Anatém

30.06.2018

Už jsou to dva dny, co jsem knihu dočetl. A stále ještě v sobě nedokáži zpracovat všechny ty protichůdné emoce z toho, že je konec. Zatím to vypadá tak, že _pro mě_ osobně je to nejlepší kniha beletristického (fictional) charakteru, která kdy byla napsána. Nečekám, že to bude nejlepší kniha, která kdy byla napsána, _univerzálně_. Ale to je mi vcelku jedno, to první je stejně (pro mě) důležitější. Byl to šílený týden strávený s Nealem Stephensonem. Chodit spát ve tři ráno, dokud jsem fyzicky neodpadl (Mentálně bych klidně pokračoval!), v mrákotách _přetrpět_ pracovní dobu (Strávit 8 hodin bez fráta Erasma a jeho přátel? Nepředstavitelné!) a pak ve stavu naprosté pohlcenosti číst a číst a číst... Na pasáže s dialogy (o délce i více než 10 stránek) nad různými filozofickými a vědeckými tématy jsem se těšil více než jako se malé dítě těší na Vánoce. Zažíval jsem díky nim naprostou (intelektuální) fascinaci, intenzivní pocit radosti, napětí tak ohromné, že film ani žádné jiné médium něco takového nemá šanci zprostředkovat. Takový až trans jsem v životě zažil snad možná někdy před 15 lety při čtení 1984, na nic srovnatelného si nepamatuji. Dokonce zvažuji revizi svého názoru na platónský realismus. Ač odjakživa přesvědčený "prokánec", budu si nyní muset některé moderní argumentace nastudovat důkladněji. Inspiraci je kde brát: https://www.nealstephenson.com/acknowledgments.html

26.05.2018

Na knihu jsem před časem narazil zcela náhodně a zaujala mě již anotace. Jaké překvapení, že jsem se tentokrát při výběru čtiva nemýlil! Příběh a svět mě naprosto pohltil (po delší době, takže DÍKY AUTORE!!!). Z velké části se na mém nadšení podílí domýšlení důsledků života v oddělených Matémech. Představte si 10, 100 ale i 1000 let v naprostém oddělení od okolního světa (někteří věří i v 10000 letý Matém!). Dalším plusem jsou sympatičtí hlavní hrdinové. Zápletka a její rozuzlení již tak originální není. Obecně jsem názoru, že první polovina knihy je mnohem lepší než druhá, nicméně to neznamená, že by druhá půlka byla špatná. Kniha si svých 5* jednoznačně zaslouží. Jen drobné varování: některé úvahy a slovní výměny jsou skutečně obtížněji uchopitelné …

16.04.2018

Úžasná kniha. Poslední týden jsem s ní ztrávil prakticky každou volnou chvíli. Neumím říct, zda mě více uchvátil matémový svět a jeho filozofie, jednotlivé postavy a jejich vztahy nebo příběh, ve kterém nebyla nouze o dobrodužství. Dohromady se to spojila v naprost vynikající celek.
V každém případě doporučuji k přečtení. Jediným předpokladem je ochota přemýšlet...

21.09.2017

Tak pro mne to bylo po Anihilaci a Autoritě další překvapení roku,dílo tak nabité filosofií a teoriemi kvantové fyziky jsem ještě nečetl,a i přesto že těmto věcem skoro vůbec nerozumím a opravdu se mi to zpočátku těžko pomalu četlo,tak se mi to líbilo a odměna byla nakonec neskutečně sladká.Nikdy nezapomenu!Jsou ostatní knihy autora taky tak dobré?

31.07.2017

Jedno z nejlepších "nových" sci-fi co jsem četl, navíc v perfektním překladu.

25.02.2017

Skvělá kniha, doporučuji. Nevyplatí se přeskakovat text.

19.11.2016

Stephenson byl osloven (mezi dalsimi), aby nacrtnul,jak by podle jeho soudu mohly vypadat desetitisicilete hodiny. Navrhl tehdy system soustrednych kruznic,ktere mely vlastni vstupy a kazda sfera by se otevirala jednou za rok,deset,sto,tisic let. Tento napad ho zaujal, ale mel v te dobe rozpracovan Barokni cyklus. V mezidobi svet vstoupil do noveho tisicileti a vsude se objevovaly souhrny vyznamnych udalosti za posledni rok, dekadu, stoleti, milenium, coz mu dodavalo dalsi inspiraci. Po dokonceni posledni knihy BC vytahl sve napady ze supliku a zacal tvorit Anatem.
Vzniklo, dle meho soudu, neco uzasneho, epickeho, co by vam rozhodne nemelo ujit. Stephenson stvoril vlastni svet,ve kterem najdete vsechno - matematiku, fyziku, filozofii, politiku. Osobne jsem se prvnich cca 150 stran nemohl do knihy poradne zacist,ale pak to nabralo ten spravny spad a klidne bych cetl dal,kdyby bylo co.
Mimochodem,na zacatku zminene hodiny se ted aktualne stavi,doporucuji vyhledat. Nektere prvky udajne pochazi i ze Stephensonova navrhu.

