Příběh plný bolesti a utrpení, ale zároveň lásky a naděje.
Kniha za mnou a nemám ji za sebe co vytknout. Děj ubíhal velice rychle a to co všichni prožili bylo neskutečné. Je až k neuvěření jak člověk dokáže dát pocit hněvu, nenávisti, smutku a dalších do pozadí. Potlačit je aby se s nimi nemusel vůbec potýkat a řešit je. Poté co Callie začala dávat puzzle dohromady a zjistila jaká byla pravda, čím se tolik let trápila a bylo to k ničemu se rozhodla vše napravit. Celá kniha se mi moc líbila a nevadilo mi ani jak autorka často popisovala pocity. Nejen, že děj mě bavil, byl zajímavý, ale ta obálka je úžasná. Přečteno během dvou dnů. Pro romantické duše jako stvořené.
Pěkné čtení, příběh mi sedl víc, než ten s Hailee a Chasem.
Jen bych vytkla to neustálé plácání se ve svých pocitech. Štvalo mě to i u předchozí knihy, na můj vkus toho bylo až moc. Keith byl super, vyvážil zbytek.
Když jsem začala knihu číst, tak jsem si říkala, že děj je svižný, pohodové čtení. V polovině knihy jsem se začala nudit a až zas poslední část měla spád. Kdybych byla ve věku hrdinů, tak bych byla nadšená asi celou dobu, ale jelikož už tento věk nemám, tak by mě zaujala víc, kdyby měla aspoň o padesát stran méně. Některé pasáže byly zbytečně natahované a pořád se opakovalo téma toho, co se stalo před sedmi lety.
(SPOILER)
Bianca Iosivoni píše romány hodně zaměřené na psychologii hlavní postavy, už to předvedla v sérii Strmý pád.
Callie mi upřímně moc nesedla, podle mě moc řešila minulost, se kterou vůbec neuměla pracovat, navíc už to bylo tolik let, takže by to měla mít v sobě uzavřené, jenže o čem by to pak bylo. Líbil se mi Keith, který se na rozdíl od Callie choval dospěle a ještě s ním byla legrace.
Vtipná byla chemie mezi hlavními postavami, jak se snažili nebýt spolu a přesto je to k sobě neuvěřitelně přitahovalo. Největší hrdinka příběhu je podle mě Stella, která po smrti manžela (Calliena otce) zůstala se svými nevlastními dcerami i na úkor toho, že se její syn odstěhoval ke svému otci. To chtělo neuvěřitelnou sílu. Oblíbila jsem si Holly a Fay a doufám, že v dalších dílech dostanou více prostoru.
Muset tu být pro Holly mě donutilo se ovládat. Ano, byla jsem tu pro svou sestru. Ale také jsem toho využívala jako výmluvy, abych se s těmi událostmi nemusela vypořádávat i já sama.
Hoci niektorým čitateľom prišli knihy od Biancy slabšie, mne sa páčili, preto som neváhala siahnuť ani po jej novinke. Okrem krásnej obálky ma zaujala aj anotácia, príbehy o nevlastných súrodencoch mám rada a som rada, že moje očakávania boli naplnené. Až se zase usmíříme sa mi zo všetkých autorkiných kníh, ktoré som doposiaľ čítala, páčila najviac.
Callie pred pár rokmi prišla o otca a s jeho smrťou sa doteraz nevyrovnala. Všetku vinu hádže na svojho nevlastného brata, ktorý v osudný deň sedel za volantom a spôsobil nehodu. Potom bez slova odišiel a sedem rokov sa nevideli... až doteraz. Callie mu pri každom stretnutí dáva otvorene najavo, ako veľmi ho nenávidí, no zároveň ju to k nemu neuveriteľne priťahuje. Odpustí mu niekedy, alebo sa ich cesty opäť rozídu?
Celý príbeh bol pomerne emotívny. Rodina Callie sa dokázala pohnúť vpred, no ona stále žila minulosťou. Akákoľvek zmienka o otcovi ju rozosmutnila a o celej záležitosti sa odmietala s kýmkoľvek rozprávať. A potom tu bol komplikovaný vzťah s jej nevlastným bratom, do ktorého bola kedysi tajne zamilovaná a ktorý jej potom "zlomil" srdce a stal sa pre ňu najväčším nepriateľom... miestami mi jej bolo naozaj ľúto. Mala toho "na tanieri" veľa, čo si potrebovala vyriešiť.
Bolo mi jasné, že na tej nešťastnej nehode niečo nesedí a určite sa odohrala inak, než ako to hovorili Callie... čo sa potom potvrdilo, aj keď išlo o niečo iné, ako som si myslela.
