Off topic a pověry a bludy všeho druhu
a víno tam mají taky slušný. teda už jsem tam nějakej čas nebyl, většinou tam zajdeme s mojí sestrou a synovcem o vánocích. Všichni podupávaj v mraze před vinárnou a pijou svařák, vedou řeči a nakonec si odnesou domů pár litříků tramínu, případně i nějakou tu hruškovici.
to bych ani nenavrhoval. ale když si člověk k huse nalije pivo, není to o návyku. zato když si k ní nalije jablečnou šťávu, připravuje se o dokonalost kulinárního zážitku.
To Hanka_Bohmova...za týnským chrámem byl zezadu takový bazar všeho možného haraburdí, ale bylo to kouzelné místo. Je to tam ještě? Dnes asi nedochází k tomu, že je Praha v neděli vylidněná, nikde nikdo a to byla paráda na toulání. Když bych měl narazit na nějaké všudepřítomné očumovače měl bych po náladě. Na toulání je potřeba klid a ne davy s duchem Prahy nekompatibilních průzkumníků z celého světa. Jít do katedrály, platit vstupné a nemít klid to je už Praha zhnusená. Ale v předchozích příspěvcích jsem zjistil že Praha ještě není zbouraná a že je ještě trochu použitelná. Praha je klenot měst, americká, komercí prolezlá města s mrakodrapy jsou ubohost. Tam ani zadarmo. Ty nové moderní stavby z vinklů a skla jsou příšerné!! Stará průmyslová hala vypadá lépe.
Text příspěvku byl upraven 15.03.16 v 04:40
Nemusí to být jen o prázdninách a nemusí být hnusné počasí. Před pár týdny jsem se vyskytl v neděli dopoledne na Národní třídě, v Datartu jsem si koupil balíček DVD, zaskočil jsem do Platýze na kafe, bylo docela hezky a žádné davy se nekonaly.
Zas tolik míst v Praze neznám, za ty 4 roky, co tu jsem, jsem ještě nestihla se podívat všude. Ale mám to ráda v Ďáblickém háji. Tam je nádherně, jak na projížďku na kolech, tak i na procházky. A líbí se mi výhled u hvězdárny. :)
Pak si vzpomínám, že mě kamarádka ještě vzala do lesa na Jižním městě, ale teď si bohužel nevzpomenu, jak se to tam jmenovalo.
Všem čerstvým i starším náplavám: Praha nejsou jen háje, rybníčky a podobná přírodní zákoutí na okrajích města. Je to veliké město, které trpí nesnesitelnými návaly turistů jen ve velmi malé části svého území. Třeba na Vinohradech, na Letné, v Dejvicích i v jiných čtvrtích najdete zajímavá zákoutí, náměstí a náměstíčka, parky a parčíky, hospody a hospůdky, kam turista jakživ nepáchne, vládne tam nezaměnitelný genius loci a člověk si připadá, jako když objevuje úplně nové světy.
Dobrý večer. Jako kluk jsem jednou člověka z půdy poslouchal s tátou v rádiu. Pamatuju si hlavně malého lorda, jak říká Somrovi: Tetelte se kmete. Lépe se tetelte. A pak si ještě pamatuju, jak mu Somr nechtěl dovolit odejít z literatury a nabízel mu, že jestli chce se flákat, on ho napíše jako školníka do Dvou roků prázdnin.
Jo aha, ale Anna Karenina tam nějak byla taky. A taky nějaká Hedvika - ale ta byla z nějakého Somrova díla... Bóže, to je let.
Potěšení na mé straně, že Praha není tak ucpaná turisty jak jsem se děsil. Ale ten bazar, vlastně starožitnictví za týnským chrámem mně stále zajímá. Kdo se tam mrkne a zjistí jestli tam ještě je? Dík. Bude pátrat i jinde.
Díky za tip, zařadil jsem to do chystám se číst, ale bůh suď, kdy se k tomu dostanu, protože momentálně se prokousávám Heretiky v angličtině, už jsem zahájil kroky k zapůjčení sv. Tomáše Akvinského (nejspíš to nakonec zkusím přes meziknihovní výpůjčku, protože když je to všechno v praze, stojí to jen pětku za rezervaci), a mezitím, aby se mi nezavařila kolečka si občas střihnu nějakou tu detektivku - takž teď mi ještě nějakou dobu bude čas organizovat pan chesterton v kombinaci s lehkým žánrem.
no, to já většinou ne, ale teď se to tak nějak seběhlo. většinou spíš bloumám kolem vlastní knihovny anebo na webovkách městské knihovny a hledám něco ke čtení.
Hanka_Bohmova: u našich dveří přestali mormoni zvonit už před mnoha lety (a SJ před ještě více lety). U mormonů mne to trochu mrzí, chodívali Američané a já je vždycky pozval domů, abychom si chvíli popovídali nad skleničkou něčeho, co můžou (vždycky přijali mou podmínku, že mne nebudou zkoušet obrátit). Hezké to bývalo.
Woodwarde: být vámi, Tomáše zakoupím, mají ho dva antikvariáty. Až ho přečtete, budete ho chtít mít doma a třeba už pak nebude.
Využiji zvláštního statusu tohoto vlákna a posunu se off topic. Jak jsem říkal, louskám právě Heretiky v angličtině, občas si poznamenám zajímavej citát nebo myšlenku, ale tohle vám prostě musím předvést, neb by se to dalo tesat. (Kdyby to někdo chtěl tesat a nelíbí se mu překlad, ať si klidně poslouží a pořídí si jinej.)
Lze říci, že alespoň v jednom směru je četba špatné literatury přínosnější, než četba literatury dobré. Dobrá literatura nás poučí o stavu mysli jedné postavy, zato špatná literatura vypovídá o stavu myslí mnoha osob. Dobrý román vypovídá pravdivě o svém hrdinovi, zatímco špatný román nám poví pravdu o svém autorovi. A mnohem víc, poví nám pravdu o svých čtenářích a to, kupodivu, tím spíš, čím cyničtější a nemorálnější jsou důvody, jež vedly k jeho vydání. Čím nepoctivější je kniha jako taková, tím pravdivější je jako veřejný dokument. Upřímně napsaný román nám odhalí prostou duši konkrétního člověka, neupřímně postavený příběh odhaluje prostoduchost lidského pokolení. V rozličných lejstrech, zákonících a úředních zápisech najdeme puntičkářsky formulovaná lidská rozhodnutí s přesně popsanými následnými úpravami, ale nejzákladnější představy a touhy, nevyčerpatelný zdroj energie lze najít v šestákových krvácích a laciných zamilovaných románech. A tak se člověk – jak to zažívají mnozí v dnešní reálné kultuře - z dobré literatury naučí pouze oceňovat sílu dobré literatury. Zato ze špatné literatury se může naučit jak vládnout impériím a nahlédnout do mapy celého člověčenstva.
Velmi chytré - to sedí, jak jsem psal, že si poznamenávám myšlenky a citáty, musel jsem si postupně opsat a přeložit snad půlku knihy Teď jsem se do toho souboru kouknul a je to dlouhý jak Lovosice. Jenže ono, jak říkáš je to "velmi chytré" a člověk by si nejradši zapamatoval každé slovo.
Vložit příspěvek