09.08.2016

Tuhle knihu jsem poprvé nedočetl, podruhé dočetl jen z povinnosti, ale potřetí mě to chytilo a nepustilo. Není to vůbec lehké čtení a asi to opravdu chce víc než jeden pokus.
Až se vám podaří prokousat složitou terminologií a začnete pořádně chápat o co vlastně jde, zjistíte že jde o fascinující a ohromně propracovanou postkatastrofickou scifi s přesahy do filozofie, náboženství a řady vědních oborů, zejména kvantové fyziky. Stephenson není žádný povrchní pisálek, to o čem píše má důkladně nastudované, a umí k tomu dodat i zajímavý a napínavý příběh. Takže doporučuji, ale současně varuji - není to pro každého.

Tak to sem nepochopil. Knihu asi nemám šanci dočíst. Filozofické keci o ničem nejsou můj šálek kávy a přes neuvěřitelný množství novotvarů se tahle kniha nedá snad ani normálně číst.
Nechápu místní hodnocení.....

10.12.2015

Když jsem Anatém poprvé uzřel v místní knihovně, trochu jsem se lek. Po zralé úvaze a preventivním užití inhalátoru jsem jej hodil na plece a za náležitého funění jeho kovem pobité tělo složil vyděšené knihovnici na pultík. Vskutku, Anatém je bichle jako kráva (hmotností myšlenek pochopitelně) a jestli na něco takového nemáte náladu, obloukem se mu vyhněte.
Já naštěstí náladu měl, do jeho nekompromisně vymakaného světa se pohroužil a ničeho nelituji. Jelikož však bystře obrýleným okem svým vidím, že už tu přede mnou vše a lépe řekli povolanější, raději následujích řádků užiji k rozptýlení případných obav, jež jsem snad svým dramatickým vstupem mohl nechtě vyvolat.
Nuže vězte, že s trochou pozornosti a ochoty připadat si neustále o dva kroky pozadu, není čeho se bát. Prostředí knihy vyvěrá z nám blízkých mysliveckých kořenů Evrounijní tradice a navzdory svému novopojmosloví a zdánlivé počáteční cizosti je překvapivě intuitivní. Tedy většinou...občas...ono vlastně zas tak intuitivní není. Avšak! I když jsem některé pasáže, často i s pomocí moudré pavučinky, luštil hned na několikrát, vždy za tu námahu stály...No, tak teď nevím jestli jsem s těmi obavami nějak zvlášť hnul..
Co se čtivosti týče, byl jsem lapen takřka okamžitě - (od cca sté strany už pak neodolá snad nikdo) - co takřka, dyť mě v podstatě svedl už jen úvodní, v bodech nastíněný přehled dějin lidu Arbre doplňovaný souběžnou konzultací s přiloženým slovníčkem, (vřele dopručuji si jeho počátek a konec založit ustřiženým motouzem libovolné barvy) a to považte, jak nápadně taková činnost připomíná studium!
A Anatém vlastně školou je. Školou hrou v úžasném světě s důkladně prokresleným hrdinou, přehšlí dalších, opravdu zajímavých postav, možná až krapet nelidsky mistrnými dialogy a úvahovou základnou, jež svým záběrem nechává většinu kolegů tahat kačera. Duchovní ekvivalent Šebrleho, který si bez řečí sebevědomě kecnul mezi třeba takový Hyperion, nebo Valis (co už může být krásnějším dokladem Hýlejského principu, než skutečnost, že jsem nezávisle na lazarovi dospěl ke stejnému výsledku!). Prostě proto, že mezi ně patří.
Po ubíjejícím Kryptonomikonu mě pan Stephenson konečně přesvědčil. Tady není o čem diskutovat. 5 silných*****

PS: (Možný spoiler)Taky jste měli po dočtení pocit, že v rukou spíš než knihu, držíte jakousi tištěnou výhybku? A že je zde, ať už je to „zde“ kdekoli, společně s vámi, jedinou původní věcí?…kontrolní otázka, jen pro jistotu (lehce nervózní smích): slyšeli jste tady báje o potopené Chtitlantidě, že jo? Že jo? No tak, haló, je tu někdo? Lidi, to už fakt není vtipný!...U Krawmeraxe, kam sem se to dostal?!

