Mika Waltari

Zdaleka neznám celé jeho dílo, ale z toho, co jsem četl, soudím, že Mika Waltari byl trpělivý muž, se zálibou v dějepise, s důvěrou v lékaře, a obavou z tělesných pokušení a dominantních žen.

čím jsem starší, tím víc se moje cesty kříží s páně Waltariho..a jsou to setkání plnotučné, radostné, výživné. Těším se na každé další. První byl SInuhet...druhý Cizinec přichází...a Velká iluze naše souznění potvrdila. Děkuji za ně, i za všechny další..a jako emoční a myšlenkovou lázeň vřele doporučuji.

Dokonalý spisovatel,jehož knihy by se daly(i přes velký rozsah)číst pořád dokola.

Autorovo rozsáhlé dílo vede k myšlence, že je lidstvo ve svém vývoji nepoučitelné. Vše nové, co přináší vývoj civilizace, je provázeno násilím. Knihy jsou čtivé, rozsáhlé, je v nich vtip i znalost historie.

Od Marmarského moře vrávorám v závrati.
Kapka mého hoře se k tobě navrátí.
Jak jasně rudý květ tvou náruč ozáří.
Tisíce vroucích vět vpíšu ti do tváří.

(Cesta do Istanbulu)

Když se někdo i v dobré víře snaží diskutovat s lidmi jako je onen WEIL, většinou se najde někdo, kdo je upozorní oním okřídleným Nekrm trolla. Nic jiného než trolling to od něj není a lze si jen představit, že se jedná ve skutečnosti o "postiženého" člověka, který si nějak musí kompenzovat svoji malost a vědomí vlastní bezvýznamnosti a nedostatků. A jak to udělat jinak, než se snažit primitivním způsobem provokovat a útočit na city lidí, kteří sem se vzácnou upřímností píší otevřeně svoje názory. A že to dělá zrovna u Mika Waltariho, je ukázkou oblíbenosti a kvality tohoto asi nejznámějšího finského spisovatele u nás. Spisovatel, který je nám blízký jak tématy, tak jejím zpracováním a především přesahem. Snad žádný jiný spisovatel nedokáže ve svých románech zachytit dobu v takové šířce a to jak z hlediska mentálního a kulturního, tak z hlediska zeměpisného. Jak na Etruskovi, tak na Sinuhetovi mně fascinovala ta geografická rozmáchlost, kdy jsme se na stránkách jeho knih "procestovali" celou tehdejší známou částí světa. U mé nejoblíbenější knihy - Dobytí Cařihradu jsme naproti tomu na jednom místě a časový úsek je omezen pár měsíci. Přesto je ale tenhle Waltariho mně nejbližší román asi pro pochopení jeho vnitřního života nejhlubší. Smutek, vědomí neodvratnosti "pádu", smrti a konec všeho, na čem člověk lpí a co má rád. Jako kdyby v tomto románu vyjadřoval zdánlivou beznadějnost osudu vlastní země, skrytě podřízené a manipulované predátorem spoza východní hranice....a to je síla a hlavně význam umění (jak píše Shakespera v Hamletovi) - ukázat době, co s ní hýbe. A tady to paradoxně může být i s použitím dokonale podaných historických událostí.....takhle to s historickou prózou uměl třeba Feuchtwanger a u nás Václav Kaplický, jenže člověk musí mít schopnost tyto věci vnímat a chápat. Lituji každého, kdo je emočně natolik nevybavený a deficitní, že mu tohle nikdy nedojde. Litovat ho ale přestanu, když tyhle svoje nedostatky začne druhým vnucovat urážlivým způsobem a vydávat je za přednosti.

Patří mezi mé nejoblíbenější autory, hloubka jeho znalostí, způsob, jakým je dokáže předat čtenáři, schopnost vytvářet zápletky v historických kulisách a reáliích...to je na Waltarim mimořádné....jen díky Sinuhetovi jsem se začala zajímat o historii Staroegyptské říše, jen kvůli němu jsem jela do Luxoru a pak taky do Toskánska a Turecka....lepší než nejlepší průvodce!

Waltari ma nesmierne oslovil Egypťanom Sinuhetom. Veľmi sa teším na ďalšie knihy, ktoré si od neho prečítam. No už po tejto jednej ho smelo radím medzi svojich obľúbencov. A to pre krásny sloh, vznešený štýl, kúzelné metafory a prirovnania, schopnosť šikovne skĺbiť fikciu s históriou v pútavom príbehu o človeku milión, príbehu plnom nadčasových múdier.

Klidně bych uvěřila v inkarnaci z Homéra přes W. Shakespeare do M.W. a to s citlivě vylepšujícím se stylem v detailech dramatičnosti i romantičnosti.
Podklady k jeho historickým knihám byly jistě obdivuhodně pečlivě sestavovány, tehdy bez pc, a to se mi to zdá, jako úžasná nekonečná studijní cesta po galeriích.
Dnes si je můžu porovnat např. z obrazů ( Pád Cařihradu ), je to tam, a vše s neskutečnými detaily.
M.Waltari je pojem pro stálici na spisovatelském nebi.

Geniální spisovatel s neuvěřitelnou fantazíí, nadáním zaujmout čtenáře až do poslední stránky...

díky knížce Egypťan Sinuhet jsem našla zalíbení ve čtení, jak je skvěle napsaná, fakt super :-)

Egypťan Sinuhet je naprosto skvostně napsaná knížka. Málem jsem kvůli této knize neodmaturoval, protože jsem do ní byl tak „zažranej“, že jsem jí prostě musel dočíst. Číst tuto knihu pro mě byl opravdu zážitek, na který jen tak nezapomenu. Už se těším až jí zas otevřu.

Až nepochopitelné, jak dokázal geniálně napsat knihu Egypťan Sinuhet způsobem, který čtenáře "donutí" prožívat s hlavní postavou jeho život !

pridávam sa k oslave tohto pána autora. humor, hĺbka duše, historické fakty...

Nevím jak to slovy vyjádřit, ale tolik moudrosti ve formě přístupné mě i jiným čtenářům snad žádný autor nikdy do svých knih nevypsal.

Waltari je pravědpodobně můj nejoblíbenejší autor, u žádného spisovatele jsem nenarazil na tak úžasný, vytříbený styl psaní, je v tom něco nepopsatelně vznešeného. Nehledě na to že má v malíčku všechna historická fakta, a dokáže stvořit velmi zajímavý, poutavý, komplexní a rozsáhlý příběh, často i s překvapivým závěrem (psal dokonce i detektivky, i když nejznámější jsou jeho historické romány).

Jeho vyprávění je vážně skvělé! V jeho knížkách se přenesete do děje a jste po boku hlavní postavy. Waltari píše tak poutavě, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout!

Než jsem narazila na Waltariho, nikdy bych neřekla, že budu mít oblíbeného autora. Ale po přečtení Sinuheta jsem začla postupně zkupovat další jeho romány. Jeho historické romány patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla, samotný Sinuhet je až doteď takovou mojí biblí. Ale Waltari nemá talent jen na historické romány. Může napsat poutavý příběh o milostném trojúhelníku, nebo i detektivku, má tak jedinečný styl, že je to VŽDY povedené, napínavé a čtivé. Doporučit se od něj dá prakticky vše. Je to prostě Pan autor.

Je jen mojí věcí, co čtu a čím se zabývám.


A podobně i vaší. A nic z těch rad mě nezaujalo, jen to ukazuje na potřebu druhým nařizovat co mají a nemají číst či dělat.

A rovněž je to vizitka vaší malomyslnosti. Nic víc se z toho nedozvídám. Jen tak dál, když vás to baví.