woodward diskuze u knih

Tadyhle jsem objevil rozhovor s paní Rowlingovou, kde se najde spousta zajímavých vysvětlení i odpovědí na otázky které v knize zůstaly nezodpovězené.

https://harrypotter.fandom.com/wiki/Bloomsbury_Live_Chat

2 20.07.2020

Pro všechny mláďátka i infantilní staříky, kteří si jako já oblíbili tuhle sérii, mám dobrou zprávu. Ještě letos by měl vyjít další díl subsérie Královská hraničářka - tedy letos by měl vyjít v Austrálii; kdy se to dostane k nám, to se ještě uvidí.
https://www.penguin.com.au/books/rangers-apprentice-the-royal-ranger-4-the-missing-prince-9781760890452

(pokračování komentáře z Neviditelného psa)
Poslední hřebík do rakve jsem našel na straně 119. Pamětníci jistě znají vyprávění o tom, jak nahý muž v dřepu opravoval odpad pod vodovodem a kocour považoval jeho.... bimbající se orgán za hračku a zasekl do ní drápky. A když pak saniťáci trpícího muže odnášeli na nosítkách, řekl jim, co se stalo, a oni se smáli tak, že ho pustili na zem. Tolik oblíbená lidová historka ze 70. let. Posléze se jí ujal písničkář, zpívající advokát Ivo Jahelka, a jeho vtipná verze je pod názvem „Balada o úrazu snoubence Pepy“ k nalezeni na YouTube. Ale ani to pana Macka neodradilo a celý příběh do svého mocného díla vtělil. No... a já jsem tady skončil

Saturnina II jsem zavřel a již neotevřel, takže pokud jsem o něco přišel, dejte mi prosím vědět. A pokud si ho někdo bude chtít i přes mou filipiku přečíst, zajděte na českobudějovickou univerzitu. Je tam stůl, kam se odkládají knihy k volnému odběru, a já tam Mackova Saturninav pondělí položím.

Salzburg, únor 2018


Albert Salický

Tenhle komentář k Mackovu dílu nedávno uveřejnil Neviditelný pes:


KNIHA: Saturnin Druhý potřetí

včera






Zatímco zdejší kolegové Václav Vlk st. (dne 1.2.) a Petr Adler (5.2.) se celkem pozitivně zabývají Mackovým pokračováním Saturnina, já jsem váhal, zda jít se svým názorem na trh. Ale po jejich příspěvcích musím. Napsal jsem do NP přes padesát článků, ale ještě nikdy jsem nepsal s takovou nechutí jako nyní. Nicméně veřejnost musí být varována! Patřím zde k veteránům a o Jirotkově Saturninovi jsem psal v Neviditelném psu už v roce 2005 (vyšlo 8.2.). Tenkrát jsem vymyslel test pro milovníky a znalce, aby si ověřili, kolik si pamatují detailů, a pak jsem se v reakcích radoval, jak je Saturnin oblíben. A dokonale znán.

Když jsem se ale před Vánoci na webu dočetl, že Miroslav Macek uveřejní pokračování Jirotkova díla, byl jsem dost skeptický. Především pro tendenční tón anoncí. Rozumný člověk, ať už vyrůstal za mediálního monopolu totality nebo dnešního nářezu prounijní propagandy, si přece musí říci s tetou Kateřinou, ze každá liška chválí svůj ocas, ale nechval dne před večerem...


Saturnin 2


Knihu Saturnin se vrací jsem samozřejmě měl pod vánočním stromečkem a hned jsem se do ní pustil. Přátelé, nebylo to snadné. Nebudu se zabývat vším okolo, jako to dělali recenzenti včetně zdejších autorů, ale otevřu knihu a čtěte se mnou:

Už v úvodním proslovu doktora Vlacha si všimnete, že pan Macek sice napodobuje Jirotkův styl dlouhých souvětí s oblíbenými vloženými větami, ale na rozdíl od originálu je má značně nepřehledná. Navíc některá vůbec nedávají smysl, třeba jako scéna s kloboukem tety Kateřiny na konci strany 10. Ostatně posmívat se tetě Kateřině za používání přísloví je téma natolik vděčné, že je Macek už zkraje na pouhých dvou stranách (10/11) použil hned šestkrát. Jinak se v první kapitole opakuje mnoho z Jirotkova originálu, což považuji za zcela nesmyslné, protože, jak jsem uvedl na začátku, milovníci to dávno znají a nové čtenáře nějaké pokračování nepřitáhne. A kdyby náhodou ano, zajdou si vzápětí do antikvariátu pro originál.