11.06.2015

Jednoduše geniální počin. S tak propracovanou mytologií světa jsem se setkal snad jen u Hyperionu. Mimochodem, musela být makačka vytvořit takové množství nových slov a výrazů a zároveň udržet zdání reálnosti. Tímto bych chtěl vychválit český překlad, kde muselo panu Kotrlemu dát neméně práce vymyslet české podoby neexistujích pojmů. Mistr Stephenson se tímto výtvorem přesouvá v mém žebříčku největších obrazoborců na první příčky vedle mistra Dicka a mistra Simmonse. Netřeba dodávat víc. Přečtěte a uvidíte, že se vám též nebude dostávat slov.

30.06.2014

Moc příjemné čtení, zpočátku je nutné se prokousat pomalým zasvěcovacím úvodem, pak se začne odplétat příběh, který je zasazen do atraktivního prostředí. V knize je minimum hluchých míst, autor rozvíjí teorie, které nutí k zamyšlení, občas i víc abstraktnímu (což vídám málokdy), a v závěru nechává na čtenáři jak stráví předkládané verze. Moc se mi líbilo a těším se na další knihy tohoto slibného autora. Dávám 90% (Se slzou v oku jsem vzpomněl na Dračí vejce).

05.05.2014

Rozměrný román, v jehož ději a osobách se čtenář jen těžko orientuje. Spád děje je monotónní a jen těžko se udržuje pozornost na děj právě čteného. Rozhodně nedoporučuji pro začínající čtenáře. Román je zajímavý pro osvědčené čtenáře Sci-fi a fantasy příběhů. Kniha rozhodně nejde přečíst jedním tahem, čtenář si musí udělat přestávky aby stačil vstřebat už přečtené. Rozhodně to není oddychové čtení. Kniha klade značné nároky na paměť a představivost.

20.02.2014

Mám pocit, že ať tu napíšu cokoliv, nedokáži správně vystihnout genialitu této knihy. Začnu tedy omluvou za dlouhý komentář a budu pokračovat dojmy v pořadí, v jakém na mě během čtení zapůsobily.

První věcí, která mě na knize strhla, byl matémový svět. Svět ne nepodobný našim klášterům, avšak s vědou a filozofií na místo boha. Prvních dvě stě stran bylo strhujícím dobrodružstvím. Ocitla jsem se v "klášteře", v němž si život běžel způsobem, kterému jsem nerozuměla a který jsem nechápala. Sama jsem bloudila chodbami, poslouchala rozhovory a snažila se složit si z jednotlivých dílků celou mozaiku. Prvotní podráždění z neinformovanosti začala pomalu nahrazovat zvědavost a pak neskonalý obdiv a fascinace. Tento proces poznávání považuji za jednu z největších výhod delších knih, ocitnou-li se v rukou zkušeného autora.

Druhou byla filozofie, nedílná součást matémového světa. Anatém mi po dlouhé době připomněl, proč považuji tuto disciplínu za jednu z nejdůležitějších oblastí kultury. Nejste-li fanouškem filozofování, složitých rozprav a dialogů, které vás nutí rozebírat věty slovo od slova, není to kniha pro vás. Pro mě, jakožto laického filozofa, byla nosná tématika této knihy bohatou hostinou, jež nutila k zamyšlení a dodávala příběhu hloubku, s níž jsem se v beletristickém světě již dlouho nesetkala.

Výčet věcí, které se zde povedly a které byly dotaženy téměř k dokonalosti, je však více. Jednak tu máme bravurně napsané postavy. Každý charakter je jiný, živý, propracovaný. Postavy v knize nejsou jen loutkami, kterými autor postrkuje, aby dosáhl svého, ale skuteční, dýchající, živí lidé se svými sny, ambicemi, dobrými i špatnými stránkami. Vzhledem k tomu, že roli vypravěče převzala hlavní postava, je to jedině dobře.

Dále je zde nepředvídatelnost. Tedy alespoň po první dvě třetiny knihy. V první vůbec netušíte jakým směrem se bude příběh ubírat. A tím vůbec myslím opravdu vůbec. Máte tisíce teorií, ale až začátkem druhé třetiny se začínají matně blížit tomu, o co skutečně jde, přičemž i pak se příběh nadále vyvíjí a vy se jen posunete a začnete tvořit teorie nové.

