Maxime Guy Sylvain Drouot

Maxime Chattam · pseudonym

Populární knihy

Zákulisí chaosu

Spolčení ničemů

Ďábel si počká

Nové komentáře u autorových knih

Spolčení ničemů

„Autor se s tím nepáře. Sérioví vrazi po celém světě tvoří někým organizovanou skupinu. A zabíjejí obzvlášť brutálně. Skupina vyšetřovatelů nespí a nejednou se ocitne tváří v tvář konci.“... celý text
— Janadvorackova

Zákulisí chaosu

„Teorie spiknutí, zákulisí chaosu. Jak funguje globalizace, geniální metoda jak ovládnout lidi. Jak je to účinná metoda, že jakmile se pokusíte něco změnit, nebo pranýřovat, dostanete nálepku paranoika. Kdo zabil J.F. Kennedyho, byla smrt Marylin Monroe vražda, nebo sebevražda? Tajemné symboly na 1,5,20 a 100 dolarové bankovce? Spolčení bohatých? Magazíny které popírají samy sebe, sledovací čipy na platebních kartách? Penize nad kterými nikdo nemá kontrolu, proto je nahrazují jiné virtuální platební prostředky?. To vše zabalené do krimi/thrilleru od úžasného autora Maxxime Chattama, který vás touto knihou naprosto spolkne a donutí k zamyšlení...“... celý text
— Lukáš987

Spolčení ničemů

„První dvě třetiny mě moc bavily, potom mě to začalo nudit. Překombinované, málo uvěřitelné, moc postav, že jsem se ztrácela, kdo je kdo. Ale čtivé to bylo.“... celý text
— SimonaP

Spolčení ničemů

„Jérôme Loubry, Jean-Christophe Grangé a Maxime Chattam, moje oblíbená trojice francouzského thrilleru. Spolčení ničemů považuji za jeden z nejzajímavějších kusů, co tady za poslední roky vyšel, především kvůli tomu, jak Chattam bravurně píše. Připomíná Grangého, sází za sebou bravurně vystavěné věty a skvěle formulované myšlenky, jeho texty je prostě radost číst. Vybroušený styl (a tady i pochvala za překlad) by mu leckdo ze současných autorů thrillerů mohl závidět - ve srovnání s ním působí, jako by psali po lobotomii. O to smutnější, že jim čtenáři hromadně tleskají. Příběh plný explicitních momentů, prokládaný úvahami o přirozenosti násilí a jelikož mě kniha fakt bavila, sáhl jsem po audioverzi a dal si ji znovu. Libor Hruška z ní udělal zážitek, podobně jako Jakub Saic s Purpurovými řekami. Fantastická práce, mrazení v zádech zaručeno. Hon na několik sériových vrahů zároveň je tady intenzívní, cítíte marnost četnického oddělení, kterým se vše rozpadá pod rukama a koordinovaná exploze násilí je zaskočí nepřipravené. Chattam pracuje skvěle s jejich vztahy, emocemi a z žánrových klišé dokáže udělat přednosti - třeba angažováním vysloužilého policisty Mikelise, u kterého čekáte, zda mu nepřeskočí a nezačne také vraždit. A jako správný žabožrout do toho všeho zamíchá nácky. Spolčení ničemů není pro slabé povahy, popisů násilností je tady požehnaně, stejně jako zvrácených myšlenek, ale je tak ďábelsky dobře napsaná / namluvená, že je hřích ji minout. Minimálně na sériového vraha přezdívaného Zvíře dlouho nezapomenete a na filozofické úvahy o společnosti, v níž jsou majoritou devianti, také ne.“... celý text
— milanříský

Spolčení ničemů

„No moc mě to.nebavilo je to takový slepenec příběhu.“
— m2056

Přejít na knížky autora