Vtip o skřivánčí paštice (str.12) jsem četl v nějakém předválečném vydání židovských anekdot, možná to psal ve své sbírce i Karel Poláček. Jde o to, že uzenář vyrábí skřivánčí paštiku a na otázku, jak ji může prodávat tak levně, přizná, že ji nastavuje koňským masem. Aha, a v jakém poměru ? Prý 1:1, na jednoho skřivánka jeden kůň. Pan Macek se patrně domněl (to je dokonavý tvar slovesa domnívat), že pamětníci této anekdoty už vymřeli, a drze ji do textu zabudoval. Měl jsem být varován. Ale bude hůř.

Na straně 14 následuje šok v podobě třikrát opakované kresby číšníka (proč?), která se pak v knize vrací ještě třináctkrát (přibližně, kdo by se s tím počital), i když autorovi nelze upřít kreativitu v tom, že polovina kreseb je zrcadlově obrácená. Jestli byl placen od stránky...? Ostatně komu se ilustrace líbí, má bonus. Mně ne-e.

Po několika dalších stránkách, prodchnutých neustálým opakováním přísloví a doslova opakovaných pasáží nebohého Zdeňka Jirotky, se dopracováváme k sáhodlouhé historce, která celá míří k pointě v podobě německého slova, které zde přesně opisuji jako „Hottentotepotentatentanteatentatentätter“. Což je žert, který znali už obrozenečtí buditelé, avšak ani ti, jak autor správně odhadl, již nejsou mezi námi. Bohužel však tento žert vyprávěl můj praděd dědovi a ten mně a já jsem ještě nezblbl, a tudíž mě opět rozčílilo, jak Macek pytlačí v cizím rybníku.

Ostatně je to špatně, Hottentotten mají dvojité t dvakrát. Ke konci má být jen atentat, ne atentaten, protože to by byl plurál a dotyčný spáchal atentát jen jednou. Ve slově Täter je pro změnu t jen jednou. A jen na okraj, slovo Hottentott pochází z holandštiny. Původně pejorativní označení pro barevné obyvatelstvo jižní Afriky, a tudíž vysoce rasistické...

Macek dále brutálně cituje původní text, což je například v úvodu kapitoly 6 (str.55) už nesnesitelné (jestli má dědeček hodinky na elektřinu, však to znáte), a já jsem si vzpomněl, že v jedné z reklam byla řeč o tom, jak nového Saturnina schvalovali Jirotkovi dědicové. Že by jim pan Macek opakováním původního textu přihrával tantiémy?

Než se dopracujeme dál, musím se omluvit. Chtěl jsem poctivě spočítat, kolikrát měla slečna Barbora v očích jiskřičky či světýlka. Nespočítal. Je to zhruba na každé třetí stránce, ale to si dělejte čárky sami. Stejně tak s železnou pravidelností teta Kateřina našpulí známým způsobem rty. Obtížná je pro čtenáře i nešikovnost vyprávění (sorry, možná jsem rozmazlen Forsythem), kdy například na straně 73 teta Kateřina pronikavě vykřikne. Následuje další děj a několik historek, avšak na straně 78 se najednou objeví hajný se žebříkem, protože si vyložil výkřik jako že někdo spadl do studny, abych to zkrátil. Jaký výkřik? Ach tak... soustřeďte se přece.

Kniha má i snesitelná místa, například nový manžel tety Kateřiny (nepochopitelně rovněž strýc František, asi aby se to pletlo, zejména tam, kde Macek v textu nezvládá kontrolu různých časových vrstev příběhu) je sympatická postava se solidním humorem, nekonečnou trpělivostí a navíc velkým autem plným jídla (protože už zas nejde proud), a je tam i pár žertů, které jsem za těch 65 let, co jsem na světě, neslyšel, potažmo zapomněl.