Jedinou věcí, která mě na Anatému trochu rozčilovala, byl pocit, že čtu dvě knihy rozdělené na poloviny a proházené. Dvě části byly z matémového světa a přes všechny úvahy a teorie nezůstalo příliš prostoru pro děj. Příběh se tak posunoval jen pomalu a účelem těchto míst bylo seznámení s prostředím, nadhození problematiky. Byly zastavením se na cestě a zamyšlením se o tom, jaké kroky bude potřeba podniknout a jaké jsou důsledky těch, které již byly učiněny.

Vedle nich stály dvě části akčnějšího rázu, kde filozofie ustoupila do pozadí a uvolnila místo dobrodružství. Zde nebyl čas na dlouhé úvahy. Události nabraly rychlý obrat a bylo nutno jednat rychle a bez váhání, aby se příběh mílovými kroky dobral ke svému tajemnému cíli.

Mezi oběma styly vyprávění byl podle mého příliš výrazný rozdíl a možná by nebylo na škodu zjemnit a trochu prolnout okraje mezi nimi. Takto mě překvapivě více bavily matémové části, zatímco dějové části jsem četla s neustálou myšlenkou na to, kdy už jim bude konec a zase nastane nějaký zajímavý dialog. Neříkám, že akce byla špatně napsaná. Byla napsaná dobře, ale v porovnání s filozofickými částmi poskytovala mé duši jen málo potravy.

18.12.2013

Nejdříve jsem tuto knihu po 30 stranách odložila, že to nedám, ale byla jsem přesvědčována, abych vytrvala a nakonec jsem nelitovala. Při používání slovníčku na konci to je i srozumitelné. Souhlasím s Enderem, že mi to připomnělo Dunu. Dobrá kniha.

29.10.2013

No, přiznám se, že o příštím appertu navštívím nejbližší matém a požádám nějakého znavače, aby mi těch posledních sto stran trochu podrobněji vysvětlil. Jako běžný standa mám v teorice trochu mezery.

18.04.2013

Značně těžká kniha a můj jasný kandidát na nejlepší fantastickou knihu roku. Na obálce je Anatém přirovnáván ke Jménu růže a Duně. Podle mě první příměr je nepochybný - spletitost klášterního prostředí, filosofické disputace a asketický život místních znavačů je téměř shodný s Ecovým románem. Co se týče Duny, podobnost vidím pouze v komplexnosti, nikoliv v tématu. Naopak prvních dvě stě stran mi hodně připomnělo - myšleno nijak zle - Harryho Pottera. Mladí frátové a sůry žijí takovým kampusovským životem, kdy se účasní přednášek, poslouchají příkazy svých vedoucích, vymýšlejí vlastní tajné pikle a v určitý věk se musí při obřadním ritu rozhodnout pro jednu z možných profesních drah, což mi hodně evokovalo volení studentů do Bradavických kolejí. Poklidné vyprávění se někdy kolem tří sté strany změní v celkem dobrodružnou jízdu, pak se kniha opět zklidní v dlouhých filozoficko-matematicko-kosmologických debatách, aby mi konec vyrazil dech neskutečným sci-fi finišem.

Řekl bych, že s takovouhle knihou by nedokázal přijít žádný současný český autor, proto zároveň oceňuju Kotrleho překlad; originál zprostředkoval vskutku bravurně a ani si nechci představit to množství práce, která za tím stojí.

Závěrem podotýkám, že bych se vůbec nerozpakoval zařadit knihu do školních osnov a kánonu klasických děl světové literatury.

02.04.2013

Nedokážu přidat nic, co by už zde nebylo napsáno. Pro mě prostě jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Přesvědčila mě, že stojí za to se do sci-fi žánru víc ponořit. Myslím, že ale tenhle způsob psaní a náročnost četby musí čtenář už mít rád (přiznejme si to, kniha rozhodně není nijak tenká a akce je tam v trochu jiném smyslu, než ji chápe běžný divák sledující "akčňáky"). Nenáročný čtenář to asi nevydrží. Příběh se rozjel asi až na dvousté stránce, ale kdo vytrvá, získá neuvěřitelný zážitek, k čemuž dopomáhá i skvělá grafická úprava (když nepočítám chybu v dodatku, jak už zde někdo psal, kdy na náčrtech zůstala značka "FPO").

01.04.2013

Pro mě dobré , ale jedničkou stàle zůstává Diamantový věk. Hlavně konec se mi zdál trochu divný.