Petr Fejk

česká, 1964

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jak se dělá zoo Jak se dělá zoo

Krásná a zajímavá knížka o zákulisí pražské zoo. Místy se četla jako detektivka, thriller nebo dokonce horor! Co musel pan Fejk přestát a co navzdory politikům a povodním dokázal, to je až neuvěřitelné.... celý text
Barticek


Jak se dělá zoo Jak se dělá zoo

Hned na úvod se sluší říct, že tato kniha v člověku jednoznačně rezonuje i dlouho po dočtení. Způsob, jakým Petr Fejk zachází s českým jazykem je u českých autorů ojedinělý a pro mě po mnoha odložených knihách i zcela osvěžující. Má velmi jemný cit pro gradaci příběhu, takže vás dokáže upoutat i přesto, že vás strasti vrcholného managementu ani zvířata v zoo vůbec nezajímají. Určitě se při čtení pobavíte i dojmete, rozhodně to ale není žádná prvoplánová ždímačka emocí. Petr Fejk používá jemný a inteligentní humor, řekla bych až cimrmanovského střihu. Ani dojmout se vás nesnaží patosem nebo lacinými vějičkami, jak to občas v knihách o zvířatech bývá, ale vyprávěním, které zní upřímně a věrohodně. Tak jako mám celý život ambivalentní vztah k zoo, měla jsem ovšem i při čtení této knihy trochu smíšené pocity. Kdybych ji měla připodobnit k jídlu, bude to nejspíše salát. Barevný, lákavý salát plný chutí, který vás baví od prvního sousta. Salát, který si celou dobu tak trochu šetříte, protože víte, že vám jednou dojde a na přidání už nebude. Čas od času ale narazíte na nějakou kyselou zelenou olivu, která zanechá divnou pachuť a celkový dojem vám tak trochu zkazí. V tom příběhu jsou podle mě těmi olivami osobní půtky autora s konkrétními lidmi s reálnými jmény. Pokud by to byla fikce, příliš se nad tím nepozastavíte. Prostě hlavní hrdina bojuje se zlem a lidskou hloupostí. Tohle je ovšem autobiografie. Čtenář nedostává žádný prostor pro vytvoření vlastního postoje, jelikož kdo je padouch, úplatkář nebo prospěchář je z vyprávění jasné a nedá se to rozporovat. Kniha není televizní debata, o tom žádná, přesto tam ovšem chybí ten náhled z druhé strany. Příběh vnímáte optikou autora, odsouzení odsouzených se zdá být nasnadě. Mezi velmi poutavými historkami z prostředí zoo tak narazíte na autorovu vlastní obhajobu, reakci na útočný článek, nebo osvětlování starých křivd a nedořešených konfliktů. Tu pachuť si s sebou pak nesete až do další kapitoly, kde vás ovšem autor opět strhne zpátky poutavými vzpomínkami. Jako největší přínos této knihy vnímám to, že vnesla světlo do našich vzpomínek na ničivou povodeň z roku 2002. Nebyla to ani tak ta živelná katastrofa, která nám způsobila šrámy na duši, jako spíš tehdejší novinářská práce, bulvární titulky a šokující fotografie. Pokud jste byli v té době také dítě, jako já, pravděpodobně se vám tyto události otiskly do paměti o to silněji. O co větší trauma, o to více nezodpovězených otázek. Petru Fejkovi se vyprávěním podařilo na většinu odpovědět a ty šrámy téměř zacelit. Kdyby nic jiného, za tohle má můj obdiv a poděkování. Jsem ráda, že do knihy nepoužil fotografie potápějících se zvířat ani zdevastované zoo, ačkoliv se to vlastně nabízelo. Že se jeho vyprávění nezvrtlo bulvárním způsobem, jak bývá u popisování dramatických událostí zvykem. Je dobře, že je na titulní straně jeho obličej, protože je to kniha více o něm než o zoo. Přesto jsem se z ní dozvěděla více zajímavých informací o zvířatech než na všech třech stupních vzdělávacího systému. Kniha si určitě zaslouží pozornost.... celý text
Veronikajetu


Jak se dělá zoo Jak se dělá zoo

Tak to je senzace, vážení! Poslechla jsem audioknihu čtenou přímo panem Petrem Fejkem a asi jsem se zamilovala. U některých audioknih člověk těžko udrží pozornost, ale tady jsem hltala každé slovo a nemohla se dočkat další kapitoly. Kniha vás nenechá chladnými, tolik dobrodružství jak v tom zvířecím, tak i v tom lidském světě opravdu stojí za přečteni/poslech. Od začátku knihy posloucháte s otevřenou pusou, se slzou na krajíčku, ale i s naprostým znechucením. Autor je neskonale upřímný, až bych řekla, že by to u nás mohlo být nebezpečné. Jsem šťastná, že tu takoví lidé žijí a pracují, jen je škoda, že si jich v tu určitou dobu dostatečně nevážíme. Nebo že by se tu úspěch stále ještě neodpouštěl? Jděte do ní a jestli můžu, doporučuji audio.... celý text
uzivatel6305



Jak se dělá zoo Jak se dělá zoo

Až nečekaně zajímavé - začátek se věnuje příchodu Petra Fejka do ZOO Praha, a je to jen tak mimochodem dokonalý popis nejen této samotné instituce, ale celé doby. Vrchol knihy ( i když poněkud předčasný) bylo pro mě vzpomínání na povodně.... Silné i dojemné.... celý text
alzbeta4340


Jak se dělá zoo Jak se dělá zoo

Páni! Tak tohle bylo skvělé čtení! Respektive poslouchání, protože jsem si knihu koupila jako audio. A musím velmi velmi ocenit, že ji namluvil sám pan Fejk. Podle mého názoru by to u autobiografií ani jinak být nemělo, vždyť jen sám autor může dát do vyprávění tu správnou emoci, ten správný tón hlasu. Vůbec jsem necekala, že mě příběh o pražské zoo až tak pohltí, ale poslouchala jsem s takovým zaujetím; od úplného začátku až do konce. V paměti už mi nejspíš navždy zůstane popis tamních otřesných podmínek v době Fejkova nástupu do vedení zoo, povodeň, kdy mi občas i slza ukápla a také životní osudy vybraných zvířecích hrdinů pražské zoo, jež vlastně při návštěvách zoo vídám. Spoustu informací jsem sdílela s rodinou a po dočtení mám obrovskou chuť si do zoo zajet. Co se týče samotné osoby pana Fejka, slýchám na něj z okolí všelico. Někdo si ho chválí, někdo na něj nadává. Jeho autobiografie (stejně tak jako myslím i 99% knih tohoto žánru) vás nabádá orientovat se spíše k pozitivnímu smýšlení o autorovi, a i pokud se dopustí nějakých chyb, naservíruje vám všechny důvody k onomu jednání, ze svého úhlu pohledu, takže mu vlastně odpustíte všechno. Já vždycky říkám, že je potřeba vyslechnout obě strany, ale ve výsledku mi na tom v tomto případě až tak moc nezáleží. Pana Fejka si vážím za všechno, co pro zoo udělal a snad nikdo mu nemůže upřít zásluhy na tom, na jakou úroveň pražskou zoo pozvedl. Děkuji za tuto knihu, již nyní doporučuji dál.... celý text
Termaap