Škoda, že sme tu nemali žiadne kapitoly z pohľadu Keitha, dosť by ma zaujímalo, ako celú situáciu prežíval on. Moje sympatie si získaval postupne, na začiatku ma jeho "frajerské" správanie pomerne vytáčalo, no potom sme mali možnosť ho lepšie spoznať a zistiť, že vo vnútri je to dobrák a celá tragédia ho trápi rovnako ako Callie.
S romantickou linkou som bola spokojná, užívala som si opätovné zbližovanie Callie a Keitha. Ich vzájomné iskrenie sa nedalo prehliadnuť, no ich vzťahu stalo v ceste viacero prekážok, ktoré najskôr potrebovali odstrániť a vyriešiť, aby mali šancu na spoločnú budúcnosť.
(SPOILER) Vzhledem k tomu, že jsem Strmý pád a Prudký vzlet přečetla během chvilky, stejné nadšení z knihy jsem očekávala i v tomto případě. Nejdřív jsem se nemohla začíst. Ale bylo to spíš knižní kocovinou, protože Hailee a Chase mi ukradli srdce. Autorka nezklamala. Jedno se musí uznat, umí skvěle popsat pocity, při smutku vám trnou ruce, tečou slzy a popis milostných scén nebo jiskření mezi postavami, to rozpálí každou ženu, která knihu čte! Příběh se mi moc líbil, jsou zde zase dobře vyobrazeny emoce a to, že někdy věci nejsou tak, jak se na první pohled zdají a je to ještě víc zamotané. I když vám v hlavě bliká, že jde o nevlastní sourozence, stejně jste v týmu Keith společně s Holly. TOP. Doufám, že kniha bude mít pokračování a rozvine se nějak i Braden, protože ten zněl taky moc zajímavě.
Další skvělý příběh od německé autorky!! Toto je moje první kniha od této autorky a musím říci, že to nebylo vůbec špatné.
Kniha byla plná emocí a lásky, že jste všechno prožívali s nimi. Jedná se o zakázanou lásku (nevlastní sourozenci) a tu já ráda..
To napětí mezi Callie a Keithem bylo šílený. Zbožňovala jsem každou jejich scénu.
Callie jsem sice občas vážně nerozuměla a štvala mě ta její nenávist, ale jinak byla celkem ok.. Keith byl úžasný.
Ostatní postavy byly taky úžasný. Například mamka Keitha, ta byla skvělá!! Nebo ségra Callie, na její knihu se dost těším.
Od začátku až skoro do konce mě to bavilo, ale na konci jsem se sekla a nějak se nedokopala k tomu číst dál. Naštěstí jsem si vzpomněla na věc, kvůli které jsem chtěla pokračovat dál. Autonehoda.
Chtěla jsem o ní vědět všechno a to mě víceméně drželo při čtení.
Za mě to byl pěkný příběh plný emocí. Na druhý díl se moc těším, takže si ho pak rozhodně budu muset přečíst.
Ačkoli to není úplně nejstandardnější zamilované téma a trochu vám tam vzadu bliká červená kontrolka (a zvlášť když slyšíte, že hrdinka trpí amnésií), moc příjemně se to čte. Postavy jsou dobře zpracované, zejména pak rozpolcená a zmatená hlavní hrdinka a její velmi všímavý a ohleduplný starší bráška Keith (ale co si budeme: po prvním sexu už mi ta její nenávist také trochu začala lézt krkem).
Jediné, co mě trochu mrzí a zároveň i důvod, proč nedávám 5*, je, že konec (cca od části s tím hřbitovem) je neskutečně zrychlený a díky tomu si čtenář nemá moc šancí užít, resp. pořádně prožít, daný plotwist. Poté, co se odhalí skutečná pravda, máme asi kapitolu, abychom přijali, že je všechno tak a konec. Vlastně to celé vyvrcholilo doslova v jednom odstavci v samém závěru knihy. K dokonalosti by to chtělo ubrat nenávisti z prostředku knihy a přidat pár emočně vypjatých chvilek.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Strmý pád |
| 2021 | Ve skrytu stínů |
| 2021 | Prudký vzlet |
| 2022 |  Až se zase usmíříme |
| 2022 | Krvavá magie |
Kniha Až se zase usmíříme je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 224x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 260x |
| Chystám se číst | 231x |
| Chci si koupit | 45x |
| dalších seznamech | 14x |
Těšila jsem se na příběh nevlastní bratr a sestra. Bylo to celkem fajn, ale vadilo mi, že kniha byla až moc věnována minulosti ke které se hrdinka neustále vracela a tím se neodvíjel žádný velký příběh v současnosti.