Posléze jsem se dopracoval až ke straně 102, kde dědeček chtěl působit coby znalec vína a nad kvalitní sklenkou prohlásil lišácky: „To víno je z jižních svahů...“ Není to tak dávno, jen asi 48 let, kdy vyšla kniha George Mikese Jak být cizincem (edice Kapka, 1970), z níž tento vtip pochází...

(pokračování)

EvikU: Fakt si myslíš, že napsat do komentáře rozuzlení detektivky je rozumné?

pokud se sem někdo koukne včas, dávám všem na vědomost, že dnes ve 13.04 dává český rozhlas na dvojce Hobita - první část třídílné hry pro mládež. (Další díly budou následovat zase o sobotách ve stejnou dobu)

Dovoluji si připomenout, že tenhle hrabě se jmenuje podle svého "hrabství" čili ostrůvku Montecristo v Tyrhénském moři. Takže je to "Cristo" nikoliv "Christo" a by bylo fajn, kdyby si všichni vkladatelé jednotlivých dílů a různých vydání v češtině i slovenštině tu chybu opravili.

26.04.2017

Na to nebudu reagovat. Ovšem tvoje dětinské představy o dějinách církve a víry budu uvádět na pravou míru i nadále. Nevím, jestli jsi tak hluboko vrostlý do starých zlých časů a jejich s odpuštěním "světonázoru" nebo jen prostě občas něco plácneš a pak nerad uznáváš, že to byl nesmysl, ale do debat o těchto tématech už by ses míchat neměl. Nemusíš odpovídat. Já jsem skončil.

Lector: Možná by ses v rámci duševní hygieny především měl vyhýbat diskusím o knihách které jsi nečetl a o věcech (jako je třeba křesťanství a jeho úloha v dějinách Evropy), kterým nerozumíš.

prokristapána, jaká světská moc? mluvím o prvních pěti stech letech! karel veliký se vynořil až v osmým století. biskupství, farnosti, primasové v jednotlivých bývalých provinciích - to byla jediná organizovaná struktura. jinak jenom barbaři, špína, smrad. přečti si třeba dějiny Franků od Edwarda Jamese - anebo rovnou kroniku Řehoře z Toursu. A mimochodem - tenhle "přístup" k dějinám evropy a křesťanství opravdu není "obecně přijímaný" nikde, kromě bývalého panství bolševiků. Pozitivní úloha církve v prvních staletích po pádu impéria, zejména pokud jde o zachování kulturní, civilizační kontinuity, je právě naopak obecně uznávána ve všech civilizovaných zemích.

lector. přinejmenším prvních pět set let po zániku západořímské říše byla církev jediným ostrovem v moři barbarství (mimochodem, tehdy jiná než katolická církev nebyla; "katolická" znamená "všeobecná"). Biskupství byla po zániku státní moci nejen jediným zdrojem vzdělanosti, ale taky se starala o nemocné, o vězně atd. Biskupové se snažili ty fousatý nemytý Franky aspoň trochu zcivilizovat, učit je. Bez působení církve by ten civilizační propad byl mnohem horší a středověk by trval déle. Kde myslíš, že vzal Asimov inspiraci k napsání Nadace?

Koka: já bych řek, že Cinik i Lector se projevili oba dosti nesnášenlivě. Je pravda, že Cinik nemá co předhazovat Lectorovi militantní ateismus nevzdělaných primitivů, ale na druhou stranu upírat církvi zásluhu za zachování kontinuity civilizace po rozpadu západní půlky impéria (což docela určitě znamenalo příspěvek k humanizaci společnosti) a ještě k tomu se odvolávat na "obecně přijímaný" dějinný vývoj - to mi fakt dost připomíná hodiny dějepisu za starých zlých časů.

siena: teď jsem z toho blázen, to o těch studentech a o tom, jak to dával číst kolegům, jsem četl před časem, už nevím kde a teď to nedokážu vygůglit. takže jsem možná na tom stejně jako milouš s tím peroutkou. kdoví, jak to vlastně bylo. :-o

Musím přiznat, že na tu verzi, podle které to psal pro děti, jsem ještě nikde nenarazil. Četl jsem někde, že to bylo určeno studentům, psal to po kouskách a ty kousky dával číst i kolegům lingvistům, a ti z toho byli celí diví, furt se vyptávali, jak to pokračuje s Hobitem a chtěli vědět, jak to bude dál.

siena: on to nepsal pro svoje děti, ale pro studenty, v podstatě jako něco na způsob učební pomůcky. jeho hlavní obor byly starogermánské legendy a eposy.

qwill: mám doma vydání ze sedmapadesátého roku, na kterém jsem vyrůstal, a odjakživa je to pro mě Jiří. Dostaly se mi do rukou některé pozdější překlady a jsou dost hrozné - ovšem v tom, jestli je to George nebo Jiří problém není.

