333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1

Ano, tak to bylo rychlé, příště tedy zkusím něco těžšího (jestli bude nějaké příště :)).

Tak já jdu hledat nějakou inspiraci, abych ti poskytla šanci :)
Jinak Růže pro Algernon je jedna z mých nejoblíbenějších knížek, takže ta ukázka mi udělala radost :)

Další kousek pro hadače :)

Městem procházeli za poledne následujícího dne. Revolver měl pěkně po ruce - položený na složené plachtě na vozíku. Trval na tom, že chlapec musí jít těsně vedle něho. Město bylo ponejvíc jedno velké spáleniště. Ani známka života. Na ulicích seškvařená auta, všude prach a popel. Fosilní stopy ve vyschlém blátě. Mrtvé tělo ve dveřích, vyschlá kůže. Šklebí se na dnešní den. Muž k sobě přitáhl chlapce ještě blíž. Pamatuj si, že co si dáš do hlavy, tam už zůstane napořád, řekl. Měl by ses nad tím zamyslet.
Něco zapomeneš, nebo ne?
To ano. Zapomeneš, co si chceš pamatovat, a pamatuješ si, co chceš zapomenout.

Tak fajn, to se nám to hezky rozjelo, jsem rád, že se moje pochmurné představy nenaplňují. Dokonce se i sirotci aklimatizovali a vrhli se do útoku, dokonce na dvou frontách. I žánrově se nám to tady pestří, ukázky jsou pěkné a z pěkných knih. K té poslední - "Pamatuj si, že co si dáš do hlavy, tam už zůstane napořád, řekl." - v této větě nemá autor pravdu (tvrdím z vlastní zkušenosti). Ale jinak je ta kniha pěkná, vhodná jak na cesty, tak i na lenošení na pláži či posezení u praskajícího krbu se sklenkou na dosah. Dokonce inspirovala i výtvarníky k obrazům odrážejícím pochmurnou atmosféru spáleného světa po čemsi.
A dotaz na moderátory - nedaly by se ta vlákna nějak "slepit", aby člověk nemusel přeskakovat z jednoho na druhé ? A taky aby nevznikal dojem, že jsou tady čtenáři 1. a 2. kategorie?
Dostal jsem inspiraci a tak měním názor - Cesta Cormaca McCarthyho.

Text příspěvku byl upraven 23.07.13 v 11:07

My sirotci se nezdáme, jen jsme se potřebovali rozkoukat.
Knížka se mi právě líbila moc, pro větší požitek doporučuji číst za mrazivých dní, zabalit se do deky a sednout si třeba někde na kraji lesa s výhledem na silnici :)

Vzhledem k tomu , kolik se mi nepovedlo uhádnout ukázek (mimo Kaplana úplně všechny) , se cítím jako čtenář 156.kategorie. Zhnusen sám sebou (pocit toho ,že jsem totální kulturní neznalec) jsem vyšel před hotýlek , v němž se dovolenkuji .Tam sedávají každý den od rána velkopodnikatelé (v kraťasech z vietnamské tržnice ) ,sledují své naleštěné ojeté VW Passáty (samozřejmě TDI) a popíjejíce kafe v kelímku, oznamují hlasitě co by oni udělali , kdyby teda chtěli.
Omlouvám se tímto Kní , že se nevěnuji plně thematu diskuze , ale je to opravdu ze zoufalství .
A pak to přišlo.Jeden z megapodnikatelů kreslil druhému jakýsi plánek na kus papíru. "Ty vole , ty maluješ jak Mozart !" zvolal ten nemalující.
"To je debil!" pronesl třetí a celá společnost včetně mé osoby se hlasitě zasmála :"Dyť Mozart ,nemaloval , vole , ten přece hrál na trumpetu!!"
Sláva , nejsem v tom sám .Nejsem jediný kulturní barbar.Každý ví , že Mozart byl baleťák!!!!

