Franz Werfel

Já bych řekla “náš” nejlepší spisovatel. I když by se dalo říct Rakousko-Uherský, německý, židovský… Tak nevím, jak to říct, abych si ho tím přivlastnila. Prostě se narodil, vyrostl a vystudoval v Praze. Tak si říkám “náš” nejlepší spisovatel, tím myslím spisovatel v pravém slova smyslu, autor skutečně kvalitní literatury.

Jeden z mých top spisovatelů jehož díla však vyžadují dostatek času a klidu na přemýšlení a soustředění. Obojího se mi v poslední době zoufale nedostává.
Čtyřicet dnů už na mě nějaký čas na poličce čeká.
Filda má svatou pravdu. Toto rčení však bohužel moc populární není.
Werfelův přístup k životu je pro mě fascinující.

Osmnáctiletý

Matčin pláč, tatínkova tvrdá slova –
potichu sedím, zcela nedotčeně.
Mé srdce, jindy snadno zkormoucené
něžnému jaru do dlaní se schová.

Výčitky dorážejí zas a znova,
lem šatů matčiných sleduji němě,
vždyť osud už brzy odvede mě,
rodičovskými vzdechy následován.

Já a můj osud dvojice jsme spjatá,
však je mi cizí. Odpor k němu mám.
Cítím se jinak, jinde upoután.

Hle, tento strom! Báň poledního zlata
září, a jak se k němu připletu
splýváme v přenádherném duetu.

Značná část Werfelových povídek podle mého přesvědčení stojí na rčení "Staré hříchy vrhají dlouhé stíny". Je dobře si tu neúprosnou pravdu připomínat, protože nakonec se stejně ukáže jenom jeden výsledek - že Werfel měl pravdu.

To, co jsem od Werfela četl, bylo zatím vždy skvělé, ba monumentální. Werfel měl nádherný a obdivuhodný cit pro výběr a zpracování témat, která jsou důležitá, nadčasová a neskutečně aktivizující duši. Jeho schopnost vyhmátnout to důležité a zachytit tím milion odstínů života obdivuji. Přijde mi škoda, že z pražsko-německo-židovských spisovatelů je o mnoho více protěžován Kafka a Werfel zůstává dost v pozadí. Přijde mi totiž myšlenkově i jazykově mnohem bohatší. Snad tím, že měl šanci jako umělec i jako člověk plně uzrát. Ať to bylo jak chce, jeho odkaz životu je nezměrný.