Já jsem poradil Agathu Raisinovou (myslím knihy) mojí sestře a pak jsem se jí zmínil o tom, že to zrovna za pár dnů mají dávat v bedně. Sám jsem na to nekoukal - někde jinde dávali něco jiného, ale ségra mi pak vynadala, že takovou hrůzu už dlouho neviděla.

20.03.2016

nightlybird: zlatá slova. Míval jsem kdysi ve společném vydání Pláň Tortilla/Na plechárně (bohužel ta knížka zmizela při nějakém stěhování někde mezi Vogézami a Šumavou) a tam se, myslím v doslovu, mluví o "kalifornském dvojkoncertu J. Steinbecka". Dannyho kámoši a Mackovi mládenci jsou v tom kontextu cosi jako dvě strany téže mince a oba ty příběhy můžu číst znovu a znovu. A pokud jde o sociální romány, to nikdy nebyla moje parketa, ať už je napsal kdokoliv. Hrozny hněvu jsem několikrát "načal", ale nikdy jsem se nedonutil je dočíst.

20.03.2016

qwill: proč jsi to dal sem? to by spíš patřilo ke Společenstvu prstenu. Ale historka je to hezká.

Četl jsem kdysi tuhle knížku anglicky. Opravdu neexistuje český překlad?

19.08.2015

Pokud někdo staví víru a vědecké poznání proti sobě, tak je to trouba. Nebudu to číst.

Mám technickou poznámku, určenou autorovi anotace i uživateli mgeisselreiterovi: Maigret byl na dovolené ve Vichy, nikoliv ve Vichi. Ale když vidím, že se dokonce "nachomítne" tak chápu, že bazírování na nějakém rozlišování i/y zřejmě není "in" a už vůbec ne "cool". I když by si jeden mohl naivně myslet, že na literárních stránkách by to jistou důležitost mít mohlo.

1 16.08.2015

Komentáře netřeba. Někdo kdysi řekl nebo napsal, že Bible obsahuje všechny příběhy a všechny možné základní vzorce lidského chování a mezilidských vztahů. Takže co bych měl komentovat? Život? Ten je každej den jinej a pořád stojí za to v něm pokračovat.

21 15.08.2015

Já se přiznám, že jsem tohle veledílo nezahlíd ani zdálky. Ale slyšel jsem, že na plesech Vysoké školy ekonomické byli s jeho pomocí studenti prvního ročníku slavnostně "uváděni do cechu". Každý prý dostal Kapitálem přes hlavu. Může to někdo z účastníků potvrdit či vyvrátit?

ad Daxie L. Jesus - co přesně má znamenat že "samotná odyssea tu zas tak moc nefiguruje"? Dovolím si oponovat, protože očividně jde o nepochopení významu slova. Odyssea je strastiplná, komplikovaná cesta domů. Frank Poole tisíc let koloval vesmírem, než se vrátil domů. A ještě o chvíli déle mu trvalo, než se opět mohl stát cenným a aktivním příslušníkem lidského společenství. Jestli TOHLE není dokonalé vyvrcholení odysseje, tak co jiného by sis představoval?

3 15.08.2015

ad budíček - Přečetl jsem si váš komentář a na tohle prostě musím reagovat. Budíčku, prokristapána, byl jste někdy mladej? Snad jen kdybyste byl povoláním ekonom nebo účetní, dalo by se chápat, že strašlivé deformace, jež postihují některé vykonavatele těchto profesí, mohou z lidské mysli vyřezat všechen cit a smysl pro krásu. Je-li tomu tak, je mi vás upřímně líto.

Bránolog - Ta kniha pochopitelně vyšla ve vázané podobě. Paperback je jen zlevněný dotisk. V BBartu to tak jeden čas dělávali.

29.07.2015