Marwin - snad se z toho kní nepicne, že se našel další pacholíček, který si hraní jen tak užívá a nebere ho smrtelně vážně. Už je nás do mariáše. A protože jsem shodou okolností na forhontě, nesu :
" Do frasa, dyť je to jen kůň!",řekl....
Ukázka je úděsně krátká, vyjadřuje ale dokonale celkové životní postoje hrdiny. Kniha byla zfilmována, tradičně je lepší než film. Autor se svou jinou knihou nesmazatelně zapsal mezi klasiky žánru. To jen jako berlička.

Herdek, jdu hledat klobouk, kus lana a jdu chytat telata :D

(kdepak - o picnutí, nightlybirde, nemůže být řeč - nemám zde k tomu ani tamtomu vlastnické pocity a pro všelijaké rozpustilosti mám pochopení - jen sem hoši z těch jiných pískovišť netahejte plné kyblíky - tady je písečku dost - level 1 není totéž co kategorie 1 - je to prostě jen jiné kolo, jiná pěšinka - potěšeně čtu úryvky a sleduju, jak se to tady hezky zabydluje - já si moc nadějí, že se to ujme a že to bude aspoň chvíli fungovat nedělala)

Thanyss - až chytíš, nezapomeň ocejchovat!
kní - bohudík se to rozjelo tak, že chvílemi ani nestíhám.

Schaefer: Muž se srdcem kovboje

Zájisté - směle se do nás pusť (a omlouvám se za "slizká had" - to nebylo osobní, ale odkaz na 17. kapitolu- teprve dodatečně mi došlo, že bys to mohla vztáhnout pejorativně na sebe).

V pohodě, nejsem vztahovačná. Takže ukázka:

[...Nehoňte se za přeludy, za majetkem, za tituly: toho dosáhnete po desítkách let, zaplatíte za to nervy a přijdete o to za jedinou noc. Žijte s vyrovnanou převahou nad životem - nebojte se neštěstí, nežeňte se za štěstím, vždyť je to všechno jedno: ani hořké netrvá věčně a sladkého nikdy není vrchovatě. Spokojte se s tím, že nezmrznete a že vám žízeň a hlad nervou svými spáry útroby. Jestliže nemáte přeražený hřbet, můžete na obě nohy, hýbáte oběma rukama, vidíte na obě oči a slyšíte na obě uši - komu byste chtěli co závidět? A proč? Vždyť závist užírá ze všeho nejvíc. Protřete si oči, očistěte srdce -a pak si budete nade vše vážit těch, kteří vás mají rádi a jsou vám nakloněni. Neurážejte je, nenadávejte jim, ani se z nikým z nich nerozcházejte ve zlém: vždyť nevíte, třeba je to váš poslední čin před zatčením a zůstanete tak v jejich paměti!...]

Možná, že tato je trochu těžší. Mám přidat nápovědu?

Naopak zcela lehoučké = podívej se do komentářů zde :
http://www.databazeknih.cz/knihy/souostrovi-gulag-91547 a pochopíš.
Jako nápověda by ale mohla posloužit i poslední věta (do jisté míry).

Text příspěvku byl upraven 25.07.13 v 01:02

Jsem odhalena. Vím, že tam je, ale neodolala jsem. Nedávno jsem ji dočetla a nemohu ji dostat z hlavy. Beru to jako uhádnuté a předávám štafetu.

Na rozdíl od tebe jsem dočetl pouze 1.díl, to mi úplně stačilo k vytvoření (spíš potvrzení) představy, že Sovětský svaz byl naším nedostižným vzorem - ne že by mi to tedy vadilo, naše minulá realita byla pro mne zcela dostačující.

No nic, přejdu raději k ukázce :
Odplouvání duší bylo velice běžné kolem roku 1910, kdy údajně velký počet „duší" bloudil bezcílně po Indii a hledal americký konzulát. Tento jev je velice podobný převtělování, tedy procesu, v němž se nějaká osoba náhle odhmotní a zhmotní se na úplně jiném místě světa. Není to špatný způsob, jak cestovat, i když se obvykle musí čekat půl hodiny na zavazadla. Nejúžasnější případ převtělení se přihodil siru Arthurovi Nurneyovi, který zmizel se slyšitelným mlasknutím, právě když se koupal, a náhle se objevil v houslové sekci Vídeňské filharmonie. Zůstal tam jako první houslista sedmadvacet let, přestože uměl zahrát jedině „Kočka leze dírou", a zmizel náhle jednoho dne uprostřed Mozartovy symfonie „Jupiter", načež se objevil v posteli vedle Winstona Churchilla.

Abychom přišli na jiné myšlenky po předchozí ukázce, zařadil jsem něco na odlehčení - zase je to z knihy "povídek" a autor na mne kouká podoben Mikymauzovi z mého vydání s výrazem pacienta s příznaky nějaké hnusné tropické choroby.

Text příspěvku byl upraven 25.07.13 v 11:18

Že by Vedlejší příznaky od Woodyho Allena? :)

Ano, Vedlejší příznaky, a z nich Zamyšlení nad parapsychickými jevy. Dík za tuto rozvernou ukázku.

Allen píše krásně lehce a vtipně. Ukázka hezky pobaví a jsem ráda, že nám nightlybird tuhle knížku připomněl. :)

Jdu na vás vymyslet nějakou záludnou ukázku...

Nic lepšího mě teda nenapadlo:

„"Povídej, jaké to bude,“ žžadonil Lennie."
George užž chvíli poslouchal ony vzdálené zvuky. Na chviličku nabral schopnost jednat. „"Koukej se, Lennie, přes řeku, a já ti budu povídat, ty to budešš mít skoro před očima."“
Lennie otočil hlavu a zahleděl se přes tůňku a na zššeřující se svahy Gabilských hor.
„"Budeme mít malé hospodářstvíčko,"“ začal George. Sáhl do zadní kapsy kalhot a vytáhl Carlsonovu lugerovku; odklapl pojistku a ruka i pistole ležžely na zemi za Lennieho zády. Díval se na jeho zátylek, na místo, kde se páteř spojovala s lebkou.
Od řeky ve směru proti proudu zavolal nějaký mužž a jiný muž na to odpověděl.
„"Tak dál!“" pobízel Lennie.
George zvedl pistoli a jeho ruka se chvěla; spustil zas ruku na zem.
„"Tak dál!"“ vyzýval Lennie. "„Jak to bude. Budem mít malý hospodářstvíčko.“"
"„Budem mít krávu,“" vyprávěl George. "„A možžná prase a slepice ... a dole u
vody budem mít ... políčko s vojtěškou...“"

John Steinbeck: O myších a lidech

To byl fofr :) Předávám štafetu.

„Ale je to pravda. Náš fotr taky. Blbci. Plánujou s doktorem Šabatou a se starym Čemelíkem převrat.“
Se Šabatou?“
„Jo.“
A kdo v tom ještě je?“
„No, já nevim přesně. Major Weiss a továrník Krocan a Jirka Krocanů a doktor Bohadlo a takoví lidi.“
„To sem teda na to zvědavej.“
„Já tedy ne. Já jen doufám, že s tim počkaj, až budou Němci pryč.“
„Jen jestli komunisti počkaj,“ řekl jsem. Benno strnul.
"Tak ty přece něco víš."
"Ale nevim."
"A co víš o komunistech?"
"Nic. Jenom vim, že se na něco taky chystaj."
"A Skočdopole a ty sou u nich?"
"U komunistů?"
"Jo."
"Ne."
"Tak co ty to maj?"
"Ale ty maj něco jinýho. Ty sou napojený asi na Londýn nebo co."

Škvorecký - Zbabělci

Ano. Další, prosím.